Kaloň malajský. Kredit: NobbiP / Wikimedia Commons.

Výskyt henipavirů a areál kaloňů rodu Pteropus. Kredit: CDC.

Je to Nipah ze skupiny skupiny henipavirů, který byl objeven v roce 1998, když rozpoutal vražednou epidemii na prasečích farmách v Malajsii. Podle všeho je to velmi mladý virus. Fylogenetické analýzy sekvencí kladou jeho vznik do doby kolem roku 1947. Je dalším důkazem, že v netopýrech probíhá skrytá a velmi intenzivní evoluce, která vyrábí nové typy smrtících virů, jako na běžícím pásu.

Od té doby Nipah vyvolal celou řadu epidemií, naštěstí zatím jen omezených, které se objevily v Malajsii, Singapuru, Bangladéši a Indii. Virus byl nalezen v kaloních Lyelových (Pteropus lylei), kaloních malajských (Pteropus vampyrus), kaloních pobřežních (Pteropus hypomelanus), ale také v pavrápencích prostředních (Hipposideros larvatus), což jsou dost nepříbuzné druhy netopýrů. Určitě mohou být nakaženi i další netopýři, stejně jako mnoho dalších druhů savců. Od netopýrů se mohou nakazit prasata i lidé anebo lidé od prasat i jiných lidí.

Když se nakazí člověk, tak se u něj obvykle po 5 až 14 dnech rozvinou příznaky. Buď nejsou vůbec žádné, nebo je to horečka, kašel, bolest hlavy, dušnost nebo zmatenost. To je ale teprve začátek. Nakažení obvykle po dalším dni až dvou upadnou do kómatu s virovou encefalitidou a zhruba 40 až 75 procent z nich zemře. To je katastrofální úmrtnost, o jaké si známé koronaviry mohou jen nechat zdát. Ti, co přežijí, jsou často sužováni problémy, jako jsou záchvaty epileptického charakteru.

Infekce s takto vysokou úmrtností jsou obvykle kupodivu méně vražedné, než bleskově se šířící stealth infekce, jako je třeba covid-19. Rychle pobijí dostupné oběti, což velmi omezuje jich šíření. Nipah je ale výjimečný v tom, že má poměrně dlouhou inkubační dobu, která v některých případech může trvat až 45 dní. Takový člověk bude považován za zdravého a snadno unikne pozornosti lékařů.

Zabiják Nipah. Kredit: NIAID.

Naštěstí, Nipah se podle všeho nešíří tak snadno, jako covid. Přenáší se především kontaminací tělesnými výměšky. Třeba když někdo sní ovoce počůrané netopýrem. Jsou známé i přenosy mezi lidmi, zatím ale vždy cestou „špinavých rukou“, které lze čelit důkladnou hygienou. Zároveň je ale Nipah bohužel dost blízce příbuzný virům spalniček a příušnic, což jsou mistři v šíření mezi lidmi. Evoluce henipavirů nepochybně běží dál a časem by se mohl objevit Nipah či podobný virus, který se bude šířit snadněji.

Jak je v podobných případech obvyklé, výzkum sice probíhá, ale stále nemáme žádný použitelný lék proti Nipahu, žádnou vakcínu, nic. Místní lidé podle průzkumů tohle riziko většinou vůbec neznají a nevědí, že se mohou Nipahem nakazit od netopýrů. Není náhodou, že Světová zdravotnická organizace WHO má Nipah a další henipaviry na seznamu nejnebezpečnějších virů, které představují největší hrozbu lidem, a zároveň proti nim nemáme žádnou ochranu. Jak se zdá, ve vlastním zájmu budeme muset být ve střehu a hlídat netopýry i viry jako je Nipah, co to jen půjde.

Video: Health experts warn Nipah virus has "serious epidemic potential"

Literatura

IFL Science 13. 1. 2021.

Wikipedia (Nipah virus infection).