Zvětšit obrázek

Australský tajpan je nejjedovatějším hadem světa.

Jedové váčky hadů „jedáků“ jsou přeměněnými slinnými žlázami. Proto se zdálo jen a jen logické, že hadí toxiny vznikly z bílkovin vylučovaných do slin. Ale chyba lávky. Australský biolog Bryan Grieg Fry si vzal hadí jedy na paškál a prozkoumal 24 toxinů náležejících hadům z nadčeledi Colubroidea. K téhle chásce patří kobry, zmije a četní zástupci australských „jedáků“. Zjistil přitom, že původně měly tyto bílkovinné molekuly v těle hadů úplně jiné úlohy. A rejstřík jejich původních rolí byl překvapivě široký.

U jednadvaceti toxinů vypátral Fry původ v mozku, očích, plicích, srdci, játrech, svalech, vaječnících a varlatech. Jen dva toxiny byly původně skutečně vylučovány ve slinách. Je zajímavé, že jsou to jedy nápadně podobné jedům ještěrek, jako je korovec mexický nebo jeho příbuzný korovec podezřelý. Jeden z toxinů označovaný jako waglerin se nepodobá žádnému známého proteinu a jeho původ tak zůstává záhadou.

Zvětšit obrázek

Jedy, které mají původ ve slinných žlázách, sdílejí hadi s americkými korovci.

Řada toxinů má tedy v těle hadů své „polotovary“ a mnohé bílkoviny využité později v´roli toxinů se nacházejí i v těle nejedovatých hadů. Například teraristy tak oblíbené americké druhy užovek mají v těle stejné jedy jako kobry nebo smrtonoš zmijí – jen jim (naštěstí) chybí jedové zuby, které by jim dovolily jedy využít.

Australští hadi patří k těm nejjedovatějším. Například tajpan je 50krát jedovatější než kobra.  Za velkou silou jedů australských hadů se skrývá událost stará 15 až 20 milionů let. Tehdy se dostali do Austrálie předci dnešních hadů a zařadili do svého toxického rejstříku velmi účinný enzym označovaný jako faktor Xa. Ti nejjedovatější z hadů, jako je například tajpan, si navíc „ochočili“ molekulu faktoru V, který uvádí faktor Xa do stavu plné „bojové pohotovosti“. Hadí přistěhovalci nenarazili na nejmenším kontinentu na žádnou konkurenci a nabídnutý prostor  využili k obrovskému rozmachu. Museli se ale vypořádat s novým jídelníčkem. Jako kořist se jim nabízeli vačnatci, s kterými do té doby neměli velkou zkušenost. I to vedlo ke zvýšení výkonnosti jejich jedů.

Pramen: Genome Ressearch