V boji proti nádorům se stále více uplatňují rozmanité nanočástice. Singapurští odborníci nedávno vytvořili nové pozoruhodné „trojské“ nanočástice, které úspěšně zasahují proti nádorům, jak v buněčných kulturách, tak i u pokusných myší. Osvědčená antická taktika nese plody i po déle než třech tisíciletích.

 

Dalton Tay z Nanyang Technological University, Singapore (NTU Singapore) a jeho kolegové udělali trojskou nanočástici tak, že ji navlékli do molekul aminokyseliny L-fenylalaninu. To je jedna z takzvaných esenciálních aminokyselin, které si lidské tělo nedokáže samo syntetizovat, ale nutně je potřebuje. Proto musíme fenylalanin přijímat v potravě, obvykle z masa nebo mléčných produktů.

Fenylalanin potřebují i nádorové buňky. A Tay s kolegy toho vtipně využili. Vzali nanočástice z oxidu křemičitého, které americká agentury FDA hodnotí jako bezpečné pro medicínu. Tyto nanočástice ověsili molekulami fenylalaninu – a v experimentech zjistili, že trojské nanočástice převlečené za aminokyselinu fungují. Nejlepší přitom je, že léčí bez léku. Nenesou žádný medikament proti rakovině. Ony sami jsou tím lékem. Dovedou totiž sabotovat nádorovou buňku do té míry, že spáchá sebevraždu.

 

Tayův tým vytvořil terapeutické nanočástice, jejichž velikost je pouhých 30 nanometrů. Jsou tedy zhruba 30tisíckrát menší než průměr lidského vlasu. Tvůrci je pojmenovali zvukomalebně „Nano-pPAAM“, podle anglického „Nanoscopic phenylalanine Porous Amino Acid Mimic“. Jejich studii publikoval odborný časopis s příznačným názvem Small.

Jak uvádí Tay, jejich trojské nanočástice fungují samy o sobě. Cílí pouze na buňky nádoru, jsou slušně smrtící, a zároveň je není nutné aktivovat nějakým vnějším podnětem. Díky tomu, že nanočástice Nano-pPAAM nenese žádné speciální léčivo, je příprava takové léčby mnohem jednodušší. To znamená, že by taková léčba měla být podstatně levnější a dostupnější.

 

Trojské nanočástioce Nano-pPAAM vstupují do buňky aminokyselinovým transportérem LAT1. Když se dostanou dovnitř, tak rozpoutají produkci velkého množství kyslíkových radikálů, jednoduchých a zároveň velmi reaktivních molekul. Nádorová buňka poté spáchá sebevraždu.

 

Badatelé již trojské nanočástice otestovali v experimentech. Ukázalo se, že Nano-pPAAM zlikvidují kolem 80 procent buněk nádorů prsu, kůže a žaludku. To je účinnost srovnatelná s konvenčními protinádorovými prostředky, jako je např. cisplatina. Při experimentu na myších nanočástice Nano-pPAAM úspěšně potlačovaly růst agresivního lidského nádoru prsu. Vývoj trojských nanočástic dále pokračuje. Do budoucna by se z nich mohla stát platforma pro léčbu celé řady nádorů.

 

 

Video: NTU Singapore scientists devise ‘Trojan horse’ approach

 

Literatura

NTU Singapore 23. 9. 2020.

Small online