Od zemětřesení, vln tsunami a následné jaderné pohromy v japonské Fukušimě uplynulo už téměř 9 let. Situace se tam postupně vyvíjí, některé věci se zlepšují, některé spíše naopak. Mimo jiné se tam hromadí radioaktivní voda. V tuto chvíli je ve Fukušimě uskladněno asi 1,2 milionu tun vody kontaminované radioaktivními látkami. Japonská vláda v následujících týdnech pravděpodobně schválí plán, jak s touto nebezpečnou vodou naložit. Stručně řečeno, vypustí ji do Pacifiku.
Voda, o níž je řeč, je umístěna ve zhruba tisícovce nádrží, v okolí dnes již bývalé jaderné elektrárny Fukušima. Její množství přitom narůstá každým dnem. Do místa jaderné havárie totiž neustále proniká dešťová a podzemní voda, která se tam pak spolehlivě kontaminuje. Během minulého roku museli ve Fukušimě uskladnit zhruba 160 tun nové radioaktivní vody denně. Experti odhadují, že v polovině roku 2022 by měla být naplněna momentální kapacita areálu pro uložení této vody.
To je riziko, které musí Japonsko nějak vyřešit. Jejich administrativa se rozhodla, že nejlepší bude vodu z Fukušimy postupně vypustit do oceánu. Vypouštění by mělo být zahájeno v roce 2022 a mělo by trvat celá desetiletí. Asi není nutné zdůrazňovat, že tento plán vzbudil hlasité protesty. Kromě tradičně protijaderných environmentálních aktivistů se ozývají hlavně rybáři. Čína se nechala slyšet, že by mohla zakázat dovážet japonské plody moře. Otázkou je, zda jsou tyto protesty a obavy z vypuštění fukušimské vody do Pacifiku na místě.
Na první pohled to vypadá jako šílenství fanoušků Godzilly. Nicméně. Naprostá většina uložené vody již byla pečlivě profiltrována a bylo z ní odstraněno více než 60 různých radioaktivních kontaminantů. Jak uvádí japonská vláda a provozovatel Fukušimy TEPCO, ve zmíněné vodě teď zbývá z radionuklidů především tritium. Podle Francise Livense z britské University of Manchester je tritium velmi těžké odstranit, protože jde o těžký izotop vodíku a je součástí samotných molekul vody. Existují sice příslušné technologie, ty ale fungují jen při výrazně vyšších koncentracích tritia ve vodě.
Tritium je lehké, takže se dobře šíří v oceánech. Zároveň je ale relativně neškodné pro živé organismy, protože je to jen minimálně nebezpečný beta zářič. Jeho záření zastaví již několik milimetrů vzduchu. Ve fukušimské vodě jsou nebezpečnější další radionuklidy, jako je stroncium-90 a jód-129. Je jich tam méně než tritia, protože jejich obsah významně snižují zmíněná filtrování. Ale nějaké tam jsou.
Přesto, jak uvádí například radioekolog Pascal Bailly du Bois z francouzské laboratoře Cherbourg-Octeville Radioecology Laboratory, ve skutečnosti se nemusíme vypouštění vody z Fukušimy nijak zásadně obávat. Dopad záření na rybaření i mořský život jako takový bude velmi malý. Ve skutečnosti bude prakticky stejný, jako když jaderná elektrárna Fukušima normálně pracovala a štěpila jádro.
Simon Boxall z britské University of Southampton k tomu dodává, že jisté riziko hrozí především škeblím a podobným organismům v příbřežních oblastech, protože by se v nich mohly hromadit radionuklidy. Toto nebezpečí však považuje za nízké a důkladným monitoringem lze mít situaci pod kontrolou. Ve větších hloubkách Pacifiku a ve větší vzdálenosti od Fukušimy již bude riziko radioaktivity z fukušimské vody extrémně mizivé.
Asi všem je jasné, že vypuštění radioaktivní vody z Fukušimy do Pacifiku není ideálním řešením. Nikdo z toho nemá velkou radost. Mezi odborníky ale panuje shoda na tom, že lepší řešení zřejmě v tuto chvíli neexistuje. Poločas rozpadu tritia je sice jen 15 let, i to je ale dost dlouhá doba na skladování velkého množství kontaminované vody. Navíc v oblasti, kde jsou častá zemětřesení. Zdá se, že fukušimská voda opravdu skončí v oceánu.
Literatura
Strach má velké oči: Poprask kolem rakoviny štítné žlázy dětí ve Fukušimě
Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2016)
Radiace z Fukušimy zamořila celý Tichý oceán...
Autor: Vladimír Wagner (15.12.2016)
Fukušima I v době koronaviru
Autor: Vladimír Wagner (26.08.2020)
Diskuze:
Tritium ano, ne další radionuklidy...
Petr V,2020-10-26 03:19:03
Při tom množství vody, čištění je potřeba důsledně ohlídat, aby Japonci do Pacifiku nevypustili vodu s Jodem a Stronciem. Mluví se o Tritiu, ale pokoutně mohou vypouštět daleko větší ....
Navíc, kde likvidují ty nuklidy, co odfiltrovali?
Je to nakládání s radioaktivním odpadem.
Kdo to hlídá, že byly tyto materiály zlikvidovány správně?
Japonci jsou s Fukušinou v pasti, obrovské náklady a kontrola?
Je tam kamera Maae s nahráváním?
Jak probíhají inspekce?
Děkuji za odpovědi.
Re: Tritium ano, ne další radionuklidy...
Libor Urbancik,2020-10-26 22:24:13
K uvedenému textu mám několik poznámek.
1. pojmenování prvků nebo izotopů se píše s malým počátečním písmenem, tedy např. jód, tritium, stroncium a podobně.
2. Dozorem nad provozem jaderných zařízení se v Japonsku starají Nuclear Regulation Authority Japan, japonsky 原子力規制委員会, foneticky Genshiryoku Kisei Iinkai a Japan's Nuclear Safety Commission (原子力安全委員会, Genshiryoku Anzen Iinkai. Jsou to organizace kontrolovaná OSN přes IAEA (International atomic energy agency, Vienna, Austria), kontrolovaná OECD a dalšími mezinárodními organizacemi. Tím je zaručeno, že ředění se bude týkat těch roztoků, které jsou k tomu určeny.
3. Ty radionuklidy, které nelze likvidovat ředěním se ukládají do kontejnerů CASTOR, buď k dalšímu přepracování nebo k uložení do úložiště středně a vysokoaktivních radioaktivních odpadů (lokality Tokai a Tokaimura).
4. Je to nakládání s radioaktivním odpadem podle všech pravidel, rozuměj IAEA a OECD.
5. Skutečnost, že radioaktivní odpady byly zlikvidovány správně hlídají technologové procesu na elektrárně, interní elektrárenská kontrola, dvě externí japonské kontroly NRA Japan a Japan's NSC svými inspektory jaderné a radiační bezpečnosti a pověřenými komisaři IAEA.
6. Japonci nejsou s Fukušinou v pasti, protože taková elektrárna v japonsku neexistuje, když tak pouze Fukušima. A ani z Fukušimou nejsou v pasti, protože pro likvidaci havárie byly vyvinuty nové špičkové technologie, které mohou být používány nejen v jaderném průmyslu.
7. Inspekce probíhají podle rozsáhlých inspekčníchplánů, kdy se kontrolují jednotlivé funkční oblasti likvidačních technologií, včetně dosahovaných výsledků. Patří sem oblasti elektro silnoproud, slaboproud, mechanická a strojní zařízení, chemismus procesů, mořská biologie, kultura bezpečnosti, soulad projektové dokumentace se skutečným provedením finanční zajištění projektu a podobně. Těch odborných oblastí je 74 a na tomto místě je zbytečné je vyjmenovávat.
8. Kamery IAEA se umisťují zejména pro kontrolu manipulace s jaderným palivem.
poločas přeměny
Dušan Král,2020-10-25 22:32:04
Máte tam chybu, nebo spíš špatnou formulaci. Poločas přeměny tritia opravdu není 60 let, ale ve skutečnosti cca 12 let, viz http://nucleardata.nuclear.lu.se/toi/nuclide.asp?iZA=10003 Pravděpodobně jste těmi 60 lety chtěli říct, že uběhne 5 poločasů přeměny a z původního množství radionuklidu zbude už pouze cca 3 %.
Když je to OK
Lada 1,2020-10-25 22:22:48
tak ať si to pijí ti uctívači jádra jako energetický drink a nezatěžují tím světové oceány.
Re: Když je to OK
Pavel Hudecek,2020-10-25 22:32:43
Je dobré si uvědomit 2 věci:
1. Tritium je v oceánech přítomno i bez přispění člověka.
2. Milion m3 je jen tisícina km3 a objem Pacifiku je 710 milionů km3.
problem
Alexandr Leonardo,2020-10-25 17:44:32
Osobně nevidím žádný problém. Tritium se běžně prodává i v ČR v podobně náhrdelníku, kdy jej má člověk půl centimetru od své hrudi a tato voda musí obsahovat miliontinu či méně tritia.
Docela by mne zajímaly výzkumy, kdy by se např. myším dávala pít čistě tato pročištěná voda z fukušimy, další skupině nepročištěná a další skupině z běžné čističky vod.
Nadpis
Roman Nováček,2020-10-25 08:49:51
Ten nadpis je nějaká nová strategie na utajení příspěvků souvisejících s atomem před zelenou zlobou ?
:-)
Re: Nadpis
Josef Pazdera,2020-10-25 11:25:28
Nejde o strategii, ale o kvapem se prohlubující progresi Alzheimera u toho, kdo článek vkládal a to jsem byl já :( Již opraveno, díky za echo.
Re: Re: Nadpis
Martin S.,2020-10-25 12:13:58
Prijde mi, ze ten puvodni titulek (ktery odhaduji dle URL clanku) odpovida necemu, co by me zajimalo vice. Tedy se primlouvam o postnuti onoho clanku. Co se tyce vody se zbytkovou radioaktivitou, to me nechava chladnejsim nez psi cumak.
Re: Re: Re: Nadpis
Josef Pazdera,2020-10-25 13:33:07
https://www.osel.cz/11079-giganticky-projekt-sekvenovani-nadorovych-genomu-pomaha-vyzkumu-rakoviny.html
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce