Pokud nepočítáme slavného praptáka archeopteryxe z Bavorska, pak fosilie opeřených dinosaurů známe teprve od 90. let minulého století, kdy začaly lomy v čínské provincii Liao-ning vydávat své poklady v podobě opeřených dinosaurů takřka všech možných tvarů a velikostí.[1] Dnes už známe téměř šest desítek druhů neptačích dinosaurů s prokazatelným tělesným pokryvem, z toho většina pochází právě ze zmíněné východoasijské země. O jakém padesátiletém výročí je tedy řeč? Vždyť první prokazatelně opeřený neptačí teropod byl kompsognatid druhu Sinosauropteryx prima, jehož fosilii vědci popsali až v roce 1996.[2] Oviraptorosaur druhu Avimimus portentosus byl sice objeven již na počátku 80. let[3], ale u něho byla přítomnost opeření nepřímo doložena až roku 1987[4] a od jeho objevu ještě neuplynula ani čtyři desetiletí. Kde se tedy bere oněch 50 let odkazujících nás k roku 1970? Odpověď je jednoduchá – v tomto roce byl vědecky popsán druh Archaeopteryx crassipes, který byl předtím po celých 113 let pokládán za ptakoještěra (a znám byl zejména jako Pterodactylus crassipes).[5] To by ještě samo o sobě mnoho neznamenalo, protože v tom případě bychom mohli přítomnost peří u fosilií posunout až do roku 1860, kdy byl objeven první exemplář fosilního pera druhu Archaeopteryx lithographica. Situace však začala být zajímavější v letech 2017[6] a 2019[7], kdy byly publikovány dvě studie, které (nyní již nový rod Ostromia) definitivně vyčleňují z rodu Archaeopteryx a řadí jej do čeledi Anchiornithidae, tedy do příbuzenstva neptačích teropodů, jako je Anchiornis, Caihong nebo Xiaotingia.
Zůstává nicméně otázkou, zda také anchiornitidi nejsou zástupci kladu Avialae a tedy ptáci v širším smyslu, dá se o nich ale smýšlet jako o neptačích (angl. non-avian) teropodech.[8] A ačkoliv to tehdy nikdo nemohl tušit, protože „Dinosauří renesance“ byla teprve ve svých počátcích, už před půl stoletím byl objeven první fosilní doklad o opeřených neptačích dinosaurech. Jakým teropodem tedy Ostromia crassipes byl a co o tomto malém druhu o velikosti vrány dnes víme? Kde se vzalo jeho nové vědecké jméno? Jak velká část jeho kostry se zachovala? A skutečně jej můžeme považovat za prvního známého opeřeného dinosaura, nespadajícího mezi ptáky?
Jak už bylo uvedeno, tento pozdně jurský opeřenec byl objeven v polovině 19. století a formálně popsán roku 1857 německým paleontologem Hermannem von Meyerem ze sedimentů souvrství Painten na území současného Bavorska. Dlouho byly jeho fosilie považovány za pozůstatky ptakoještěra, a to buď rodu Pterodactylus nebo Rhamphorhynchus, jejichž zkamenělé kostry jsou v tamních sedimentech velmi hojné. Teprve v roce 1970 si fosilie, umístěné v holandském Teylers Museum v Haarlemu, povšiml americký paleontolog John Ostrom a následně jej označil za zástupce rodu Archaeopteryx.[9] Přezdívka „Haarlem specimen“, který pro tuto fosilii neformálně stanovil, se od té doby stále používá. Jedná se o značně nekompletní exemplář, sestávající pouze z fosilních kostí nohou, krčních obratlů a žeber. I proto byla identifikace původce fosilních kostí značně obtížná.
V roce 2017 publikovali němečtí paleontologové Christian Foth a Oliver Rauhut odbornou práci, v níž doložili, že Haarlemský exemplář má ve skutečnosti z hlediska anatomie více společného s čínskými anchiornitidy než s bavorským archeopteryxem. Rodové jméno Ostromia se pak jevilo jako nejlepší možná pocta Johnu H. Ostromovi. Společné anatomické znaky mezi asijskými teropody a německým exemplářem spočívají zejména v proporcích a velikosti záprstních kůstek, tvaru a rozměrech drápů, struktuře prstních kůstek přední končetiny a tvaru stydkých kostí. Po zvážení všech okolností je prakticky jisté, že opeřený tvoreček, který před 151 až 146 miliony let obýval jih dnešního Německa, nebyl blízkým příbuzným svého současníka archeopteryxe.[10] Jednalo se s největší pravděpodobností o opeřeného anchiornitidního teropoda, blízce příbuzného ptákům, ale přece jen ještě s dinosauřím „průkazem totožnosti“. Ačkoliv to tehdy ještě nikdo nemohl vědět, už před 163 lety byl tedy objeven první prokazatelně opeřený dinosaurus. Před pěti desetiletími pak bylo rozeznáno, že se nejedná o ptakoještěra (a toto datum můžeme brát jako závazné pro odhalení jeho dinosauří podstaty), teprve před třemi roky se ale ukázalo, že se nejspíš jednalo o neptačího dinosaura, nikoliv o samostatný druh „praptáka“ archeopteryxe. Tak hezké padesáté výročí, milí opeření dinosauři!
Napsáno pro Dinosaurusblog a OSEL.cz
Short Summary in English: Ostromia was a genus of small feathered anchiornithid theropod dinosaur from the Late Jurassic Painten Formation of southern Germany. It was named in 2017, but the first scientific description took place already in 1857, making it probably the first feathered dinosaur ever discovered.
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ostromia
http://novataxa.blogspot.com/2017/12/ostromia.html
https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_o/ostromia.php
http://www.dinochecker.com/dinosaurs/OSTROMIA
http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=375979
https://blog.everythingdinosaur.co.uk/blog/_archives/2017/12/05/the-archaeopteryx-that-wasnt.html
[1] Zhou, Z. (2006). „Evolutionary radiation of the Jehol Biota: chronological and ecological perspectives“. Geological Journal. 41: 377–393. doi: 10.1002/gj.1045
[2] Ji, Q.; Ji, S. (1996). „On the discovery of the earliest bird fossil in China (Sinosauropteryx gen. nov.) and the origin of birds“ (PDF). Chinese Geology. 10 (233): 30–33.
[3] Kurzanov, S. M. (1981). „An unusual theropod from the Upper Cretaceous of Mongolia Iskopayemyye pozvonochnyye Mongolii (Fossil Vertebrates of Mongolia).“ Trudy Sovmestnay Sovetsko-Mongolskay Paleontologiyeskay Ekspeditsiy (Joint Soviet-Mongolian Paleontological Expedition), 15: 39-49. Nauka Moscow, 1981.
[4] Kurzanov, S. M. (1987). „Avimimidae and the problem of the origin of birds.“ Transactions of the Joint Soviet-Mongolian Paleontological Expedition, 31: 5-92.
[5] von Meyer, H. (1857). „Beiträge zur näheren Kenntniss fossiler Reptilien“. Neues Jarhbuch fur Mineralogie, Geologie und Paläontologie 1857: 532-543.
[6] Foth, C.; Rauhut, O. W. M. (2017). „Re-evaluation of the Haarlem Archaeopteryx and the radiation of maniraptoran theropod dinosaurs“. BMC Evolutionary Biology. 17 (1): 236. doi: 10.1186/s12862-017-1076-y
[7] Rauhut, Oliver W. M.; Tischlinger, Helmut; Foth, Christian (2019). „A non-archaeopterygid avialan theropod from the Late Jurassic of southern Germany“. eLife. 8: e43789. doi: 10.7554/eLife.43789
[8] Xu; et al. (2016). „An Updated Review of the Middle-Late Jurassic Yanliao Biota: Chronology, Taphonomy, Paleontology and Paleoecology“. Acta Geologica Sinica. 90 (6): 2229–2243. doi: 10.1111/1755-6724.13033
[9] Ostrom, J. H. (1970). „Archaeopteryx: notice of a ‘‘new’’ specimen“. Science, 170: 537–538.
[10] Christian Foth; Carolin Haug; Joachim T. Haug; Helmut Tischlinger; Oliver W. M. Rauhut (2020). „Two of a feather: a comparison of the preserved integument in the juvenile theropod dinosaurs Sciurumimus and Juravenator from the Kimmeridgian Torleite Formation of southern Germany“. In Christian Foth; Oliver W. M. Rauhut (eds.). The evolution of feathers. Fascinating Life Sciences. Springer. pp. 79–101. doi: 10.1007/978-3-030-27223-4_6
Diskuze:
