Očkování proti chřipce. Kredit: CDC / Jim Gathany.

Na OSLU máme slabost pro hi-tech RNA vakcíny, jejichž hvězdná chvíle přišla s pandemií koronaviru. Velká Británie právě dala zelenou RNA vakcíně Pfizeru a BioNTechu. A v těsném závěsu za ní probíhá cílem další vakcína tohoto typu od americké biotechnologické společnosti Moderna. RNA vakcíny byly hotové již pár týdnů po objevení viru SARS-CoV-2. Od té doby se důkladně testují, což je u vakcíny nutné, tím spíš, když ji mají dostat miliony lidí.

Moderna, Inc., logo.

Moderna v polovině listopadu ohlásila první výsledky ze závěrečného a nejdůležitějšího 3. kola klinických testů vakcíny. Byly impresivní. V těchto dnech už fázi 3 klinického testování vakcíny dotáhli do konce a ohlásili definitivní výsledky. A je to více než povzbudivé. Moderna již oslovila úřady v jednotlivých zemích s žádostí o povolení očkování touto vakcínou. Například americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) by se měl vyjádřit k žádosti Moderna v nouzovém režimu EUA (Emergency use authorization) 17. prosince. Jak se zdá, tahle civilizace přežije, i když nám stealth infekce dala zabrat.

RNA vakcíny fungují tak, že vpašují do buněk lidského těla návod na výrobu (neškodného) virového proteinu v podobě mRNA. Buňka protein vyrobí a pak se na něj vrhne imunitní systém. Rozezná ho jako cizorodou látku a naučí se s ním udělat krátký proces. Když do těla člověka očkovaného takovou vakcínou přijde pandemický virus, tak ho imunitní systém pozná a vytře s ním podlahu. Imunitě sice ještě úplně nerozumíme, ale v zásadě můžeme být pyšní.

Fungování RNA vakcíny. Kredit: Kuon.Haku / Wikimedia Commons.

Moderna uspořádala 3. fázi klinických testů své vakcíny v USA. Zúčastnilo se ho celkem 30 tisíc dobrovolníků. 196 z nich se následně nakazilo covidem, ale jen 11 jich bylo ze skupiny těch, kteří byli očkováni vakcínou. Z toho vychází primární účinnost vakcíny 94,1 procent, což je velmi slušné. Ještě mnohem povzbudivější ovšem bylo, že všech 30 případů těžkého covidu a jedno úmrtí, které vědci zaznamenali u účastníků testu, náleželo do skupiny s placebem.

Pro Penny Ward z britské King’s College London je právě potlačení případů těžkého covidu obzvláště dobrou zprávou. Znamená to, že i když vakcína stoprocentně nezabrání nákaze pandemickou infekcí, tak rozhodně sníží brutální zátěž nemocnic a celého systému zdravotní péče, což je obávaným projevem covidu utrženého ze řetězu, jak jsme v České republice měli pochybnou čest zjistit. Wardová zároveň upozorňuje, že v případě covidu je velmi obtížně zjistit, jaký má očkování vliv na bezpříznakové infekce nebo na šíření nákazy od očkovaného člověka. Proto není možné do detailu odhadnout, jak vakcína ovlivní průběh pandemie.

Výsledky Moderny jsou zcela čerstvé a ještě ani nebyly publikované v odborném časopisu. Zbývá dořešit spoustu otazníků, včetně zásadní informace o tom, jak dlouho bude taková vakcína očkovaného vlastně chránit. Na základě klinických testů víme, že je to nejméně tři měsíce. Můžeme si držet palce, aby to bylo co nejdéle. Každopádně to zatím s RNA vakcínami vypadá velmi slibně. Osvědčily se a nejspíš nás čeká v očkování RNA budoucnost.

Už je víceméně jasné, že v zimě bude k dispozici několik důvěryhodných a důkladně otestovaných západních vakcín na covid, díky nimž snad konečně v této pandemii převezmeme iniciativu. Kéž by bylo více osobností, jako americký ex-prezident Obama, který před chvílí prohlásil, že když Fauci dá zelenou vakcíně, že je bezpečná, tak půjde příkladem a naočkuje se.

Video: Moderna CEO: Most exciting vaccine data is protection from severe Covid-19

Literatura

New Atlas 1. 12. 2020.

Moderna 30. 11. 2020.