Thajské království leží v jihovýchodní Asii v Zadní Indii u pobřeží Jihočínského a Andamanského moře. Obyvatelstvo je z 10 % negramotné a našinec má tyto končiny spojeny spíše se sexuální turistikou než čímkoli jiným. Málo se už ví, že země tohoto regionu investují hodně prostředků do oblasti biotechnologií a že již například v klonování bychom se zde lecčemu mohli přiučit.
Rangsun Parnpai je vedoucí výzkumného týmu na Suranaree University of Technology v severovýchodním Thajsku. Během posledních 15 měsíců naklonoval 14 telat. Sedmi býčkům daly vznik kmenové buňky získané z tkáně odebrané z ucha býka jménem Toom Tam, což je býk plemene červený brahman. Klony donosila náhradní matka.
Čtyři klonované jalovičky jsou klony krávy jménem Benz, která je rovněž příslušnicí červeného bráhmanského skotu. Všechna klonovaná zvířata jsou podle výzkumníků zdravá. Jedno z telat jménem Benz 3 bylo uplynulé pondělí se slávou představeno dceři Thajského krále, když se na univerzitě účastnila slavnostního ceremoniálu předávání doktorských diplomů.
Klonování vysoce užitkových krav, které dosahují užitkovost 8000 kilogramů mléka se v Thajsku provádí na farmě náležející Suranareeské univerzitě, farma je v provincii Chon Buri.
Klonují zde brahmanský skot, který je odvozen od skotu zebu, jež pochází z Indie. Obdobně jako zebu se i brahmanský skot vyznačuje hrbem na hřbetě. Také uši má tento skot zvláštní, jsou obrovské a jakoby rostly nesprávným směrem. Jsou protkány kapilárami a slouží jako jakýsi chladič. Tomuto skotu zde dávají přednost protože dobře snáší vysoké teploty a také proto, že je odolný proti tropickým chorobám. Chová se čistokrevně a nebo se používá ke křížení s ostatními plemeny skotu, jejichž chov je v rovníkových oblastech rizikový.
Ještě před několika lety Thajsko nakupovalo brahmanský skot v USA. Cena plemenných zvířat se na tamním trhu pohybovala od 2 600 až do 51 950 amerických dolarů, což v přepočtu činí 60 000 – 1 200 000 Kč. Thajsko zakázalo dovoz amerického hovězího a živého dobytka z USA v prosinci 2003. Důvodem bylo objevení se prvního případu BSE v USA.
Parnpai, prohlašuje, že klonování umožní thajských chovatelům zlepšit užitkovost jejich stád i po zákazu dovozu plemenného skotu z USA. Parnpai již, jak jsme si řekli, klonuje téměř jedno zvíře za měsíc a předpokládá, že bude brzo schopen dodávat klony plemenných zvířat thajským farmářům po 520 dolarech za kus (12 000 Kč). Parnpai se také připravuje klonovat ohroženého gaura, kterého se Američanům sice naklonovat podařilo, ale klonovaný gaur krátce po narození uhynul. Stejně tak má Parnpai v plánu klonovat ohroženého tamního leoparda.
Celé by to mohlo vypadat jako nějaká bublina, kdyby Dr. R. Parnpai nebyl výzkumníkem, kterému se v celé jihovýchodní Asii podařilo naklonovat skot jako prvnímu. To bylo v roce 2000 a dnes již jeho laboratoř produkuje téměř jeden klon měsíčně. A tak zatímco v Evropě mudrujeme nad tím, zda budeme nebo nebudeme jíst klony, Asie tyto technologie rozjíždí na plné obrátky. Vlastně by nás to zase tak moc udivovat nemělo. Když někdo dokáže z kousku ucha stvořit přesnou kopii vysoce užitkového plemenného zvířete, jehož cena se například pohybuje nad hranicí jeden milion korun, a dokáže to za zhruba setinu této ceny, no nekupte to!
Korejci mají klony skotu odolné k BSE
Autor: Jaroslav Petr (12.12.2003)
Diskuze:
Důležitost patentů
Dwarf,2005-03-04 09:01:28
Bůh stvořil člověka,
ale zapomněl si to dát patentovat.
Pročež každý potentní hlupák
může učinit totéž!
Plemennost klonu
Jirka,2005-02-23 07:34:58
Jak je to s plemennosti tech klonu? Daji se vubec pouzit na chov? Mel jsem za to, ze klony trpivaji mnoha neduhy a nejsem si jisty, jestli jejich potomci, zvlast, kdyby je meli mezi sebou, jimi netrpeli take.
odkaz na diskusi
Ota Beran,2005-02-23 07:42:42
Doporučuji přečíst diskusi k jinému článku http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=453
Precteno
Jirka,2005-02-23 08:29:32
Diky moc za odkaz. Pise se tam ale spise o ekonomicke a legislativni strance veci. Me by spis zajimala biologie.
neduhy klonu
jarda petr,2005-02-25 14:40:35
Skot je na tom z klonovaných živočichů ještě nejlépe. Co přežije kritické období po narození, to už většinou vydrží a ani genetické analýzy neodhalily u skotu nepořádek v aktivovaných a inaktivovaných genech běžný třeba u klonů myší. Pokud jde o avizovanou cenu, tak to jsem žádostiv. Ve chvíli, kdy to rozjednou komerčně, narazí na patenty pro nejrůznější techniky včetně složení kultivačních médií. A americké biotechnologické firmy je zažalují. Pochybuju, že se obejdou bez patentů. Jen na ukázku - tělní odebraná buňka musí být v nějakém stádiu buněčného cyklu. Britové si nechali patentovat použití buněk v G0 fázi. Američané si nechali pantentovat použití buněk ve všech ostatních fázích buněčného cyklu. Před těmi patenty není úniku a musí se za ně platit. Právě z tohoto důvodu třeba Jorge Piedrahita nepředpokládá, že by klon blbé kočky stál někdy míň než 5000 US dolarů.
Dotaz
Dwarf,2005-02-25 15:31:42
Mohl by klon chytré kočky být levnější? Rád bych dal naklonovat tu svou o které jsem přesvědčen, že je chytrá.
;-)
PROSBA - otázka "patentů"
Al,2005-03-03 15:30:13
Pane Petr,
mám na vás velkou prosbu. Coby odkojenec střední evropy (resp. jejích univerzit) absolutně nerozumím problematice "vědeckých" patentů a specielně patentů v biologii.
Pokud si Někdo udělá (a platí) nějaký patent, lze jeho postup použít "nekomerčně" ?
A co je pak v takovém případě pojem "nekomerčně"? - rozhodne o tom až případná soudní kauza? Dále bych rád pochopil (nevím jestli sním, či bdím), že je možné si dát platit patent na cokoliv biologického - např. jeden patent na buňky v jednom stavu a druhý patent ve zývajících stavech...(jako ve vaší předchozí poznámce)... To vypadá hodně a hodně děsivě!!!
Jak dlouho takový šílený patent maximálně platí?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce