Postřik hroznů mlékem, nebo syrovátkou,  působí proti rozvoji plísní. Pokud se sprejování provádí jednou za čtrnáct dnů, ochrání hrozny před plísní stejně dobře jako klasické fungicidy na bázi síry a mědi. Předností tohoto způsobu péče o úrodu také je, že ošetření mlékem hroznům nemění jejich chuť. Tvrdí to Peter Crisp z univerzity v Adelaide (Austrálie), který se zabývá ověřováním účinnosti historicky tradovaných postupů.
Plísně za určitých podmínek mohou růst velmi rychle a většinou  zachvátí celé hrozny a znehodnotí je natolik, že je nelze použít ani k výrobě vína. Roční ztráty, které má na svědomí plíseň hroznů, jsou v Austrálii odhadovány na  480 miliónů korun a každé zlepšení situace je žádoucí.
Sirné prostředky zabraňují rozvoji plísně tím, že jí naruší funkci enzymů. Jakým způsobem   chrání hrozny před plísní mléko, není zatím známo. Pozorování ukázala, že plnotučné mléko vykazuje nejvyšší ochranný efekt. Mléčný tuk nebo mléčné proteiny, zřejmě slouží  mikroorganismům přítomným na povrchu hroznů, jako potrava. A poněvadž tyto mikroorganismy soutěží o životní prostor s plísněmi, jejich početní převaha nedovolí plísním, aby se rozvinuly. Je možné, že některé z mikroorganismů se výtrusy, kterými se plísně rozmnožují dokonce živí. Ať je tomu jakkoli, zmíněný způsob postřiku vyhovuje ekologickým a organickým farmářům také proto, že postřik klasickými fungicidy ničí plísně nejen na hroznech, ale i v půdě. Společně s plísněmi fungicidy ničí i jiné mikroorganismy a také hmyz..
Zdálo by se, že ochrana hroznů mlékem by se mohla stát alternativou především pro konzumenty vyžadující organické produkty. Zmíněný postřik ale není přijatelný pro všechny. Vyznavači veganské stravy zavrhují i mléko, a tak víno ošetřené zmíněným postupem jim také  nevyhovuje…