Koronavirus SARS-CoV-2 se nejprve váže na ACE2 receptory na površích buněk dýchacího, urogenitálního, kardiovaskulárního a gastrointestinálního traktu, ale po té snižuje plicní expresi ACE2, což vede k nadměrné aktivaci systému RAAS, jehož důsledkem jsou otoky a poškození plic. Z tohoto pohledu má hluboký smysl rozdělit průběh infekce na dvě klíčové fáze.
V první fázi infekce SARS-CoV-2 může exprese vyššího počtu receptorů ACE2 skutečně podporovat vstup koronaviru do buněk. V druhé, pozdější fázi infekce, ACE2 receptory nabývají ochrannou funkci před poškozením plic, hypertenzí a poškozením srdce. Mimoto má ACE2 i protizánětlivou funkci. U slinivky břišní relativní nedostatek ACE2 v průběhu onemocnění přispívá ke snížení sekrece inzulínu a skutečně VŠICHNI pacienti s COVID19, nezávisle na hladinách IL-6, vykazují hyperglykémii a zvýšené hladiny mastných kyselin. Také je dobré připomenout, že obecně exprese ACE2 s věkem klesá. Glykoprotein ACE2 se ovšem v daleko větší míře než v plicích nachází v tenkém střevě, a existují nevyvratitelné důkazy, že střevní mikrobiom ovlivňuje expresi ACE2 receptoru, a proto může hrát významnou roli při ovlivňování infekčnosti a závažnosti onemocnění COVID19.
Helicobacter pylori v žaludcích člověka velmi silně exprimuje ACE2. Některé jeho kmeny (Cag+) asi mohou za karcinomy žaludku, ale v populaci se jich vyskytuje mizivé procento. Většina ostatních se v našich žaludcích usadila, trochu tam sice občas dráždí, ale jinak mají velmi významnou protektivní funkci, která do dnešní doby nebyla plně pochopena. Naopak, jakmile je v žaludku Helicobacter diagnostikován, je zahájena nemilosrdná snaha o jeho eradikaci. Jenže se dnes bezpečně ví, že většina nakažených Helicobacterem pylori vředovou chorobou neonemocní a jen velmi malé procento nakažených onemocní karcinomem žaludku.
Kromě toho se uplatňují i další spouštěče (kouření, chronická konzumace alkoholu) s aditivním účinkem. Zajímavé informace poskytla i archeologie. Prakticky u všech nalezených fosilií lidí byla potvrzena v žaludku přítomnost H. pylori. Zdá se, že k lidskému mikrobiomu Helicobacter patří podobně, jako laktobacily nebo bifidobakterie.
Pro zajímavost pohlédněme na frekvenci a závažnost infekcí COVID19 na celé planetě. Vypadá to, že vysoce rozvinuté civilizované oblasti jsou daleko více zasaženy, než ta chudší část planety. Podobné je to s obezitou, která je také prokázaným rizikovým faktorem infekce COVID19. Prognózy o katastrofě v Africe se nenaplnily.
Jako farmaceut trochu plivnu do vlastního hnízda a dodám, že nahlédnutím do medicínských statistik zjistíme, že v dnešní době je většinovou příčinou vředové choroby chronické užívání chemických léčiv (perorální kortikoidy, NSAID, kyselina acetylsalicylová a mnoho dalších), bakterie H. pylori hraje v tomto směru druhé nebo spíše třetí housle.
Prosím, zvažte, jestli je v dnešní době opravdu nutné při zjištění přítomnosti Helicobactera pylori v žaludku, ihned nasadit antibiotika. Možná se tak zbavujeme neviditelného ochránce před virovou infekcí, respektive před jejím těžkým průběhem.
Zdroje
Novel coronavirus 2019 (COVID-19) binds angiotensin-converting enzyme-2 (ACE-2) receptors to enter the cell. These receptors are widely expressed in the intestine, and COVID-19 may cause gastrointestinal symptoms via these receptors during the course of the disease. Helicobacter pylori is known to increase the expression of ACE-2 receptors in the gastrointestinal tract. The aim of this study was to investigate the effects of H pylori on the presentation and clinical course of COVID-19 infections. Článek zde.
Další zdroje:
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/eji.201646721
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0008804
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4807023/
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fcimb.2020.00009/full
https://www.nature.com/articles/nrmicro.2016.142
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7052046/
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2211124716000383
https://www.karger.com/Article/Abstract/508330
https://www.jimmunol.org/content/200/5/1570.abstract
https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1586/egh.11.69
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17452546/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2603593/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3902975/
(Další literatura u autora).
Co mají společného pouťové balonky a infekce koronaviry?
Autor: Milan Krajíček (24.11.2020)
Diskuze: