Není to ještě ani rok, co vzbudila velké vášně švýcarská společnost Energy Vault, se svými bateriemi v podobě 120 metrů vysokých věží, v nichž by měly masivní jeřáby manipulovat s těžkými betonovými bloky. Dnes to jednoznačně vypadá, že o projektech gravitačních úložišť energie budeme slýchat i v budoucnu.
Rozvodné sítě využívají stále více obnovitelné energie, což vytváří stále větší nároky na uskladnění energie. Ne vždy totiž svítí Slunce a ne vždy fouká vítr. Uskladňování energie ovšem není jen tak a vyžaduje to důmyslnou technologii. Skotský startup Gravitricity je dalším v řadě inovátorů, kteří vsadili právě na zmíněná gravitační úložiště energie. Zahájili stavbu demonstračního zařízení, jehož součástí bude prototyp gravitačního systému uskladnění energie pomocí zvedání a pokládání velmi těžkých objektů.
Základní princip je jednoduchý. Když stlačíte pružinu, tak ji „nabijete“ potenciální energií. Když pak pružinu uvolníte, tak se uvolní i uložená energie. Technologie Gravitricity funguje v podstatě stejně. Jen tu pružinu představuje „závaží“ o hmotnosti 500 až 5 000 tun. Když se takové závaží zvedne do vzduchu, tak se nabije spoustou energie. Když je po uložené energii poptávka, tak stačí závaží zase položit a energie se promění na elektřinu, která pak může proudit zpět do rozvodné sítě.
Představitelé Gravitricity uvádějí, že jedna taková gravitační jednotka bude mít výstup mezi 1 až 20 MW a bude fungovat až 50 let bez ztráty výkonu. Celý „náklad“ energie dokáže uvolnit bleskem, tj. asi za 15 minut nebo naopak pomalu, v průběhu až 8 hodin. Tato gigantická mechanická baterie má přitom účinnost mezi 80 a 90 procenty.
Klíčové je, že podobné gravitační systémy by podle všeho měly ukládat energii levněji, než to dovedou Muskovy masivní lithium-iontové baterie, co jsou k vidění třeba v Austrálii. Gravitricity jsou už teď dál než Energy Vault. Budují prototyp zařízení, který by měl být hotový příští rok. Bude to 16metrová věž, která bude zvedat a pokládat dvě 25tunová závaží. Díky tomu bude mít výstup cca 250 kW.
Jistě není nezajímavé, že mechanické prvky, navijáky a ovládání prototypu vyrobí Huisman v České republice. Kelvin Power v britském Leicesteru zase vytvoří samotnou věž prototypu. Komponenty prototypu poté zamíří do přístavu Leith ve skotském Edinburghu, kde vznikne kompletní prototyp. V průběhu roku 2021 by měl být zahájen projekt zařízení s plným výkonem, v tomto případě 4MW.
Video: Latest Gravitricity Explainer Extended Animation Spring 2020
Literatura
Baterie, co dýchá vzduch, by se mohla stát ultralevným úložištěm energie
Autor: Stanislav Mihulka (20.10.2017)
Startup Hydrostor bude ukládat energii stlačováním vzduchu v zinkovém dolu
Autor: Stanislav Mihulka (17.02.2019)
Energy Vault uskladňuje energii s masivním jeřábem a těžkými bloky betonu
Autor: Stanislav Mihulka (17.10.2019)
Diskuze:
v skratke
Radoslav Porizek,2020-09-04 02:33:21
Zakladnym parametrom takychto zariadeni je pomer akumulovanej energie jedneho cyklu k celkovej energii potrebnej na vyrobu zariadenia a jeho udrzbu.
V tomto pripade bude ten pomer zalostne maly, nema zmysel sa tym dalej zaoberat.
Navrhuji:
Pavel Nedbal,2020-09-03 18:12:25
Němci budou mít často spoustu laciné energie z větrníků - jejich politika 1) větrníky, 2) soláry, 3) ruský plyn. Nejvíc dají vrtule v Severním moři, to u nás nikdy nedosáhneme, ve vntrozemí ten vítr za nic nestojí.
Ale poměrně často bude od nich laciná energie, i zadarmo. Postavme tedy pořádné přečerpávačky typu 50x nebo více výkonu Dlouhých Strání, míst, kde je velký výškový rozdíl, je dostatek, někdo tu již například navrhoval Krušné hory. Není to nerealizovatelné. A jestli se Dlouhé Stráně zaplatily za 7 let, je tedy další podobná stavba jasně rentabilní a se škálováním cena dokonce klesá. A "parazitujme" na Němcích. Bude sice křik, že je to ničení krajiny, ale to se dá protlačit. A zbytek potáhne Temelín a pár plynových jednotek u kritických rozvoden.
Re: Navrhuji:
Pavel Brož,2020-09-03 23:10:55
Existuje ještě jedna technologie, která má potenciál pro dostatečně masivní akumulaci, akorát bychom se museli smířit s efektivností pod padesát procent. Tou technologií je power to gas, tedy výroba energetických plynů z přebytků energie - ohledně efektivnosti pro různé druhy plynů viz zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Power-to-gas#Efficiency . Efektivnost je sice nízká, zato má tato technologie širší aplikaci, neřeší totiž jenom elektřinu, ale i vytápění, a na vytápění padne v ČR více než dvojnásobek energie které spotřebujeme jako elektřinu.
Přebytky elektřiny je možné použít na výrobu různých plynů, např. vodíku, ale také i metanu atd.. V případě vodíku by tento šel přimíchávat do plynu používaného k vytápění - často se sice skloňují obavy z třaskavosti vodíku, nicméně zapomíná se na to, že velká část plynové distribuční soustavy pochází ještě z let, kdy se místo zemního plynu distribuoval svítiplyn, a ten obsahoval až padesát procent vodíku. Takže přimíchávat vodík k plynu na vytápění by určitě šlo. Pokud by se část přebytků elektřiny využila k výrobě metanu, dal by se tento použít jako ekologické - zdůrazňuji ekologické - palivo pro mnoho už existujících aut jezdících na zemní plyn. Ekologické by v tomto případě samozřejmě bylo proto, že ten metan by byl vyrobený z CO2, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Power-to-gas#Power-to-methane .
S kapacitou úložišť by taky nebyl zásadní problém, protože velkokapacitní zásobníky plynu s několikaměsíční kapacitou již existují. Samozřejmě by bylo nutné vyřešit spoustu zatím ještě neřešených problémů, nicméně tato cesta je ze všech současných nejrealističtější. Už tu padly jiné návrhy, např. na stavbu dalších přehrad atd.. Myslím, že ti čtenáři, kteří to navrhují, asi neviděli, jak rapidně během pár hodin plného provozu orlické vodní elektrárny klesne hladina u hráze. Mimochodem, ve srovnání s Orlíkem nicotně malilinké Dlouhé Stráně dodávají dlouhodobě více energie než Orlík, pokud samozřejmě počítáme jen energii dodávanou v čerpacím režimu a neodečítáme tu předtím akumulovanou, viz zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_vodn%C3%ADch_elektr%C3%A1ren_v_%C4%8Cesku . Jak je to možné, že takový prcek hravě poráží takového Goliáše? Je to právě tím, že ty velké přehrady mohou naplno upouštět vodu jen několik málo hodin, a způsobuje to spoustu problémů (např. odstřelování břehů z nich vytékající vodou při rychlém poklesu hladiny).
Takže pokud přehrady, tak určitě malé typu Dlouhé Stráně, protože molochy typu Orlík jsou nepoužitelné. Bohužel těch Dlouhých Strání by bylo k pokrytí týdenní spotřeby ČR (a to jenom v elektřině, nikoliv ve vytápění) potřeba tak strašně moc, že pokud bychom je chtěli rozmístit do hraničního pohoří ČR, byla by jedna na každých pět kilometrů. No, osobně bych si uměl na takovýto pohled zvyknout, ba dokonce jsem přesvědčen, že ve spolupráci se světovými architekty by bylo možno navíc tyto přečerpávačky postavit natolik citlivě, aby jednak v přírodě nepůsobily jako pěst na oko, a jednak by mohly plnit i spoustu ekologických funkcí typu biotopy pro vodní živočichy atd.. Mohly by mít různorodou podobu, ne jen tu která je typická, mohly by to být např. umělé kaňony přehrazované mosty pro turisty, s tím vším by si ti architekti určitě uměli poradit. Nicméně neprošlo by to, tak to prostě je.
Z toho důvodu si myslím, a taky s přihlédnutím k potřebě řešit výhledově nejen tu elektřinu, ale i to vytápění, že power-to-gas je jediné realistické řešení. Nelze ho ale očekávat dříve než za nějakých třicet let, budeme si muset na tu myšlenku i zvyknout, že prostě efektivita nebude 90 procent, ani 80 procent, ale bohužel někde kolem 40 procent.
Energy Vault v bledě modrém
Pavel Brož,2020-09-03 00:23:22
Spousta kvantitativních argumentů už byla prezentovaná v deset měsíců staré diskuzi pro Energy Vault zde https://www.osel.cz/10832-energy-vault-uskladnuje-energii-s-masivnim-jerabem-a-tezkymi-bloky-betonu.html , toto řešení je v bledě modrém totéž, shoduje se v tom, že se využívá potenciální energie těžkých těles, které jsou akorát v případě Energy Vault vyskládávány v okolí stodvacetimetrového jeřábu, zatímco v případě Gravitricity jsou spouštěna do šachty, která se předpokládá být hluboká až kilometr či kilometr a půl. Nemá smysl tady opakovat všechna čísla uvedená v té staré diskuzi, udělám zde pouze takovou rekapitulaci těch nejdůležitějších aspektů plus uvedu zcela jinou ilustraci dělanou na tělo zrovna tomuto systému.
Takže první ze všeho si musíme položit otázku, proč se vlastně máme zajímat o další a další akumulační technologie, když už jich dnes celkem dost známe, a to nejen na papíře, ale i v praxi. Odpověď je ta, že masivní akumulace je nezbytná v okamžiku, pokud bychom se chtěli při výrobě energie spolehnout převážně na volatilní zdroje, jako jsou energie větru a slunce, které ze své podstaty prostě fluktuují. Nepomůže nám tedy, když se zrealizuje startupový prototyp, který za peníze od optimistických investorů ukáže, že je možné energii nějakým způsobem akumulovat (kteréžto tvrzení není pro fyziky nijak objevné, pokud to není ve sporu s fyzikálními zákony, lze zrealizovat i velice roztodivné pouťové atrakce), pokud se zároveň neprokáže, že totéž je realizovatelné v natolik velkém měřítku, aby to opravdu řešilo tu potřebu, proč se o akumulaci tak moc zajímáme – tedy že to umožní vyhladit produkci těch volatilních zdrojů natolik, abychom opravdu měli jistotu, že se na převážnou produkci z nich můžeme spolehnout. Pokud totiž s velkou pompou zrealizujeme něco, co pomůže vyrovnávat krátkodobé špičky, ale bude nemožné to naškálovat do celostátního měřítka, tak je to opravdu na nic, protože akumulačních technologií schopných vykrývat krátkodobé špičky s dobou vykrývání až do cca jedné hodiny máme dostatek.
Konkrétní příklad – pokud bychom se chtěli spolehnout na akumulaci natolik, aby dokázala pokrýt až cca týdenní výpadek volatilních zdrojů v případě, kdy týden nefouká a je zataženo (což párkrát do roka spolehlivě nastává), tak bychom potřebovali mít akumulovanou energii cca 1,27 TWh, což odpovídá kapacitě 363 Dlouhých Strání (přečerpávačka Dlouhé Stráně má kapacitu cca 3,5 GWh) nebo deseti tisíc Muskových úložišť, jako to které postavil v Austrálii (to má kapacitu 127 MWh). Obojí je v požadovaném množství naprosté scifi, přesto ale obojí jakožto jednotlivé akumulační úložiště bez problémů profitabilně funguje – Muskovo úložiště je ziskové díky vykrývání krátkodobých nestabilit, které tamní elektrickou síť před jeho uvedením do provozu sužovaly, a Dlouhé Stráně zase významně přispívají ke stabilizaci české elektrické sítě. Přesto je naprosto absurdní předpokládat, že tady lze postavit dalších 362 Dlouhých Strání nebo deset tisíc těch Muskových úložišť.
Takže to zdaleka není jenom o tom ukázat, že dané řešení jednotlivě funguje, pokud je zároveň jasné, že ho nelze naškálovat do požadovaných dimenzí.
Nyní se tedy dostávám ke slíbené ilustraci speciálně pro případ té Gravitricity. V tomto řešení se uvažuje se zvedáním a klesáním až 5000 tun těžkého závaží v šachtě hluboké až kilometr a půl. Zvednutím tohoto závaží až nahoru by se akumulovala energie 20,83 MWh (=tíha cca 50 MN krát výška 1500 m děleno 3600 pro převod z Joulů na Wh), díky ztrátám samozřejmě méně, ale o ty ztráty nejde. Pokusme se raději udělat si představu, co to vlastně obnáší zvedat takovéto břemeno, a co bychom pro to mohli využít.
Tak první ze všeho nás nejspíš napadne, že tady máme spoustu hlubinných dolů v útlumu – spousta jich už skončila, ty ostatní to nevyhnutelně v příštích pár desetiletích čeká. Vezměme si jako modelový příklad důl ČSM v Karviné viz https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFl_%C4%8CSM , hloubka těžní jámy přes jeden kilometr, to by bylo tak akorát. Ve skutečnosti je tam více než jedna těžní jáma, ale to teď neřešme, soustřeďme se na hmotnost.
Roční těžba dolu se pohybuje kolem 2,5 miliónu tun uhlí za rok, což je cca 6850 tun za den. Toto číslo je zajímavé, porovnejme ho s číslem 5000 tun z propagačního videa Gravitricity (čas 1:03). Důležité je, jak často bychom potřebovali takové závaží zvedat – řekněme, že naším cílem není pokrýt týdenní spotřebu ČR (což se záhy ukáže, že k tomu má toto řešení na míle daleko), ale v lokálním měřítku vyhladit denní diagram, což obnáší pokrytí ranní spotřeby a večerní spotřeby, kdy slunce ještě nebo už moc nesvítí. Takže budeme potřebovat energii čerpat dvakrát denně, jednou ráno (energii pro tuto špičku získáme přes noc akumulací z větru), a jednou večer (energii pro tuto špičku získáme typicky akumulací ze slunce během nejsvětelnější části dne). Takovou představu mají pravděpodobně i autoři toho videa, viz video v čase 0:09 až 0:20.
Takže s Gravitricity bychom zvedali 5000 tun dvakrát denně, zatímco v dole ČSM se zvedá ze srovnatelné hloubky za den 6850 tun, jinými slovy, to, co se požaduje, tak nějak technicky umíme. Nyní přidejme podstatné detaily. Těch 6850 tun je vyváženo těžebními výtahy, které jsou téměř v permanenci, nelze říct, že by tam byly nějaké dlouhé prostoje. Ono ani není divu, vezmeme-li v potaz typický průměr těžní jámy (nevím, kolik je to v případě dolu ČSM, běžně mají těžní jámy v průměru zhruba kolem deseti metrů, tak nějak si to i pamatuji z dávné exkurze do jednoho karvinského hlubinného dolu), plus to, že těch 6850 tun za den dělá v průměru 285 tun za hodinu. My ale nebudeme závaží vyvážet pouze nahoru, ale také dolů, a to dva cykly za den (přes noc během akumulace nahoru, ráno během špičky při čerpání energie dolů, přes poledne nahoru, večer dolů). Takže i kdybychom vozili těch 6850 tun uhlí (nebo ekvivalentní zátěže) postupně nahoru a dolů, musíme to udělat dvakrát, ne jednou. Takže i pokud tam byly nějaké prostoje v provozu těch výtahů, nyní opravdu nebudou.
A to nejlepší nyní přijde. Kolik že to naakumulujeme energie zvednutím 6850 tun dvakrát denně? Inu tíha 68,5 MN krát počet zdvižení 2 krát výška 1000 m = 137 GJ, což převedeno na Wh dělá 38 MWh. Nyní se podívejme na ceny elektřiny na burze – za posledních 10 let se pohybovaly mezi 600 až 1500 Kč za MWh, viz zde https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/1MWh-czk-30-let?dat_field=02.09.2010&dat_field2=01.09.2020 . Jinými slovy, pokud bychom využili nějaký utlumený důl včetně jeho stávající infrastruktury, takže bychom nemuseli až tak moc utrácet ze vybudování úložiště a la Gravitricity, tak bychom za den naakumulovali energii za max. 1500*38=57000 Kč.
Výborně. A nyní se zamysleme, kolik asi tak stojí denní údržba kilometr hluboké šachty. Úplně pro jednoduchost uvažujme pouze mzdové náklady odborné údržby. Předpokládejme, že takovému člověku dáme aspoň 45000 Kč hrubého, mzdové náklady budou tedy cca 60000 Kč, denně tedy 3000 Kč (předpokládejme, že o víkendech bude zařízení stát, abychom šetřili na mzdách), takže si budeme moct dovolit zaměstnat 19 lidí, kteří si vydělají pouze na své mzdy, tedy nulový zisk pro investora. Těch 19 lidí bude muset zvládat veškerou obsluhu tohoto akumulačního zařízení včetně věcí, jako jsou provozní opravy, kontrola plynu, kilometr dlouhých lan, odčerpávání vody, atd. atd..
Dobře, dejme tomu, že si řekneme, že bývalý důl zupgradujeme na úložiště schopné zvedat řádově více, než těch 6850 tun dvakrát za den. Jenže pak už to bude něco koštovat, budou zapotřebí masivní investice do posílení těch zvedacích kapacit. Bude také nezbytné maximálně zautomatizovat nakládku a vykládku těch zvedaných a spouštěných bloků, abychom na to nemuseli zaměstnat příliš hodně lidí, což by opět prodražilo ten provoz. Dobře, buďme optimisti, a předpokládejme, že se podaří tu kapacitu zvýšit desetkrát, tedy že denně uspoříme energii 380 MWh místo 38 MWh. To jsme ale pořád jen na trojnásobku Muskova úložiště v Austrálii, tzn. že pro akumulaci týdenní spotřeby ČR bychom takovýchto vysloužilých dolů potřebovali předělat přes tři tisíce.
Má stále ještě někdo důvěru v to, že Gravitricity je akumulační technologie, která má nějaký praktický význam z hlediska budoucích akumulačních potřeb této země?
Re: Energy Vault v bledě modrém
Mojmir Kosco,2020-09-03 04:21:25
Souhlasim opuštěné doly využít jako uloziste magmatu a je start up jak vysity .
Re: Energy Vault v bledě modrém
Josef Skramusky,2020-09-03 10:41:06
Dobrý den pane Broži,
Nejprve bych odpověděl na poslední otázku - Rozhodně ne a zastavám názor, že u nás má smysl jít jadernou cestou (jsem trochu rozpačitý z neochoty naší energetické společnosti
postavit další bloky bez dodatečných garancí státu, ale i tak stále zůstávám příznivcem jádra).
Nicméně k článku - myslím, že nahrazování přečerpávacích elekráren nebo vykrývání potřeby celých států neplánují ani autoři konceptu a proto myslím, že celý argument je trochu "straw man".
Dá se totiž předpokládat, že use case pro energy vault bude tam, kde jsou stávající / jiná / levnější řešení nevhodná.
Zkusím nahodit příklad - jež jsem psal již u Energy Vault. Představme si továrnu, která je na rovině a fouká tam 50% času, ale někdy několik dní nefouká. Továrna má příkon průměrný roční 1MW a špičkový 4MW. Továrna by si mohla pořídit větrnou turbínu 2MW, ale řeší problém s vyrovnáváním výroby/spotřeby. Zde by jim výkon 4MW a kapacita 10MWH mohla stačit, aby takto pokryli většinu své spotřeby (samozřejmě podle počtu dní kdy nefouká). Principielně tedy použitelné řešení. Čistě ekonomicky je to nesmysl (viz uváděná cena uložení níže), ale možná je majitel fanda do obnovitelných zdrojů a náklady na na elektřinu jsou v jeho celkových nákladech zanedbatelné a to, že se zvýší třeba z 0,5 na 1,5% ho tolik nepálí, takže to bude ochoten realizovat.
Druhou věc co jsem si všiml ve videu, je uváděná schopnost rychlé reakce (fast frequency response) a tedy asi snaha soutěžit s bateriemi, které berete na milost jako někde smysluplné a kde ve videu uvádějí, že budou schopni dosáhnout cca 1/2 ceny proti Li-Ion. Realističnost takových vizí neposoudím a taková analýza asi přesahuje prostor komentáře na oslu a čas, který tomu jsme ochotni věnovat. Každopádně bych si takový čas ale našel, pokud bych do toho chtěl investovat své finance.
Samozřejmě ve finále je i jimi uváděných 171 USD / MWh tedy ~ 3500 Kc / MWh vysoko nad Vámi uvadených 600-1500 Kc / MWh za tržní cenu, takže (nám kteří podporujeme i jadernou energetiku) to moc smyslu nedává.
Re: Re: Energy Vault v bledě modrém
Bohumil S.,2020-09-03 11:37:07
Dobrý den. Pavel Brož ve svém kvalitním příkladu věc hodnotí pouze z technického a ekonomického hlediska. Naproti tomu Vaše úvaha je už závislá na iracionálním prvku - podnikateli, kterého nezajímá možnost významně ušetřit náklady na elektřinu (např. výstavbou špičkové plynové elektrárny). S vymýšlením iracionálních prvků pro podobné úvahy nemusíte chodit daleko. Stačí, když si někdo prolobuje povinné výkupní ceny podobně jako u solárů - 13 000Kč/MWh. Taková situace je dokonce pravděpodobnější, než Vámi zmiňovaný příklad iracionálního podnikatele, který zároveň nemá možnost odebírat špičkovou energii z distribuční sítě. Takové situace se ale nikdo z nás rozhodně nechce dočkat, proto je velice žádoucí ten boj proti blbosti, o který se snaží Pavel Brož.
Re: Re: Re: Energy Vault v bledě modrém
Josef Skramusky,2020-09-03 14:08:03
Dobrý den pane S. ,
proti dotacím jsem každopádně stejně jako Vy.
Na co jsem se snažil poukázat je, že autoři konceptu nikde neprezentují (nebo jsem to alespoň ve videu neviděl), že by mělo jít o řešení nahrazující přečerpávací elektrárny a vykrývající národní špičky. Asi je dobré na to, že to takto použít nelze a proč, upozornit, ale souvětí - Pokud "bude nemožné to naškálovat do celostátního měřítka, tak je to opravdu na nic" neplatí.
Jasně to neplatí například u uváděných vyrovnávacích bateriových úložišť pro stabilizaci sítě (nelze je naškálovat pro vykrývání národních špiček, přesto mají smysl) a pokud autoři konceptu skutečně dosáhnou pro tyto účely dostatečného (rychlého) řešení s poloviční cenou nákladů na MWh tak by to mělo smysl (a jak píšu nemám čas posuzovat jestli je tohle jimi uváděné číslo reálné, ale neviděl jsem, že toto by v diskuzi někdo počítal a rozporoval).
Jiný příklad inspirovaný z videa - rozsvícený stadion. Už dnes se diskutuje, zda se místo odebrané energie nebude platit "za jistič". Pak by mohlo mít smysl obdobná různě velká řešení budovat - pokud budou levnější než baterie a jiná stávající řešení.
Tedy abych to uzavřel, nelíbí se mi to šmahem odsuzování "je to blbost" protože to nejde použít na "tohle a tohle". Když to přeženu mohl bych říct na nápad vrtačky napájené baterkou, že je to blbost, protože to nepůjde použít na důlní rypadlo (respektive to bude neekonomické) a shodit tím tak ten nápad ze stolu.
Re: Re: Re: Re: Energy Vault v bledě modrém
Bohumil S.,2020-09-03 15:58:53
Rozumím Vašemu pohledu. S konceptem Gravitricity mám problém z několika důvodů:
1. Opravdu nevím, k čemu by to racionálně sloužit mělo/mohlo. Vy jste uvedl příklad podnikatele, který je zároveň nadšencem do alternativní energetiky. To ale nepovažuji za příklad racionálního využití. Spíše bych si vypůjčil od Pavla Brože označení "pouťová atrakce". Já třeba můžu být fanda do historických katapultů - a když budu zároveň i bohatým továrníkem, můžu si ze zisků mojí firmy postavit funkční repliku katapultu v životní velikosti. To ale neznamená, že by katapulty měly v dnešní době racionální využití.
Zdá se, že sami autoři Gravitricity se snaží být spíše konkurencí bateriovým úložištím. Nicméně s těmi se nemohou rovnat v rychlosti náběhu. Bateriová úložiště excelují především ve vykrývání prudkých změn v síti. Aby Gravitricity dosáhlo stejné rychlosti náběhu, museli by beztak do systému zakomponovat vyrovnávací akumulátor, setrvačníky apod.
2. Autoři podle mého názoru těžce podceňují (nebo zamlčují?) reálné ekonomické náklady na výstavbu a provoz. Pavel Brož se pokusil nastínit tristní ekonomiku Gravitricity i v případě zanedbání většiny nákladů. Zcela vyjmul náklady na výstavbu, které by ovšem dle mého názoru byly stěžejní. Dále náklady na údržbu (kromě mezd), energetické ztráty a přiměřený zisk pro investora. Autoři Gravitricity se ale o využívání starých důlních šachet nezmiňují. Oni by ty šachty nejspíše teprve chtěli hloubit. Plus by museli zajistit výrobu generátoru, převodovku, hřídele, kilometr dlouhé lano, cívku na navíjení lana - vše s nosností 5 000 tun !!! Pavel Brož ve svém výpočtu předpokládal cyklický provoz výtahů, jaký je běžný na šachtě teď. Při cyklickém provozu by stačila závaží o dva řády lehčí (to znamená mnohem nižší náklady na technologické vybavení). Autoři Gravitricity naproti tomu předpokládají závaží jedno - zato pořádně extrémní. S tímto posledním problémem se autoři Energy Vaultu poprali mnohem lépe.
3. Nápad ukládat elektřinu pomocí výtahu není ničím průlomový ani nový. Není důvod snažit se funkčnost tohoto konceptu dokázat na zmenšené verzi. Vše vychází z dobře známých technologií. Funkčnost, technologické parametry a částečně i cenu stačí spočítat. Zmenšenou verzi považuji za marketingový nástroj, nikoliv za prototyp. O prototypu by šlo mluvit v případě, že to naškálují do prakticky využitelných rozměrů. Pak by se zároveň vidělo, jakou to má reálnou ekonomiku (tím pádem i ekologické dopady).
Gravitricity považuji v lepším případě za nápad v lepším případě nadšených naivů, v horším případě zchytralých podvodníků.
Možností, jak skladovat energii nebo vykrývat krátkodobé špičky, je poměrně dost. Každá má svoje přednosti a negativa. Jde-li o náklady na uloženou kWh - excelují přečerpávačky, pokud jde o velmi rychlý náběh, excelují akumulátory a setrvačníky, pokud jde o kapacitu pro dlouhodobé vykrývání, excelují plynové turbíny. Nenapadá mě, jakou výraznou přednost by mít měly ty "výtahovky".
A ještě jednou zmíním - co je v energetice neekonomické, je téměř vždy také neekologické.
Přeji příjemné odpoledne.
Re: Re: Re: Re: Re: Energy Vault v bledě modrém
Josef Skramusky,2020-09-04 09:03:19
Dobrý den pane S. ,
Viděl jste alespoň to 4 minutové video? Asi ne, protože říkáte věci (rychlost, cena), na které byste ve videu našel "odpověď" (v uvozovkách, protože to samozřejmě není žádná studie a je to jen jejich tvrzení bez důkazů).
Samozřejmě tady dělám dáblova advokáta, ale jasně jsem napsal co se mi nelíbí. A v reakci na můj poslední příspěvek právě toto vůbec nekomentujete.
Hned na začátku videa zmiňují existující bateriová úložiště a přečerpávačky a prezentují se jako doplněk - nikoli náhrada těchto řešení. Tedy ještě jednou - plánovaný "use case" myslím není nahrazování PVE a tím méně elektráren - to už není třeba komentovat a proto roubování na tento "use case" a následné "fackování" v návaznosti na takový rozbor nepovažuji za férové.
Teď ke konkrétním věcem ve vašem příspěvku
podnikatel - že nejde o teoretickou hloupost ukazuje třeba https://www.forbes.cz/adler-tesla-usti/ . Prostě tu jsou a budou lidé, jejichž pohled možná někomu přijde iracionální, ale kteří svému přístupu věří a dokáží si na něj vydělat.
bateriová úložiště - 1:40 - tvrdí, že s tím budou schopni stabilizovat síť. Je mi jasné, že v rychlosti nemohou bateriím konkurovat, ale je otázkou, zda je přesto nemohou pro tuto aplikaci nahradit (baterie jsou sice mnohem rychlejší, ale pro tuto aplikaci (možná?) stačí rychlost mnohem menší). A pokud v tom budou levnější tak to smysl má (má smysl vyrábět Dacie i když jsou horší než Oktávky, protože někde a někomu ta Dacie stačí).
Jste schopen a ochoten provést analýzu, zda je to pravda nebo ne? Já nikoli.
cena - 2:20 - 50USD / MWh provoz a levelised cost 171USD/MWh. Opět já nejsem schopen posoudit realističnost tohoto výsledku a správnost ceny u ostatních ze srovnání - ale pokud to tak je, pak by mělo jako náhrada velkých bateriových "farem" smysl (powerwall tím samozřejmě nenahradíte). Opět pokud jste schopen analýzu provést tak sem s ní a smeknu klobouk.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Energy Vault v bledě modrém
Bohumil S.,2020-09-04 11:43:46
Dobrý den
Přiznám se, že když jsem video sledoval poprvé (na mobilu), tak se mi někde po minutě zastavilo a měl jsem pocit, že už žádné pokračování není. Tímto se Gravitricity omlouvám, protože ve zbytku skutečně zmiňují informace, které považuji za klíčové. Konkrétně využití vysloužilých důlních šachet a využívání většího množství menších závaží. Tyto dva body považuji za klíčové pro snížení nákladů na uskladněnou kWh.
Za těchto okolností si využití skutečně dokážu představit. Konkrétně jako již zmíněnou konkurenci bateriovým úložištím. Jiné případy využití, jako např. napájení osvětlení fotbalového stadionu by podle mého odhadu byly stále neefektivní oproti jiným možnostem napájení. Ale máte pravdu, že racionální případy využití by se pravděpodobně skutečně našly.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Energy Vault v bledě modrém
Bohumil S.,2020-09-04 15:00:03
Ještě mě k tomu tématu napadlo, že z technologického hlediska by možná nakonec bylo nejvýhodnější zbudovat na dně šachty nádrž a u ústí šachty druhou nádrž. Místo betonových závaží by výtah zdvihal nádobu o objemu desítek kubíků. Řešilo by se tím hned několik technických problémů najednou:
1. výrazně by se usnadnila automatizace. Systém manipulace s betonovými bloky by totiž vyžadoval mechanicky složitější (= nákladnější) řešení.
2. nádrže na vodu by pravděpodobně vyšly výrazně levnějši než výroba závaží
3. vyřešil by se způsob odčerpávání důlních vod, které by beztak museli zajistit
Vlastně by tedy šlo o přečerpávací elektrárnu, jen by nevyužívala turbíny a potrubí, jak jsme zvyklí.
Re: Re: Energy Vault v bledě modrém
Pavel Brož,2020-09-03 12:00:50
Dobrý den pane Skramusky, samozřejmě si uvědomuji, že ve specifických případech jako je ten Vámi uváděný má smysl si pořizovat to či ono specifické akumulační řešení. Abych to přiblížil, nemám rád zelené hnutí jakožto vymývací ideologii, ale přírodu rád mám a s tím ruku v ruce i k přírodě šetrné postupy. Např. se s přítelkyní léta přu, jak často sekat zahradu, já tvrdím, že děda ji sekával třikrát do roka a byla plná hmyzu a nevysychala, zatímco když je dnes móda sekat trávníky jednou týdně na anglicko, s robotickými sekačkami klidně i častěji, výsledkem je nejen zelená poušť, ale i viditelný úbytek vody ve studni - pamatuji před dvanácti lety hladinu běžně v hloubce šest metrů, dnes už je osmnáct metrů hluboko, tedy jen metr nade dnem (přítelkyně sice tvrdí, že za mou starostlivostí o vodu v zahradě je jen typická mužská lenost, ale to už by bylo jiné povídání).
Co tím chci ale říct, že umím pochopit, když se někdo rozhodne pro nějakou takovouto akumulační technologii, prostě proto, že jeho srdci je blízká a ekologie mu není lhostejná. To je v naprostém pořádku, stejně tak jako výběr technologie, které věří. Pokud si to udělá za své a nečerpá na to dotace, ať si klidně prokope tunel až do Austrálie a udělá v něm oscilační kyvadlo mezi Dlouhou Lhotou a Melbourne, proti tomu neřeknu ani ň. Pokud to ale někdo bude chtít prosazovat jako dotované, natož pak masivně nasazované řešení, hlasitě se ozvu.
Re: Re: Re: Energy Vault v bledě modrém
Josef Skramusky,2020-09-03 13:43:53
Dobrý den pane Broži,
myslím že se shodneme - i v tom pohledu na zelené hnutí a přírodu.
A každopádně v názoru na dotace. V tomto kontextu je mi líto, jak jsem psal, že to vypadá že v západním světě se v současnosti bez určité formy podpory neobejde ani jaderná energetika a to je samozřejmě nepříjemná komplikace v diskuzi s fanatickými odpůrci jádra, ale to už bychom brousili zcela mimo téma článku.
Chtěl jsem prostě jen poukázat, že i pokud je nemožné to naškálovat do celostátního měřítka, tak je to nemusí být na nic ;)
Re: Energy Vault v bledě modrém
František Kalva,2020-09-03 11:08:53
Teď jste někomu hnusně pošlapal bábovičky. I vy jeden!
Žel tohle je opět jeden z výkřiků jedinců bez elementární znalosti přírodních a matematických zákonů, natož o schopnosti je používat. Prostě i fyzikální zákony lze přece přehlasovat v parlamentě, v rámci nadšení nad likvidací naší civilizace.
Ostatně podobné je to i se zanedbáváním ztrát, takže ve finále je účinnost takových konstrukcí v řádů možná až jednotek procent a to se přece vyplatí! Sice jen tomu, kdo dokáže vycucat více dotací, ale i to je přece úspěch.
Re: Energy Vault v bledě modrém
Petr Petr,2020-09-10 18:17:10
Samozřejmě, že taková akumulace je těžko dosažitelná. Byť lze do budoucna předpokládat růst, takže elektroauta s 100 kWh a v počtu 10 miliónů (uvažuji-li trendy) dají tu kapacitu 1 TWh na týden (při možnosti zpětného nabíjení).
Re: Energy Vault v bledě modrém
Petr Petr,2020-09-10 18:17:11
Samozřejmě, že taková akumulace je těžko dosažitelná. Byť lze do budoucna předpokládat růst, takže elektroauta s 100 kWh a v počtu 10 miliónů (uvažuji-li trendy) dají tu kapacitu 1 TWh na týden (při možnosti zpětného nabíjení).
Re: Re: Energy Vault v bledě modrém
Pavel Brož,2020-09-10 18:23:05
To ale předpokládáte, že když týden nebude foukat a bude zataženo, že majitelé těch eletroaut budou natolik společensky solidární, že věnují energii ze svých elektroaut pro obecné blaho a budou ten týden jezdit do práce na kole. Osobně nejsem takový optimista.
Vlado Adamec,2020-09-02 14:43:21
Čo tak využiť výťah na obežnú dráhu. Rieši niekoľko múch jednou ranou.
přehrady
Jiří Petráš,2020-09-02 12:51:36
Proti přehradám to je úplný nic. Dlouhé stráně jsou vyjímka, ale některé normální přehrady na řece se taky používají jako přečerpávací, že v noci jde voda zpět např Dalešická přehrada v noci čerpá z Mohelna a ve dne jako normální vodní elektrárna jede na vyšší výkon než dává řeka. Akumulace tam je velká. Takhle se můžou předělat obyčejné vodní elektrárny, vyměnit turbíny za reverzní a může jako akumulátor sloužit víc přehrad a kdyby šlo o menší ztráty, tak přehrada nemusí přečerpávat a může využívat jen akumulaci tím že se elektrárna odstaví, nebo hodně sníží výkon a když zhasne slunce tak může výkon výrazně zvýšit tím že přehrada bude plná. U přehrad je hodně efektní, že ty nejvyšší výšky hladiny mají o mnoho větší plochu než běžný stav hladiny a tak přiblížením se maximální hladině se akumuluje hodně energie. Nějaké menší přečerpávací elektrárny, které by čerpali vodu na kopec jako Dlouhé stráně by šlo v česku taky postavit i když by byli menší s menší výškou, ale pořád by hravě překonaly ty výtahy. Např i v rovinnaté krajině jsou někde řeky zaryté několik desítek metrů hluboko a pak i tam by šlo na okolní rovině postavit rybník a do něj to čerpat.
Re: přehrady
Bohumil S.,2020-09-02 14:17:39
Smutné je, že kdybychom jako civilizace racionálně dál šli cestou jaderné energetiky, žádný problém s akumulací by nebyl. Pro Česko by se postavily tři nové jaderné elektrárny a k nim tři přečerpávačky na vyrovnání denního diagramu. Uhelné elektrárny by se mohly postupně zavřít, soláry jakbysmet. Odpadla by nutnost miliardových investic do posilování (a následné údržby) přenosové soustavy.
Tak jsem se zasnil a teď zpátky do reality :-) A jen mimochodem přečerpávaček s parametry podobnýmy Dlouhým stráním by šlo několik nastavět v Krušných horách.
Rychlá regulace
Vladimír Wagner,2020-09-02 12:06:13
Muskova baterie je uplatnitelná hlavně v oblasti rychlé regulace a tam je i zisková. Nedokáže řešit a vydělávat na vyrovnávání denního a tím méně dlouhodobějšího diagramu. Stejně tak je to v principu u tohoto zařízení. Nejsem si ovšem jistý, jestli bude tak flexibilní, aby konkurovalo v rychlé regulaci té baterii. Pro vyrovnávání denního diagramu a tím méně dlouhodobějších změn ve spotřebě a produkci se nehodí.
Nějaký podobny
Mojmir Kosco,2020-09-02 08:14:20
Nápad tu uz tady byl energy vault možná by neškodilo po nějaké době aby se autor vratil ke svým článkům a zhodnotil vyvoj případně poukazal na ty nápady ktere se ukazují životaschopné.
Skotská?
Petr Nejedlý,2020-09-02 07:50:50
To by mě zajímalo, kde udělali Skotští soudruzi chybu.
2x25 tun na 16 metrech, to je bratru dobrých 8MJ, ehm, tedy asi 2.2kWh. Pravda, když to uvedou do pohybu, může to dodávat slibovaných 250kW po dobu celých 32 sekund, takže se závaží bude šinout nějakých 0.5m/s
Na jeden zdvih to tedy zvládne uložit zhruba za 5kč elektřiny. Sice by taková hračka mohla závaží zvedat a spouštět až do soudného dne, ale vzhledem k zátěžovým grafům by to mělo ekonomický smysl zvednout maximálně dvakrát denně. S takovým využitím, při 100% účinnosti a nabíjení bezcennou elektřinou zdarma by onen 50t stroj za padesát let vydělal bratru skoro 200000kč.
Nemyslím, že by tomu škálování na mnohem větší stroj nějak výrazně pomohlo....
Re: Skotská?
Petr Petr,2020-09-02 08:25:05
Je to podobně neefektivní jako ten akumulátorový záměr Muska. Tam jde sice o uskladnění 460 GJ, ale rozšíření o 50 % má stát 71 mil. AUD (1150 mil. Kč), takže odhaduji, že za korunu investice se uskladní 200 J.
Samozřejmě, že je nápad soudruhů ze Skotska miniaturní. Srovnejte přečerpávací stanici Dlouhé Stráně (byť bude pracovat s horší účinností). Tam jde o 2,5 miliónů tun vody s rozdílem 500 metrů, takže se uskladní cca 12 TJ.
Re: Re: Skotská?
Bohumil S.,2020-09-02 09:25:09
Baterie nejsou narozdíl od gravitačně-mechanických úložišť omezené setrvačností. Náběh je v řádu zlomku sekund. U přečerpáváčky v řádu desítek sekund. Tomu "výtahu" také bude chvilku trvat, než se rozjede. Přínos bateriových úložišť je hlavně v rychlém vykrývání prudkých špiček. Přínos přečerpávaček je zase v celkově vyšší kapacitě. A přínos "výtahů" je v možnosti získat dotace.
Re: Re: Re: Skotská?
Zdenek Svindrych,2020-09-02 19:33:18
Samotné závaží zrychlí na 0.5 m/s za 50 ms. Samotný motor-generátor taky bude mít nějakou setrvačnost, ale pořád jsme na zlomcích sekundy.
Re: Re: Re: Re: Skotská?
Bohumil S.,2020-09-02 19:58:45
Generátor s výkonem v řádu stovek kilowatů až megawatů opravdu nezrychlí na 3000 ot./min. ve zlomcích sekundy. Další hmota, kterou musíte rozpohybovat, jsou převody. I tady se budete pohybovat v řádu sekund až desítek sekund.
Re: Re: Re: Re: Re: Skotská?
Jan Novák9,2020-09-03 13:21:43
Celý systém bude pravděpodobně stejnosměrný s vyrovnávací baterií a střídačem. Mohl by tedy dodávat energii hned a ne až po nafázování generátoru. Nafázování a stabilizace synchronního generátoru by způsobila veliké ztráty a znemožnila regulaci.
Re: Re: Re: Re: Skotská?
Jiří Kocurek,2020-09-29 03:58:30
Hmm, převedeno na měrné jednotky operujete se zrychlením 10 m/s^2, tudíž vyžadujete lano, které unese (dlouhodobě, opakovaně) dvojnásobek hmotnosti závaží. Což je zcela mimo běžné parametry jeřábů nebo důlních výtahů. Při hypotetickém zrychlení 10 m/s^2 dosáhne břemeno za 5 s rychlosti 50 m/s = 180 km/h a to na dráze 25 metrů dlouhé. Tohle není jeřáb, ale vystřelená lokomotiva překračující součinitel adheze ocel/ocel asi 50násobně. Jinak řečeno: Lano na bubnu se bude smýkat při pokusu o takové zrychlení.
A jedno hledisko tady nepadlo: Dostatečně dlouhé lano je jako guma, závaží na něm bude oscilovat. U skipu v dole pak ty oscilace mohou dosáhnout i několika metrů. Také výkon při náběhu a poté při brždění bude stoupat oproti ustálené jízdě. A že to velkou část dráhy bude muset jet stabilní rychlostí je jasné z výše uvedeného.
Re: Skotská?
Florian Stanislav,2020-09-02 10:27:11
https://www.azocleantech.com/article.aspx?ArticleID=1097
"Systém napájení společnosti používá řadu navijáků k ukládání elektrické energie jako potenciální energie pomocí zvedání velkých závaží ve svislém hřídeli.
Spíše než řada tunelů a čerpadel je systém Gravitricity založen na vertikální hřídeli hluboké až 1 500 metrů s konfigurací hmotnosti v rozmezí od 500 do 5 000 tun.
...výjimečně dobře, lze úložnou kapacitu systému zvýšit natlakováním hřídele, protože tak vznikne systém skladování energie stlačeného vzduchu (CAES), který může fungovat společně s váhovým systémem. "
Nelíbí se mi formulace v článku:" Když je po uložené energii poptávka, tak stačí závaží zase položit a energie se promění na elektřinu".
Položením se energie těžko využije. Snad se myslelo spouštění závaží na vzduchový polštář. Stlačením vzduchu vzniká teplo, expanzí se uvolní. ALE. Při rozdílu času hodin se teplo uvnitř šachty částečně rozptýlí.
Ještě že systém má vydržet 50 let, opravovat něco ( třeba lana, která se nutně opotřebí) ve svislé šachtě hluboké až 150 m, to nebude jednoduché.
Re: Skotská?
Josef Skramusky,2020-09-02 12:59:33
Nechci jim tu dělat advokáta, ale vzít prototyp a ten takhle zfackovat je tak tochu straw-man. Podle videa jsou cílové varianty k nasazení škálovatelné s váhou 500-5000 tun (tedy 10-100x více) a hloubkami 150-1500m (tedy opět 10-100x více než s čím počítáte). Tedy po vynásobení jsou hodnoty o 2-4 řády vyšší než jste spočítal - tedy ne 2kWh ale 200kWh-20MWh a 500-50000Kč na zdvih a po 50 letech 20 000 000 - 2 000 000 000 (jestli jste počítal správně jsem neověřoval, jen vynásobil). To už je poměrně rozdíl.
Re: Re: Skotská?
Bohumil S.,2020-09-02 13:39:07
Problém všech konceptů "výtahových elektráren" spočívá v tom, že se škálováním úměrně porostou také náklady na výstavbu takového monstra. Staré dobré přečerpávačky tímto neduhem netrpí. Ty jsou limitované pouze velikostí horní a dolní nádrže. Strojovna a turbíny můžou být pořád stejně velké.
Jediná teoretická výhoda "výtahových elektráren" je zhruba o 15% vyšší účinnost akumulace. Ale vzhledem k tomu, že přebytková elektřina je extrémně levná, nevykompenzuje tato vyšší účinnost mnohem vyšší náklady na výstavbu "výtahové elektrárny".
Již zmiňovaný Energy vault tento problém aspoň řešil tím, že výkon byl relativně malý (oproti Gravitricity), závaží bylo hodně a zvedala se postupně. Tento přístup by výrazně snížil náklady na uskladněnou kilowathodinu (oproti Gravitricity).
Když už by někdo chtěl skladovat elektřinu pomocí výtahu, mělo by smysl například využít nějaký vytěžený hlubinný důl a závaží do něj spouštět jedno po druhém. Například šachtu o hloubce 1000 metrů byste postupně plnili betonovými bloky o váze desítek tun. Během "nabíjení" by se betonové bloky vyskládávaly kolem ústí šachty. Tím by se výrazně ušetřily náklady na výstavbu a množství uskladněné energie by bylo relativně vysoké. Ale stavět něco takového z gruntu, když máte alternativu v přečerpávacích elektrárnách, je ekonomický nesmysl.
Re: Re: Re: Skotská?
Rio Malaschitz,2020-09-02 18:31:22
Prečerpávacia elektráreň je tiež zásah do prírody . Tu je napríklad https://youtu.be/XYWQiAFGybc elektráreň postavená v NP Nízke Tatry. Museli zrušiť jeden kopec a v mnohých krajinách tak vysoké kopce jednoducho neexistujú. Jej kapacita je ale enormná: 3800 MWh oproti Muskovým 100MWh alebo 20MWh v Gravitricity.
Re: Re: Re: Re: Skotská?
Bohumil S.,2020-09-02 19:50:18
Rozumím, i přečerpávačka je zásah do přírody. Nejdříve ale musí úložiště energie dávat technologický a ekonomický smysl. Pokud smysl nedává, není potřeba se vůbec ptát, co na to říká příroda. Navíc finanční náklady obvykle fungují také jako nepřímé orientační měřítko reálného ekologického dopadu. Zahrnují totiž veškeré náklady na energie, suroviny, dopravu, zábor půdy aj. PVE Dlouhé stráně se zaplatila za pouhých 7 let provozu. Proto si troufnu tvrdit, že její výstavba byla relativně velmi ekologická. A obávám se, že většina "výtahových elektráren" by se nezaplatila bez dotací za celou dobu svojí životnosti. Proto si troufnu tvrdit, že v takovém případě by bylo mnohem ekologičtější pro vykrývání špiček postavit záložní plynovou elektrárnu. Výtahová elektrárna sice při svém provozu nespotřebuje žádné suroviny a netvoří žádný CO2 - zato kvůli její výstavbě by se spotřebovalo mnohem více surovin, než kolik by ekvivalentní plynová elektrárna spotřebovala za dobu životnosti té "výtahovky".
Kapacita
Vojtěch Kocián,2020-09-02 07:30:52
Počítám správně, že ten prototyp má mít kapacitu 1 kWh, tedy asi jako dvě trochu lepší autobaterie?
Byl tu i nápad na naddimenzování požárních nádrží na výškových budovách a využívání jejich přebytečné kapacity jako přečerpávací elektrárny, ale ani to nedokáže udržet nijak závratné množství energie.
Plagiát!
František Kalva,2020-09-02 07:10:50
Tento princip aplikoval již Jára Cimrman ve svém převratném způsobu dopravy horníků těžní věží. Dodnes však nevíme, jak ty přebytečné horníky dostal nahoru.
Re: Plagiát!
Josef Skramusky,2020-09-02 12:24:12
No my to vime, vy jste asi v divadle usnul ;)
Cimrman umístil do každé klece podobný náčrt, jaký máme zde, a pod
něj toto upozornění: „Kamarádi! V zájmu svých kamarádů přicházejte do práce
řádně najedeni. Vítána jsou zejména vajíčka, houby a jiná těžká jídla. Rubat musíte
ze všech sil, abyste nějaké to kilo shodili. Jinak se nahoru nedostanete.“ Po tomto
opatření produktivita dolu Marcela prudce stoupla.
Re: Re: Plagiát!
František Kalva,2020-09-02 23:44:16
Fakt víte jak Jára Cimrman dostal přebytečné horníky z dolu? Bohužel citujete až následný pokus o řešení dopravy horníků, nikoliv o řešení původní situace, kdy se uhlobaronovi dělníci hromadili v dole.
A mimochodem i vaše poznámka o spánku v divadle je stejně mimo, s tímto konkretním textem jsem byl konfrontován již roku 1973 (pravděpodobně, možná 1972 nebo 1974)při hodině středoškolské matematiky a to prostřednictvím časopisu Matematicko-fyzikální rozhledy (nebo tak nějak).
Baterie
Bohumil S.,2020-09-02 00:43:14
Když už jsme u těch zábavných článků, jsem vážně zvědavý, co "vyleze" tento měsíc z továrny HE3DA. Jestli příjde další blamáž ve stylu: Výrobní linka už je skoro hotová, ale hromadná výroba začne až za několik měsíců. Nebo ukážou všem skeptikům, že ty baterky skutečně dokážou vyrábět?
Vypíše někdo sázkový kurz? :-)
Osobně sázím, že vyrábět začnou. Největší riziko vidím teď v tom, že se sice výroba rozjede, ale výrobní náklady na uskladněnou kWh elektřiny nemusí být zdaleka tak konkurenceschopné, jako se tvrdilo. Snad se pletu.
https://www.magnastorage.cz/single-post/2020/06/15/Slavnostn%C3%AD-otev%C5%99en%C3%AD-tov%C3%A1rny-MES-na-baterie-HE3DA-bude-v-z%C3%A1%C5%99%C3%AD
Re: Baterie
Josef Sysel,2020-09-02 05:49:04
Samé zázraky fyziky, velkolepých staveb a nakonec zvedání čínek. Přitom v kvantové pěně je energie, že jí ani nespotřebujeme.
Re: Re: Re: Re: Baterie
Vratislav Rýpar,2020-09-02 17:22:50
Z povrchového napětí kvanta bublin sice získáš napětí, ale lautr žádný proud, ať ty bubliny budou sebekvantovější, tak praví obecný zákon schválnosti. Z kvantové pěny tak akorát kvantově vypěníš...
Ale bude to dobrý námět na článek necyklopedický :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
