Snad žádné hvězdy nás nedráždí tolik, jako červení trpaslíci. Je jich plná Mléčná dráha. A jak už víme, mívají systémy se zajímavými planetami, které se nezřídka vyskytují v obyvatelné zóně. Kdyby tyhle planety byly obyvatelné, tak jsme obklopeni slibnými světy, které, se špetkou optimismu, jen čekají na první lidské lodě s kolonisty.

 

Na první pohled se to zdá být docela jednoduchou otázkou. Červení trpaslíci jsou menší, studenější a méně zářiví než Slunce. Kdo by nechtěl žít u takové hvězdy? Problém je v tom, že červení trpaslíci klamou tělem. Jsou totiž nečekaně vzteklí. Běžně odpalují divoké hvězdné erupce, které mohou být výrazně drsnější, než jaké obvykle vídáme na Zemi. A zároveň jsou obyvatelné zóny těchto hvězd mnohem blíže u hvězdy, než tomu je v případě Sluneční soustavy.

 

Mnozí odborníci jsou přesvědčeni, že tohle je pro případný život na planetách červených trpaslíků fatální překážkou. Slunce je tiché a klidné, přinejmenším na poměry v Mléčné dráze. Veliké hvězdné erupce a výrony koronální hmoty, jaké občas pozorujeme právě u červených trpaslíků, by podle převládajícího přesvědčení měly vymazat z atmosféry ozonovou vrstvu a obnažit takto postižený svět vůči kosmickému záření. Pokud by toto platilo, tak v Mléčné dráze nejspíš bude výrazně méně obyvatelných světů, než jsme doufali.

 

Není to ale úplně jasné. Obyvatelnost planet červených trpaslíků je horké téma a situace se mění každou chvíli.

Nefalšované shakespearovské drama. Howard Chen z amerického Northwestern University a jeho kolegové nedávno opět zpochybnili představu, že zuřivé hvězdné erupce trpaslíků diskvalifikují přítomnost života na jejich planetách.

 

Využili poznatky, jaké máme o blízkých červených trpaslících spektrální třídy M, jako je například Proxima Centauri nebo TRAPPIST-1, a modelovali vliv jejich hvězdných erupcí na chemické složení atmosféry planet v obyvatelných zónách. Jak říká Chen, podle jejich modelů by dlouhodobé působení intenzivních hvězdných erupcí mělo dramaticky ovlivnit složení atmosféry, která se bude velmi lišit od atmosféry planet od klidných hvězd.

 

Nicméně, překvapivě, i takto velmi odlišné atmosféry by podle Chenova týmu měly být příznivé pro organismy, i když pro život pozemského typu by nejspíš byly toxické. Ba co víc, takové atmosféry bychom mohli objevit. Když by totiž hvězdné erupce červených trpaslíků drásaly atmosféry o podobném složení, jaké měla atmosféra rané Země, tak by to mělo vést k dočasným nárůstům koncentrací některých plynů, jako například oxidů dusíku. Některé z těchto plynů bychom přitom mohli detekovat na dálku našimi přístroji mnohem snadněji než kyslík, který obvykle spojujeme s obyvatelnými planetami. Shakespearovské dilema planet červených trpaslíků stále trvá.

 

Video: How could stars help us detect life on other planets?

 

Literatura

IFL Science 21. 12. 2020.

Nature Astronomy online.