Nám, dříve narozeným, se u slovního spojení „přenos zvukových vln ve vymezeném směru“, vybavuje megafon a z něj se lynoucí: „Občané, rozejděte se!“ Nastupující generace se již má šanci setkat se zvláštním úkazem. Jedněm se nebude dít nic, zatímco pár metrů vedle se jiní budou válet po zemi v bolestech. To když se připletou do něčeho, co budou chtít policejní složky rozehnat a místo vodního děla zvolí k tomu Long Range Acoustic Device, zkráceně LRAD, přezdívaný „zvukové dělo“. Sonické zařízení vysílá ohraničený zvukový paprsek v úzkém kuželu a většinou na frekvenci 2,5 kHz s hlasitosti až 150 dB. Příčí se to všemu, co nás o zvuku učili ve škole, například, že se zvuk šíří způsobem rozpínající se koule. U zařízení LRAD to neplatí, jak lze vyčíst i z připojeného obrázku, kde obsluha LRAD, odrážející ultrazvukem útok somálských pirátů, nemusí mít nasazeny žádná „hluchátka“. Chrániče sluchu střelec zvuku nepotřebuje, neboť LRAD nešíří zvukové vlny „celokruhově“, ale úzkým kuželovitým paprskem (v úhlu okolo třiceti stupňů).
Možná nebude na škodu si připomenout zvuk je sice vlnění, ale že je jiné než to elektromagnetické v podobě rádiových vln, nebo světla. U zvuku jde o mechanickou záležitost, kdy zdroj (chvějící se substance), například v podobě ozvučnice na houslích, nebo membrány reproduktoru, rozkmitá atomy okolního prostředí a vybuzené kmity se pak šíří prostředím tak, že atomy své kmitání předávají sousedním atomům. schopnost vnímat zvuk je u lidí do jisté míry individuální, převážně leží v intervalu 16 Hz až 20 000 Hz. Vlnění vně tohoto rozsahu, sluchový vjem nevyvolává, přesto ho označujeme jako zvuk. Například proto, že jiní tvorové mají nastavení sluchových orgánů jiné a slyší i to, k čemu jsme my hluší.
V případě zmíněného LRAD děla, zdroj zvuku vibruje rychlostí 2500 kmitů za sekundu. Pokud by ale obsluha nastavila jinou frekvenci, třeba infrazvuk (frekvenci nižší než 20 Hz) tak nám to s ušima neudělá nic, zato poškodí oči. Pokusné osoby hlásily mihotající se šedivé přízraky. I když zasažení ultrazvukem neslyšíme, při jeho silné intenzitě nám poškodí buňky v celé řadě tkání, včetně nervové.
Od tohoto týdne se zdá, že si úzké směrování zvuku našlo cestu i do civilního sektoru. Společnost Noveto, se sídlem v izraelské Petah-Tikva, představila reproduktor, který nahrazuje sluchátka. O něco podobného (odložení nepohodlných sluchátek) se již dlouho snaží celá řada firem. Například skupina Future Lab spadající pod společnost Sony. Před časem představila „Concept N“, což je něco jako náhrdelník, v němž se skrývají miniaturní úzce směrované reproduktory. Netřeba dodávat, že se produkt, pro svou nepohodlnost při nošení, zrovna moc neujal. S jiným řešením přišla firma Zungle. Za zhruba 200 dolarů si od ní můžete koupit brýle, které přenos zvuku řeší takzvaným vedením prostřednictvím kosti. Ani to se nejeví zrovna ideální. Zatímco náhrdelník od Sony překáží při pohybu, brýlím také málokdo přijde na chuť. Aby brýlové „nožky“ přenášely zvuk dostatečně přesně, musí lebku svírat těsně, což je již po krátké době poněkud nepříjemné. Neuralink Elona Muska plánuje na trhu prorazit s mozkovými implantáty v podobě elektronických čipů.
Izraelci nahrazují nošení sluchátek reproduktorem vysílajícím ultrazvuk. Zařízení nazvali „SoundBeamer“. Tímto řešením dosáhli toho, že poslouchající nemusí na sobě nic nosit a přesto zvuk slyší. A slyší ho jen ten, na koho je zařízení „napojeno“, přesněji, jehož hlavu sleduje. Výrobce princip popisuje tak, že zařízení pomocí modulu 3D snímání lokalizuje uši posluchače a k nim pak směruje ultrazvukové vlny. Tím kolem sledovaného vytváří to, co nazývá malými bublinami 360stupňového zvuku. Výsledný vjem je pak podobný tomu, jaký máme, když si nasadíme stereo sluchátka. To slůvko podobný je zde důležité. Rozdíl je v tom, že zařízení nám nezruší (jak to dělají sluchátka) vnější zvuky. Pokud tedy na nás někdo promluví, slyšíme ho a rozumíme mu. Přitom ale tím, co sami posloucháme, okolí nerušíme. Ať už jde o hudbu, nebo mluvené slovo, slyšíme to jen my, tak jako bychom měli nasazená sluchátka.
Popsané řešení má řadu výhod. Například lze poslouchat hudbu a nepropást žádný důležitý hovor. V autě se nemusíme hádat, co se bude poslouchat. Stejně tak hlasové pokyny z navigace bude slyšet jen řidič.
Proti zavádění novinky by nemuseli být ani zdravotníci. Ubyla by jim práce s narůstajícím počtem případů přenosu infekcí ze sluchátek. A i když má každý svá sluchátka, mění nám v uších mikroklima ve prospěch toho vyhovujícího bakteriím a plísním.
Doba kovidová avizuje trend, kdy stále více budeme pracovat z domova. Také tomuto trendu izraelské řešení jde vstříc. Při komunikaci se zaměstnavatelem a při videokonferencích, eliminuje jejich produkt efekt ozvěny ze zapnutých mikrofonů spolu s reproduktory. Nový reproduktor ocení i vyznavači „fitka“. Kdo někdy šlapal rotoped poctivě, dobře ví, jak se špunty v uších „potí“, a jak rádi vypadávají. Abychom jen nechválili, novinka má také svou mouchu – zařízení je poněkud rozměrnější a na nošení do tramvaje to nebude.
Výhodou SoundBeameru je, že ho lze připojit k jakémukoliv počítači, tabletu, či chytrému telefonu - páruje se prostřednictvím bluetooth. Všechny potřebnosti (modul pro lokalizaci polohy uší, vestavěný mikrofon, duální převodník s obslužným software), má zařízení zabudované v sobě, takže kupujeme jen jednu věc. Připomíná zakřivený reproduktor. Uvnitř je 3D snímací modul, který v reálném čase sleduje polohu našich ušních boltců. Takto získaný údaj dovoluje ultrazvukové vlny směrovat, aby se sbíhaly do malých „zvukových kapes“ v těsné blízkosti hlavy. V bublině vybuzených akustických vln slyšitelného spektra si už pak naše uši přijdou na své, aniž bychom svým oblíbeným hard rockem, terorizovali okolí.
Zařízení se údajně popasuje s otáčením hlavy i naším pocházením po místnosti. Uvnitř bubliny má být poslech špičkový, a pokud se k nám někdo hodně přiblíží, bude vnímat jen jakýsi slabý neurčitý šum. Ve větší vzdálenosti už neuslyší nic. Ti, co měli možnost si novinku vyzkoušet, neskrývají nadšení. Mají ale problém s tím, jak zážitek popsat. Předváděčka demoverze klipu s letem labutí, zurčením potůčku a bzučením včely letící kolem hlavy je prý „jako mít zvuk přímo v hlavě, ale bez sluchátek. Je to něco úplně nového“.
Na trh se má SoundBeamer dostat už před vánoci, žel až těmi příštími. Snad to už tentokrát klapne, protože první veřejná předváděčka zařízení, tenkrát to bylo v klipu s letícím vrtulníkem, presentovala firma v Las Vegas už před dvěma lety...
Video: Reakce posluchačky na nový zážitek z dílny CNBC
Video: Využití SoundBeamingu s grafickým zpracováním principu zařízení na bázi interference ultrazvukových vln
Pramen
http://noveto.com/
Obyčejně očesat, nebo zabzučet?
Autor: Josef Pazdera (05.07.2017)
Na demenci ultrazvukem?
Autor: Dagmar Gregorová (22.07.2018)
Nový ultrazvukový senzor na čipu může „slyšet“ jednotlivé bakterie
Autor: Stanislav Mihulka (20.01.2019)
Jak se můry brání netopýrům?
Autor: Josef Pazdera (26.02.2020)
Diskuze: