Na začátku Energiewende bylo jasné, že bude potřeba zajistit zálohování větrných a fotovoltaických zdrojů při odstavování jaderných bloků. Proto se naplánovala a začala budovat řada nových uhelných bloků, které měly nahradit nejen jaderné reaktory, ale i nejstarší a nejméně efektivní uhelné zdroje s nejvyššími emisemi. Velký důraz byl kladen na to, aby měly co nejvyšší účinnost, a tím i nejmenší emise na jednotku výroby. Ke zvýšení efektivity mělo sloužit i využití pro produkci tepla, čímž by se nahradily menší lokální teplárny s vyššími emisemi a menší účinností. Elektrárny tak měly fungovat v režimu kogenerace.
V oblasti Hamburku bylo potřeba nahradit jadernou elektrárnu Krümmel s výkonem 1,4 GW a některé další zdroje. A právě pro Hamburk se navrhla nová uhelná elektrárna Moorburg, situovaná do lokality s dlouhou tradicí výroby elektřiny. Běžela zde plynová elektrárna. V plánu byly dva bloky s výkonem 827 MWe, tedy celkově něco přes 1,6 GWe. Pro co nejvyšší účinnost, kterou prosazovaly zelené organizace, se tyto bloky vybudovaly jako nadkritické a pracují při tlaku páry 27,6 MPa. Mohly tak dosáhnout čisté účinnosti až okolo 46,5 %. Teoreticky by elektrárna mohla pokrýt okolo 85 % spotřeby Hamburku, který vyžaduje okolo 13 TWh elektřiny.
Elektrárna neměla běžet kontinuálně s plným výkonem, ale měla vykrývat fluktuace větrných bloků, které se během Energiewende v severních částech Německa masivně budují. Reálná účinnost je velmi silně závislá na režimu, ve kterém elektrárna pracuje. Pokud doplňuje větrné či fotovoltaické zdroje a mění výkon v širokém rozsahu, je čistá účinnost nižší. Aby se účinnost elektrárny ještě více zvýšila, měla dodávat ještě 650 MWt do tepelného systému jižního Hamburku. Za tímto účelem tak bylo nainstalováno příslušné zařízení. Zde měla elektrárna nahradit řadu lokálních fosilních tepláren.
Jedná se o jednu z nejmodernějších elektráren a vrchol techniky v tomto oboru. Nadkritické bloky potřebují materiály odolné proti vysokým tlakům a teplotám. V daném případě se použil nový typ oceli na membránové stěny kotle.
Objevily se však problémy se svary a řada těžkostí, které vedly k prodloužení doby výstavby a zpoždilo se uvedení do provozu. Výstavba se protáhla na jedenáct let a elektrárna se tak dostala do provozu až v roce 2015. Připomeňme, že podobné problémy byly i u našeho nadkritického uhelného bloku Ledvice.
Cena elektrárny nakonec dosáhla hodnoty okolo 3 miliardy EUR (78 miliard Kč). Vysoká cena byla dána technologickou náročností nadkritického bloku a nutnosti provozu ve vysoce flexibilním režimu. Blok dokáže během patnácti minut snížit výkon o více než 600 MWe. Ve specifickém režimu dokonce dokáže měnit výkon s rychlostí 90 MWe/min. Zároveň může velice efektivně běžet na minimálním výkonu 25 % nominálního, aby se držel v horké záloze. Start ze studeného stavu pak je o desítky procent rychlejší než u jiných uhelných bloků. Další finanční ranou projektu se stalo, že nebylo povoleno odebírat vodu pro chlazení z Labe a musely se udělat speciální chladící věže. Finanční náročnost ještě zvýšil extrémní tlak na snížení emisí. Škodliviny, jako oxidy síry, dusíku, dioxiny nebo rtuť, byly potlačeny hluboko pod nejpřísnější environmentální limity. Produkce oxidu uhličitého na jednotku elektřiny při stejném palivu je jen 75 % dřívějších moderních elektráren.
Černé uhlí s výhřevností okolo 25 MJ/kg, kterého elektrárna ročně spotřebovává okolo 3,6 Mt, bylo dováženo z Ruska a USA. Využívala se blízkost přístavu, černé uhlí tak bylo relativně levnou volbou bez nutnosti pozemní dopravy. Ekonomika provozu byla silně narušena tím, že zelené organizace nedovolily postavit teplovod pod Labem, takže se nakonec neuskutečnila kogenerace a zásobování jižního Hamburku, se kterými se počítalo. Paradoxem je, že se tak prodloužil provoz malých fosilních kotelen a odpovídající emise. Spolu se zvýšením ceny emisních povolenek to zabránilo tomu, aby se provoz elektrárny stal rentabilní.
To byl hlavní důvod, proč provozovatel, firma Vattenfall, podal jako nabídku hned do první aukce na odstavování uhelných bloků za úplatu, právě tuto nejmodernější a nejekologičtější uhelnou elektrárnu. V aukci se soutěžilo celkově o odstavení 4 GWe černouhelných bloků. V prosinci 2020 v této aukci firma uspěla a za kompenzaci ukončí výrobu elektřiny. V březnu 2021 by se mělo rozhodnout, zda elektrárna není nezbytná pro stabilitu sítě a je možné ji odstavit. Pokud regulační úřad její vyřazení povolí, tak se nejpozději 1. července 2021 uzavře. Pokud se ukáže její nutnost pro zajištění stability sítě, bude po definovanou dobu držena jako rezerva.
Ještě modernějším blokem je elektrárna Datteln 4 kousek od Dortmundu. Jeho výstavba z podobných důvodů jako u Moorburgu trvala 13 let. Zde jde o monoblok s výkonem 1100 MWe. Také ten je postaven tak, že umožňuje velice vysokou flexibilitu a rychlou reakci, aby mohl pomoci při regulaci fluktuací větrných a fotovoltaických zdrojů. Blok se rozběhl v létě 2020 a předpokládá se, že by mohl být rentabilní. Ovšem odstaven má být nejpozději do roku 2038, což je hodně krátká doba pro takovou investici.
Snaha o využití areálu elektrárny Moorburg vyústila v návrh, který by umožnil využít dotace Evropské unie pro vodíkové hospodářství. Předpokládá se, že do roku 2025 zde začne pracovat elektrolyzér s výkonem 100 MWe. Využíval by k produkci zeleného vodíku - přebytky elektřiny z větrných zdrojů. Využije se přípojka 380 kV, která tak nebude proud z místa vyvádět, ale bude ho přivádět k elektrolyzéru.
Místo zdroje s výkonem 1,6 GWe tak bude v Moorburgu spotřebič s příkonem 100 MWe. Ten se sice díky využití dotací postaví, ovšem ekonomika takového systému je zatím velmi otevřenou záležitostí. V budoucnu se může ukázat, že je to také slepá ulička. Uhelný blok Moorburg byl postaven, aby umožnil regulovat síť a zajistil potřebný výkon v době, kdy nesvítí a nefouká. Měl umožnit náhradu jaderných bloků pomocí kombinace fosilních a obnovitelných zdrojů. Zavírání uhelných bloků spolu se zbývajícími jadernými tak v Německu vede k nedostatku potřebného výkonu stabilních zdrojů.
Jejich nedostatek se začíná projevovat v celé severozápadní Evropě. V té je naopak přebytek obnovitelných zdrojů. Tato situace vede k velkým přetokům na velké vzdálenosti a ohrožuje stabilitu soustavy. Ta je tak stále více vystavena riziku blackoutu, jak se ukázalo 8. ledna 2021, kdy došlo k rozdělení jednotné evropské elektrické sítě. Uhelné a jaderné elektrárny tak budou muset nahradit jiné zdroje. Německo spoléhá na elektrárny plynové, i proto staví plynovod Nord Stream II.
Z „ekologických“ důvodů se postavily supermoderní nadkritické uhelné bloky, které nahradily jaderné a staré uhelné zdroje. Z popsaných důvodů však skončily nebo skončí dříve, než se investice do nich vložené, efektivně využijí. Nejde jen o finance, ale také o uhlíkovou stopu jejich výstavby. Je otázkou, jak bude vypadat situace s novými plynovými bloky, které budou muset nahrazovat ty uhelné, až se bude ještě více ventilovat, že jejich emise skleníkových plynů jsou při započtení úniků při těžbě a dopravě plynu, srovnatelné s těmi z uhelných zdrojů. Využití elektrolýzy pro produkci vodíku není příliš efektivní, může se tak ukázat, že ani snaha o hromadnou produkci zeleného vodíku, nemusí být z ekonomického i environmentálního hlediska příliš úspěšná. Je tak možné, že se německá Energiewende z environmentálního hlediska ukáže ještě větším propadákem, než si dnes myslíme. A elektrárna Moorburg se stává jejím symbolickým památníkem.
Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku
Autor: Vladimír Wagner (13.02.2017)
Jaký je potenciál využití biomasy v Česku a ve světě
Autor: Jan Kašinský (15.02.2019)
Jak dále po stávce za klima?
Autor: Vladimír Wagner (19.03.2019)
Jak jsou reálné požadavky německých organizátorů stávky pro klima?
Autor: Vladimír Wagner (14.04.2019)
Diskuze:
Pokud jsem
Mojmir Kosco,2021-01-30 07:52:54
Pppochopil zavreni teto elektrarny neni ani technologicky ani ekologicky problem .Pouze ekonomicky. To je ovsem pomerne u technologickych novinek ne uplne ojedineli pripad. Neustale kritizovani nasich nemeckych sousedu kde by clovek mel dojem ze sviti petrolejkami a vubec nejsou ekonomickou velmoci.Ostatne zda se ze za posledni problemi s prenosovou soustavou mohla nedostatecna prenosova soustava v chorvatsku.Protoze druhu a zdroju k vyrobe elektriny mame dost moznosti.nejvetsi problem je s prenosovou soustavou a uskladnenim energie.A k reseni tohoto problemu jakykoli novy zdroj prispeje minimalne a to vcetne JE nebo dalsich Oze
Re: Pokud jsem
Vladimír Wagner,2021-01-30 10:51:12
Pane Koščo, to opravdu není jen otázka ekonomická. Dopady na životní prostředí byly realizovány a elektřina, kterou mohly zajistit, nebude. Malé lokální teplárny, jejichž emise mohly být tímto odstraněny, je chrlí dále. Nikdo nepopírá, že Německo je nejsilnější ekonomika v Evropě. Jedině taková může Energiewende realizovat. Ovšem, uvidíme v nejbližších letech, jaké to bude mít dopady a co to nejen s německou ekonomikou a společností udělá.
Myslel jsem si, že po článku, který jsem nedávno napsal (https://www.osel.cz/11561-co-je-treba-vedet-pred-uzaviranim-uhelnych-elektraren.html), tu někdo bude psát takové nesmysly, jako Vy. Základní důvod situace z 8. ledna bylo, že na severozápadě, kde se odstavují klasické zdroje a staví jen OZE závislé na počasí. Tedy, začínají tam dost významně chybět výkony jaderné a fosilní a tedy i roztočené turbíny pro rychlou regulaci a stabilizaci. Proto se musí daný potřebný výkon transportovat z jihovýchodu, kde zatím mají dostatek těchto zdrojů na severozápad. V té době se transportovalo podle dat přes 6 GW. Dochází tak k významnému přetěžování sítě a riziku nedodržení n-1 pravidla. Které konkrétní selhání pak spustí cestu k rozpadu sítě a případně blackoutu už je jedno. To může být porucha na elektrárně, vyhoření trafa nebo odepnutí v rozvodně při přetížení, jak se tomu stalo v Chorvatsku teď.
V takové situaci je kritické mít dostatečný výkon stabilních zdrojů, aby se situace ustála, a také roztočených turbín nebo baterií a možností regulace pro rychlé udržení frekvence a stability. To u nás zatím máme, proto nás situace neohrozila a navíc jsme mohli pomáhat sousedům (Rakousko). Až bez náhrady odstavíme uhelky, tak se situace dramaticky změní.
Re: Re: Pokud jsem
Mojmir Kosco,2021-01-30 14:17:35
K diskuzi k uhelnym elektrarnam jsem se neprihlasil protoze je jiz uzavrena.to ze uzavreniteto konkretni elektrarny je ekonomicka otazka mam z clanku ;Spolu se zvýšením ceny emisních povolenek to zabránilo tomu, aby se provoz elektrárny stal rentabilní.;
Jinak a je to kritizovano cestuje zbozi pres pul sveta .Energeticke suroviny rovnez(plyn,ropa,CNG .) a mozna pres cely svet .A je to dano nejenom ekonomickou vyhodnosti ale i dostupnosti zdroje.
Toto ;cestovani; se bude tykat i energie jako takove a tezko tomu zabranit .podle mne je nemozna predstava ze v ramci si cr vramci hranic vytvori ostrovni energetiku (mozne to asi je ale cr by prumyslove slo do kopru.A proto je nejvetsi problem rozvodna sit a vypaleny transformator v chorvarsku.Proste propojenost a nedostatecna kapacita prenosove site (a mozna i problematicky koncept je hlavni problem k reseni.
Obnova JE zdroje nebo budovani dalsich zdroju napojenych na nedostatecnou evropskou sit je problem ,ktery umime jiz dnes resit na rozdil od uskladneni elektriny
Re: Re: Re: Pokud jsem
Tomáš Štec,2021-01-30 16:42:21
Tu vám uniká jeden základný rozdiel: Zatiaľ čo plyšové hračky dovážané kontajnerom z Číny dorazia v rovnakom počte, ako ich do toho kontajneru zabalili, keď sa dopravuje vyrobená elektrina, každý meter trasy časť z nej spotrebuje a premení na teplo. Ekonomicky zvládnuteľná a rozumne ekologická je doprava na desiatky až malé stovky kilometrov. Na väčšie vzdialenosti by sa muselo prejsť na (niekoľko)megavoltové vedenia a tie tiež za svojim domom (prakticky) nikto nechce podobne, ako tam (prakticky) nikto nechce elektráreň. Tu však narážame na realitu Európy: všade niekto býva (alebo je tam národný park) – to znamená, že všade to bude niekomu vadiť.
„A proto je nejvetsi problem rozvodna sit“
To záleží na koncepte výroby. Buď mám konvenčné (stabilné) zdroje a v tom prípade nepotrebujem tak robustnú sieť (i pri výpadku jedného zdroja bude ďalší fungujúci vo vzdialenosti do 100 km), alebo mám nestabilné zdroje (vietor, solár, voda tam, kde nemôžem garantovať prietok) a v tom prípade potrebujem brutálnu kapacitu vedení energie a konvenčné zálohy k tomu – noc je v celej Európe naraz, nefúkať môže na rozlohe niekoľkých štátov po dobu niekoľkých dní až týždňov, podobne sucho sa týka často väčšej rozlohy územia a obdobia aj niekoľkých mesiacov.
Re: Re: Re: Re: Pokud jsem
Mojmir Kosco,2021-01-30 19:50:44
No technologicky je to vyřešené natáhnou sever jih a východ západ přenosovou síť HVDC nejdelší má Brazílie 2375 Km . Výrazně se sníží ztráty z přenosu. Výrazně se sníží možnost velkého kolapsu , výrazně se umožní asynchronní zapínaní zdrojů . A můžete jí schovat pod zem (sluneční erupce nás nemusí trápit.)
Má to i nevýhody zejména velká megalomanská investice . Nahrazujete něco co je budováno 100 let .
I technické časti zejména se středním napětím ale tyto věci lze řešit .
Re: Re: Re: Re: Re: Pokud jsem
Aleš Voborník,2021-01-31 06:40:17
Technicky možné to je, ale narážíme na problém lidský. Německo buduje větrnou energetiku už spoustu let, odstavuje jaderné zdroje v Bavorsku, ale přenosovou kapacitu sever-jih si vybudovat nedokáže. Stále spoléhá na okolní státy, které svými problémy zatěžuje - nutí je dělat drahá opatření, aby to jejich sítě vydržely. Nikdo nechce mít linku nebo kabel na svém pozemku. Když to tak chtějí, tak ať si to užijí, ale sami.
To je stejně realizovatelné jako solární zdroje na Sahaře napájející Evropu.
Nevím proč by jihovýchodní Evropa měla energeticky držet tu severozápadní. Nás rakušáci neustále kritizují za naše tepelné a jaderné elektrárny, ale elektrika v zásuvce z nich jim nevadí. To je jen a jen pokrytectví.
Re: Re: Re: Re: Re: Pokud jsem
František Kalva,2021-02-02 09:40:04
Ono nejde jen o technologickou možnost, již zde padl argument jak dlouho se Německo snaží o VVN spojení sever-jih. Nejde to, prostě proto, že Němci nechtějí zadrátovanou krajinu. Podzemní vedení je z říše sci-fi a ještě hezky dlouho bude. Ono to není jen o brutálním (a drahém) překopání krajiny, překonání přírodních i umělých překážek, ale hlavně o tom, že se vedení musí až příliš často vynořit, třeba i jen kvůli kontrole a údržbě napojení kabelů a to znamená vybudovat další infrastrukturu, stovky budov. Takže i když budeme zdvořile ignorovat potíže s úředním šimlem (stavební povolení - to řeší místní úřady, kterým je prd a vořech po vzletných cílech ekopošuků), majitelů pozemků, většinou sedláků, co se budou muset při obhospodařování svých polností vyhýbat barákům, včetně obslužných komunikací, ničemu to nepomůže, v krajině místo drátů budou strašit baráky a silničky. Jo a toto nezbytné vynoření eliminaci sluneční aktivity prakticky znemožňuje.
Ještě poznámka. Kvůli nemožnosti zajistit na jihu, hlavně v Bavorsku, dost elektřiny pro průmysl, plánuje se stavba plynových elektráren, napájených, jak jinak než z Nord Stream II. Kudy myslíte, že se buduje plynovod? Po české straně Krušných hor, kde je odstupné majitelům pozemků v eurech přijatelné, Němci by je s tím vypráskali. I tento postup ve mně budí podezření, že celé to blbnutí s Energiewende je jen do detailu propracovaná akce producentů zemního plynu, konkrétně Ruska, zneužívající intelektuální nezralosti a nedovzdělanosti většiny podporovatelů Zelených.
Re: Pokud jsem
Jan Novák9,2021-01-30 12:15:05
Odkdy je chybou Chorvatska neschopnost zajistit napájení Německa z Tureckých elektráren?
Vyhrál snad Hitler WW2 že každý stát na světě je povinný zajistit dostatek elektřiny Německu nebo co?
Skladování elektřiny JE problém ve chvíli kdy jí musíte skladovat TWh na týdny. Pokud by to problém nebyl tak by to Němci měli už zajištěno.
Abyste neřekl že nejsem konstruktivní tak tady je možné řešení, jsem přesvědčen že Němci by souhlasili. :-))
https://ceskaprehrada.cz/
Přijde den ...
Pepa Vondrák,2021-01-29 14:35:28
Větrníky a fotovoltaika fungovat bude. Jen musí na místo (možná i na místě) každé zrušené tepelné nebo jaderné elektrárny postavit adekvátní kondenzátor na elektrickou energii, třeba jako v austrálii kde si postavili powerwall. S důrazem na slovo adekvátní (letos by se asi nedoplatili, možná za 10 let to bude lepší).
Vychází mi jediné, ještě není čas, ale jednou přijde.
:-)
Re: Přijde den ...
Rudolf Jelinek,2021-01-29 15:09:51
No možná ano - kdo ví co bude za deset let. Ale při součastných realých technologiich ten astralský akumulátor má kapacitu tuším 100MWh takže by dokázel nahradit 1/16 výkonu elektrárny Moorburg po dobu jedné hodiny. K tomu životnost těch akumulátorů... a jak jste sám poznamena o ceně nemluvě. A co když bude inverze týden v kuse - nebo čtrnáct dnů - a to není nijak nerealistycký scénář.
Re: Přijde den ...
Daniel Suchon,2021-01-29 16:19:32
Az ten cas pride, nechcem vidiet ucet za elektrinu :)
Re: Přijde den ...
Jan Novák9,2021-01-30 12:39:37
Australská baterie má za úkol stabilizovat síť Jižní Austrálie než se připojí výkon uhelných elektráren z Viktorie, na dobu 10 minut až 1 hodina. Není schopná řešit když je 3 týdny inverze a nefouká. Stála 100milionů dolarů.
Praha má lednovou spotřebu okolo 600 GWh - baterie má 100MWh. Na vykrytí poloviny lednové spotřeby jen pro Prahu byste potřeboval 3000 baterií v ceně 30 miliard dolarů tj. asi 650 miliard korun - a to každých 10 let.
Nehledě k tomu že byste tím podstatně vyčerpal zásoby lithia pro celý svět.
Je v pořádku když technicky nevzdělaní mladí sní o proražení fyzikálních zákonů. Průser nastane když podle toho začnou diktovat právní zákony a politiku.
David Dobeš,2021-01-29 12:58:53
Tohle je hodně absurdní počtení. Kromě jiného je zásadní zmínka o běžících starších malých zdrojích vytápění a uhlíkové stopě výstavby (v širším pohledu obecně ekologické, tedy energie, ale i surovin). Veškerá logika zde dostává na frak.
Politika
Martin Pravda,2021-01-29 11:01:38
Součástí politiky je i vytváření pracovních míst. Energiewende se třeba z environmentálního hlediska ukáže ještě větším propadákem, než si myslíme. Ale množství jí vytvořených nových pracovních příležitostí bude v době masivní robotizace žádoucí.
Re: Politika
Richard Vacek,2021-01-29 14:00:10
Stačí zakázat traktory a hned bude nulová nezaměstnanost. Pokud teda robotizace má být kompenzována vytvářením zbytečných pracovních míst.
Re: Re: Politika
Martin Pravda,2021-01-29 15:44:01
Zakázat traktory by spíše vedlo k hladmoru. Vyčerpaná půda polí potřebuje masivní přihnojování (na výrobu hnojiv padne stejně ohromný podíl světově spotřebované ropy). Pohyb traktorů po polích se naopak taky zautomatizuje. A právě nato bude potřeba vysoce kvalifikovaných a dobře placených výzkumníků, vývojářů a i dálkové obsluhy pro řešení nestandartních případů.
Re: Re: Politika
Jan Novák9,2021-01-30 12:43:19
Další nechápající, jako Mao Ze Tung který přikázal zabíjet vrabce protože žrali úrodu. To se povedlo a vrabci úrodu žrát přestali. Pak ale místo prosperity přišel hladomor protože místo trochy zrní které sežrali vrabci přišly housenky, bez vrabců se přemnožily a sežraly úrodu celou.
Re: Politika
Pavei P,2021-01-30 19:20:17
To se nám to "vytváří pracovní místa", když nás daňoví poplatníci dotují, abych parafrázoval jednu literární postavu. Realitou je, že pokud se ty biliony na dotace do tzv. oze nalijí do jakéhokoli smysluplného sektoru ekonomiky, vytvoří mnohem víc pracovních míst. Viz např. zde: https://www.scienceworld.cz/aktuality/negativni-dopady-podpory-obnovitelnych-zdroju-energie-5512/
pro p. Hacek - do starších dizkuzí se nelze dostat
Eva M,2021-01-29 09:48:10
Dobrý den, jen k Vaší odpovědi pod minulým článkem p. Wágnera - Austrálie má také jinou rozlohu, jiný způsob osídlení, než ČR, je jinak zeměpisně situována, její mezinárodní postavení je jiné.... Moc se nerozlišují zdroje energie "pro domácnost" a "pro průmysl" -
bude-li Austrálie chtít, slunce jí patrně může zcela pokrýt ty domácnosti (což mi připadá i rozumné). :) jako pracovní hypotézu (berte to s nadsázkou!) předpokládám, že šéf Siemensu a někteří další Němci se odstěhují do Austrálie (nebo jinam), odkud budou vše "zpovzdálí sledovat" - :) údaje o stěhování nikoli do Německa, ale z Německa = jeden z dalších zajímavých údajů, které nám k posouzení situace chybějí.
Už se touto problematikou nechci moc zabývat - věci jdou svými podivnými cestami.
Re: pro p. Hacek - do starších dizkuzí se nelze dostat
Jarda Ticháček,2021-01-29 18:05:23
Slunce nefunguje ani v té Austrálii. Ten slavný domeček s akumulátory, který jim tam Musk postavil je tam právě kvůli tomu slunci. A větru.
Re: Re: pro p. Hacek - do starších dizkuzí se nelze dostat
Igor Němeček,2021-01-30 00:53:17
Máte pro toto tvrzení nějaký podklad? Já si to myslel taky, zní to celkem logicky, ale kdesi jsem se pak dočetl, že je to kvůli nestabilitě uhelné elektrárny. Už si nevzpomenu kde to bylo.
Re: Re: Re: pro p. Hacek - do starších dizkuzí se nelze dostat
Jan Krásenský,2021-01-30 06:34:18
Že by Ekolist? Arnika? Hrom?
Re: Re: Re: Re: pro p. Hacek - do starších dizkuzí se nelze dostat
Igor Němeček,2021-01-30 08:19:32
Jste idiot.
Re: Re: Re: Re: Re: pro p. Hacek - do starších dizkuzí se nelze dostat
Jan Novák9,2021-01-30 14:58:21
Podle sebe soudíte pana Krásenského?
Pro každého elektrotechnika z vašeho příspěvku vyplývá to co napsal pan Krásenský. To co jste napsal je blbost.
A váš následující příspěvek tomu ještě nasadil korunu.
Vyberte si prosím něco jednoduchého čemu rozumíte, třeba mozkovou chirurgii nebo analýzu chování neuronových sítí. Elektrické sítě to rozhodně nejsou.
Ani nevím kde začít, ale zkusil bych to logikou.
Stabilní generátory jsou zdrojem stability, ne naopak.
Nestability v Austrálii jsou způsobeny tím že nestabilní odběr se nemůže opřít o stabilní generátor po tom co tam zavřeli poslední uhelnou elektrárnu v Port Augusta. Větrníky jsou malé a mají jich málo. Sluneční panely mají elektronické střídače které nesnesou přetížení a vypínají v setinách sekundy, na rozdíl od generátoru který jede v přetížení i minutu.
Tak či onak celá Jižní Austrálie stojí a padá na napájení z UHELNÝCH elektráren ve Viktorii. Baterie je tam jenom proto aby 10 minut až hodinu podržela síť než se výkon připojí. Ani větrníky ani slunečníky nestačí. Potřebujete uložení energie na dva-tři týdny.
Re: Re: Re: Re: pro p. Hacek - do starších dizkuzí se nelze dostat
Igor Němeček,2021-01-30 08:49:44
Člověk musí být stále na pozoru. Po půlnoci jsem byl jednak znavený a tak jsem to na mobilu zkrátil a taky už lenošný něco hledat ... Když ale vidím, že i na oslu jsou tací ...
Ona ta nestabilita sítě nespočívá v nestabilitě uhelných elektráren, ty jsou stabilní až moc, ale nejsou schopné stabilně vykrývat nárazové požadavky na odběr. Klimatizací přibývá a výsledkem jsou nárazy a vzhledem k tomu, že jejich zdroje jsou ze 75% tvořeny právě uhelnými elektrárnami, tak ty baterie především pomáhají jim.
Píšou to třeba tady https://energozrouti.cz/z/australie-zvysi-stabilitu-energeticke-site-dalsi-baterii-megapack-od-elona-muska
No a dokud nenajdete oporu ve svém napadání nesmyslnými příspěvky, pak se toho dál nehodlám účastnit.
Re: Re: Re: Re: Re: pro p. Hacek - do starších dizkuzí se nelze dostat
Vladimír Wagner,2021-01-30 11:12:57
Pane Němečku, mě fascinuje, že někdo odkáže na článek a tvrdí absolutní nesmysly, které nejenže článek nepodporuje, ale dokonce vyvrací. Já myslím, že to označení, které jste vyvrhl před chvílí, platí perfektně na Vás.
Takže si řekněme fakta. Značné části Austrálie využívaly a využívají pro pokrytí elektřiny fosilní zdroje (zvláště uhelné, má velké zásoby uhlí). S příchodem využívání fotovoltaických a větrných zdrojů a s tlakem na potlačení těch fosilních se situace začala měnit. Pokud těch fotovoltaik bylo rozumně, tak pomáhaly vykrývat denní špičku danou hlavně klimatizací, a s pomocí stále dostatečného výkonu fosilních, bylo možné velice dobře síť uregulovat. Ovšem v okamžiku, kdy instalovaný výkon fluktuujících OZE přesáhl rozumnou mez, nastal velký problém. V době, kdy velkou část výkonu pokrývaly OZE a uhelné bloky byly vypnuty, nebylo dostatek roztočených turbín, které by udržovaly a stabilizovaly frekvenci a stabilitu sítě. Docházelo tak k velkým odchylkám frekvence a výpadkům sítě. Právě to pomáhá řešit Muskova baterie. Ta zajišťuje tu rychlou mikroregulaci a udržování frekvence sítě v době, kdy v ní dominují OZE fluktuující OZE zdroje. Toto v principu mohou tedy baterie (ovšem opravdu velké) řešit. Ovšem to neznamená, že by se mohly fosilní zdroje odstavit. Problém je, že baterie jsou perfekt pro rychlou regulaci, ale velikost baterií neumožňuje to, aby zálohovaly funkci zdrojů na dobu delší, než jednotky hodin. Takže další vypínání uhelných bloků s tím, že je nahradí OZE povede ke stále větším problémům.
Jak je vidět z popsaného, tak problémem, který mají řešit baterie, jsou OZE. A i v tom Vámi odkazovaném článku, je to jasně popsáno. Jen by se muselo umět číst, ale hlavně myslet.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: pro p. Hacek - do starších dizkuzí se nelze dostat
Aleš Voborník,2021-01-31 07:17:59
Souhlasím s Vámi. Krátkodobou stabilitu sítě s rotačními zdroji zajišťuje energie uložená v pohybující se hmotě. Její chování se dá dobře popsat.
Chování sítě s významným podílem zdrojů se střídačem je výrazně horší - výkon FVE může významně kolísat v časech několika period. Řešení bylo nalezeno nasazením bateriových úložišť, které mohou vyhlazovat krátkodobé kolísání kmitočtu.
Neřešit problém nelze, protože v síti potom dochází k proudovým rázům, které poškozují zařízení a vyvolávají výpadky.
Problémem ovšem je, že bateriové řešení vyžaduje aktivní řízení. Vzniká tak celá řada dalších problémů: spolehlivost SW, zabezpečení komunikace mezi systémy... Obrovská složitost a z ní vyplývající nemožnost skutečného ověření správné funkce - nedálé poruchy.
A to vše kvůli naprosto nespolehlivým a velmi drahým zdrojům, které je nutno ze 100% zálohovat klasickými.
Kdybychom za ty peníze postavili jaderné zdroje a věnovali se uzavření palivového cyklu - využití U238 a Th v množivých reaktorech. Tak bychom mohli mít eletřinu výrazně lacinější a dlouhodobě zajištěnou. Elektromobilita by začala časem dávat smysl. Takhle jsme si navršili spoustu problémů najednou. Pokud se nestane zázrak nebo se rozum na poslední chvíli nedostaví, tak se z toho můžeme ekonomicky zhroutit.
Srážka ekonimiky a "ekologie"
M_. D_.,2021-01-29 08:46:23
Děkuji za pěkné shrnutí. Po technické stránce může člověk jen smeknout, jak se s Moorburgem snažili. A pokud elektrárna nemusí dlouhé časy být jen v režimu horké zálohy a měli ten teplovod, tak i ekologie jim poděkovala a asi i majitel nějaké euro vydělal... Ale zvrhlo se nám to v to, že srážka s politicko-ekologistými ideemi je celkem v rozporu s ekonomií. Pokud by ty postupně doplňující okrajové podmínky znali předem, tak se jim na to asi vyflákli.
Trochu mi na mysli vytane i náš paroplyn v Počeradech.
Ale jednoznačne při čtení článku mi v mysli vytanulo, že památník evropské blbosti v Africe už máme (viz tunel Šúm https://cs.wikipedia.org/wiki/Maurit%C3%A1nsk%C3%A1_%C5%BEeleznice ), tohle je horký, spíše pomalu chladnoucí, kandidát na domácí půdě. :-)
Re: Srážka ekonimiky a "ekologie"
Vojtěch Běhunčík,2021-01-29 19:13:24
Paroplynovou jednotku (instalovaný výkon 430 MW, dodavatel Siemens pro Eon Energy) mají i na Slovensku od roku 2010 v Malženicích - hned vedle Jaslovských Bohunic.
V roce 2018 ji odkoupila ZSE (51% ve vlastnictví Slovenské republiky).
Blackouty
Dominik Březina,2021-01-29 08:33:51
Jediné rozumné řešení je umožnit masivní blackouty, na čemž se díky Energiewende intenzivně pracuje. Jinak energetickou stability nelze politicky zajistit. Techniky a vědce zpravidla nikdo neposlouchá. Až budou třeba i několik dní bez elektřiny, možná se začnou němečtí občané o celou problematiku více zajímat.
Re: Blackouty
M_. D_.,2021-01-29 08:56:57
Nu, prvně by se na to ti technici v energetice museli vyfláknout, protože se zatím snaží, aby blackout nebyl. A občas to moc jednoduché není. A až se to stane i přes jejich snahu, tak je stejně sepsou, že neudělali to, co měli. :-(
Nebude jendoduchá cesta z toho ven. Zvláště pro nás, když vidím tu diskuzi ohledně ETE/EDU a co po nich.
Re: Re: Blackouty
Vinkler Slavomil,2021-01-29 10:50:05
To není cesta. Blackout je přece nedostatek EE. Závěr: nutno postavit více zdrojů. Samozřejmě zelených.
viz:https://www.osel.cz/11569-v-moralnich-a-politickych-sporech-nefunguji-fakta-ale-osobni-zkusenost.html
Re: Re: Re: Blackouty
Jan Novák9,2021-01-30 15:06:45
Jakou máte OSOBNÍ ZKUŠENOST se zelenými zdroji? Jednou tady na oslu byl příspěvek člověka který měl osobní zkušenost s fotovoltaikou a ten říkal že reálná cena za jím využitou kWh je 17Kč, v létě má obrovské přebytky a v zimě stejně musí elektřinu odebírat ze sítě.
Spolehnout se na tohle je jistá cesta k blackoutu, to je jasné každému kdo má aspoň 2neurony pohromadě.
Věřit zelené politice vyžaduje naopak nedostatek osobní zkušenosti.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
