Nová úroveň leteckého simulátoru na PC

Od samého začátku používání osobních počítačů byly na ně vytvářeny programy pro simulaci řízení letadla. Nejznámějším představitelem těchto programů pro širokou veřejnost byl Flight Simulator (nazývaný FS nebo MSFS) od firmy Microsoft. První verze tohoto programu byla vydána v roce 1982 a Microsoft jí zařadil do své nabídky stálých programů s cyklem nových vydání přibližně každé dva roky. V pojetí Microsoftu se jednalo o zábavnou hru, která ani nemohla mít ambice skutečného leteckého simulátoru, protože fyzikální model aerodynamických procesů byl velmi ošizen.

Microsoftu záhy vyrostla konkurence v podobě malé firmy Laminar Research, založené a vedené od roku 1995 Austinem Mayerem, který z velké části sám naprogramoval fyzikální model letu, který byl velmi sofistikovaný a dokázal simulovat mnoho dějů při skutečném letu, například pád do vývrtky při odtržení laminárního proudění na jednom křídle. X-Plane od samého začátku směřoval k vyšší profesionalizaci a jeho simulace létání byla tak dobrá, že získal od amerického úřadu FAA (Federal Aviation Administration) plnohodnotnou licenci jako učební program pro výuku leteckých škol. X-Plane obsahoval interface, který umožňoval připojení programu k fyzickým ovládacím prvkům v kabině simulátoru kokpitu. Microsoft stále vylepšoval svoji "videohru" po grafické stránce a také mírným pokrokem v mezích zákona i fyzikální model, ale úrovně X-Planu se mu nedařilo dosáhnout. Po vydání Flight simulátoru č. 10, obchodně nazývaného FSX, dospěl Microsoft do mrtvého bodu a rozhodl se, že hodí ručník do ringu. V roce 2006 ukončil svůj vývoj leteckého simulátoru a rozpustil tým všech pracovníků, kteří se na něm podíleli.

Microsoftu se podařilo prodat kód programu FSX letecké firmě Lockheed Martin, která program nepatrně vylepšila a začala ho prodávat jako svůj letecký simulátor s názvem P3D. Žádná sláva to ale nebyla, protože drtivá většina světové komunity fandů do PC létání migrovala k X-Plane ještě před ukončením simulátoru ze strany Microsoftu. Austin Meyer se smál, jak neslavně skončil Microsoft a neodpustil si na internetu mnoho jedovatých prohlášení.

Nemaje žádného konkurenta, začal vývoj x-Plane stagnovat a nic zásadního se na něm nezlepšovalo. Po 14 letech klidu a míru oznámil Microsoft minulý rok, že letos vydá novou verzi svého leteckého simulátoru. Utajení bylo dokonalé, protože na novém simulátoru se v tichosti pracovalo již pět let. Microsoft tentokrát udělal geniální tah, protože se poučil ze stagnujícího vlastního programátorského týmu a vývoj nového simulátoru svěřil francouzské firmě Asobo Studio (v japonštině Asobo znamená "hrát si"). Tato evropská firma patří ke špičce v oblasti programování her a především 3D vizualizaci světa. Microsoft uveřejnil náhledová videa, která vypadala tak krásně, že tomu lidé nevěřili. Panovala obava, jestli program pojede uspokojivě na středně silném domácím PC, protože letecké simulátory jsou extrémně náročné na výkon počítače. Když Microsoft ke konci roku 2019 umožnil betatesterům vyzkoušet nový FS 2020 (oficiální název nového simulátoru) zavládlo nadšení.

Nejenom skalní fanoušci letecké PC simulace, ale tentokrát mnohem větší počet lidí, kteří se nikdy o létání na PC nezajímali, se rozhodlo k zakoupení tohoto programu. Hardwarové požadavky na hladký provoz simulátoru nejsou nijak extrémní a zahrnují střední třídu herních počítačů. Program již testovalo mnoho skutečných pilotů a fyzikální simulace letu má uspokojivou úroveň. Nejlepší na novém simulátoru je dokonalé využití současných informačních technologií. Všechna geografická data pro celou planetu Zemi včetně 3D staveb a vegetace jsou umístěna na serverech Microsoftu. Mají velikost 2 PB (dva petabyty) a pro oblast, ve které se v simulátoru zrovna letí, budou přenášena na uživatelský počítač. Streamování dat je možno provádět již od rychlosti internetového připojení 5 Mbps, na střední úroveň detailů stačí 20 Mbps, maximální přenos je pak při 50 Mbps. Simulátor je možno provozovat i v offline módu, tedy bez připojení k internetu, ale pak jsou používány jen textury povrchu Země obsažené v instalaci simulátoru - uvádí se 150 GB potřebných na disku pro instalaci. Objekty jako stavby nebo vegetace jsou v offline módu vytvářeny autogenem, což je obvyklý způsob u starších leteckých simulátorů.

Pak je ještě třetí možnost, že se data pro určenou letovou oblast stáhnou na místní úložiště v PC, pak lze i bez internetu létat v nejpřesnější vizualizaci světa, ale ta má vždy určité hranice, pokud se na ně doletí.

Další mocný nástroj k vytváření dat v simulátoru je umělá inteligence (A.I.) provozovaná v reálném čase v AZURE Cloudu. Úkolem A.I. je opravovat a doplňovat chybějící data na fotogrammetrických snímcích, např. zaclonění mraky při snímkování, vyplnění oblastí, která nemají být spatřena veřejností - vojenské základny apod. V těchto případech A.I. generuje podobnou vegetaci a charakter 3D staveb, jaká je na okrajích místa, pro která chybějí data.

Fotogrammetrické snímky povrchu Země jsou základem pro vytváření 3D staveb, to se děje automaticky pomocí technologie nazvané "Černý žralok", která byla vyvinuta v Rakousku (viz první video pod článkem). Vizualizace celé planety Země je nejsilnějším tahounem nového leteckého simulátoru. Pokud někoho napadne, že už přece něco takového pro PC máme - Google Earth, kde je také celá planeta a dá se podívat kamkoliv - pak musíme konstatovat, že vizualizace světa ve FS 2020 je o dvě úrovně výš.

Dynamické počasí - je možno zapnout přenos skutečného počasí do oblasti simulovaného letu z meteorologických serverů - tuto možnost měla poslední verze FSX a má ji i X-Plane, ale s katastrofální vizualizací, omezující se jen na několik přednastavených typů mraků (které navíc vypadají naprosto nevěrohodně). Ve FS 2020 jsou možnosti vizualizace velmi rozšířené, přičemž jsou zohledněny i parametry jako znečištění atmosféry prachem nebo vzdušnou vlhkostí. Na letadlech narůstá při vhodných podmínkách námraza, je vizualizována a vypočítávají se její dopady na aerodynamiku letu.

Vizualizace vodních ploch: výška vln v oceánech je závislá na rychlosti větru (není to samoúčelný efekt, ale důležitý parametr pro hydroplány). Vzhled vodní hladiny v řekách, jezerech a mořích je fotorealistický, mění se podle světelných podmínech i počasí. Svět FS 2020 je živoucí: na silnicích jezdí vehikly, na moři plují lodě... tuto možnost měly FSX i X-Plane, ale ve FS2020 je možné zapnout Live Air Traffic - skutečný letecký provoz v dané oblasti, pak se vizualizují skutečná letadla, která prolétávají v reálném světě oblastí, která je v simulaci. Na afrických savanách se prohánějí stáda slonů a žiraf, v Kanadě medvědi - velmi doporučeno pro pohodové lety v malých výškách na sportovních strojích.

Nový simulátor bude vypuštěn do prodeje 18. srpna 2020 a v edici STANDARD, kde je celkem 20 letounů, obsahuje i jedno české letadlo Zlín Aviation Savage Cub, v edici PREMIUM DELUXE s celkem 30 letadly k němu přibude Zlín Aviation Shock Ultra. Obě česká letadla jsou "úplně nejvíc nejlepší", jak by řekl Forrest Gump, pro relaxační létání divočinou v malé výšce. Letadlo Zlín Savage Cub je hned na začátku třetího videa, má žlutou barvu a startuje do údolí za soumraku.

Doplnění: pan V. Pechanec v diskuzi správně upozornil na třetí české letadlo, které mi ve výčtu uniklo: VL-3 JMB Aviation s.r.o.

Odkazy:

https://www.asobostudio.com/
https://www.flightsimulator.com/

Autor: Michal Petrilak

Datum: 15.08.2020

Tisk článku

Diskuze:

Doplnění - celkem 3 české letouny

Vratislav Pechanec,2020-08-16 12:02:39

Jen pro doplnění, třetím českým letounem je VL-3, který vyrábí firma JMB Aviation s.r.o. v Chocni.
Podle https://www.vortex.cz/microsoft-flight-simulator-vyjde-18-srpna/ a https://www.vortex.cz/wp-content/uploads/2020/07/flightsim-tabulka1.jpg bude již v základní verzi. Tento letoun je vidět ve třetím videu článku v 0:27-0:30 a 0:48-0:51. :-)

Základní letový model VL-3 je hotový a podle výrobce by údajně měli přijet pilot s programátorem aby se v tom svezli a doladili detaily.

Vypadá to, že to je také dobrá PR propagace výrobců/prodejců malých letadel.