Jak se zdá, americká Tesla je zajímavým partnerem pro Austrálii. Stát Victoria na jihu Austrálie se shlédl v bateriích pro rozvodnou elektrickou síť. V těchto dnech oznámili, že se dohodli s Teslou na vybudování kolosální 300 megawattové baterie, pro stabilizaci rozvodné sítě a pro nezbytné ukládání elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Tato gigantická nabíjitelná baterie, neboli „Victorian Big Battery Megapack“ vyroste poblíž Geelongu, asi 70 kilometrů jihozápadně od Melbourne. Baterie poskytne rozvodné síti státu Victoria výkon až 300 MW a kapacitu pro uložení energie až 450 MWh. Nová megabaterie bude asi třikrát větší oproti původnímu 100 MW systému, který se nachází v Hornsdale, v sousední Jižní Austrálii. Tento systém byl přitom v době svého spuštění před pár lety největší na světě, a to byl ještě od té doby modernizován na 150 MW.
Tesla to tentokrát nehodlá stihnout za 100 dní jako předtím, ale i tak by baterie měla být hotová brzy. Počítají s jejím spuštěním příští rok v australském létě, tedy na konci roku 2021.
Geelong byl jako lokalita pro megabaterii vybrán především díky své strategické poloze. Má dobré připojení na větrné farmy na jižním pobřeží Victorie, stejně tak jako na velké solární farmy na severu Victorie, a také na státní i národní rozvodnou síť. Na provozu baterie se bude podílet software Autobidder, které bude neustálea a co nejlepším způsobem řídit toky energie.
Instalaci megabaterie zařídila francouzská společnost obnovitelné energetiky Neoen, která již dnes provozuje největší solární farmu v Austrálii a podílí se i na řadě dalších projektů. Zaplatí to zákazníci státu Victorie svými účty za elektřinu. Jak ovšem ukazuje zkušenost s megabaterií v Jižní Austrálii, provoz v síti se skutečně stabilizuje. Cena elektřiny ve Victorii nebude růst, ale naopak klesne. Zároveň je to skvělá zpráva pro provozovatele obnovitelné energie ve Victorii, kteří budou celou síť méně zatěžovat svými výkyvy.
Jak uvedla šéfka společnosti Tesla Robyn Denholm, okamžitý úspěch a velké úspory, které předvedla 100 MW megabaterie v Jižní Austrálii, inspirovaly vlády po celém světě, aby o gigantických bateriích pro rozvodnou síť přinejmenším uvažovaly. Zároveň se podle ní potvrdilo, že baterie pro rozvodné sítě představují jeden z klíčových produktů Tesly a nejsou jen tak nějakou okrajovou zábavou. Nepochybně se brzy dočkáme řady další podobných projektů. A terawattové baterie jsou už prý taky na spadnutí.
Video: Victoria locks in huge 300-megawatt Tesla battery
Literatura
Tesla Battery ohlašuje začátek konce fosilních paliv
Autor: Josef Pazdera (07.05.2015)
Tesla staví v Austrálii největší Li-Ion baterii na světě
Autor: Stanislav Mihulka (11.07.2017)
Na Novém Zélandu připravují komerční dálkový bezdrátový přenos energie
Autor: Stanislav Mihulka (04.08.2020)
Diskuze:
Chemie baterek?
Petr Nováček,2020-11-08 19:39:46
Jakou chemii mají v baterkách? Například Tesla dává nyní do svých vozů baterie LiFePO4 od čínské firmy CATL. Narozdíl od NCM nebo NCA mají až 5000 cyklů oproti 1500 NCM. LiFePO4 je trochu těžší, ale ne zase tolik, když ji dávají do aut. Dokonce je levnější, neobsahuje drahý nikl a kobalt. Větší hmotnost bateriovému úložišti nevadí.
Příští rok má mít Tesla nové články s ještě lepší životností. Konkurence také nespí. V oblasti baterek se vyplatí pár let počkat.
Re: Chemie baterek?
Evil Czert,2020-11-09 02:55:42
ja bych hlavni problem vydel v tom, ze presto ze "vystavbu" dela tesla, baterky samotne (a nejsipis i ostatni "zelezo" ) se vyrabi v cine.
takze az za nejakych 20 let soudruzi cinani budou okupovat cely pacifik a pak za 40 let celou evropu, malo kdo si vzpomene kde ze to byla ta zasadni chyba.
Re: Re: Chemie baterek?
Josef Novák,2020-11-09 07:54:32
Prosím o definici pojmů "hlavní problém" a "v tom", jinak je operace dělení irelevantní. Například když je ženská v tom, chlap v tu ránu chcačky nechcačky dělí své zdroje. Hlavní problém pak je, že že mnoho jinak celkem fajn žen tuto vlastnost systému jednoduše zneužívá...
Najde se tady někdo schopný odhadnout cenu takové baterky v české realitě (čti úřední žumpičce)? Nezpůsobilo by vybudování takové baterky v čezku zněkolikanásobení ceny elektřiny pro koncové odběratele?
Re: Re: Chemie baterek?
Petr Nováček,2020-11-09 11:07:16
Tesla bere baterie jak od čínského CATLu, tak od japonského Panasonicu, které vyrábí ve svých gigafactory. Příští rok prý bude mít Tesla nějaké vlastní baterie, ale možná také pod licencí Panasonicu.
Baterie v podstatě vyrábí jen asijské firmy - číňani, korejci, japonci, ... Dělat evropské automobilky závislé na bateriích od asijských firem mi nepřijde dobré. Dříve jsme při výrobě aut nebyli na nikom závislí. Čína bude stále více sílit a dominovat. U Bidena se předpokládá, že všechny sankce vůči Číně zruší a bude s ní kamarád. Čína má ještě obrovskou výhodu v tom, že je etnicky homogení a má chytré obyvatelstvo. Evropa a USA vítá lidi ze zemí s nižším IQ (pozor toto nemá s rasismem nic společného, protože stát není rasa), kteří se promixují s původními a výsledek bude nižší IQ.
1,5 hodiny
Viktor Šedivý,2020-11-08 00:36:25
Hm, "výkon až 300 MW a kapacitu pro uložení energie až 450 MWh".
Takže za půldruhé hodiny bude po žížalkách. To je sice hezký zdroj na vykrytí odběrových špiček, jako "doplněk" k těm slavným hrozně pokrokovým slunečníkům a větrníkům stále nic moc.
A jako obyčejně chybí údaj o ceně. Nevyjde náhodou MWh z takové baterky mnohem dráž, než třeba z jaderného zdroje?
Re: 1,5 hodiny
Pavol Tocik,2020-11-08 09:54:35
Porovnavate hrusky s jablkami. Jadrovky pracuju v zakladom pasme vykonu, tieto bateriove v spickovom, je to najdrahsia energia. Ked uz chcete porovnavat cenu za MWh bateriovych, porovnavajte ich napriklad s precerpavacimi elektrarnami (v Cesku Dlouhé stráně), tie pokryvaju spickovy vykon. Precerpavacie elektrarne maju navyse oproti tym bateriovym vela nevyhod (doba nabehu, rozloha, zavislost na vodnom zdroji, ich menovity vykon je problematicke zvysit, podla mna maju aj nizsiu efektivitu ako bateriove atd). Ako zdroje spickoveho vykonu sa vyuzivaju aj plynove elektrarne. Spickova energia sa odobera radovo v minutach a desiatkach minut, vynimocne v hodinach, aj preto sa vola spickova. Niektore energeticke siete moze od totalneho blackoutu delit len niekolko minut, ktore nedokaze zvladnut a rozpadne sa a tieto minuty su vacsinou rozhodujuce. Nemyslim si, ze by niekto vyhodil peniaze na nejaku neucinnu a zbytocnu bateriu v pusti.
Re: Re: 1,5 hodiny
Jan Novák9,2020-11-08 18:53:13
Přečerpávací elektrárnu nemusíte stavět znovu každých 10 let. Dlouhé stráně byly postaveny za socializmu na vykrývání špiček/výpadku tepelných elektráren. Tepelná elektrárna 10 minut přetížení vydrží. Sluneční elektrárna vypadne za 0,1s. Kdyby tenkrát postavili baterii místo přečerpávací elektrárny tak by ji už museli postavit 3x.
Normálně se špička dá naplánovat, jen větrníky a sluneční zdroje vyžadují jiný přístup. Bateriové zálohy by tedy měly být jejich součástí. Nevím proč bych je měl platit já. Dřív byla součástí dodávky energie smlouva kde byly velké pokuty za předem neohlášené výpadky. Odstávka se plánovala a hlásila na dispečink 3 dny dopředu, jinak pokuta.
Re: Re: 1,5 hodiny
Čeněk Pospíšil,2020-11-09 00:29:11
Vy porovnáváte jablka s hruškami.
Je relevantní otázka, kolik stojí MWh z jaderky a kolik z téhle "elektrárny".
To, že platím nějaké extra peníze za to, že baterka má schopnost naběhnout rychleji, je podružné.
Při představě, že síť pojede x let bez problémů, bude ta baterková elektrárna ve stand by módu nebo se bude tak nějak potajmu pouštět elektrika ven z ní? Jak se to pak bude platit, taky jako dodávka špičkové energie?
Mě to vychází tak, aby se ta baterkárna nejen zaplatila, ale i vyplatila, budou se uměle likvidovat ostatní "teplé" zdroje elektřiny.
I dnes jsou vedle sebe dvě tepelné elektrárny, jedna z nich je v teplárně, tudíž má páru v podstatě k okamžitému použití-> voila, máme tu špičkovou elektrárnu. A, kupodivu, něco mi říká, že cena za MWh je stejná pro obě, jen ta špičková elektrárna, resp. teplárna, dostává extra peníze za to, že garantuje dodávku elektřiny v řádově jednotkách (desítkách) minut.
Re: Re: 1,5 hodiny
Evil Czert,2020-11-09 02:51:49
velmi rad si prectu tvoji analyzu nakladau na 1 ulozeny mw u dlouhych strani a u tehle tesla baterky. jak pri vystavbe, tak i po xx letehc provozu. a myslim ze je je jasne co vyhraje (dlouhe strane).
a proc si myslis ze dlouhe strane maji dlouhy nabeh ? je to v radu nekolika desitek sekund, nez se otevre "spunt" a voda zacne proudit dolu a vyrabet elektriku.
rozloha ? no neni problem porovnat velkost velych strani a tehle baterky a vypocitat kolik ze se to energie vejde na 1m2. a tady si taky vsadim na vyhru ds. byt jen na 90%, misto 100% u predesleho porovnavani.
ano, jmenovity problem u ds a precerpavacek je ponekud problem vyznamne zvysit, ale to jaksi vyvaziji uz svojim zakladnim vykonem ze.
tem se zatim ani tahle super mega obri giga baterka ani nepriblizije (ok, ok, je to cca 60% jejich vykonu).
a co se tyka efektivity - tak to by slo rozebirat dlouho. zacneme tym, co si soudruhu kefaline predstavujete pod pojmem efektivita ?
dale - a toho ses nedotkl - je tu vec provoznich nakladu, jak budou vysoke ci nizke u tehle baterky.
Re: Re: 1,5 hodiny
Viktor Šedivý,2020-11-09 12:44:29
Porovnávám hrušky a jabka v podobné míře, jako jsou spatlány různé typy zdrojů v samotném článku.
FVE má charakter zdroje bez garance dodávek, nevykrývajícího běžná období spotřeby. Pro funkčnost v soustavě tedy musím mít jiný zdroj, který nahradí výrobu v okamžiku, kdy FV nedodává.
Článek se snaží působit dojmem, že takový akumulátor je k dispozici.
Ne, není. Je tam jen takový přívažek, který řeší jen krátkodobé potřeby.
Je tedy namístě ptát se, jestli by náhodou nebylo lepší místo pole FV panelů a podobných akumulátorů postavit jaderný zdroj.
Re: Re: Re: 1,5 hodiny
Miyuki Pateru,2020-11-09 21:09:28
Všechno je o lokálních podmínkách
Oni mají sluníčko a vítr pořád, takže potřebují jenom vykrýt špičky
Na přečerpávací elektrárnu je potřeba hora a voda, to tam nemají a v ČR taky by se další těžko dala postavit
Ale u nás není stabilní vítr ani dost sluníčka
V jejich podnebí je problém i ta jaderka, je tam moc teplo a málo vody na chlazení
Re: Re: Re: Re: 1,5 hodiny
Čeněk Pospíšil,2020-11-10 01:55:42
Jaké jsou prosím rozdíly v chlazení jaderných (sekundárního okruhu) a tepelných elektráren?
Tepelné elektrárny vcelku bez problému fungují i v prostředí, kde když je zima, tak je 10 stupňů nad nulou, a když je normální letní počasí, tak je 45 stupňů ve stínu.
recyklácia
Martin Smatana,2020-11-07 08:00:39
Aká je predpokladaná životnosť megabatérie, ako sa bude recyklovať po skončení životnosti a kto ju bude hasiť v prípade požiaru? Niekoľko autíčok Tesla už zhorelo a hasiči mali o dovtedy nevídanú "zábavu" postarané... Najlepšie by asi bolo vybudovať ju na ukotvenej plávajúcej plošine a tú v prípade požiaru ponoriť :D
Re: recyklácia
Frantisek Ciz,2020-11-07 20:38:21
Zivotnost vo velkej miere zalezi na urovni nabijania a vybijania, od 0% po 100% moze byt zivotnost beznych lithiovych clankov cca 500-1000 cyklov. V tomto pripade pravdepodobne viac, kedze hmotnost v pripade statickeho uloziska nehra rolu a tym padom je mozne vhodnym chemickym zlozenim zvysit zivotnost baterie na ukor jej kapacity. O dalsie zvysenie zivotnosti sa bude starat softwer Autobidder, ktory pozna detailne specifikaciu baterie a toky energie bude riadit aj s prihliadnutim na tento faktor, tak aby im zbytocne neublizoval. Ak sa bude darit baterie urzovat medzi 10% az 90% dobitia, tak zivotnost by mala byt nasobne vacsia.
Otazka je aj co-kdo poklada za dosiahnutie zivotnosti baterie. Vacsinou sa udava pri klesnuti pod 70% povodnej kapacity. Ale pri takto velkom ulozisku je otazka ci klesnutie pod 50% kapacitu by bol problem. Pretoze ulozisko mozu nadalej rozsirovat a povodne baterie menit az ked to niekomu zacne davat zmysel.
Poziar pre podobne uloziska od Tesly nie je problem. Uz davnejsie bolo zverejnene video z testu kde horel jeden modul a nijako neovplyvnil ostatne casti uloziska.
Zamyslat sa nad tym, ze je recyklacia problemom nedava zmysel. V bateriach bude vzdy viac vhodneho materialu na stavbu novych baterii nez v cerstvo vytazenej rude. Momentalne akurat neexistuju velke kapacity pre recyklovanie baterii, pretoze mnozstvo doteraz vyrobenych baterii ani nedavalo zmysel pre to aby dalsie recyklacne zavody vznikali.
Baterie sa este len zacinaju vyznamne presadzovat, preto sa cudujem kazdemu kdo poukazuje na nedostatky, ktore sa priebezne odstranuju. Any prichod spalovacich automobilov nebol bez problemov, prave naopak, tych tam bolo a stale nadalej ostava viac nez dost. Ba si dovolim tvrdit, ze baterie svojou environmentalnou zatazou sposobuju daleko mensie problemy ako cely kolotoc okolo ropneho priemyslu.
Re: Re: recyklácia
Evil Czert,2020-11-09 03:11:03
no tak u baterek co maji slouzit na vykyv spicek, kterych mas nekolik behem dne, je otazka zivotnosti velmi na miste.
a co se tyka one zivotnosti, tak uz i tech 70% je u tohohle "zazraku" velmi na povazenou. a pri takhle velem ulozisku 50% kapacity by byla sebevrazda - jak uz ti samotnemu mohlo napovedet, to ze ona slavna 100 mw se dlouho neohrala a zvysila se na 150, protoze soudruzi z australie udelali chybu a spatne si vypocitaly/zmerily spicky a jejich vykrivani.
ano, moznosti rozsirovani kapacity sou skutecne velke pozitivum tehle baterek.
a k recyklaci - prave ze se ma velky smysl na ni ptat, protoze ne kazda baterka jede zrecykovat na 90% (a nektere ani ne na 40%). zrovna to litium jde sice recyklovat, ale ponekud draze, pokud se nepletu draze nez je jeho vyroba.
nedavalo smysl stavet tovarny na recyklaci baterii ? skutecne ? a tech cca kazdorocnich 3 mld baterek z mobilu (a mobily samotne) ? a pak tu mas samozrejme autobaterky, taky v nemalych cislech.
a k tem baterkam jak se prosazuji...otazka je jestli by to bez tech dotaci zvladly. jen se podivej jake ulevy apod maji elektomobily aby vubec meli sanci konkurovat klasickym autam.
a jake problemy u spalovacich automobilu mas na mysly ? myslim hlavne ty dodnes nevyresene.
a baterky ze svym cyklem sou setrnejsi nez ropa ???? ten nesmysl mas z kama ? prosim, vygugluj si jak se vyrabi baterky samotne a hlavne jak se na ne ziskavaji suroviny. a ano, je to daleko vetsi horor nez ropa.
Ach jo
Vojta Ondříček,2020-11-07 04:25:04
Kapacita baterie akumulátorů se udává v jednotce Wh (kWh, MWh, GWh, TWh ...).
Vím, že není trestným činem napsat "... 300 MW baterii", ale bolí to, jako kdyby někdo napsal, že nádrž na bezín v jeho autě pojme 670 koňů (HP), nebo 500kW, přesto, že má v autě 90kW motor.
Prostý W (kW, MW, GW, TW ..) je jednotkou výkonu, popřípadě příkonu.
Tyhle vyrovnávače a regulátory napětí a frekvence se sestávájí ze tří komponentů. Baterie akumulátorů je jedním z nich.
Baterie se nabíjí ze sítě příkonem potřebným k regulaci sítě (jednotka je W Watt), nabíjecí zařízení mění třífázový střídavý proud*napětí na stejnosměrný a má pochopitelně limit a ten je udáván ve W (kW, MW, GW, TW ..).
Baterie dodává měničem do sítě proud*napětí, výkonem potřebným k regulaci sítě (jednotka je W Watt). K tomu se potřebuje onen měnič (stejnosměrný proud baterie mění na třífázový střídavý proud). Tento měnič má pochopitelně také limit a ten je udáván ve W (kW, MW, GW, TW ..).
Zkrátka se za účelem regulace sítě a pokrytí eventuálních výpadků sítě dodává, nebo odebírá z/do lokální sítě potřebný výkon, který je pochopitelně limitován konstrukcí nabíječky a měniče.
Nechci radit, ale nekonfliktní by bylo znění zprávy: " ... postaví v Austrálii gigantický regulátor sítě o příkonu 300MW, výkonu 300MW a kapacitě 450MWh".
Na okraj "A terawattové baterie jsou už prý taky na spadnutí.", jestli je tím míněna batterie akumulátorů o kapacitě 1TWh, tak je to jako kdyby spadlo 2222,22 baterií zmíněné v článku, tedy 2222,22 kusů po 450MWh. To bude šupa.
Nic ve zlém, to muselo být napsané, jinak bych neusnul.
Re: Ach jo
Martin Zeithaml,2020-11-07 08:42:04
Nechápu co vás tak rozčiluje, u takovýchto typů zdrojů je nejdůležitější parametr okamžitý výkon který je zdroj schopný poskytnout v případě nedostatku energie v síti, pak příkon v případě přebytku a kapacita je vedlejší. Pořád je to jen vykrývací zdroj, který má zabránit kolísání napětí a účiníku v síti.
Stejně jako se přešlo ve vyúčtování plynu na kWh, je úplně jedno v jakých jednotkách budete tankovat a asi by jsme všichni koukali jaký je rozdíl u jednotlivých ČS v kWh/l, resp. kWh/kg.
Dokonce bych dal za povinnost tyto jednotky uvádět.
Re: Re: Ach jo
Jiří Basler,2020-11-07 12:18:14
Znáte to, někomu to nedá. Taky jsem kroutil hlavou a to jsem jako původem fyzik zvyklý na lecjaké jednotky - např. CGS...
Re: Re: Ach jo
Miroslav Pragl,2020-11-07 20:01:34
Dulezite je oboje. Brano ad absurdum, solidni kodenzator je schopen svych "par" Joule vybit za pidisekundu. A naopak, par miliard let nasvecovany kapesni solarni panel da peknych "par" GWh.
MP
Re: Re: Re: Ach jo
Vojta Ondříček,2020-11-08 21:16:11
Víte pane Pragl, že se jedná skutečné o absurdum?
Příklad - solidní kondensátor, například nějakej Supercap o C = 1F má při U = 3V náboj Q = 3As.
Po t = 1s proudí proud I = 3A. To není moc, to je přehledné.
Absurdní je to pro t = 1ps. To by tekl proud I = 3 TA. No, naštěstí to není možné, protože i ten solidní kondenzátor má vnitřní elektrický odpor R a vnitřní induktivitu L, které spolehlivě redukují vybíjecí proud na neabsurdní hodnoty.
Re: Re: Re: Re: Ach jo
Miroslav Pragl,2020-11-09 21:18:48
Jelikoz jsem urcitou cast sveho zivota stravil v laboratori VVN na FEL CVUT, myslim, ze o problematice neco vim. Kondenzatory nabite na 2 MV simulujici uder blesku a vybite v idealnim pripade normalizovanou razovou vlnou 1.2/50. Jo a ten kondenzator (resp. jsou v kaskade) je velky jako piano. Zjednodusene (pamet uz mi neslouzi) ~ MJ vybite v ~ms. A cele zarizeni se vejde do maleho nakladaku.
Jeste nejake dotazy? Rad zodpovim :)
MP
Re: Re: Re: Re: Re: Ach jo
Vojta Ondříček,2020-11-10 02:59:55
Nejste sám, kdo strávil život ve společnosti s elektrickým proudem. :-))
Já měl v pracovně k dispozici jen dva kondenzátory 10nF 80kV a při výboji na jiskřišti to byla hromová šlupka. Při napětí, které jsem měl k dispozici, 60kV E = 18J a to je vlastně malá hodnota jednoho "mého" kondenzátoru. Ten tvar proudu toho výboje je daný vlastnostmi elektrického obvodu - parazitérní elektrický odpor a induktivita kondenzátoru, pak vlnovým odporem a délkou přívodu k jiskřišti a i jiskřištěm samotným. V mém případu jsem to neměřil, ale očekával bych proudy o špičce několik málo desítek kA. Zcela určitě ne MA, GA a TA.
Ta hodnota, kterou udáváte, je hodnota zkušebních pulzů na test imunity vstupu i výstupu elekronického zařízení napojeného na vnější dlouhé vedení proti špičkovému napětí a proudu. Jako příklad to má modem telefonní přípojky.
Jedná se za prvé
o napěťový zhruba trojůhelníkový puls 4kV 1,2/50µs (vzestupná hrana pulsu 0 - 4kV trvá 1,2µs a klesající hrana 50µs)
a za druhé o proudový puls 2kA 8/20µs.
Tyto zkušební pulzy musí blokovací zařízení na vstupu absorbovat bez poškození a bez poruchy té elektroniky za ním.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ach jo
Miroslav Pragl,2020-11-10 06:39:16
Presne. A Jouly za mikrosekundy jsou radove ... zeby megawatty?
MP
Re: Ach jo
Jiří Švarc,2020-11-07 11:00:42
Díky za to, že jste neusnul, já tu sílu neměl :)
Je to naprosto odfláknutý článek, jeden z nejhorších na Oslovi.
Re: Ach jo
Ivan L,2020-11-08 00:30:06
Myslim, že 300MW 450MWh bátéria je pomerne jasne popísaná, a dokonca autor použil správne jednotky, na rozdiel od typických správ.
Rýchly pohľad na vizualizáciu ukazuje, že tam asi nebudú spominané 3 veľké komponenty, ale sada menšich, a s ohľadom, že Li-ion články potrebujú aktívnu a najlepšie individuálnu starostlivosť, asi budu pomerne integrované.
Nakoľko batéria môže byť aj delostrelecká, alebo tá v kúpelni, nevidím dôvod, prečo by dané zariadenie z cca 50 modulov nemalo byť nazývané batériou.
Keby zariadenie nazval 300MW Li-ion-ový článok - to by bolo nevhodné. Napriek tomu, môž povedať, že batéria sa skladá z pravdepodobne trochu viac než 300MW Li-ion-ových článkov, totiž články v bátérii pravdepodobne sú limitom na povolený výkon/príkon, pri ktorom články dodržia očakávanú životnosť.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
