Na samotném dně nejhlubšího příkopu na Zemi už lidé byli. Ale bylo jich tam zatím jenom pár. A hlubiny Mariánského příkopy jsou stále natolik extrémní místem, že jeho návštěvy stojí za pozornost, rozhodně větší nežli mají třeba lidé na Mount Everestu. Takže uznání patří i čínské ponorce „Fendouzhe“ s lidskou posádkou, která se dostala na dno Mariánského příkopu.
Jak uvedl čínský státní propagandistický kanál CCTV, Fendouzhe dosáhla dna v hloubce větší než 10 kilometrů a se třemi badateli na palubě. Mariánský příkop je vlastně asi 2 550 kilometrů dlouhé a cca 70 kilometrů široké tektonické údolí ve tvaru gigantického půlměsíce, které se táhne v Pacifiku, východně od souostroví Mariany, u ostrova Guam. V nejhlubší části, zvané Challenger Deep, dosahuje hloubky 10 994 metrů.
První lidští průzkumníci se tam vydali na krátké výpravy v šedesátých letech. Pak tam byl až režisér James Cameroon, který se potopil na dno Mariánského příkopu sám v roce 2012. Cameroon tehdy popsal Mariánský příkop jako pusté a cizozemské prostředí.
Čínská ponorka Fendouzhe podnikla v poslední době více podobných ponorů. Před pár dny ustanovili nový čínský rekord v hloubce ponoru s lidskou posádkou. Ten teď činí 10 909 metrů pod hladinou moře. Také poprvé v historii přenášeli ponor v Challenger Deep živě. Držitelem světového rekordu je momentálně Američan Victor Vescovo, který se v loňském roce (2019) v Challenger Deep dostal do hloubky 10 928 metrů.
Na dně Mariánského příkopu panuje drtivý tlak, který vytváří velká masa vody nad ním. Více než tisícinásobně přesahuje běžný atmosférický tlak u hladiny moře. Přesto místní temné vody kypí životem, jehož vzorky tam teď ponorka Fendouzhe odebírá svými robotickými pažemi.
Součástí aktivit čínské ponorky je i výzkum hlubokomořských materiálů. Číňané se moc netají snahou o hlubokomořskou těžbu. Nedávno otevřeli výzkumné a výcvikové centrum pro hlubokomořské operace, jako je právě těžba na dně oceánu. Testy hlubokomořské ponorky Fendouzhe budou i nadále pokračovat. Pokud se její konstrukce osvědčí, tak by se měla stát základem pro vývoj nových typů hlubokomořských ponorek.
Video: China's Deep-Sea Manned Submersible "Fendouzhe" Surfaces from Water
Literatura
Americká armáda vyvíjí GM mikroby pro detekci ponorek
Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2018)
Tajuplnou ruskou jadernou ponorku zachvátil požár
Autor: Stanislav Mihulka (05.07.2019)
Royal Navy vyvíjí 30metrovou robotickou ponorku
Autor: Stanislav Mihulka (16.03.2020)
Diskuze:
Čína
Tomáš Novák,2020-11-23 16:34:36
...cpe se na Měsíc, do Himálají, do Mariánského příkopu, co přijde příště? :-(
Význam?
Michal Vašut,2020-11-23 16:30:06
By mě zajímalo jaký to má praktický význam? Je tam tma jak v pytli, je to potenciálně nebezpečné, ... Navíc pro výzkum jako takový by v pohodě stačily nějaké na dálku ovládané drony.
Re: Význam?
Jan Novák9,2020-11-23 17:26:16
V první řadě propaganda.
A pak:
Kovy a jiné suroviny. Většina zemského povrchu je průměrně 3km pod hladinou.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Konkrece
Těžit kovy ze dna oceánu je rozhodně levnější a bezpečnější než je těžit z asteroidu.
Vůbec bych se nedivil kdyby se Čína pokusila ložiska "osídlit" a vyhlásit je za své území.
Trump prohrál takže teď už není na světě síla která by Číně byla schopná odporovat.
Re: Re: Význam?
Michal Vašut,2020-11-23 21:53:05
Ok, jako propaganda dobré beru. I to s tou kolonizací za účelem nároku na suroviny. Nicméně to nic nemění na tom to, že tu čínskou vlaječku tam může zapichnout dron.
Re: Re: Re: Význam?
Jan Novák9,2020-11-24 12:51:55
Vlaječku tam může zapíchnout dron, ale existuje něco jako mezinárodní právo. Jinak už by byl měsíc rozdělený.
Re: Re: Význam?
Ctibor Jablonický,2020-11-24 06:23:33
Těžit rudy ze dna moře - třeba mangan nebo železo - sice je levnější než z asteroidu, ale pořád je to méně výhodné než z povrchového dolu. Aby se to vyplatilo, musely by podmořské konkrece obsahovat více než 35% těžené rudy, což nemají. Uvádí se 5 - 10%, vyjímečně max. 30%.
Re: Re: Re: Význam?
Jan Novák9,2020-11-24 13:37:14
Pokud očekáváte válku (byť třeba jen obchodní) se zbytkem světa těžko můžete předpokládat že dodávky rudy z Austrálie zůstanou stejné...
Do těžby z asteroidů se investují už teď miliardy, Čína je zkrátka pragmatičtější.
V 200 mílovém pásmu už se těží, v mezinárodních vodách je to řízeno.
Čína by se tomu mohla vyhnout tím že by to prostě ignorovala jako normálně, nebo tím že by vytvořila na ložisku "osídlení" a vyhlásila ho čínským územím s vlastním 200mílovým pásmem. Umělý ostrov za stejným účelem už má :-))
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
