Ve Sluneční soustavě jsme zvyklí na to, že hvězdu obíhají mnohem menší až zcela miniaturní planety. Nemusí to ale být pravidlem vždy. Mezinárodní tým astromomů vytěžil data nového amerického lovce exoplanet TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) a dnes již ze služby vyřazeného vesmírného infrateleskopu Spitzer, a odhalil podivuhodnou soustavu, kde objemná planeta obíhá kolem mnohem menší hvězdy.
Vtip je samozřejmě v tom, že jde o hvězdu malé velikosti, ale vysoké hustoty, takže je hmotnější než zmíněná planeta. Jinak by to nemohlo fungovat. Řeč je o systému WD 1856+534(zkráceně WD 1856), který se nachází asi 80 světelných let od nás, v souhvězdí Draka na severní obloze. Hvězdou tohoto systému je bílý trpaslík, tedy jádro vyhořelé hvězdy podobné Slunci, jehož velikost jen asi o 40 procent přesahuje velikost Země. Aby to nebylo úplně jednoduché, systém WD 1856 je vlastně trojhvězda. Bílý trpaslík v tomto příběhu se nachází poněkud stranou od dalších dvou hvězd, párku červených trpaslíků.
Astronomka Siyi Xu z americké Gemini Observatory na Havaji a její spolupracovníci u tohoto trpaslíka vystopovali pravděpodobnou planetu velikosti Jupiteru, která dle očekávání nese označení WD 1856 b. Je to plynný obr, jehož hmotnost maximálně 14krát přesahuje Jupitera a který je asi sedmkrát větší než bílý trpaslík, kolem něhož obíhá v těsné blízkosti. Sviští kolem něj jednou za 34 hodin, což je více než 60krát rychleji, než jeden oběh planety Merkur ve Sluneční soustavě. Pozorování Spitzerovým teleskopem nezjistila u dotyčné planety žádné infračervené záření, což prakticky vylučuje, že by šlo o hnědého trpaslíka či hvězdu o velmi malé hmotnosti. Měla by to opravdu být planeta.
Na téhle bizarní soustavě na první pohled něco nehraje. Když se rodí bílý trpaslík, tak to zahrnuje drastické změny hvězdy, které brutálně zasahují okolní planety. Hvězda se změní v červeného obra, který se ohromně nafoukne a pohltí planety ve své blízkosti. Pokud by planeta WD 1856 b již obíhala v blízkosti původní hvězdy, červený obr ji měl sežehnout na prach. A pokud by se přiblížila k již hotovému bílému trpaslíkovi, měly ji roztrhat nesmírně slapové síly kolem této mrtvé hvězdy. Nicméně pokud nás nešálí zrak, planeta WD 1856 b tam je a daří se jí dobře.
Badatelé se domnívají, že planeta WD 1856 b, samozřejmě pokud bude potvrzena, musela vzniknout v minimálně 50krát větší vzdálenosti od původní hvězdy, než v jaké obíhá dnes. Je to vlastně poprvé, kdy jsme objevili celistvou planetu v tak těsné blízkosti bílého trpaslíka. Podle autorů studie se tam mohla dostat nejspíš tak, že ji z původní orbity vykolejilo působení několika dalších plynných obrů, pokud by jejich oběžné dráhy ležely nedaleko orbity planety WD 1856 b.
Další možností je dlouhodobé gravitační působení dalších dvou hvězd trojhvězdy, červených trpaslíků G229-20 A a B, které mohly planetu WD 1856 b po miliardách let „sestřelit“ z její orbity. Ve hře je i průlet cizí hvězdy v blízkosti zmíněného hvězdného systému, který by narušil jeho uspořádání. Podle vědců jsou ale tato dvě další vysvětlení z řady důvodů méně pravděpodobná.
Video: TESS, Spitzer Spot Potential Giant World Circling Tiny Star
Literatura
Diskuze:
