Superobyvatelné planety: Žije se někde lépe než na Zemi?  
Vesmír kolem nás je plný planet. Jsou velice rozmanité. A je klidně možné, že na některých z nich jsou podmínky pro život pozemského typu vlastně lepší než na Zemi. Astrobiologové sestavili TOP 24 exoplanet, které jsou v některém z klíčových faktorů pro život příznivější než Země.
Planet podobných Zemi je Mléčná dráha nejspíš plná. Kredit: NASA Ames/SETI Institute/JPL-Caltech.
Planet podobných Zemi je Mléčná dráha nejspíš plná. Kredit: NASA Ames/SETI Institute/JPL-Caltech.

Pokud jde o obyvatelné planety, detailně známe jenom jedinou. Země je samozřejmě skvělá, žije se na ní obstojně a je to pro nás srdeční záležitost. To ale zároveň neznamená, že se na Zemi žije nejlépe, dejme tomu ze všech planet v Mléčné dráze.

 

Dirk Schulze-Makuch (2020). Kredit: Dirksm1 / Wikimedia Commons.
Dirk Schulze-Makuch (2020). Kredit: Dirksm1 / Wikimedia Commons.

Známý astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z americké Washington State University se svými kolegy nedávno sestavil seznam 24 takzvaných superobyvatelných planet. Na nich by měly být ještě v některých parametrech lepší podmínky pro život, podle všeho pro život našeho typu, nežli na Zemi. A některé z nich obíhají kolem hvězd, které jsou pro obyvatelné planety zřejmě vhodnější než naše Slunce. Vzhledem k tomu, jak malé procento planet v Mléčné dráze zatím známe, to není špatné číslo.

 

Jaké jsou Schulze-Makuchovy superobyvatelné planety? Obecně jsou spíše starší, o něco málo větší, trochu teplejší a vlhčí. Mohou také obíhat kolem hvězd, které jsou klidnější a mají delší životní cyklus nežli Slunce. Vytipované superobyvatelné planety nejsou bohužel za humny. Žádná z nich není k Zemi blíže než 100 světelných let. Kromě toho, že k nim jen tak nedoletíme, to také komplikuje jejich detailní průzkum na dálku. Leccos zajímavého by o nich mohly zjistit přístroje nové generace, jako jsou budoucí vesmírné observatoře, americké James Web Space Telescope a LUVIOR nebo evropská PLATO.

 

Obyvatelné planety. Světy z TOP 24 superobyvatelných planet jsou vyznačeny zobrazením jména planety. Kredit: Schulze-Makuch et al. (2020).
Obyvatelné planety. Světy z TOP 24 superobyvatelných planet jsou vyznačeny zobrazením jména planety. Kredit: Schulze-Makuch et al. (2020).

Jak uvádí Schulze-Makuch, až se tyto observatoře pustí do práce, tak budou potřebovat cíle, na které by se měly zaměřit. Superobyvatelné planety by mohly být mezi prvními takovými cíli. Badatelé vyhledávali superobyvatelné planety mezi cca 4 500 exoplanetami, které dnes známe. Zároveň upozorňují, že superobyvatelnost ještě není zárukou, že tam je nějaký život, ani to, že tam panují podmínky vstřícné k životu pozemského typu. Prostředí na konkrétních planetách je výsledkem působení řady faktorů, z nichž se některé prakticky nelze zkoumat pozorováním z velké dálky.

 

Schulze-Makuch s kolegy zahrnuli planety u chladných žlutých trpaslíků spektrální třídy G, tedy hvězd velmi podobných Slunci. Zkoumali ale také planety oranžových trpaslíků, tedy hvězd spektrální třídy K. Tyto hvězdy jsou ostatně již dlouho v hledáčku astrobiologů. Bývají chladnější, méně zářivé a méně hmotné než Slunce, přičemž jejich životní cyklus je zřejmě mnohem delší než u Slunce. Odhady se pohybují mezi 20 a 70 miliardami let. To dává případnému životu více času – na všechno. Badatelé ale zároveň upozorňují, že superobyvatelná planeta by neměla být příliš stará. Takové planety totiž mohou přijít o „vnitřní žár“ a ochranný geomagnetický štít.

 

Žlutý trpaslík, oranžový trpaslík a červený trpaslík. Kredit: Sankalan Baidya.
Žlutý trpaslík, oranžový trpaslík a červený trpaslík. Kredit: Sankalan Baidya.

Významnou roli hrají i rozměry planety. Větší planeta by mohla mít více vhodného prostoru pro život, hmotnější planeta zase déle udrží horký vnitřek a atmosféru. Zásadní význam má voda, obzvláště v podobě vlhkosti a mraků, a teplejší klima. Uším zvyklým na globální oteplování to nebude znít moc pěkně, ale podle astrobiologů bude vlhčí planeta s průměrnou povrchovou teplotou o 5 °C vyšší než na Zemi pro život vhodnější. Vědci vycházejí z pozorování na Zemi, kde je biodiverzita jednoznačně nejvyšší v horkých a vlhkých tropech.

 

Schulze-Makuchův seznam rovněž ukazuje, jak proměnlivé planety vlastně jsou. Žádná exoplaneta z TOP 24 nenaplňuje všechny uvedené podmínky superobyvatelnosti. Jsou tedy spíše částečně superobyvatelné a je otázkou, jak by dopadlo jejich celkové srovnání se Zemí. Ale takový už je život. Snad se někdy dozvíme, jak to na takových superobyvatelných planetách vlastně vypadá.

 

Video: PSW 2335 Searching for Life in the Solar System and Beyond | Dirk Schulze-Makuch

 

Literatura

Washington State University 5. 10. 2020.

Astrobiology online 18. 9. 2020.

Datum: 06.10.2020
Tisk článku

Související články:

Kdepak Mars nebo ledové měsíce. Byl život někdy na Měsíci?     Autor: Stanislav Mihulka (24.07.2018)
Kolem rotujících supermasivních černých děr mohou obíhat obyvatelné planety     Autor: Stanislav Mihulka (07.02.2020)
Fosfan na Venuši. Je v pekle život?     Autor: Tomáš Petrásek (14.09.2020)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz