Pozoruhodný jev ASASSN-14ko byl poprvé detekován sítí dvaceti robotických teleskopů All-Sky Automated Survey for Supernovae (ASAS-SN), která ve vesmíru loví supernovy a podobné nečekané jevy. Záhy se ale ukázalo, že to není žádná běžná supernova, ale mnohem zajímavější záležitost.
Anna Payne z americké University of Hawai'i a její mezinárodní tým zjistili, že ASASSN-14ko jsou ve skutečnosti periodicky se opakující záblesky mučené hvězdy, kterou zřejmě rve na kusy supermasivní černá díra v srdci galaxie ESO 253-G003, vzdálené přes 570 milionů světelných let, v jižním souhvězdí Malíře. Nenasytná černá díra si uhryzne sousto každých 114 dní.
Tým Payneové zakládá své závěry na celkem 20 pozorování těchto velmi pravidelných záblesků. Je to poprvé, kdy jsme pozorovali podobné chování v případě jádra aktivní galaxie. Podle Payneové to bylo jako zkoumat vesmírný gejzír „Old Faithful“. Jeho slavný pozemský předobraz, který se nachází v americkém Yellowstonu, ale přitom není zdaleka tak pravidelný.
Astronomové na základě dřívějších pozorování předpověděli „erupce“ gejzíru ASASSN-14ko na 17. května, 7. září a 26. prosince minulého roku. A pak je všechny úspěšně pozorovali, koordinovaným nasazením pozemních i vesmírných observatoří.
Pokud jde o původ těchto periodických záblesků, badatelé zvažovali několik možných vysvětlení.
Nejvíce pravděpodobné podle nich je právě zmíněné trhání hvězdy na kusy supermasivní černou dírou, (partial TDE, Tidal disruption event). V takovém případě se ohryzávaná hvězda každých 114 dní na své eliptické dráze přiblíží k černé díře, která z ní vyrve hmotu odpovídající asi 3 Jupiterům. Když tato hmota padá k černé díře, tak pozorujeme zmíněné záblesky.
Vědci si nejsou jistí, jak dlouho ještě tohle starověké mučení hvězdy potrvá. Je jasné, že to nebude věčně. Prozatím hodlají i nadále pozorovat drama v srdci galaxie ESO 253-G003. Budou se těšit pravidelnými erupcemi záření a přitom studovat chování dotyčné supermasivní černé díry, které by nám mohlo prozradit leccos zajímavého.
Video: Swift, TESS Catch Eruptions From an Active Galaxy
Literatura
Hvězda pokousaná černou dírou
Autor: Stanislav Mihulka (28.10.2014)
Sežrání hvězdy černou dírou, od začátku až do konce
Autor: Stanislav Mihulka (27.11.2015)
Nejzářivější kvasar vesmíru pohání nejvíce žravá černá díra
Autor: Stanislav Mihulka (04.07.2020)
Diskuze:
Periodicita zábleskov
Pavel Gašperík,2021-01-18 09:00:47
by práve mohla paralelne byť sledovaná na LIGU , či sa ten presun hmoty /spomínaju sa tri Jupitery/ nejako predsa len dá detegovať ... Nič sa nepíše o hmotnosti hviezdy , ktorú tá supermasívna čierna diera ohryzáva ...
Re: Periodicita zábleskov
Martin V.,2021-01-20 11:25:24
Hmotnost Jupiteru je pouze asi jedna tisícina hmotnosti Slunce. Víme, že LIGO je schopen detekovat splynutí neutronových hvězd, které mají hmotnost mezi jedním a dvěma Slunci.
Má to ale ještě jeden aspekt: LIGO detekuje splynutí černých děr a neutronových hvězd, tedy objektů o obrovské hustotě, v jejichž okolí je prostor velmi výrazně zakřiven, a které se pohybují relativistickými rychlostmi. Právě rychlým pohybem zakřiveného prostoru ty gravitační vlny vznikají. A i když hmota padající do černé díry se jistě také pohybuje relativistickými rychlostmi, nejde o pohyb kompaktního, velmi hustého tělesa, ale o spojitý proud hmoty; jsem přesvědčen, že v tomto případě je zakřivení prostoru v okolí té hmoty mnohem menší a gravitační vlny tedy mnohem slabší, a tedy tato událost je pro LIGO nedetekovatelná.
Zpod horizontu událostí
Mintaka Earthian,2021-01-17 05:41:19
V popisovaném případě je poměr hmot supermasivní černé díry a hvězdy příliš malý, ale pokud by v podobném systému šlo o dvě černé díry, jaký je předpoklad, že by taková setkání měla vliv na jejich horizonty událostí?
Pokud by dvě černé díry letěly na proti sobě a "škrtnuly" o sebe svými horizonty událostí, byly by schopny z nich něco "vytrhnout"?
Re: Zpod horizontu událostí
Vít Výmola,2021-01-17 12:48:21
Řekl bych, že neexistuje dostatečně vysoká vzájemná rychlost, aby při takovém "škrtnutí" černé díry nesplynuly. Následující děj bude podobný nebo stejný jako u známých simulací splynutí, které teď navíc máme i podložené pozorováním gravitačních vln.
Re: Re: Zpod horizontu událostí
Josef Waters,2021-01-17 14:51:11
Myslím, že kdyby už k něčemu takovému, jako náhodný průlet dvou černých děr těsně okolo sebe (ta pravděpodobnost je asi nulová), tak samotné "škrtnutí" horizontů by nemělo vliv. ČD by okolo sebe proletěly a zakřivily své dráhy, stejně jako jiná dvě tělesa. Aby takhle splynuly, musela by samotná ČD vletět pod horizont té druhé. Horizont je jen zdánlivá "hranice".
Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Mintaka Earthian,2021-01-17 21:23:14
Děkuji za odpověď.
Takové nějaké pěkné "natržení" černých děr, nebo výtrysk hmoty zpod horizontu událostí by byl zajímavější, ale zatím si tedy budu muset vystačit s "všednější" teorií.
Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Vít Výmola,2021-01-17 22:07:49
S tím nemůžu souhlasit. Na horizontu je úniková rychlost rovná rychlosti světla. Není možné jenom tak proletět, škrtnout a odletět. To by musela být vzájemná rychlost vyšší než rychlost světla, což pochopitelně není možné. Nutně by došlo k zachycení a následnému splynutí.
Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
peto peto,2021-01-17 23:42:26
Presne tak, vid kniha od Kipa Thorna Černé díry a zborcený čas.
Pri akomkolvek dotyku horizontov udalosti dojde k splynutiu CD.
Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Petr Skalka,2021-01-18 01:58:06
Podle Norberta Wernera záleží na hustotě, horizonte můžete proletět aniž by jste to zaregistroval.
Re: Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Vít Výmola,2021-01-18 10:30:53
Ano, ale jenom jedním směrem, totiž směrem dovnitř.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Petr Skalka,2021-01-18 14:34:43
No on to má z přímého pozorování, žádné matematické konstrukty.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Jan Novák9,2021-01-19 11:08:16
"z přímého pozorování" - tak to asi neletěl raketou Sojuz :-)))
To by mě zajímalo jak by to asi pozoroval když nemáme ani přímé pozorování černé díry.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Petr Skalka,2021-01-19 12:11:38
https://www.youtube.com/watch?v=VB5Zziu_nBA&t=4646s&ab_channel=LLionTV
Re: Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Josef Waters,2021-01-19 15:38:30
Všeho :o)
https://youtu.be/pJEtAXanTIg?t=4480
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Josef Waters,2021-01-19 15:41:42
Patřilo k příspěvku níže:
Petr Skalka,2021-01-19 12:33:13
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Petr Skalka,2021-01-19 15:46:23
Tak jak chcete něco měřit, když se vám vlní VŠECHNO.
Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Josef Waters,2021-01-18 10:51:46
Těleso, ani záření určitě nemůže odletět po návštěvě pod horizontem. Předpokládám ale že horizont sám není těleso, ani nějaký "pevný" okraj ČD. Je to jen horizont za který zvenku už nedohlédneme (dál k jádru černé díry). Pokud by se horizonty dvou děr lehce prolnuly, asi by se pěkně zdeformovaly, ale nevidím důvod, když to jsou jen "nehmotné" zdánlivé hranice (viděné jen vnějším vzdáleným pozorovatelem), aby se zase nerozpojily (opět viděno jen vnějším pohledem) s tím, že samotná ČD, tedy její "hmotné jádro", by se rozhodně pod horizont druhé nedostalo.
Samozřejmě celý případ náhodného průletu dvou ČD těsně kolem sebe je určitě nereálný, musely by se míjet téměř rychlostí světla.
Mohl by to někdo upřesnit?
Re: Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Jan Novák9,2021-01-19 11:33:38
Musely by se míjet rychlostí vyšší než je rychlost světla. Což je možné, i pokud rychlost každé z nich nepřekročí rychlost světla tak jejich součet může být vyšší.
Zajímalo by mě co by to udělalo s prostorem? Třeba by se rozlétly do jiných dimenzí a zmizely z našeho vesmíru?
Představuju si to tak že hmotná černá díra dělá "důlek" do 3D prostoru a čím je hmotnější tím méně je s 3D prostorem spojená. Což nastoluje otázku "PROČ". Kam se ten důlek protahuje a proč to dělá.
Ne, to zní jako blbost. Asi je celé to zakřivení prostoru jenom nepoužitelná analogie která selhává při vyšší gravitaci. Tomu by odpovídalo i působení relativistických rychlostí a setrvačnosti které mají účinky jako gravitace ale prostor nezakřivují.
Zakřivení prostoru jako moderní obdoba skleněných sfér se zavěšenými hvězdami :-))
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Josef Waters,2021-01-19 11:48:48
No tak sčítáním jakkoliv vysokých rychlostí se vzájemná nadsvětelná opravdu nedosáhne :o)
Re: Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Mintaka Earthian,2021-01-20 09:15:46
Původní myšlenka, kterou jsem ohledně této modelové situace měl, se týkala situace, kdy se velmi těsně míjí dvě černé díry, po velmi výstřední eliptické dráze.
Což asi nebude extrémně nereálné.
Je to odlišná situace od běžné představy, kdy hmota krouží kolem černé díry, postupně se přibližuje až je pohlcena.
Očekával bych, že při tak těsném průletu takto hmotných objektů se bude významně měnit i hranice horizontu událostí. V malém prostoru mezi černými hvězdami bych očekával, že horizont událostí ztenčen vzájemným působením stejně silné gravitace působící na opačnou stranu a částice, které se zde budou nacházet by měly šanci uniknout ven.
Naopak na protilehlé straně obou černých děr se horizonty událostí rozšíří, protože k nim bude připočítána gravitace druhé černé díry. (samozřejmě se zohledněním čtverce vzdálenosti)
Co se rychlosti světla týče, to je v této konstrukci až druhořadý vliv. Nicméně:
Pokud se obě černé díry budou pohybovat o něco vyšší rychlostí než je 1/2 rychlosti světla, tak rychlost jejich pohybu proti sobě bude vyšší, než je rychlost světla. Nebo ne?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zpod horizontu událostí
Martin V.,2021-01-20 10:49:03
Nejprve k té rychlosti světla: všechno záleží na vztažné soustavě, odkud tu situaci pozorujete. Ten modelový příklad uvádí, že jedna černá díra se pohybuje rychlostí 0.9c na jednu stranu a druhá rychlostí 0.9c přesně na opačnou stranu. Tyto rychlosti se uvádí vůči nějaké vztažné soustavě pozorovatele. Z jeho pohledu se bude vzájemná rychlost obou těles jevit jako 1.8c. To není v rozporu se speciální teorií relativity, protože tento pozorovatel neměří rychlost vůči sobě samému. Speciální teorie relativity totiž říká, že žádný pozorovatel nikdy nemůže vidět hmotné těleso, které by vůči němu mělo rychlost rovnou c. (Speciální teorie relativity nevylučuje sama o sobě rychlosti vyšší než rychlost světla - viz tachyony - ale rychlost světla zůstává nedosažitelná z jedné i z druhé strany.)
Nedokážu říct, jak by situaci viděl pozorovatel, který by "seděl" např. kousek od horizontu událostí černé díry (přímo na něm totiž "sedět" nemůže), protože tady určitě vstupuje do hry obecná teorie relativity. Pokud by ale ta tělesa, která se k sobě blíží každé rychlostí 0.9c (rychlost měřena vůči nějakému jinému pozorovateli), neměla relativistické hmotnosti - šlo by třeba o oblíbené rakety, tak cestující v té raketě uvidí, že se k němu ta druhá raketa blíží rychlostí 0.9945. To je to známé sčítání rychlostí podle STR.
Pokud dojde k přiblížení černých děr, tak to samozřejmě má vliv i na horizonty událostí, ale je přesně opačný než ten, který předpokládáte - horizonty se vychýlí směrem k té druhé černé díře. Horizont událostí je způsoben vysokou energetickou hustotou prostoru, který obklopuje, a ta je v prostoru mezi dvěma černými děrami naopak vyšší. Lze o tom relativně snadno dohledat informace, např. https://astronomy.stackexchange.com/questions/31989/are-black-holes-spherical-during-merger/31992#31992
Rovněž lze dohledat, že pokud dojde k doteku horizontů událostí dvou černých děr, nevyhnutelně následuje jejich splynutí, viz např. https://www.reddit.com/r/askscience/comments/6eq3dh/can_the_event_horizons_of_two_passing_black_holes/ nebo https://astronomy.stackexchange.com/questions/32410/if-two-black-hole-event-horizons-overlap-touch-can-they-ever-separate-again.
Když jsme měli fyziku na ZŠ..
Pop Ulides,2021-01-16 20:33:58
... říkal nám učitel, že ve fyzice se nemají používat zdrobněliny a citově zabarvená slova. Bohužek jsem si to zapamatoval a dnes, když čtu o dramatu, jak "nenasytná černá díra","trhá na kusy nešťastnou neopatrnou zmučenou hvězdu a uhryzne z ní každouchvíli kus", naskakují mi z toho pupínky...
Re: Když jsme měli fyziku na ZŠ..
Martin S.,2021-01-16 22:08:20
Mno jo, ale zde se jedna o *popularizaci* fyziky, tj. nikoliv o fyziku jako takovou.
Re: Re: Když jsme měli fyziku na ZŠ..
Pop Ulides,2021-01-16 22:16:53
Popularizace jakékoliv skutečné vědy je určitě dobrá věc.
Když je to ale podáváno takto, nemůžu se zbavit dojmu, že je to taková popularizace pro dementy...
Jinak ale je Osel moc fajn a díky za něj.
Re: Re: Re: Když jsme měli fyziku na ZŠ..
M. Marvan,2021-01-18 08:08:09
Vřele souhlasím. Na Oslu je dost autorů, kteří píší svěže, kultivovaně, čtivě, a přitom vědí o čem. Na druhém konci šikmé plochy je povrchní bulvarizace. O čtyři články níže najdete u téhož autora "divoce zvracející spletenec". Mám neodbytný pocit, že tady už je něco špatně. Úplně nejvíc při tomto stylu samozřejmě trpí informační hodnota.
Otázka
Pavel Gašperík,2021-01-16 11:08:56
Je možné tento fenomén presunu hmoty zaznamenať aj na detektoroch gravitačných vĺn ?
Re: Otázka
Marek Novotný,2021-01-16 11:19:41
Ne, není, protože žádné gravitační vlny neexistují.
Ta lidská malost oproti vesmíru je deprimující, vůbec jsme to nemohli nijak ovlivnit nebo zabránit, další hvězda v .......
Re: Re: Otázka
Pavel Hranický,2021-01-16 11:44:11
Jste na hrubém omylu pane Novotný.
Gravitační vlny byly nejprve teoreticky předpovězeny a následně jednoznačně prokázány. Vědecká komunita je samozřejmě otevřená jakémukoliv skeptickému přezkoumání jak teorie, tak měření. Obávám se, že k tomu ale budete muset odvést mnohem více práce, než jen prohlásit, že neexistují.
Re: Re: Re: Otázka
Marek Novotný,2021-01-16 12:39:48
Čistě logicky a matematicky bych k tomu potřeboval 40letý grant.
Re: Re: Re: Re: Otázka
Martin Dolejš,2021-01-16 17:21:23
V tom případě mlčeti zlato. Tento server si zakládá na faktech a ne na prázdných domněnkách, které ani nenabitejí žádnou teorii ba ani hypotézu,
Re: Re: Re: Re: Otázka
Pavel Hranický,2021-01-17 17:37:32
Aha rozumím, Vy jste další, kdo se snaží ostatní přesvědčit, že věda je jen plýtvaní penězi a šarádou s granty. Takový lidé se samozřejmě najdou vždy a všude, ale je opravdu úsměvné, že někdo dovede být tak slepý i uprostřed společnosti založené na několika stech letech vědeckého pokroku a bádání. Spalovací motory, energie ze štěpení atomu, polovodičové mikročipy, přenos informací pomocí umělých satelitů.... Je dost pravděpodobné, že k tomu, aby jste své pohrdání vědeckou prací mohl tady prezentovat, tak jste nevědomky využil přenos informace pomocí laseru...tedy principiálně stejnou technologii, která posloužila k detekci gravitačních vln. Přijde mi to jako docela ironie.
Žádná technologie ovšem nezabrání člověku prezentovat svou hloupost.
Re: Re: Re: Re: Re: Otázka
Petr Skalka,2021-01-18 14:52:46
Víte jak se bude udržovat přesná hodnota vzdálenosti těch sond ve vesmíru, kdy vzdálenost mezi sondami bude v milionech km? Motorky o tahu 6N. A detekce vln bude probíhat měřením vzdálenosti přesností 1mikron. Ještě na ty vlny věříte. Ty čísla něco znamenají, zkuste si je představit.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázka
Pavel Hranický,2021-01-18 19:08:57
Vy zřejmě mluvíte o chystaném evropském kosmickém interferometru ELISA. Z Vašeho příspěvku ale naprosto není zřejmě, proč by měly být polohovací motorky o daném tahu jakýkoliv problém. Koneckonců ke správnému fungování interferometru nepotřebujete udržovat stále stejnou vzdálenost s přesností na mikrony. Potřebuje pouze přesně vědět, jaká je vzdálenost v jednotlivých větvích interferometru: k tomu lze použít jak lasery, tak přesné akcelerometry.
Podle Vás je tedy celý koncept chybný? A přesto, že Vy jste tu chybu hned odhalil, tak to nikoho jiné nenapadlo? Žádného z desítek vědců a inženýrů, kteří na tomto projektu pracují? Nemluvě o tisícovkách dalších, kteří o projektu ví a znají základní informace o jeho principu? A dalších mnoha odbornících pracujících na pozemních detektorech gravitačních vln LIGO a Virgo? Napadlo Vás někdy, že buď se pletete Vy a nebo všichni tito lidé, pravděpodobně desítky tisíc odborníků? Nebo jsou snad všichni součástí nějaké konspirace s cílem ovládnout lidstvo pomocí fake gravitačních vln? To zní jako dobrá zápletka do příštího Jamese Bonda. Zkuste na tom ještě zapracovat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázka
Petr Skalka,2021-01-18 22:34:48
Hladová zeď, zbytečná práce, jaké jsou užitky z gravitačních vln, pokud existují? Nejdříve 3 sondy nyní 2 prý budou stačit. Skvěle řízená EU. Ty finance by určitě prospěli lépe jiným projektům.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázka
Pavel Hranický,2021-01-18 23:22:39
Aha jistě, takže spiknutí vědců a zlotřilých vládnoucích elit za účelem promrhat daňové peníze...sice naprosto netuším, proč by to dělali takhle složitě, s tak velkým množstvím kompliců, kteří by museli do smrti mlčet, místo toho aby prostě ty peníze nalily do jiného kosmického, nebo leteckého projektu, který vytváří vysoce hodnotné pracovní pozice.....nad touhle jednoduchou variantou jste se očividně nezamyslel.
A ptát se dnes po užitku gravitačních vln je jako ptát se před sto lety na užitek ze zkoumání elektronu, jeho náboje, jeho hmotnosti, složení elektronového obalu atd....navíc cena toho projektu je naprosto nepatrná ve srovnání s jinými výdaji.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázka
Petr Skalka,2021-01-19 12:33:13
Jedné věci nerozumím, ta vlna je co? Vlnění časoprostoru? Tzn. i vlnění času, prostoru, světla, hmoty, temné hmoty?
Re: Re: Re: Re: Otázka
Jan Novák9,2021-01-17 20:50:44
Komu není s hůry dáno ani grant nepomůže (v apatyce nekoupí) :-))
Re: Re: Otázka
Martin Dolejš,2021-01-16 17:23:13
Můžete mi nabídnout nějakou teorii co jineho detekujeme na LIGO? Když to nejsou gravitační vlny?
Re: Re: Re: Otázka
Marek Novotný,2021-01-16 18:57:21
Kouzla a čáry.
https://youtu.be/UCS-jgehLIU?t=6773
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
