Demonstrace za zpřísnění kontroly zbraní v USA (2013). Kredit: Slowking4 / Wikimedia Commons.

Současné Spojené státy jsou rozdělené masivními tektonickými liniemi, které vedou skrz mnohá politická a morální témata. Je to stresující a nebezpečná situace, jak pro USA, tak i pro celý svět. Další věc je, že USA rozhodně nejsou samy. Polarizované jsou společnosti mnoha zemí, Českou republiku nevyjímaje.

Pokud jde o Spojené státy, tak obě dvě hlavní strany polarizace, tedy „liberálové“ a „konzervativci“, v americkém významu těchto slov, se shodnou alespoň ve víře, že fakta v politických a morálních diskuzích podporují vzájemný respekt. Často to vidíme i u nás, důraz na fakta, která vše zachrání a spraví. Jenomže, nějak to nefunguje. Fakt je všude plno, třeba zrovna v našem relativně svobodném mediálním prostoru. Nezdá se, ale že by to proti polarizaci nějak razantně zabíralo.

Kurt Gray. Kredit: K. Gray.

Kurt Gray z americké University of North Carolina at Chapel Hill a jeho spolupracovníci analyzovali 15 různých studií na toto téma a dospěli k názoru, že víra v téměř magickou schopnost fakt zcelovat polarizovanou společnost je poněkud mylná. Jejich výzkum v těchto dnech publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Grayův tým se zabýval studiemi o rozmanitých tématech, od terénního pozorování konverzací o držení zbraní, přes analýzy komentářů na YouTube k videím o potratech, až po výzkum archivních záznamů rozhovorů na CNN a Fox News. Badatelé dospěli k závěru, že lépe než fakta si respekt druhé strany v takové debatě získají osobní zkušenosti. V rámci takových zkušeností nejlépe fungují zkušenosti úzce související s diskutovaným tématem, společně se zkušenostmi, které zahrnují nějakou újmu.

Stanice jako Fox News hrají v polarizaci americké společnosti nemalou roli. Kredit: Rae Whitlock / Wikimedia Commons.

Právě takové negativní zkušenosti totiž podle všeho přinášejí pochopení odpůrců, protože vnášejí do debat racionální rovinu. Prakticky každý dokáže pochopit či uznat snahu vyhnout se zranění či jiné škodě. I když jsou to lidé s dramaticky různým pohledem na zbraně, daně, imigraci nebo životní prostředí. Když jde o spor, do něhož nejsou namočena morální hlediska, čili méně náročný spor, tak jsou na tom objektivní fakta a subjektivní zkušenosti podobně. Jakmile ale dojde na nějaký morální nebo nedejbože náboženský spor, tak se zúčastněným jeví subjektivní zkušenosti méně problematické, a tudíž pravdivější, než objektivní fakta.

Zní to neuvěřitelně, ale opět to má co dělat s fungováním našich mozků. Lidský mozek není žádný sterilní a přísně racionální počítač. Vznikl především jako nástroj pro udržování a řešení mezilidských vztahů. Člověk je sociální zvíře a je to pro něj životně důležité. Proto mají v našem mozku emoční okruhy větší „pravomoci“ než racionální myšlení. Tudíž se nemá moc smysl zlobit na lidi, kteří se nenechají přesvědčit ani pečlivě připravenými super přesvědčivými fakty, zvlášť pokud jde o spor morálního rázu.

Jak naznačují autoři tohoto výzkumu, mnohem důležitější je argumentovat osobními zkušenostmi. Právě to je ale pro řadu odborníků problematické, což je možná jednou z příčin současné neutěšené situace v USA i na celém světě. Gray podotýká, že i když osobní zkušenost nemusí vést k přesvědčení protivníků ve sporu, už samotná diskuze, ve které se strany navzájem respektují, je pro demokracii životně důležitá.

Video: Explaining Moral Judgement, Kurt Gray, Ph.D.

Literatura

PNAS 118: e2008389118.