Médium s ektoplazmou. Kredit: Albert von Schrenck-Notzing / Wikimedia Commons.

Lidská historie je plná více či méně známých médií, čili senzibilů, kteří o sobě prohlašují, že mluví s mrtvými. Jejich živnost kvete i dnes. Mnoha lidem se stýská po mrtvých blízkých anebo mají i jiné motivace, proč stojí o kontakt s nimi. Média takovým lidem nabízejí své služby a často požadují tučné částky. Proto jsou více viditelná a jsou v hledáčku těch, kteří se baví vyvracením podobných věcí.

Když se do toho pustí vědci, je to od nich samozřejmě poněkud poťouchlé. Kdybychom se drželi kánonu moderní vědy, tak s nevyvratitelnými jevy nemá co do činění. Jsou to dva různé světy, které na sebe navzájem mohou hledět s úžasem až mírnou nevolností, a to je tak zhruba všechno. Pokud ale někdo z hájemství paranormálnosti udělá tu chybu, že překročí neviditelnou, ale přitom pořádně žhavou hranici mezi těmito světy, tak si koleduje o průšvih.

A přesně to se taky stalo, navíc velmi spektakulárně. Odborníci amerických Institute of Noetic Science, California a University of California San Diego, uspořádali parádní experiment s nefalšovanými médii. Bylo to úžasné fiasko, tedy pro specialisty na mluvení s duchy, které zvěčnila publikace v časopisu Brain and Cognition.

Arnaud Delorme. Kredit: Institute of Noetic Sciences.

Experimentu se zúčastnilo 12 profesionálních médií a 12 normálních dobrovolníků. Účelem bylo zjistit, zda média dovedou odhalit příčinu smrti vybraných mrtvých, k čemuž mohla využít kontaktu s těmito mrtvými. Účastníkům experimentu ukazovali fotografie 180 zemřelých lidí, a dotyční měli určit/vycítit/zjistit, jak ten který člověk zemřel. Během testů vědci sledovali fyziologické parametry účastníků, včetně srdečního rytmu a aktivity mozku.

Pokud by média skutečně měla „kontakt“ s mrtvými, tak bychom očekávali, že zjistí příčinu smrti vybraných zemřelých statisticky významně častěji, nežli kontrolní skupina „mudlů, kteří prostě jenom hádali. Výsledky experimentu to ovšem postavily na hlavu, v nefalšovaně silvestrovském duchu. Normální účastníci uspěli lépe, než jak jim přisoudila náhoda, a to o 4 procenta. Média ovšem dopadla ve skutečnosti hůře, než kdyby hádala náhodně, o 0,2 procenta. Také se ukázalo, že médiím zabrala odpověď více času, obzvláště v případě, když jejich odpověď nebyla správná.

Institute of Noetic Science, logo.

Odlišnosti byly i ve fyziologických reakcích. Médiím bušila rychleji srdce, v průměru asi o 10 úderů za minutu. Arnaud Delorme z Institute of Noetic Science a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že média byla v experimentu stresovaná více než kontrola, protože šlo i o jejich pověst. Lidé kontrolní skupiny měli více aktivní vizuální centra v mozku, zřejmě kvůli tomu, že více analyzovali vzhled zemřelých a nesnažili se kontaktovat jejich duchy.

Proč to takhle dopadlo? Nejjednodušší je pochopitelně závěr, že lidé se zemřelými nemohou mluvit ani je jakkoliv kontaktovat. Zároveň je to ale překročení oné hranice mezi světy, kterého by se všichni zúčastnění měli raději vyvarovat. Proto autoři studie dávají prostor i médiím, aby to fiasko vysvětlila. Podle některých médií bylo obtížné určit příčinu smrti, protože cítila bolest ve chvíli smrti, která mohla být podobná při různých typech úmrtí, například pokud by šlo o infarkt, zásah kulkou do prsou anebo autonehodu s poraněním prsou. Moudré médium by pochopitelně dodalo, že duchové dotyčných zemřelých mohli být znechuceni zapojením do experimentu a záměrně neposkytli pravdivé údaje. Tak či onak, věda tu bude s námi i v roce 2021. Ať je na co vzpomínat!

Video: Arnaud Delorme - Investigating Mediums' Brainwaves

Literatura

IFL Science 31. 12. 2020.

Brain and Cognition, prosinec 2020.