Superbaterie Skeletonu a KIT by se měla nabít za 15 sekund  
Lithium-iontové baterie uloží spoustu energie, ale fungují pomalu. Ultrakapacitory jsou naproti tomu velmi rychlé, ale energie se do nich vejde jen poskrovnu. Hybridní systémy by měly využít předností obou těchto technologií a potlačit jejich omezení. Skeleton Technologies vsadili na grafenový hybridní systém, v němž lithium-iontové baterie a ultrakapacitory pracují ve vzájemné souhře.

 

Ultrakapacitory Skeletonu. Kredit: Skeleton Technologies.
Ultrakapacitory Skeletonu. Kredit: Skeleton Technologies.

Baterie jsou stále jedním ze zásadních omezení ve vývoji nových technologií v mnoha odvětvích. Intenzivní úsilí řady výzkumných týmů ale již začíná nést plody. Estonská společnost Skeleton Technologies nedávno spojila síly s německým institutem Karlsruhe Institute of Technology (KIT), aby dotáhli vývoj převratné grafenové superbaterie, kterou bude možné nabít za 15 sekund.

 

 

Skeleton Technologies, logo.
Skeleton Technologies, logo.

 

SuperBattery je hybridní technologie s grafenovou konstrukcí, která kombinuje konvenční lithium iontové baterie s ultrakapacitorovými články Skeletonu. Obě komponenty přitom fungují v souhře a využívají své přednosti. Lithium-iontové baterie poskytují vysokou hustotu uložené energie, ale zároveň se relativně pomalu vybíjejí i nabíjejí. Proto tak dlouho trvá, než se elektromobily nebo třeba drony s baterií opět nabijí. Velmi to brzdí další vývoj a šíření těchto zařízení.

 

Ultrakapacitory či superkapacitory nebo superkondenzátory fungují na jiném principu než „chemické“ lithium-iontové baterie. Ukládají energii prostřednictvím statického elektrického náboje. Díky tomu se vybíjejí a nabíjejí velmi rychle – a vydrží jim to tisíce cyklů, aniž by došlo poklesu jejich parametrů. Jejich hustota ukládané energie je ale, mírně řečeno, nepříliš uspokojivá. Pro uložení stejného množství energie by bylo nutné použít mnohem větší superkapacitory nežli lithium-iontové baterie.

 

Karlsruhe Institute of Technology, logo.
Karlsruhe Institute of Technology, logo.

 

Zajímavým řešením tohoto trade-offu je použít hybridní systém. Lithiová komponenta takového systému zajistí dlouhodobé uložení velkého množství energie. Ultrakapacitorová komponenta zase rychlé vybíjení a nabíjení, a také fungování ve velmi širokém rozmezí teplot. Podobné hybridní technologie se teď začínají objevovat v plánech předních výrobců elektromobilů. Americká Tesla nedávno koupila výrobce ultrakapacitorů Maxwell Technologies. Podle všeho počítají s hybridními bateriemi v elektromobilech Tesla.

 

Klíčovým prvkem superbaterie je podle Skeletonu jejich patentovaný uhlíkový materiál Curved Graphene. Jeho použití umožňuje vysoký výkon ultrakapacitorů. Tento materiál vyvinul Skeleton za podpory programu EIT InnoEnergy, který je součástí European Institute of Innovation & Technology. Podle vyjádření vedení institute KIT je jejich spolupráce se Skeletonem velmi slibná. Počítají s tím, že baterie SupperBattery dotáhnou až do komerční podoby. Tato technologie by měla změnit pravidla hry v automobilovém průmyslu. Velcí hráči v tomto oboru si jich už všimli a vývoj SuperBattery ostře sledují.

 

 

Video: Skeleton Technologies' energy-saving ultracapacitor solutions for port cranes

https://www.youtube.com/watch?v=yohpH09zkAY

 

 

Literatura

Skeleton Technologies 8. 9. 2020.

Datum: 22.09.2020
Tisk článku

Související články:

Průlomová kapalná kovová baterie pracuje v pokojové teplotě     Autor: Stanislav Mihulka (08.07.2020)
Pálené cihly ve funkci superkondenzátorů a úložiště energie     Autor: Josef Pazdera (18.08.2020)
Nanodiamantové jaderné baterie by mohly změnit svět     Autor: Stanislav Mihulka (26.08.2020)



Diskuze:

něco podobného

Miroslav Mácha,2020-09-25 18:55:02

Nippon Chemi-con něco podobného vyráběl, ale pro malá zařízení. Jmenovalo se to LIC, bohužel se to neujalo. Popis zde https://books.google.cz/books?id=iUH2Typ5d34C&pg=PA102&lpg=PA102&dq=LIC+Nippon+chemicon&source=bl&ots=wIxFn_vaOL&sig=ACfU3U13ruUdWQJ-ngRaSPDuq-dEWf6c-Q&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiqg4SU34TsAhUP-qQKHQlABEoQ6AEwEHoECAEQAQ#v=onepage&q=LIC%20Nippon%20chemicon&f=false

Odpovědět

Rychlost dobíjení není v současnosti největší problém elektromobilů.

Petr Nováček,2020-09-24 13:08:10

Rychlost dobíjení není v současnosti největší problém elektromobilů. V současnosti je největší problém cena baterií. Nyní se ušetřené peníze za palivo ve vyšší pořízovací ceně nevrátí, takže elektromobily jsou zatím jen pro nadšence nebo firmy, které na ně dostanou dotace.
Většina majitelů elektromobilů dobíjí na noční proud 11 kWh (230V*16A*3fáze). Ráno tak mají "plnou nádrž" s dojezdem až 500 km. Na pár delších cest ročně udělají přestávku, tu by stejně měli. Jen tato přestávka bude o pár desítek minut delší.

Odpovědět

Prodleva při nabíjení el-auta

Vojta Ondříček,2020-09-24 03:53:54

Ty supercaps tenhle časový problém nevyřeší a úspěšnou realizaci e-mobility neumožní. V kondenzátorech je energie uložena v dielektriku a to je v supercaps velmi tenké a ta tenkost limituje jejich maximální napětí na několik málo voltů.
E = 0,5 x C x U^2
Což znamená, že odčerpáváním energie z kondenzátorů jejich napětí progresivně (s druhou mocninou) klesá. Proto je nelze propojit přímo k článku akumulátoru, který má relativně stabilní napětí. Dalším nešvarem kondenzátorů je, v porovnání s LI-Ion akumulátory, relativně vysoké "samovybíjení". Tu výhodu rychlého nabití kondenzátoru (rychlost je limitována pouze intenzitou nabíjecího proudu a vnitřním odporem elektrod kondenzátoru a jejich kontaktování) v e-mobilitě využít nelze.

Malé auto potřebuje na rozumnou jízdu zhruba 20kWh na 100km. Při údaji superkaps 4Wh / kg (pan Huy Nguyen) by jsme potřebovali 50kg kondenzátorů na jízdu jediného kilometru. Nebo na urychlení 1,5t vozu z 0 na 90km/h.

Osobně vidím jen jedinou možnost jak zkrátit dobu "tankování" elektrickou energií v nabíjecích stanicích. Tou by bylo závazné normování rozměrů a kontaktů akumulátorů, v menších blocích řekněme o kapacitě 20kWh. Člověk by přijel ke stanici s vyčerpaným akumulátorem a ten by byl vyměněn v několika sekundách za nabitý akumulátor. Tohle není prosím z mé hlavy, ale z hlav expertů, kteří se zabývali e-mobilitou v dobách první ropné krize (někdy v 70. letech minulého století).

Další problém v ceně této energie. Běžně se klame tvrzením, že lze ujet 100km za 100kč. To platí pouze doma ve vlastní garáži. El. energie u tankovací stanice stojí několikanásobek. Ty výměnné akumulátory by to asi také zrovna nezlevnily.

Odpovědět


Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Tomáš Horázný,2020-09-24 08:57:15

Problem je, ze pokud byste chtel vymenovat clanky v aute pomoci lidske sily, tak musi byt clanek pomerne maly, aby s nim dokazala manipulovat i mala zena/duchodce. Najdete si na internetu firmu Gogoro ktera provozuje pujcovnu motorek s vymenitelnyma akumulatorama. Jejich standardizovany clanek ma 1.8kWh. Pro scooter je to OK, pro male auto urcene vyhradne pro mestsky provoz jeste pozitelne, tam by stacilo pro rozumny dojezd vymena rekneme 10ti clanku. Pro auto typu Tesla M3 nepouzitelne. Reseni by bylo roboticka vymena baterii

Odpovědět


Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Tomáš Horázný,2020-09-24 08:59:06

Problem je, ze pokud byste chtel vymenovat clanky v aute pomoci lidske sily, tak musi byt clanek pomerne maly, aby s nim dokazala manipulovat i mala zena/duchodce. Najdete si na internetu firmu Gogoro ktera provozuje pujcovnu motorek s vymenitelnyma akumulatorama. Jejich standardizovany clanek ma 1.8kWh. Pro malou motorku je to OK, pro male auto urcene vyhradne pro mestsky provoz jeste pozitelne, tam by stacilo pro rozumny dojezd vymena rekneme 10ti clanku. Pro auto typu Tesla M3 nepouzitelne. Resenim by byla roboticka vymena baterii, ale musel byste resit standardizaci napric vsema automobilkama.

Odpovědět


Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-24 09:06:36

Dobrý den. Ty výměnné baterie už měla Tesla ve svých autech před několika lety a v propagačním videu se Musk chlubil, že dokáží baterii vyměnit rychleji než natankovat plnou nádrž Audi. Standardizace by ale byla problémem. Znemožňovala by rozměrově a kapacitně optimalizovat baterii na míru toho kterého modelu. Teď navíc Tesla uvažuje o možnosti, aby se baterie stala pevnou součástí konstrukce vozidla, čímž by snížili hmotnost skeletu o nemalých 10%. Výměnu ve stanici by to ale zcela znemožnilo.

Osobně si nemyslím, že by rychlosti nabíjení (ani dojezd) byly největšími problémy dnešních elektromobilů. Těmi jsou podle mě především cena a ekologická náročnost výroby baterií. Tam především je potřeba udělat revoluci, pokud by měly elektromobily nahradit spalováky.

Jinak na Technetu vyšel včera zajímavý článek shrnující několik principiálních změn, ke kterým se chce Tesla ve vývoji svých Li-ion článků ubírat. Bude zajímavé sledovat, se kterými nakonec uspějí a jestli se jim podaří zvýšit kapacitu o nějaká ta procenta, případně srazit cenu.

Odpovědět


Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Vít Výmola,2020-09-24 09:34:05

Souhlasím a úplně přesně jste vyhmátl dva základní problémy dnešních elektromobilů.
Doba nabíjení a dojezd jsou ve skutečnosti úplně marginální záležitosti, ale pořád omílané dokola. Přitom naprosto reálný dojezd 400km dnešních elektromobilů stačí drtivé většině lidí na celý týden, většině i na měsíc. Do této debaty pak naskáčou řidiči, co začnou argumentovat dojezdem s rodinou k moři, kterýžto výlet podniknou jednou do roka...

Odpovědět


Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Zdenek Vachler,2020-09-24 12:28:54

Ano, 400 km by mi obvykle stačilo. Jsem z Prahy, skoro každý den jezdím převážně po městě. Jak ale chcete řešit třeba víkendové jízdy na chalupu/pobyt? Teoreticky by to i tak bylo realizovatelné, ale jak je to se spolehlivostí? Najedu cca 80 po městě. Kolik z reálného dojezdu zbude, když se člověk pořád rozjíždí? Pak přijedu z práce domů, naložím psa, děti a manželku a hurá třeba na výlet. Nebo na tu chalupu. Řekněme, že potřebujete do 150 tam a 150 zpět. A potřebujete, aby to bylo spolehlivé. S naftou v nádrži mám jistotu, že najedu 1100 a případně kdekoliv během pár minut doplním. Pokud budu mít baterie na dojezd 250km, vydáte se s nimi 100 tam a 100 zpět? Kolony, zdržení, klimatizace/topení... Takže ano, koukal jsem na eauta, líbila by se mi. Koukal jsem na parametry a říkám si ok, na Prahu v týdnu by to šlo, kdyby to dali za 100 000 - 150 000, možná bych to pořídil jako druhé. A realita? Cena mega. To jako fakt? Bez kufru, bez možnosti nákladu... Až udělají eauto typu Superb kombi nebo Passat variant které budou mít garantovaný dojezd, to znamená na nabití min 500 km bez ohledu na styl jízdy, podmínky zátěže a náklad, tak je možné se o tom bavit. Stejně tak jsem ochoten koupit eauto za pár desítek tisíc na popojíždění okolo domu a do práce, ale přeci není možné za nákupní tašku bez dalšího využití dát více, než za plnohodnotné rodinné auto. A to nemluvím o životnosti baterií, teoretické nemožnosti nabití (už teď se přemýšlí o tom, že správce sítě bude mít možnost na dálku nabíjení odpojit, tedy řízení jako je topení nebo bojler přes HDO) a ceně za elektřinu, protože výpadek na spotřební dani u benzínu bude potřeba někde kompenzovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Vít Výmola,2020-09-24 12:47:02

Ano, já nijak nepochybuji, že takto je to složité. Ale zároveň musím říct, že takový scénář skutečně většina lidí řešit nemusí, protože takto auto nepoužívá. Což je realita především pro druhé auto v rodině. Až/jestli(!) cena EV poklesne, tak zkrátka to druhé auto už napříště bude elektrické. Akorát po tom poklesu nesmíte chtít nesmyslnou cenu pár desítek tisíc, za kterou se neprodávají ani mopedy.
Přece jenom k výletu na chalupu: Brání snad něco nechat EV na té chalupě přes noc nabíjet a druhý den mít zase plných 400km?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Zdenek Vachler,2020-09-24 13:47:18

Zřejmě se každý pohybujeme v jiné sociální bublině :-) V mém okolí a bydlišti takto používá auto téměř každý. Bydlím na okraji Prahy ve čtvrti s rodinnými domy a prakticky každý zde má rodiče nebo děti a jezdí na víkendy na chalupy nebo na výlety. Pokud jedete na celý víkend, samozřejmě to lze na noc dobít, ale jen letos jsem tam byl několikrát na otočku - posekat, vysadit rodinu na prázdninách, odvézt něco, přivézt něco... A krásný příklad - přijeli jsme na chalupu a dcera si přivodila zranění a museli jsme jet večer do okresní nemocnice. Nejde tedy o to, zda tak auto pravidelně používáte, ale o to, zda ho tak budete moci použít, až to bude potřeba. A druhé auto jsem nakonec vyřešil vrakem za pár korun. Totiž eauto za mega a 20 let starý Peugeot 106 na to popojíždění do nákupáku nebo nebo fitka poslouží úplně stejně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-24 14:56:13

Jen otázka - Vy máte chatu 150km+ daleko? Řekl bych, že většina lidí totiž má chatu do 100km. Potom by s dojezdem 400m zvládli jet v pátek ráno do práce, po práci naložit doma rodinu, jet zmíněných 100km na chatu, v sobotu si udělat ještě krátký 50km výlet, v neděli se vrátit domů a pořád by v baterce byla rezerva.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Karel Marecek,2020-09-29 10:41:12

Jak využíváte auto, že tvrdíte, že většina "to takto nepoužívá"? Vlastníte auto co má dojezd 400km, že to víte nebo jste někde četl stránky nadšence co má klapku na očích?


Reálně, vlastním auto co je na CNG a na jednu nádrž dojede cca360km(ne max 390jak tvrdí výrobce) + cca 90km na bezinovou (ne jak tvrdí výrobce 120).


Reálně, když jenom jezdím do práce a nákupy musím 2x týdně plnit. Výlet "na chatu" cca 35km za městem, znamená, doplnit auto naplno před odjezdem a výlety jenom v malém okolí, žádný hrad apod. jinak, musím řešit, že výlet musí být tam kde je po cestě plnička, když není už se spoléhám na bezinovou nádrž.


To plnění 2x týdně toleruji pouze, že mám 1/2 náklady na 1km oproti octavii, ale už taky přemýšlím, že to bere čas, protože nemůžu na benzinku po cestě, ale zajet, si, takže i když plním cca 2x déle jak bezin/nafta, tak zajetí kde je CNG mi dělá +15minut a tak řešíte i časovou stránku, kdy plánujete protože dopravní zácpy, aby to nebylo, když někde máte být, ale den dopředu.


Pane, za mě mohu říci, že to co jste napsal dojezd+čas plěnní jsou marginální problémy je text člvoěka co je buĎ nadšenec a při provozu má klapku na očích jako já v prvních 3 měsících nebo člověka co reálně takové auto nevlastní a teoretizuje.


Příště doporučuji nemluvit za osatatní "běžné lidi, kterým to má stačit", ale více praxe, kdy vám tyto zkušenosti sdělí "obyčejní lidé", za které bohorovně mluvíte, ale výsledkem je, že za mě mohu prohlásit (považuji se za obyčejného člověka) hlásíte nepravdy, mé reálné zkušenosti bohužel pro vaše teorie mi ukazují, že máte pouze teorie, ale nulovou praktickou zkušenost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Pavel Vítězný,2020-10-02 00:50:35

Pane Marečku,
možná jsem se vyjádřil neobratně. Když jsem si auto kupoval, bál jsem se, že mě bude limitovat dojezd (jako většina lidí v ČR, která je patrně ovlivněna masáží části novinářů - mají e-auta za ztělesněné zlo). Chtěl jsem tím vyjádřit, že moje zkušenost je: s dojezdem 300-400 km, s tím, ŽE KAŽDÉ RÁNO MŮŽETE "MÍT PLNOU", že můžete dobíjet i v místě dojezdu (byť pomaleji) a alespoň s určitou sítí dobíjecích stanic se auto chová jako auto "s neomezeným dojezdem".

Prosím neberte to jako znevažování CNG aut. Naopak, teprve v el.autu jsem si plně uvědomil, jak zejména v zácpách a ve městě je bezohledné kouřit tomu za vámi a všem okolo pod nos - v tomhle jsou CNG podstatně lepší než většina dieselů a benzínů. Jsem rád za kohokoliv, kdo "nesmrdí" či "smrdí málo". Dodnes mi vrtá hlavou, proč zejména diesely nemají výfuk aspoň nad střechu, ale drze přímo k dalšímu autu dolů.

Rozdíl mezi CNG a el. autem je v tom, že mám "plničku" doma (+na chatě, na hotelu, na návštěvě). Tudíž by vám odpadlo ježdění 2x týdně na plničku - já cca 1-3x za týden po příjezdu strčím kabel do auta a ráno vyndám. O zbytek včetně zapnutí nabíjení až v době, kdy jaderné a uhelné elektrárny neví, co s přebytečným výkonem + případné omezení nabíjení, pokud stoupne spotřeba domu, se stará elektronika v autě a na konci dobíjecího kabelu.

Ve vašem případě bych na chatu vyjížděl nejspíš s plnou baterií (doma jsem schopen dobít z 0-100% za cca 4hodiny, ale v praxi přijíždím zpět domů se 60-80% baterie = stačí 0,3-1 hodina na dobití). 35 km na chatu "je nic", počítejme, že jí máte aspoň 100km daleko. Na chatě máte aspoň varnou konvici, ta má příkon 2kW. Tudíž bych večer dal auto na nabíjení 2kW a za 10hodin (8 hodin spánek + 2hod) máte v autě opět +100-200km dojezdu navíc. Pokud jste na chatě třeba i část dne, pak už vůbec není co řešit.

Pokud by vám přípojka na chatě zvládla 4kW místo 2kW, nedej bože snad 3fáze a 11kW, pak se není vůbec o čem bavit.

Když by ani to nešlo (máte chatu bez elektřiny), pak musíte znát, kde je např. nejbližší Kaufland či Lidl s nabíječkou - cestou na chatu bych se stavil tam na nákup a na chatu přijedete s řekněme 95% baterie. Už slyším kritiky: ano, nemůžete se stavit u jakéhokoliv shopu, ale musíte znát, kde se stavit. Nebo na 1 minutu před cestou mrknout na mapu.

Pokud ani toto nejde, pak najisto cestou bude buď 50kW nebo lépe 150+kW dobíječka. U té druhé vám stačí 5-10minut zastávka (změřte si, kolik trvá jen dojití na pokladnu a zaplacení - to u elektra není - mávnete kartičkou, zapojíte zásuvku a nabíjíte; v ČR musíte mít zatím 4 kartičky, jsme zaostalí..). U 50kW je to 15-30 minut. To se dá spojit třeba s večeří nebo třeba s vyřízením mailů. Já preferuji ty 150+kW, ale pozor, jsou drahé - k nim jedete za 0,2-0,5 CZK/km, ale km z nich vás stojí 1,5-2,5 CZK/km, skoro jako benzín či nafta. U mě jezdím 98% ročních km za 0,2-0,5CZK/km a ty 2% za "cenu benzínu"

Tady je jedna z map - 50+kW v ČR (DE a jiné jsou zde neúplné)
https://fdrive.cz/mapa-nabijecich-stanic/t/rychlonabijeci/w/50

A totéž jen pro "rychlo" 150+kW v ČR (DE a jiné jsou zde neúplné)
https://fdrive.cz/mapa-nabijecich-stanic/t/rychlonabijeci/w/150

Není to "100% svoboda" jako u kouřících aut (zatím). Nemůžu se stavit u každé benzínky na dálnici, ale jen u každé cca čtvrté. Nemůžu zajet ke všem Mc Donaldům, ale jen u každého druhého. Atd.. Resp. můžu, pokud nepojedu na jeden zátah více jak 300-350km (abych měl stále slušnou rezervu). Mě trvalo cca měsíc, než jsem se z hlavy naučil, kde je rozumné se zastavit podle směru, kam jedu. Ale to se děje výjimečně, mám asi jen 2% energie z dobíjení "na cestě".

Samozřejmě rozdíl v ceně el auta v ČR oproti CNG natož spalovákům je obrovský a ekonomicky vám to nevyjde, pokud nejezdíte tak 25000+km ročně. V ČR vládne řepka a ta se do el.aut nehodí. Čistší vzduch ve městech a u silnic jakož i zdraví lidí v ČR nemá moc velkou cenu. A raději posíláme hromadu peněz do Ruska a Arabských zemí, než abychom si vyrobili elektřinu doma či aspoň v Evropě a peníze zůstaly "našim" lidem.

Jsou státy, kde to hodnotí jinak a můžeme vést diskuzi, zda je to dobře či špatně. El. auta jsou zatím drahé řešení, byť se to zlepšuje.

Prosím neberte to jako útok na sebe, psal jsem: jsem rád za každé auto, které kouří méně či vůbec. Netušil jsem, že s CNG je to až tak nepříjemné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Vojta Ondříček,2020-10-02 15:20:14

Děkuji vám, p. Vítězný, za věcné vylíčení praktického provozu el-auta.

Také jsem vlastníkem garáže a nebyl by pro mne problém si tam zavézt 7kW přípojku na nabíjení. Co mne odstrašuje je vlastně ta dvojnásobná pořizovací cena, což v celkové kalkulaci hospodárnosti provozu, (x kč / km) a nejisté prodejní hodnotě vozu po pěti, či deseti letech, hraje také svou cenu. Prozatím je i nejistota v obstarání náhradní baterie v případu, že takhle klekne nějakou poruchou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Vojta Ondříček,2020-10-02 15:21:51

Error:
hraje také svou cenu. -> hraje také svou roli.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Karel Marecek,2020-10-05 13:37:51

Já si neberu už nic osobně, jsem moc starý natož nějaké znevažování CNG ;)

Problém je, že bydlím v paneláku, takže nemám kde plnit "doma", na chatě ano, ale to je jaksi nepoužitelné.
Takže situace, kdy je plnička všude je vaše osobní situace ne obecně platná. V "panelácích" žije cca 27 procent lidí, když vezmeme, že jsou v drtivé většině paneláky ve městě a domy na vesnicích, takže v panelácích+staré činžáky žije víc jak 50procent populace měst, tedy situace "mám zásuvku doma" není běžná situace ve městě, ale menšinová záležitost.

V mém případě by jste vyjel s plnou baterií? A kdy bych ju prosím nabil, když dojíždím do práce, tedy než bych ze zásuvky nabyl, tak je sobota, navíc nemám kde, protože panelák.
Podle mapy ji po cestě nemám, na místě chaty je nejblíže cca 10km, podle mapy.cz 13minut tam, a zpět + nabíjení, a projetí 20km pro nic.
Když bych měl nabíjet před cestou, pak musím zajet 8km=8minut, a zde 8km zase vyjeté pro nic. Nezdá se mi to v mém případě jako schůdné, čímž neříkám, že vy máte jinou situaci a jste na tom ideálně, ale debata je o obecném situaci průměrného člověka. Zde se neshodneme.


Ten Kaufland a dívání se do mapy, je přesně co jsem psal, pokud člověk není nadšenec do technologie, pak nastává poznatek, že ho ta drobnost začíná štvát, že musí něco co by nemusel a potřebuje kompenzaci, která mu vynahradí ono navýšení "pracnosti/času", takže zde se také neshodneme.

Volnost? Zde máme každý jinou představu, já považuji za volnost, ne, že po dálnici D1 nemůžu zastavit na všech odpočívadlech/benzinkách, to beru, že mě neomezuje, kolikrát průměrný člověk na ní jede, že by to opakováním, cesty naštvalo.
Ja beru jako svobodu, že nemám problém z dojížděním do své práce, na svou chatu (fakt nekoupím, novou, protože auto) apod., v případě, že bych musel po cestě do práce udělat 8km na nabíječku, pak se zase vrátit a jet na druhou stranu do práce, když CNG mi umožní jed přímo, tak beru váš pohled na svobodu, že ta mě omezuje, ale ne protože odpočívadla na dálnici, ale 2x týdně jet někam navíc než musím teď.

Když vezmu, že cena 1km je u mého auta cca 1koruna, tak je otázka, o jaké svobodě mi chcete vysvětlovat, že ji neztratím. Auto mě bude stát 800k Kč a víc, CNG mě stálo o cca 50k Kč více než klasická benzin.


Elektromobilita super, ale jaksi pro lidi, kteří to využijí a je konkurenceschopná i bez dotací. Mě CNG stálo 50kKč více a vyplatí se to zaplatit, kdežto u elektromobilu rozdíl ceny, je rozdíl ceny paliva za životnost auta (přeháním, ale blíží se to), pak je otázka, proč bych to měl dělat? Navíc, průměrný plat v této republice je kde je a tito lidé nemají na to zaplatit a podporou na jejich úkor, kdy dotace dostávají bohatí, kteří mají prostředky na zaplacení i bez dotací je cesta do pekel, to udělá jenom, že lidi nakonec budou muset do Integrované dopravy a MHD, a můžete zavřít škodovku, protože bude potřeba prodat pouze míň jak 10 procent produkce, takže ala situace zavření dolů na ostravsku a severních čechách.

Za mě, ať kupují nadšenci, ať když už dotují vysoké školy, kde bude vývoj nových akumulátorů. Ale cesta jak se prosazuje elektromobilita dnes, je cesta do pekel a navíc pro většinu populace nedostupné i při dotacích, tedy dotace bohatým=vyhožené z okna, potřeba je mobilita pracovní síly ne ji ničit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-24 13:17:51

Jen k tomu neustálému rozjíždění ve městě, které zmiňujete - to je právě disciplína, ve které jsou elektromobily schopné spalováky naprosto strčit do kapsy. Jednak je rozjíždění mnohem plynulejší a dynamičtější, ale zároveň díky rekuperaci většinu energie z brždění využijete v následujícím rozjezdu. Když k tomu připočtete nižší odpor vzduchu při jízdě nízkou rychlostí a absenci "volnoběhu", není problém dosáhnout s EV nižší spotřebu ve městě než na okresce. Nejsem propagátorem EV, ale tohle jsem chtěl upřesnit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Zdenek Vachler,2020-09-24 13:50:11

Vím, co myslíte. Ale dvoutunové auto prostě nějakou tu energii spotřebuje a nevěřím, že rekuperací to jde dohnat. Energie při brždění zde je, ale nejsem si jist, zda se zvládne takto rychle uložit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-24 14:08:32

Odhlédněte od absolutních čísel hmotnosti. Vás zajímají vztahy, nikoliv absolutní čísla.
1. Poměr hmotnosti vozidla ke kapacitě baterie
2. Účinnost při rozjezdu
3. Účinnost rekuperace

Pokud má malé a velké auto stejný poměr hmotnosti ke kapacitě baterie bude dojezd obou vozidel v městském provozu přibližně stejný. Reálně bude mít velké auto dojezd spíše větší, protože u malého auta procentuelně větší množství energie z baterie spotřebujete na vytápění/chlazení.

Elektromobily dokáží rekuperovat s vyšší účinností než hybridy, u nichž je totiž elektrická část poddimenzovaná (jak motory tak baterie). Rekuperovat 75% brzdné energie při plynulém brždění není problém.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Petr Pavlíček,2020-09-28 23:43:16

Dobrý den. Prosím o info (ideálně link) o tom, který výrobce má rekuperační systém s 75% účinností. Žil jsem v domění, že standard je 17% (alespoň to bylo roku 2018) a letos se Mercedes chlubil tím, že se mu podařilo pokořit 30%. Děkuji.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-29 00:15:45

Pane Pavlíčku, co si představujete pod tím rekuperačním systémem s účinností 17 resp. 30%? Účinnost rekuperace je součinem účinností jednotlivých prvků v řetězci, které tu rekuperaci zajišťují. Tj. zejména účinnost elektromotoru (zpravidla nad 90%), účinnost Li-ion článků (obvykle také nejméně 90%) a Účinnost regulačních prvků. Na 75% u dobře vyrobeného elektromobilu se musíte dostat vždy. Účinnost ale klesá s rostoucími proudy na úkor produkce tepla. Takže u prudkého brždění elektromotorem by klidně mohla být o něco nižší.

Netýká se ten údaj 17 resp. 30% spíše poměru rekuperované energie na celkové spotřebě při nějakém standardizovaném jízdním stylu? Kdyby elektromobily dokázaly rekuperovat pouze 17% brzdné energie, nikdo by se neobtěžoval ani s výrobou hybridů, nedávaly by smysl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-24 14:15:23

Vás taky ještě mate jedna věc. Když jedete spalovákem, ve městě spotřebováváte energii na něco úplně jiného než na okresce, i když spotřeba může být podobná (v případě slabší motorizace klidně stejná). Ve městě se většina energie spotřebuje na rozjíždění (počítejte i ztráty na spojce) a na volnoběh na křižovatkách. Mimo město tyto věci odpadají, ale zato jedete 2x vyšší rychlostí, což znamená 4x větší odpor vzduchu. Odpor vzduchu je tím, co způsobuje většinu spotřeby při jízdě na okresce.

Odpovědět


Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Zdenek Vachler,2020-09-24 12:38:18

To by přeci nevadilo. Pokud by EU vydala normu, tak by prostě byla baterie vyndavací v podlaze a bylo by hotovo. A ani by se nemusel řešil dojezd. Teď se každý honí za co největším dojezdem, ale pokud byste zastavil na "benzínce", za dvě minuty se přehodila baterie nová, jedete dál, nikdo by dojezd neřešil, bylo by jedno, zda to bude 400 nebo 500. A baterie by ani nemusela být výrobců aut nebo majitele auta, byly by majetkem třetí strany. Při výměně by byl vždy garantován určitý počet kWh v baterii... podle mne jednoduché a elegantní řešení, rychlé a zároveň odpadá majiteli auta problém se starou baterií, nabíjení doma nebo na sídlišti a všechny tyhle nesmysly. Snad víte, co chci říci, asi bych to přirovnal třeba k PB lahvím, jen by to vytáhli a zandali oni a byla by jiná náplň... :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-24 13:44:51

EU ráda řeší věci vydáváním norem. Takže v případě baterií by mohla stanovit maximální hmotnost 100Kg a minimální kapacitu 100kWh a tím budou všechny technické problémy s EV vyřešené :-) Ale teď vážně:

1. PB lahve jsou standardizované, ale také jsou relativně dost těžké, což je u vozidel nežádoucí. Tím, že necháte konstruktéry určit si vlastní tvar baterie, ušetříte klidně pár desítek kilo, což se nakonec promítne i na dojezdu.

2. Bylo by velmi neefektivní montovat stejně silnou, velkou a těžkou baterii do limuzíny jako Tesla S i do nákupní tašky jako je Citigoe. V jednom případě by byla baterie moc těžká, v druhém případě moc slabá.

3. Účnnost baterií výrazně klesá když je vybíjíte/nabíjíte vysokým proudem. Poddimenzovaná baterie v silném autě by proto znamenala ztráty při rozjezdech i při brždění (méně brzdné energie by se efektivně rekuperovalo). Takže u silnějších aut by při standardizované baterii dojezd klesal exponenciálně, nikoliv lineárně. Silnější auto zkrátka potřebuje silnější baterii. Když se podíváte například na výkonnové charakteristiky jednotlivých modelů Tesly S ve vztahu ke kapacitě baterie, uvidíte tam přímou úměru.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Zdenek Vachler,2020-09-24 14:00:48

Chápu, otázka je, jak moc to vadí.

1. Jakmile bude výměna otázka minutového zastavení na benzince, je jedno, zda je dojezd 400 nebo 300.

2. Ano, a proto by klidně mohly existovat tři čtyři velikostní typy. Teď také máte několik druhů phm.

3. řešeno bodem 1. a 2.

Není to optimální, ale zaručovalo by to dostupnost pro masy. A pokud by s tím konstruktéři od začátku počítali, tak bych to jako problém neviděl, auto by prostě bylo optimalizované pro konkrétní typ baterie. Tím se dá vyřešit celý obrovský segment eaut pro širokou veřejnost. Nijak by tím samozřejmě nemusely být dotčené luxusní vozy, neříkám, že se má nabíjení doma úplně zrušit. Ale výměnné baterie by mohly být zajímavým kompromisem, kdy auta sice budou mít menší dojezd a třeba i horší jízdní vlastnosti, ale který odstraní problém s nabíjením a dojezdem a následně problémem klesající kapacity a likvidace, snižující se hodnoty vozu...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-24 14:28:43

Není to jenom o dojezdu. Baterka, které dáváte větší záhul (větší proudy, hlubší a častější cykly), mnohem dříve odejde. Komfort pro uživatele by sice byl zachován, ale náklady na výrobu článků by stouply (možná o desítky procent). Když zohledníte, že baterie tvoří možná větší část ceny elektromobilu, rozhodně se vyplatí je optimalizvat tak, aby dojezd byl co nejvyšší, hmotnost co nejnižší a velikost baterie tak akorát. Životnost baterie a tím i náklady na 1Km se tím zlepší. Kdyby baterie stály zlomek současné ceny, hrálo by to do karet výměnným bateriím. Při současné ceně je otázka, jestli by to neznamenalo víc problémů než užitku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Vojta Ondříček,2020-09-24 15:07:12

Právě ty výměnné baterie by byly ve stationárním zařízení dobíjeny "rozumným" proudem a lépe chlazeny. Není nutné "hecovat" kvůli kratší době prostoje auta u stojanu s nabíječkou.

Současné ceny trakčních akumulátorů jsou tak vysoké i z důvodu relativně malých sérií. Každá automobilka si "hraje" na vlastním písečku a započítá do ceny akumulátoru i náklady na individuální vývoj.

Naštěstí tu máme domácího výrobce HE3DA, který chrlí akumulátory za poloviční cenu s dvojnásobnou užitností .... a nebo je to jen tak, že "zazvonil zvonec a pohádky je konec"?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-24 15:42:48

Ve stanici by byly dobíjeny rozumným proudem. Při rekuperaci už nikoliv. Vybíjecí proud by byl také vyšší, cykly častější a hlubší (Bavím se o situaci s poddimenzovanou baterií.) Pokud by baterie nebyla moje, snažil bych se jezdit od plné do prázdné. Žádné dobíjení přes noc po ujetí 50km.

HE3DA je úplně jiná koncepce článků, to do toho netahejte. To nemá s normováním žádnou souvislost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Zdenek Vachler,2020-09-24 16:24:12

A? Vy to stále nechápete. Pořád snažíte o maximalizaci energie a dojezdu, ale to přeci není potřeba. Teď ano, ale až bude výměníkových stanic jako benzinek a výměna bude trvat pár sekund bez vystoupení, na co rekuperovat do velké baterie? A že byste jezdil od plné do prázdné? Jasně, ale až Vám bude sw hlásit, že máte prázdnou, ve skutečnosti tam může být pro baterii bezpečné minimum. Prostě Vás do poškození jet nenechá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Vojta Ondříček,2020-09-24 16:27:51

Při rekuperaci je předáván jen relativně malý výkon. Ten je limitován výkonem motoru při rekuperaci využitém jako generátor (třeba 100kW). Tento výkon "vycucává" akumulátor při zrychlení a "plní" akumulátor při zpomalováním rekuperací. Pochopitelně je to ovlivněno i výkony elektroniky regulující intenzitu proudu (a tedy výkon) mezi akumulátorem a motorem/generátorem. Při zpomalování z 90km/h na nulu se u 1,5t auta získá 0,1kWh, to je zhruba tolik jako je potřeba na 0,5..1km cesty rozumnou rychlostí po rovině. Ve městě s rychlostí 50km/h je to pomalu zanedbatelné, zejména tehdy, kdy řidič nehoní svůj vehikl od červené k červené.

Rekuperace má větší smysl v kopcovitém, respektivně ve vysokohorském terénu. Na výškových 100metrech se dá získat rekuperací u auta o hmotnosti 1,5t tak zhruba 0,3kWh se kterou se dá vyjet nanejvýš tak 50 výškových metrů do kopce. Sto výškových metrů pří 10 procentech klesání je 1km silnice, to jest třeba 1 minuta jízdy, což odpovídá dobíjecímu výkonu zhruba 180kW, což zvládnou rekuperovat jen vozy s takhle silným motorem(nebo dvě minuty = 30km/h a 90kW motorem).

Ta slabší baterie je volbou uživatele, který zvažuje její cenu v poměru s požadavky uživatele. Když někdo "potřebuje" vehikl s motorem 300kW, tak si k němu pořídí aspoň 100kWh akumulátor. Je to jeho volba a o tu volbu přece kráčí. Já jsem s manželkou v mládí procestoval kus Evropy v autě s motorem o výkonu 25kW a neubylo nás.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Petr Nejedlý,2020-09-24 23:35:50

Máte tu matiku špatně. Z toho kopečka ve vašem scénáři rekuperujete cca 20kW (18kW pro vaše čísla) a auto to vcelku hravě zvládne.
Mám tu kousek od domu "kopečky" (kilometr převýšení) a když do nich vyjedu, ukazatel dojezdu kvílí. Zato cestou domů mám efektivně nulovou spotřebu, a to ne proto, že by to bylo celé z kopečka, ale proto, že v té první třetině cesty domů baterku nabiju dost na to, abych na tu energii dojel prakticky celý zbytek cesty.

Nicméně rekuperace u menších vozů má svoje limity, i když je velmi důležitá. Když jedu do práce s plně nabitou baterkou, zpočátku to nemá kam dávat a mám vyšší efektivní spotřebu.
Na 16km cestě, víceméně po rovině, zato městem (povoleno 66km/h) se semafory typicky spotřebuji kolem 2kWh, přičemž zaloguji kolem 750Wh rekuperace (čili 2.75kW na cestu, z toho 2kW primární energie). Pokud ale vyrážím s plnou, narekuperuji tak 300-400, s odpovídajícím zvýšením naměřené spotřeby. (Jezdím spíše plynule, při agresivní jízdě, kterou i malý elektromobil ve městě nabízí, by byla spotřeba vyšší, ale rekuperace ještě důležitější a výraznější)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Zdenek Vachler,2020-09-25 08:31:53

Ta čísla jsou hezká, ale podle mne k ničemu. Spousta výpočtů, ale reálný život nikde. Asi si v tom libujete a zkoumáte čísílka a baví Vás to, ale normální člověk chce sednout do auta a jet. Na ukazateli chci vidět, kolik ujedu. Plus mínus pár procent, ale nezajímá mne, zda jsem v kopcovité krajině, zda musím jet jak podělaný, zda jsem plný nebo zda je zima či teplo. Je mu úplně jedno, zda mohu dojezd z 300 udělat 400, když něco... Prostě chci vidět, že za 200 musím natankovat/vyměnit a je to. Teď mají eauta nadšenci, co se v tom vyžívají, ale pokud se mají eauta rozšířit, tak to musí být jasné a srozumitelné i pro "Pepu z vesnice" nebo mého osmdesátiletého dědu. Chápu, že výměna není optimální, ale je to jediný způsob, jak používání eaut zjednodušit a udělat to přístupné opravdu širokým masám. Si srovnejte třeba večerní příjezd na sídliště. A třeba prší nebo sněží. Máte pocit, že někdo touží po tom, aby tam půl hodiny někde kroužil, hledal místo na zaparkování a pak v tom marastu hledal přípojku, manipuloval s kabelem, někam něco strkal a nabíjel? A teď to srovnejte s tím, že prostě zaparkuje a ráno se staví po cestě na výměnu za nabité... Sice bude mít dojezd 200 místo 300, ale má to v klidu a pohodě, jisté a z tepla auta.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-25 10:33:02

Pane Vachlere, tady v diskusi nikdo netvrdí, že by se měla e-auta masově rozšířit, s tím v této diskusi operujete opakovaně především Vy. A například já nebo pan Výmola od začátku tvrdíme, že k masovému nasazení elektromobilů by byla potřeba revoluce v technologii výroby Li-Ion článků (nikoliv baterií). Současná výroba je zkrátka pro masové nasazení extrémě drahá a neřešilo by to ani snížení ceny o 25%. Za současné situace prostě elektromobily vždy budou pouze auty pro nadšence nebo vozidly do městských zón uzavřených pro spalovací motory. V obou případech jde o okrajové využití a výměnné stanice po celé republice za této situace nikdy nemůžete očekávat. Dobíjení ze sítě za těchto okolností poskytuje vyšší flexibilitu. Nyní si ten nadšenec (který je do e-auta ochotný vrazit o 2x víc peněz než do spalováku) může auto nabít na té nejzapadlejší samotě někde na Šumavě, pokud tam má zavedenou elektřinu a není odkázaný na to, jak daleko má nejbližší měnící stanici. Dále bych zmínil, že to, co Vám možná připadá jako neskutečný problém, je pro někoho úplnou samozřejmostí. Se stejnou samozřejmostí jako při příjezdu domů musíte otevřít a zavřít příjezdová vrata, si po příjezdu píchnete šňůru do auta. Nechápu, co v tom pořád vidíte za problém. S mobilem to děláte stejně. A že je problém v nabíjení na sídlišti? Tak tam holt lidi elektromobily používat nebudou. V čem je problém? Vadit to bude leda pár úředníkům v EU a ekofanatikům. Pokud by se chtěli zasadit o ekologii, můžou jít cestou CNG. Jde pořád o spalovací motor se všemi jeho výhodami, jako je dojezd a přiměřené náklady. Ale má zcela zanedbatelné emise karcinogenů, takže do měst perfektní řešení.

Takže ještě jednou, pokud by Vám opět uniklo to podstatné - dokud nepříjde technologická revoluce ve výrobě článků, elektromobilita nikdy dominantní nebude, leda za cenu naprostého vydrancování ekonomiky nebo likvidace soukromé mobility obecně. A pro fajnšmekry nemá smysl budovat hustou síť měnících stanic.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Zdenek Vachler,2020-09-25 12:49:43

To by bylo hezké, kdybyste měl pravdu. Jenže ji nemáte. Podle toho, jak EU na eauta tlačí, není doba pouze eaut daleko. Třeba v Kalifornii mají přesné datum, od kdy zakáží prodej aut a kamionů se spalovacími motory. A tlak na emise je také obrovský. Na obzoru žádná revoluce ve výrobě článků není, přesto se vývoj ubírá tímto směrem. A že to lidé na sídlištích používat nebudou? A co asi tak budou používat, pokud se prodej zakáže, jak to plánují třeba v té Kalifornii? Nebo pokud města zákáží spalovacím motorům vjezd? A CNG? Zkuste s tím zaparkovat někde v podzemních garážích... Nevím, zda jste to byl Vy, nebo někdo jiný, z jehož příspěvky vyplývalo, že eauto má, ale dovolím si tvrdit, že nadšenci nejsou směrodatní, stejně jako geekové v IT. O široké akceptaci rozhodují průměrní lidé, viz, třeba právě používání špatných Windows. Takže nadšenci jsou fajn, ale EU a celkově společnost směřuje k potlačení spalovacích motorů a řešení, se kterým se přijde, nemůže zahrnovat věci jako je masové nabíjení aut na veřejném prostoru. Ne každý má garáž, ne každý má přístup k nabíječce. Píšete tu o možnosti si auto nabít v zapadlé samotě na Šumavě. Kolika lidí se to týká? Mnohem důležitější bude, jak auta půjdou nabíjet na ulicích čtvrtí rodinných domů, které nemají garáže, jako to bude u paneláků a bytových jednotek... Už Vás vidím, jak hledáte nabíjení v hustém sněžení pod 30-40 centimetry sněhu, někde tam někam strkáte kabely... To je prostě blbost. Má-li fungovat elektromobilita, není možné nabíjení většiny vozů ponechat jako problém majitele. A stejně tak budete muset řešit stáří aut s ohledem na baterie, nebude přeci možné každé 4 roky kupovat nový vůz. Ale pokud bude baterie součástí karoserie...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-25 14:50:22

Zaprvé to, že nějaký úředník někde neco rozhodne neznamená, že, je to realizovatelné, takže ono to může dopadnout tak, jak si myslíte a jak by si EU přála, ale také nemusí. Kobaltu, ale i jiných materiálů potřebných pro výrobu Li-ion článků jsou omezené zdroje a pokud se výroba článků řeněme zdesetinásobí, cena baterií půjde raketově nahoru. Lidstvo může dělat iracionální kroky, ale jen do té míry, dokud to není za hranicí technických možností. Prostě pokud například kobaltu nebude dostatek, tak ty elektromobily nikdo nevyrobí bez ohledu na názory úředníků. Musel byste kobalt v elektrodách účinně nahradit, ale to se zatím i přes snahy nikomu nepodařilo.

Zadruhé, pokud se spalováky skutečně zakážou, tak prostě začnu jezdit čistě hromadkou a fakt mě nebude zajímat, jestli si vyšší vrstva dobíjí ze zásuvky nebo jezdí na měnící stanici. A pokud by moje příjmy stouply natolik, aby provoz elektromobilu netvořil polovinu domácího rozpočtu, bude mi to taky šumák, protože dál než 100km jezdím naprosto minimálně a dojezd současných elektromobilů by mi stačil.

A naokraj - CNG není LPG. Nové garáže se staví tak, že tam s CNG můžete. LPG je problém, protože je výrazně těžší než vzduch a hromadí se proto v podzemních prostorách. Metan, jakožto hořlavá složka CNG je naopak lehčí než vzduch, takže se v podzemí nehromadí. Nerozumím, proč se na technicky orientované diskusi bijete za svoje názory, když o technice máte s bídou základní povědomí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Vojta Ondříček,2020-09-25 17:56:45

Rád bych pane Hruško upozornil na jeden často opomíjený detail ohledně paliva vodíku, methanu a propan-butanu.

Ty plyny jsou sice lehčí a těžší než vzduch, ale je omylen si myslet, že uniklý LPG utvoří na zemi jezírko a nad jeho hladinou je jen čistý vzduch a podobně je to s H2 a CH4. Uniklé neutvoří "polštářek" u stropu s neškodným vzduchem pod ním. Ty plyny se časem se ve vzduchu "rozpustí" a tím vznikne explozivní směs. Ostatně platí to i pro bezin a aceton.

Takže garáže, jak podzemní, tak nadzemní, musí být dobře větrány a vybaveny čidly registrujícími přítomnost hořlavých látek ve vzduchu. Vybaveny spoustou čidel, jak u stropu, tak u podlahy a také v odlehlých koutech. Čidla mají být napojena přímo na hasiče a vyvolat poplach jak v objektu, tak v sousedství. S hořlavými plyny nejsou žerty.

Jen poznámka - za války byl benzín nedostupný a tak civilisté jezdili na dřevoplyn. Ten má také svá zákeřná nebezpečí a vyžaduje roztopit kotel před zahájením jízdy. Takže až nebude benzín, nafta, LPG a ani elektrika, je možno jezdit na polínka, nebo na dřevěné piliny.

Ostatně i občasné požáry Li-Ionových baterií ukazují na jejich nebezpečnost. Jak vidět, nejbezpečnější je nafta v nádrži.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-25 19:06:50

Pane Ondříčku, nejeden jeskyňář nebo studnář zadušený v nahromaděném CO2 by byl vděčný, kdyby to bylo s hromaděním plynů/par těžších než vzduch tak jednoduché, jak naznačujete. Víc to vysvětlovat nebudu, protože už zase diskutujeme o něčem úplně jiném, než co je tématem článku. Částečně pravdu máte, ale jsme teď úplně OT.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Zdenek Vachler,2020-09-25 19:31:08

Hm, jak je vidět, nejste schopen obecného náhledu a to ani po upozornění. Máte opět pravdu, ale opět je ta pravda k ničemu. Od eaut až po cng. Bavíme-li se o přechodu na elektromobily, není možné se bavit o tom, jak to děláte Vy a co vyhovuje Vám, ale je potřeba uvažovat v měřítku obecném, kdy situace bude přijatelná a vyhovující pro 90 procent populace.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-25 19:48:54

Znova opakuji - o přechodu na elektromobily se bavíte Vy. Původní téma je jiné. A 90% populace určitě nebude vyhovovat, když bude nákupní taška stát půl milionu a rodinné kombi milion. V případě výměnných baterií ty náklady pouze přesunete z autosalonu na měnící stanici. Zkrátka 90% lidí tím při současných li-ion článcích nikdy jezdit nebude.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Zdenek Vachler,2020-09-25 22:05:30

Co je původní téma? Já měl za to, že se tu bavíme v teoretické rovině o tom, jak by měla elektromobilita vypadat, aby byla přijatelná pro širokou veřejnost. Nic víc :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-26 14:41:03

Tak na začátku se pan Ondříček snažil rozklíčovat limity té technologie pro rychlonabíjení popisované článkem. Zároveň navrhl jiné řešení problému nabíjení elektromobilů. Na to jsem namítnul, že rychlonabíjení není největší bolestí současných baterií. A zároveň jsem sám odstartoval OT diskusi o tom kdy a za jakých okolností by se (ne)vyplatily standardizované výměnné baterie :-)

Ze svých názorů bych rád vypíchnul, že nucený přechod na elektromobilitu by při stávajících bateriových technologiích znamenal pro velkou část motoristů utrum z ekonomických důvodů. EU hraje trochu vabank, když se snaží spalováky zaříznout, protože potřebný technolgický pokrok nemusí nastat včas. Ale třeba je to nakonec dobře... dřív také nebylo auto v každé rodině a žilo se.

Zároveň jsem si odnesl Vaši podnětnou informaci, že značná část uživatelů by upřednostnila uživatelskou jednoduchost před maximalizací dojezdu a výkonů. To se pravděpodobně netýká většiny současných fajnšmekrů, ale v případě masového nasazení zřejmě bude dobré jít tímto směrem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Pavel Vítězný,2020-09-28 12:54:26

Obávám se, že přes výměnné bateriové moduly cesta nevede. Je to složité a velmi drahé řešení. Elektromobily mají šanci vyhrát mimo jiné i právě díky své technické i uživatelské jednoduchosti - a to i v porovnání s kouřícími auty.
Výměna baterie v e-autě je technicky složitá věc, počínaje napojením elektřiny, přes případné chlazení či vytápění baterií a naopak využití tepla z nich, hmotnost atd. Navíc by jich muselo být hodně v zásobě na výměnu = drahé.
Snažíte se replikovat model se spalovacími auty a benzínkami, to ale nemá moc smysl.

Připomíná mi to, když se před vynálezem letadla snažili někteří konstruktéři udělat mávající křídla po vzoru ptáků. Také složité a nakonec neúspěšné.

Uživatelsky nejvíc jednoduché je přijet domů a cca 1-2x týdně při odchodu od auta jej píchnout do zásuvky (tak jako to děláte s mobilem nejspíš každou noc). To platí pro rodinné domy, byty po roce 1995, které mají povinné garáže, parkovací domy na sídlištích atd. Tam, kde lidé nemají pevné parkovací místo to zatím v ČR nejde (pokusy jsou, dlouhodobě řešitelné), no to je odhadem

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Vít Výmola,2020-09-24 14:15:39

To se dá řešit třeba modulovostí těch baterií. Citigo by mělo jeden modul, nějaké SUV třeba čtyři. Měnily by se samozřejmě všechny najednou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Vít Výmola,2020-09-24 14:19:39

"modulárností" :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-24 14:39:30

To by řešením samozřejmě bylo. Ale jak jsme s shodli, zatím jsou ty baterie několikrát dražší, než aby tím mohly jezdit masy.

Nakonec by to ale mělo jednu obrovskou výhodu pro uživatele. Člověk by nemusel EV vyhazovat po deseti letech používání. Co by na to řekly automobilky? :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Jan Novák9,2020-09-24 15:20:52

Cena baterií by byla zohledněna v ceně výměny + zisk a ještě by jste vzpomínal na tankování benzínu které bylo levnější :-))

Už teď se u některých stanic nabití vyrovná natankování. 9AC/11DC - 21Kč(Ionity) za kWh tj. ceny srovnatelné s LPG (teď 12Kč) s tím že spotřeba je asi 2kWh=1litr. Pokud to bude s výměnou baterie a navíc s použitím EV panelů a ohromné zásobní baterie stanice, bude to mnohonásobně dražší. Navíc výměna baterie znamená že dobíjení ze zásuvky musí být znemožněno, jinak by to muselo být ještě mnohem dražší (daleko menší počet výměn ve stanici za dobu životnosti baterie)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Zdenek Vachler,2020-09-24 15:33:26

A Vy myslíte, že ostatní způsoby se finančně neprojeví? Možná to nezaplatíte přímo při nabíjení, ale zaplatíme to všichni z daní... :-(

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Zdenek Vachler,2020-09-24 15:46:25

A ještě mne napadlo - proč by ta auta měla mít znemožněno nabízejí za zásuvky? Tato auta by především nic takového ani mít neměla. Nebyl by k tomu důvod. Benzín si lidi také nevyrábí doma. Správná elektromobilita by měla být taková, že byste vůbec nepoznal, že je to na baterie. Maximálně byste jezdil častěji na benzinku, ale u automatizované výměny si dovedu představit, že je to otázka pár sekund a řidič ani nemusí vystupovat z auta.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Jan Novák9,2020-09-25 09:08:46

Pokud to má být stejné "jenom" xkrát dražší a omezené nedostatkem lithia then what's the point. Jednodušší je těžit a/nebo vyrábět uhlovodíky a používat je normálně ve stávajících motorech. Jezdit častěji na benziku - ne každý bydlí ve městě a má benzinku za rohem. Zpětná kompatibilita ve světovém měřítku by byl ohromný problém.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Vojta Ondříček,2020-09-24 14:53:10

Ano, tak je to myšleno.
Taxík jezdící po městě by si vystačil s jedním modulem, na svém stanovišti by se napojil na elektrickou síť na dobíjení akumulátorů a v zimě na topení. Při víkendové cestě napříč republikou by si nechal zastrčit moduly tři .. byly-li by v autě jinak při taxikaření prázdné odpovídající "sloty" (zásuvky, šuplíky ?). No a utobus by mohl mít takových modulů třeba dvacet.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Vojta Ondříček,2020-09-24 14:45:34

S tím normováním je to taková věc. Individualisté by chtěli mít šroubky o vlastním průměru, o vlastní geometrii závitu o vlastním stoupáním závitu a vlastního materiálu.

Naštěstí přišli strojaři s normami (DIN roku 1917, EN, ANSI ...) a my si můžeme kdekoliv na světě koupit šroubek a ten bude použitelný v odpovídající matičce. I díky normám si můžeme kdekoliv koupit elektrický přístroj a připojit jej do odpovídající zásuvky. Zkrátka máme normované napětí, normovanou frekvenci, normované zkreslení sinusové křivky napětí, normované meze kolísání napětí a normované konektory. I žárovky jsou normované a tudíž lehce vyměnitelné. Dokonce jsou normované i elektrické články (AA, AAA, CR2016, jejich konektory atd. I startovací akumulátory v autech se spalovacími motory jsou normované. Tak proč neudělat další krůřek a normovat trakční akumulátory do automobilů.

Pochopitelně má takový akumulátor svou hmotnost, hmotnost má i samotné auto, které musím nadzdvihnout při výměně kola. Díky geniálnímu vynálezu zvedáku, to zvládne i větší dítě. Nic by nebránilo tu výměnu akumulátoru provádět i roboticky, pochopitelně pod dohleden odborníka.

Ještě jednu výhodu by měly "vyndavací" akumulátory. V případě nehody, by je dopraváci vytáhli z havarovaného vozu a tím předešli úrazům vysokého napětí. Dnešní akumulátory pracují s napětím 400V, ale výhledově se dá počítat s 1000V. V případu požáru akumulátorů v autě, musí být toto celé ponořeno do bazénu s vodou a hlídáno i několik dní. O kolik by bylo snadnější ty akumulátory vytáhnout, hodit do vody a auto hasit prostou vodou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-24 15:04:22

Jak píšu výše - v případě, že výroba článků tvoří největší část ceny EV, je ten individualismus namístě (nazvěmě ho ale raději konstrukční optimalizace). V případě, že cena článků poklesne, budou nakonec normované baterie znamenat dokonce i výrobní úspory díky sériovější výrobě. To teď ale neplatí.

Jinak on ten základní článek, ze kterého se ty baterie sestavují, prakticky normovaný je.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Vojta Ondříček,2020-09-24 15:12:10

Správně.
Normované jsou také přepravní palety a kontejnery, které dramaticky zlevnily přepravu zboží na větší vzdálenosti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-24 15:32:31

Pokud by se dřevo vyvažovalo zlatem, bylo by levnější pro každé zboží naprojektovat optimalizovanou paletu, než skládat všechno na EPAL.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

Zdenek Vachler,2020-09-24 15:41:19

Myslím, že ne. Vy pořád uvažujete o bateriích jako součásti auta a problému výrobce aut. A to je právě špatně. Z fabriky má vyjít auto, které v sobě má díru a konektor a baterie je problém řidiče. Stejně jako výrobce zboží nezajímá cena palety, i kdyby byla ze zlata, je to jedno, protože paleta není jeho, ale třetí strany, od které si ji jen půjčí. Takže když bych si šel koupit eauto, prostě zaplatím za auto, pokud ho budu chtít i s baterií, tak prodejci uhradím jeho zálohu, a tím to končí. Baterii mám jen zapůjčenou, u benzinky mi ji mění a vesele fungujeme. A vůbec by nebyla potřeba celá ta šílená infrastruktura potřebná pro nabíjení doma nebo třeba na sídlištích či vesnicích.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prodleva při nabíjení el-auta

D. Hruška,2020-09-24 15:48:33

Nakonec stejně všechny náklady platí zákazník, takže kdo má co půjčené či ve vlastnictví je podružné. Důležité je, které řešení je technologicky nejvýhodnější.

Odpovědět


Re: Prodleva při nabíjení el-auta

František Kroupa,2020-09-24 19:49:17

Ohledně výměn akumulátorů je tady ještě jedna věc Když se člověk podívá na čerpací stanici u frekventované komunikace, tankuje tam jedno auto za druhým. Dobíjecí stanice by tudíž musely mít nejen řádně dimenzovanou dobíjecí infrastrukturu, ale hlavně opravdu pořádná skladiště, jinak by nebylo kde brát nabité baterie.

Odpovědět

Výkon nabíječky

Petr Válek,2020-09-23 14:53:25

Mě to zejména pro automobily přijde docela zbytečné, je super, že by mohlo auto být nabité za minutu, ale výkon nabíječky by musel být podle mého názoru poněkud nerealizovatelný.

Odpovědět


Re: Výkon nabíječky

Miloš Brejcha,2020-09-23 16:02:29

Zejména pro automobily mi to přijde velmi vhodné, rychlé vysátí velkého množstí energie, které teď třeba Tesla musí ve svých bat. systémem řešit brutálním chlazením a rozložením záteže z těch desetitisíců článků tak aby se nepřehřáhly či neexpolodovaly, protože tepla vzniká spousta když sešlápnu pedál na podlahu. NAvíc Vám to ani elektoronika neumožní dlouho takto štavit , kapacitory Maxwellu to umožní prakticky bez tepla, ale jen na malou chvíly kombinace byla jen otázkou času.

Odpovědět

Jak to pomůže?

Jiří Veselý,2020-09-23 08:46:11

Ona ta baterie a kapacitor bude spíše paralelně jen zdánlivě, ve skutečnosti tam nejspíš bude něco, co umožní převod energie mezi kapacitorem a baterií. Jde myslím totiž hlavně o to, zachránit v elektromobilu energii, která se běžně ztrácí při intenzivnějším brzdění. Tu kapacitor (narozdíl od baterie) rychle pojmout dokáže a může ji při následném rozjezdu vrátit, případně ji pomalu "našťouchat" do té baterie k dalšímu použití.

Odpovědět

Co to je hybridní technologie?

Martin Jahoda,2020-09-22 23:22:28

U aut to znamená, že při jízdě na spalovací motor sebou táhnu baterii a mám velkou spotřebu. A při jízdě na baterii potřebuju velký výkon abych utáhl spalovací motor a tak nedojedu moc daleko...
Nechápu jak pomnabít obojí ůže dát baterii paralelně ke kondenzátoru. Rychle nabiju kondenzátor a pak z něj pomalu nabíjim baterii. Ale nemohu do baterie dostat víc energie než kolik je v tom kondenzátoru. Tedy ve výsledku mám energii úplně stejnou jako bych měl samostatný kondenzátor. Pokud budu chtít jak baterii tak kondenzátor tak čas nabití bude dán součtem nabíjecích časů.
Příjde mi to jak před pár lety vynález bezdrátového nabíjení. Prý do roka budou mít bezdrátové nabíjení funkční po celé místnosti. No dodnes nic...
Další vynález byl nápad, získávat elektřinu ze silnice. Piezoelementy při přejezdu auta měli generovat elektřinu. Jen nedomysleli kde se ta energie bere. Holt vyrábět elektřinu spalovacím motorem je fakt ekonomické. O ekologii ani nemluvě....
Prostě fyzikální zákony nepřečůráš...

Odpovědět


Re: Co to je hybridní technologie?

Martin Jahoda,2020-09-22 23:25:12

Oprava: Nechápu jak pomůže dát baterii paralelně ke kondenzátoru.

Odpovědět


Re: Re: Co to je hybridní technologie?

Jan Novák9,2020-09-23 11:57:18

Já si to představuju jako extrémě tenké elektrody s extrémní plochou vinuté jako kondenzátor a mezi nimi mikroskopické množství lithia. Prostě baterie s konstrukcí jako elektrolytický kondenzátor. Ovšem kondenzátor s nízkým nábojem a baterie s nízkým obsahem elektrolitu. Je to dobrá cesta ale zatím se to nedaří zkombinovat tak aby to bylo reálně použitelné. Nabíjí se to rychle protože elektrody jsou blízko sebe a ionty mají krátkou cestu, taky vzhledem k ploše je těch iontů málo a nezavazejí si.

Budou mít problémy hlavně s tím že když se lithium naváže na uhlíkovou elektrodu tak se ta elektroda nafoukne = mechanické namáhání jak jednotlivých vrstev tak vnějšího krytu. To způsobovalo praskání elektrod, u grafenu to asi způsobí deformace. Pokud si dobře vzpomínám tak se to pokoušeli obejít pomocí nanotrubek tak před 10 lety, ale nic jiného než zázračné prototypy s desetinásobnou kapacitou nabíjející se za minutu z toho nebylo. V Alze jsem to v nabídce ještě neviděl.

Odpovědět

Huy Nguyen,2020-09-22 20:43:59

Podle jejich website je hustota energie jednom 4 Wh / kg , takže baterie 1 kWh bude vážit čtvrt tuny ...

Odpovědět


Re:

Vlasta Holeček,2020-09-23 17:19:51

Tahle slaboučká hustota energie, ale zase umožňuje a vysvětluje těch 15 sekund na nabití, protože vychází na článek o velikosti tužkové baterie jen řekněme 10-15 ampér, tomu se dá věřit.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz