Experti na šmírování nás už delší dobu upozorňují na to, co všechno je náš chytrý telefon na nás prozradit. Tak třeba nedoporučují odkládat mobil poblíž počítače. Pokud totiž jsme při komunikaci s okolím nějak někde do telefonu „nakoupili“ i špehovací prográmek, naše soukromí není v bezpečí, jak si myslíme. Akcelerometr v mobilu položený na stůl blízko klávesnice počítače totiž dokáže zachycovat vibrace. Senzory v telefonech nejsou nijak zvlášť citlivé a vzorkují situaci zhruba stokrát za sekundu. Samy by měly problém s určením, jakou klávesu jsme stiskli. Dokáže to až program s příslušným algoritmem, který  bere do úvahy jak údery, tak rychlost jakou po sobě údery následují. Každý jsme v tom totiž jaksi charakteristický - silou úhozů do různých kláves, i co se týče rychlosti dvojic úhozů po sobě jdoucích. Akcelerometr upřesňuje, zda jsme ťukli na bližší, nebo na vzdálenější straně klávesnice, což algoritmu usnadňuje život, protože se tím  počet kombinací podstatně zužuje. Rozlousknout PIN při komunikaci s bankou, prý není až takový problém.

Tento týden v časopise Journal of Alcohol and Drugs vyšel článek, v němž se píše, že náš smartphone dokáže zjistit, kdy je dobré začít s alkoholem brzdit. Náš stav zjistí detekováním změn ve způsobu, jakým chodíme. Brian Suffoletto, první autor studie a vedoucí kolektivu, je lékařem na Stanford University v kalifornském Palo Alto. V náplni práce má i výjezdy s takzvanou „rychlou“. K úmyslu využít na sledování opilosti telefon, jej přivedla jednak osobní zkušenost, a jak říká, že kvůli alkoholu za volantem přišel o kamaráda. A pak to měly být až příliš časté zkušenosti s ošetřováním těch, kteří si přivodili vážná poranění jen proto, že to s kamarády při oslavě o nějakou tu skleničku, byť výjimečně přepískli.

Ke svému pokusu s telefonem najala jeho parta dvě desítky dobrovolníků (věk mezi 21 až 43 lety) podali jim míchaný drink. a elastickým pásem na spodní část zad připnuli telefon. Imitovali tak situaci, jako by ho měli v batůžku, nebo u pasu ledvince. Během pokusu nechali účastníky každou hodinu chodit. Nic složitého, jen se měli projít zhruba deset kroků, otočit se a vrátit zpět.

Asi je zbytečné dodávat, že chytrý telefon měl zapnutý senzor zvaný akcelerometr. Pohyb a zrychlení sledoval ve třech osách. Prováděl tedy něco jako sledování rozkmitu ze strany na stranu, jistotu došlapu (pohyb nahoru a dolu) a kolíbavost chůze z pohledu naklánění se dopředu a dozadu. Prográmkem na vyhodnocení získaných dat telefon přibližně v 90 procentech dokázal zjistit dobu, kdy koncentrace alkoholu v dechu účastníků překročila v USA zákonný limit pro řízení motorového vozidla. Vědci si jsou vědomi, že telefon přilepený na zádech není zrovna způsob, jakým většina z nás telefon nosí, nicméně v jejich počinu je potřeba vzít v úvahu, že jde o první pokus toho druhu a že už mají v plánu rozšíření pokusů. V těch již účastníci mají mít telefony po kapsách, a nebo je jen držet v ruce.

Z vyjádření hlavního protagonisty studie Suffoletta, ambicemi kolektivu je získat do pěti let produkt, který by dával výstrahu v rizikových situacích. Měl by nám signalizovat, kdy je záhodno přestat pít, nesedat za volant. Dávat nám na srozuměnou, kdy často podceňujeme nebezpečí. Mezi takovými situacemi zmiňují i interpersonální násilí i náhodné intimnosti, v nichž lehkovážně opomíjíme nasazování čepičky. Jako další využití se nabízí sledování osob v odvykací kůře. A nejspíš by nemuselo jít jen o alkohol. A neméně důležité je, že by to zvládal v reálném čase.

Literatura

Suffoletto, B., Dasgupta, P., Uymatiao, R., Huber, J., Flickinger, K., & Sejdic, E., (2020). Předběžná studie využívající akcelerometry smartphonu ke snímání poruch chůze v důsledku intoxikace alkoholem. Žurnál studií o alkoholu a drogách (2020). DOI: 10,15288 / js. 2020,81,505