Původ vody na zemi je vysvětlován jako dílo komet a meteoritů obsahujících hydratované křemičitany, které k nám přilétají z oblastí kde je teplota tak nízká, že tam může kondenzovat voda na led. Jeví se to jako rozumné, zvláště v kontextu těchto dnů, kdy je na obloze vidět, vlasatice Neowise, jak s sebou táhne dlouhý jiskřící „vlhký ohon“. Nyní zveřejněné poznatky ale dávají tušit, že to je představa falešná.
Již před nějakým časem zpochybnilo kometární teorii zastoupení deuteria ve vodě. Deuteriu se někdy říká těžký vodík, protože má kromě jednoho protonu ve svém jádře, jeden neutron navíc. V kometách (například 1P/Halley, C/1996 B2 Hyakutake, C/1995 O1 Hale-Bopp), byly naměřeny hodnoty okolo 3 × 10-4. Tento SW poměr (z anglického Standard Mean Ocean Water) má pro naší pozemskou vodu hodnotu 1,5 × 10-4. Komety z Kuiperova pásu jsou co do zastoupení deuteria naší vodě podobnější, ale ani ty nejsou to pravé.
Zmíněná, zhruba dvakrát nižší hodnota zastoupení těžkého vodíku nás už nějakou dobu nabádala abychom se poohlédli po nějakém jiném a vydatnějším vodním zdroji. Stávající představu pozemské kometární vody totiž ani srážky s asteroidy moc nepodepřou. Jednak proto, že obsahují jen asi 10 % vody a vzhledem k množství vody v oceánech, by jich bylo potřeba tolik, že se to příčí jak zdravému rozumu, tak i tomu, co o bombardování Země asteroidy říkají astronomové.
Pro představu, o jaké množství vody se tu hraje, lze uvést snahu NASA to spočítat. Steve Vance, který tím byl pověřen, musel k tomu zavést novou jednotku „zettalitr“. Používá se spíš ve formě ZL a představuje triliardu litrů (1 000 000 000 000 000 000 000). Na Zemi máme 1,335 ZL vody. A to jsme v porovnání s jinými vodnatými borci Sluneční soustavy, s prominutím, pouhé prdítko. Jinak řečeno, s tím večerem a jitrem s oblohou a dnem prvním, kdy se dělily vody od vod, to muselo být kapku jinak, neboť Voda, kterou pijeme vznikla dávno před vznikem naší modré planety a pochází z doby, kdy ještě ani Slunce nebylo. Mokré záhadě na kloub se pokoušela celá řada výzkumných týmů. Většinou pátraly po ledu a silikátech, kterých je uvnitř sněhové linie habaděj.
Astronomové pod pojmem sněhová linie (někdy ledová linie) myslí něco jiného, než klimatologové. Jde o vzdálenost od centrální hvězdy, kde už je taková zima, že voda, methan, oxid uhličitý a uhelnatý kondenzují. V naší soustavě je linie ve vzdálenosti 2,7 AU (astronomických jednotek) od Slunce. Za hranicí vymezenou tímto poloměrem už jsou asteroidy na vodu bohatší.
Šestnáct japonských vědců z několika universit a ústavů ale začalo pátrat ve „vodách“, které byly opomíjeny. Kolektiv pod vedením Akira Kouchi z Ústavu nízkých teplot na Hokkaido University v Sapporu zveřejnil nyní výsledky části svých pokusů, na jejichž základě původ vody kladou do organické hmoty. Hojnost vody v hmotě má přinášet její zahřátí. Z toho plyne, že nezměrné množství vody má vznikat z mezihvězdné organické hmoty a to uvnitř zmíněné sněhové linie. Co tím Japonci myslí? Nic menšího, než že k dostatku vody na planetách není komet nebo meteoritů s jejich ledem třeba. Mají k takovému kacířství dost argumentů, aby je mainstream neupálil? Posuďte to sami.
Japonští vědci provedli následující pokus. Připravili si analogickou organickou hmotu, jak jí v mezihvězdných molekulárních mracích s pomocí svých teleskopů hlásí astronomové. Ti pod pojmem organická hmota míní něco jiného, než biologové a zemědělci. Mají na mysli mezihvězdná mračna se směsí vodíku, oxidu uhličitého a NH3, (někdy i kyslíku). Aby Japonci co nejlépe imitovali tamní klima, vystavili stejnou směs ultrafialovému záření. To sice molekuly vody rozbíjí, ale pro autenticitu podmínek ho zařadili (jeho v tomto případě žádoucím efektem je, že zvyšuje teplotu rekční směsi). Pak se jali směs zahřívat. K dosažení patřičného tlaku využili techniku zvanou diamantová kovadlina. Jejím principem jsou dva protilehlé diamanty. Vzorek se stlačuje mezi leštěnými hroty. Diamanty mají tu výhodu, že jsou průhledné a dovolují sledovat, co se se zkoumaným vzorkem děje.
Pokus začínal nízkou teplotou a tlakem 80 ± 50 MPa. U vyšších teplot autoři článku hodnoty tlaku neuvádějí. Jeho odečtu bránila silná fluorescence z organické hmoty, ale o moc vyšší by být neměl. Pokud jde o teplotu, tak do 200 °C se se vzorkem nic moc nedělo. Při 350 °C se ale začaly tvořit kapičky vody a jejich velikost se rostoucí teplotou zvětšovala. Jakmile teplota dosáhla 400 °C, tak se kromě kapiček vody objevilo ještě něco. Podobalo se to skvrnám od tmavého oleje. Na chemický rozbor to nestačilo, a tak vědci provedli další pokusy s větším množstvím organické hmoty. Tentokrát získali vodu s olejovitou substancí. Obého již bylo dost na analýzu pomocí hmotnostní spektrometrie. Hlavní složkou vodného produktu byla čistá voda. Analýza olejovité substance prokázala podobné vlastnosti, jako má ropa z pozemských nalezišť.
Video: Zahřívaná směs dává při 350 stupních Celsia vznik kruhovým kapičkám vody a při vyšší teplotě se tvoří olej. Kredit: Hideyuki Nakano a kol., Scientific Reports.
Závěr
Jak se zdá, tak zdrojem vody na Zemi, a nejen na Zemi, ale i té, které se odborně říká terestrická, je mezihvězdná organická hmota mraků nacházejících se uvnitř sněhové linie. Kromě odhalení původu vody se Japoncům podařilo víc než rozkolísat stávající převažující teorii o původu ropy na Zemi.
Z výsledků pokusů autoři studie vyvozují, že nejen voda, ale i ropa nebude ve vesmíru žádnou vzácností. Stejné procesy, jako nyní provedli v laboratoři, totiž mají probíhat třeba i v hloubkách Enceladusu. Některá dřívější astronomická měření připouští, že by mezi ledovcovou kůrou a oceánem z vody, mohla být vrstva oleje. Japonci přítomnost „ropy“ předpovídají i na Plutu (dno ledové kůry konkávního tvaru s podobným tvarem vrchních hornin na ropných nalezištích na Zemi). Vrstvou oleje pod ledovou kůrou by se dokonce daly vysvětlit pozorované malé tepelné ztráty Pluta.
Konečného rozetnutí pravdy o původu naší pozemské ropy (sporu „biotiků a abiotiků“) bychom se mohli dočkat brzo. Nynější poznatky japonského týmu by měla podpořit nalýza organických látek z asteroidu Ryugu, jehož vzorky má přinést japonský průzkumník Hayabusa2 koncem letošního roku.
Literatura
Hideyuki Nakano et al. Precometary organic matter: A hidden reservoir of water inside the snow line, Scientific Reports (2020). DOI: 10.1038/s41598-020-64815-6
Voda na kometách a na Zemi není v příbuzenském vztahu
Autor: Vladimír Pecha (12.12.2014)
Ropa bývá důvodem k intervenci do vojenského konfliktu
Autor: Stanislav Mihulka (06.02.2015)
Diskuze:
Jenom dotazy
Mojmir Kosco,2020-07-24 07:47:27
1. Když si vemu jak problematický je rozpad C14 jak víme že rozpad D je ve vesmíru a na Zemi stejný ?
2.Anorganický původ ropy je teorie od počátku .Tento pokus potvrzuje že je správný?
3. Našla se již ropa jinde na planetách nebo vesmíru?Ostatně pozemská ropa obsahuje biomarkery
4. Když si vyberu prostor stejných vlastnosti (tj poměr volneho prostoru a hmoty a porovnám ho podle vzdálenosti ke slunci jak je to s obsahem C a O a H ?
5. Proč by to mělo omezit snahu o náhradu ropy jinými zdroji ?
Re: Jenom dotazy
Florian Stanislav,2020-07-25 15:51:26
M.Kosco píše :"1. Když si vezmu jak problematický je rozpad C14 jak víme že rozpad D je ve vesmíru a na Zemi stejný ?"
Komentář : Rozpad 14C není problematický, problematické je vytvořit standard pro datování podle rozpadu 14C, jehož podíl v atmosféře v CO2 kolísá. Vodík i deuterium se spotřebovávají při termonukleárních rakcích ve hvězdách ( deuterium se má spotřebovávat i v hnědých trpaslících). Jak tato reakce probíhá na Slunci, víme nyní. Prostě blíž vznikajícího Slunce mohlo zbýt deuteria méně, více se účastnilo reakce na helium.
2. Článek je o rozpadu organické hmoty z vesmíru, čili nejde o anorganický původ ropy.
Vznik ropy priamo v Zemi
Michal Lichvár,2020-07-23 22:53:00
Prečo by podmienky na vznik ropy nemohli byť aj na Zemi, na mieste kde ju nachádzame? Tlak teplota a prvky tam sú k dispozícií.
Klimatická zmena
Rio Malaschitz,2020-07-22 09:25:29
Ak je ropy v zemi neobmedzene a my ju ťažíme a dávame do vzduchu, tak sa môžeme dostať do stavu, že bude viac CO2 vo vzduchu ako kedykoľvek predtým - a oteplovači majú pravdu.
Re: Klimatická zmena
Michal Lichvár,2020-07-23 23:00:23
Nemajú, ignorujú vplyvy slnka (em, magnetické prepojenie slnko zem, milankovicove cykly pre nich sú len o dopade svetlá na zem. A žeby zemsky elektromagnet teda jadro pri prechode z afelia do perihelia prechádzalo magpolom slnka? Ignorujú, potom riešia Pi****** ako CO2).
Ropy je na zemi dosť pre x-generacii, treba ju využiť a odošlite iné planéty a hviezdy. Zem musí byť smutná keď vidí ako sa chováme k jej darom ... A ešte
inventář uhlíku a vodíku
Tomáš Petrásek,2020-07-21 15:46:32
Pokud věříme Wikipedii, je na Zemi asi 6,5*10^16 kg uhlíku a 1,3*10^18 kg vody (v oceánu). To je cca 5,5*10^18 molu uhlíku a 1,4*10^20 molu vodíku. V molekulovém poměru tedy na jeden uhlík připadá 27 vodíků, z čehož se zdá nepravděpodobné, že by se vodík (v masové míře) dostal na Zemi sloučen s uhlíkem (i nejlehčí uhlovodík má jen 4 vodíky na 1 uhlík). Na Venuši, kde by převážná část uhlíku měla být vypečena v atmosféře a tudíž pozorovatelná, vidíme 2,4*10^20 mol uhlíku, tedy množství řádově stejné jako pozemský inventář. Proto mi nepřipadá věrohodné, že by se na Zemi někde skrývalo o řád více uhlíku, než jej pozorujeme. Nehledě na to, že skrývat v plášti se může i ta voda v množství dosti velkém.
Re: inventář uhlíku a vodíku
Malomestak Veliky,2020-07-21 19:08:23
To je solidní argument. Je možné že v dopravě vodíku na Zemi hrály roli i ostatní (z pohledu astronomů "organické") sloučeniny jako je čpavek nebo různé oxidy. Atmosféra váží víc než oceány (5.15*10^18 kg podle té wikipedie) a je v ní plno dusíku (ovšem takové reakce nedokazuje odkazovaný článek).
Re: Re: inventář uhlíku a vodíku
Florian Stanislav,2020-07-21 21:12:35
Píšete :" Atmosféra váží víc než oceány (5.15*10^18 kg ..
Těžko.
Celkové zásoby vody na Zemi činí asi 1 385 989 610 km³ = 1,386E9*1E9*1E3 = 1,386E21 kg vody.
Celková hmotnost atmosféry se odhaduje na 5,157∙10E18 kg (milionkrát méně než hmotnost Země).
Re: Re: Re: inventář uhlíku a vodíku
Malomestak Veliky,2020-07-21 21:45:19
Přiznám se že jsem si to co napsal Tomáš Petrásek ( 1,3*10^18 kg vody (v oceánu)) neověřoval.
Jak se mraky organické hmoty dostaly k vznikající Zemi?
Florian Stanislav,2020-07-21 12:51:19
Článek :"Astronomové pod pojmem sněhová linie (někdy ledová linie) myslí něco jiného, než klimatologové. Jde o vzdálenost od centrální hvězdy, kde už je taková zima, že voda, methan, oxid uhličitý a uhelnatý kondenzují. V naší soustavě je linie ve vzdálenosti 2,7 AU (astronomických jednotek) od Slunce. Za hranicí vymezenou tímto poloměrem už jsou asteroidy na vodu bohatší."
2,7 AU je zhruba polovina vzdálenosti Jupitera od Slunce ( 5,2 AU).
Mars ( vzdálenost 1,5 AU od Slunce), je tedy této linii blíž a vodu snad měl, ale na povrchovou nemá. Nejspíš fotolytický rozklad vody, který u Země musel být ještě větší, je blíž Slunce. Země je této ledové hranici dál a vodu má. Voda na Zemi by vytvořila souvislou vrstvu 2,5 km, kdyby nebylo pevniny. Takže je to voda opravdu hodně.
Jak se mraky mezihvězdné hmoty jako zdroj vody a ropy dostaly k dráze Země, když jsou blízko Jupitera, přes jehož dráhu těžko mraky projdou? Jupiter při vzniku Země asi taky vznikal, ale hmota tam už být musela.
Re: Jak se mraky organické hmoty dostaly k vznikající Zemi?
Malomestak Veliky,2020-07-21 13:21:29
Výchozím substrátem pro pokusy popsané v odkazovaném článku ale nebyla nějaká "na vodu bohatá hmota" (strana 3 v článku). Byla to prostě organická polívka, a až během experimentu působením tlaku a teploty byla voda vylučována. Ohledně Země, mám dojem že Slunce mělo před těmi 4.5 miliardami let přeci jen nižší svítivost. Co do tlaku a teploty mě pak napadají procesy blízko zemského jádra, případně třeba samotný Velký impakt...
Re: Re: Jak se mraky organické hmoty dostaly k vznikající Zemi?
Florian Stanislav,2020-07-21 21:00:19
No dobře, organická polévka byla v blízkosti dráhy budoucí Země. Řekněme, že při shlukování na prvotní Zemi se to stlačilo a zahřálo a máme vodu a ropu, kterou si Země na rozdíl od třeba Marsu udržela. Europa velká asi jako Mars má vody spoustu a má jeden z nejchladnějších povrchů. Jupiter je poblíž a vodu nemá.
Enceladus patří Saturnu a je malý, má průměr jen asi 500 km a má vodu.
Jsem z toho mírně zmatený. Jak to, že voda (působením tlaku a teplot) vznikla na malinkém Enceladu s malou hustotou (1,6 g/cm3) a na velkých plynných planetách poblíž ne. Pokud ani netušíme, jak byla organická polévka rozmístěna, tak vaříme vodu "z vody".
Biblické odělení vody od vod (odstavec 6) se týká jen země. A lze chápat jen jako podobenství.
https://www.bible21.cz/online
Re: Re: Re: Jak se mraky organické hmoty dostaly k vznikající Zemi?
Malomestak Veliky,2020-07-21 21:49:24
>Enceladus patří Saturnu a je malý, má průměr jen asi 500 km a má vodu.
Možná že jde o to že velké tlaky a zároveň "rozumné" teploty (řádu několika stovek K) na v článku zmiňované reakce snáz dosáhnete pomocí slapových jevů v kamenné planetě než v té plynné...
Re: Re: Re: Re: Jak se mraky organické hmoty dostaly k vznikající Zemi?
Florian Stanislav,2020-07-21 23:39:24
Teplota a tlak uvnitř Jupiteru postupně narůstají směrem k hypotetickému jádru. V oblasti fázového přechodu mezi tekutým a kovovým vodíkem dosahuje teplota nejspíše kolem 10 000 K a tlak dosahuje přibližně 200 GPa. Teplota na hranici jádra je odhadována na 36 000 K a tlak mezi 3000 až 4500 GPa. Na vrcholcích mraků je −160 °C, o 60 km hlouběji je přibližně stejná teplota jako na Zemi.
Takže teploty a tlaky v plynných planetách rostou k jádru, tedy o teploty a tlaky odpovídající rozkladu organické polévky na vodu není nouze a voda nikde.
Ve výtryscích z Saturnova Enceladu organické látky jsou.
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/ve-vytryscich-ze-saturnova-mesice-se-nasly-nove-organicke-slouceniny-40298566
Re: Re: Re: Re: Re: Jak se mraky organické hmoty dostaly k vznikající Zemi?
Malomestak Veliky,2020-07-22 20:52:26
Možná jsou podmínky (teplota a tlak) lepší v kamenných planetách či satelitech (které mohou být menší, protože je konstatně mačká a natahuje domovská planeta). A nebo je v kamenných tělesech je ještě něco o čem nevíme.
Tak a je to
Tomáš Novák,2020-07-21 08:42:27
...a teď už jen, jak tu vodu a ropu z vesmíru dostat na povrch Země :-)
Re: Tak a je to
Malomestak Veliky,2020-07-21 12:41:40
Je vidět že spalitelného materiálu máme kolem sebe dost. Tady u nás na Zemi bude asi důležitější molekulární kyslík, to je paradoxně ten pravý dar od živé přírody (alespoň podle současných znalostí) a bez něj by ropa (a další "paliva") byla dobrá tak možná jako mazadlo. Dejme stranou fakt, že bez toho kyslíku by živá příroda (ta co nastoupila během Kambrijské exploze) možná vypadala dost nudně. Nakonec, nedivil bych se kdyby kombinace ropy a vody a správného "počasí" před několika miliardami let byla právě tou jiskrou co zažehnula na Zemi život.
Ropa není uhlí
Radim Křivánek,2020-07-20 17:00:47
Jsem přesvědčen už dávno, že ropy na Zemi je obdobné množství jako na jiných planetách, přesně jak naznačuje tento výzkum.
Jen netuším jak odhadnout, kolik jí v hlubinách planety ještě máme...
Vodní polívka
R B,2020-07-20 11:39:50
Řekl bych bez experimentu, že voda vznikala při varu
už primární planety s jádrem někde
mezi jádrem povrchem s vysokou koncentraci pevných
nehomogenit kondenzující planety a vysokých
orbitálních rychlostí molekul. Tím dostaneme
Potřebné tlaky a teploty rozptýlené na velké
sférické ploše tvořící kondenzační centra.
A to ze směsice primordiální organické hmoty s
vysokým zastoupením H,C,N,O a jejich
primárních chemických kombinací, sloučenin.
Teorie komet zní zábavně, ale nepravděpodobně
a japonský experiment je o hodně slibnějši. :)
otazka
Pavel Ondrejovic,2020-07-20 10:17:48
"zdrojem vody na Zemi ... je mezihvězdná organická hmota mraků nacházejících se uvnitř sněhové linie"
pre nas menej chapavejsich, ako sa to ocitlo na Zemi? :)
Viem si predstavit dve odpovede:
a) clanok hovori, ze to z coho sa pozliepala zem obsahovalo dost vody a ropy samo o sebe (t.j. ziadna dodatocna voda v tvare komet nie je potrebna)
b) clanok len modifikuje komety zo vzdialenych koncin na nieco co sa vyskytovalo blizsie (co?) co napadalo na suchu zem a zavodnilo ju to.
Re: otazka
Zdeněk Kratochvíl,2020-07-20 10:34:22
Nakolik to chápu, tak platí vaše možnost a).
Staronový problém téhle tuze pěkné hypotézy je v tom, jak mohla voda (a organické látky) přečkat formování Země za horka. To je nejspíš otázka pro geology a chemiky. Občas prý mluví o možnosti nějak vázané vody v horninách i při dost vysokých teplotách, nebo zase o tom, že ty teploty při formaci planet nemusely být tak moc velké. Nevím.
Re: Re: otazka
Jan Novák9,2020-07-20 14:25:03
Když může láva obsahovat plyny, může obsahovat také vodu v plynné formě. Kritický tlak je jen 22.06 MPa, nad tím už je jedno jakou teplotu má. Zemský plášť obsahuje spoustu vody.
Re: Re: Re: otazka
Vojtěch Kocián,2020-07-21 06:54:43
Úplně jedno to není. Za vysokých teplot má voda tendenci k rozkladu na kyslík a vodík. Zemská gravitace pak vodík nedokáže udržet a kyslík si najde něco jiného, s čím by reagoval. O kolik vodíku z rozložené vody mohla Země ve žhavém počátečním stádiu přijít, je otázka. Vzhledem k tomu, že dál od Slunce jsou na vodu mnohem bohatší planety, tak asi o hodně, ale pokud to nebude spočítané pořádně, tak to japonskou teorii nediskvalifikuje.
Re: otazka
J. Matouš,2020-07-20 11:49:29
Já se v těch illionech nějak ztrácím, prý existuje také bajillion. Je zillion vic, nebo míň?
Jiří Kolumberský,2020-07-20 08:21:20
Teorie vzniku pozemské vody dopadem asteroidů obsahujících vodu mi vždycky přišla dost nepravděpodobná. Děkuji Japoncům za zajímavou hypotézu, doufám, že se plně potvrdí. Dobrá zpráva pro lidstvo. Ropa tu bude stále v neomezeném množství. Netřeba hledat alternativy. Jaderná a termojaderná energie + výroba ropy a naše dobré, staré spalovací motory tu budou ještě hodně dlouho strašit. Eko-klima ideologie je živená z veřejných zdrojů, vyschnou-li, zůstane zdravý rozum.
Re:
Vojtěch Kocián,2020-07-20 17:06:07
Říkáte, že když je něco anorganického původu, tak to bude k dispozici stále v neomezeném množství? No nevím, co by na to řekli lidé, kteří investují třeba do zlata - anorganický původ má, ale pokud vím, svou cenu si drží především proto, že je ho omezené množství.
Tedy pokud tou výrobou ropy nemyslíte její syntézu pomocí (termo)jaderné energie. To by bylo fajn, umíme to v zásadě už dlouho (a dá se syntetizovat rovnou benzín), ale ekonomické to není vůbec.
Re: Re:
Jan Novák9,2020-07-20 21:48:44
Mohlo by to být ekonomické v případě takových zelených nesmyslů jako vyrábět elektřinu ze slunce na sahaře protože jejím vedením do Evropy se polovina energie ztratí a celou kapacitu je tak jako tak nutné nahradit něčím jiným v noci. Benzín nebo naftu by naopak nebyl problém dovézt a skladuje se dobře - určitě líp než elektřina v baterii.
Dotace jsou jisté.
Re: Re: Re:
Bohumil S.,2020-07-21 11:25:29
Narážka na dotace ve vašem příspěvku sice vyvolává dojem sarkasmu, ale jinak ten nápad vyrábět pomocí koncentračních zrcadel na Sahaře ropu, vůbec nezní špatně! Asi nás to nečeká v následujících 30ti letech, ale tak za 50-100 let bych se tomu nedivil.
Pochybuji, že by někdo v následujících několika staletích dokázal uspokojivě nahradit chemická paliva v letecké a námořní dopravě. Ropa časem dojde, takže se na nějaký způsob syntézy v budoucnu pravděpodobně přejde.
A pokud se ty solární "továrny na ropu" postaví také na Arabském poloostrově, budou mít Arabové peníze na provoz svých přebujelých mrakodrapů i poté, co jim dojde ropa pod zemí :-)
Re: Re: Re: Re:
Jan Novák9,2020-07-21 12:51:34
Dotace jsou jisté je sarkastická narážka na "ekonomiku" takového projektu.
Skutečná ekonomika končí tam kde dotace začínají. S dostatečnou dotací je "ekonomické" cokoliv, viz fotovoltaika nebo biopaliva.
Re: Re: Re: Re: Re:
Bohumil S.,2020-07-21 13:00:18
Ta reálná ekonomika by mě dost zajímala. Zřejmě by tu byl stejný problém jako s výstavbou JE - obrovské počáteční náklady a dlouhodobá návratnost. A nemám moc představu, kolik by při současné technologické úrovni stál barel takto vyrobeného organického paliva.
Re: Re: Re: Re:
Jiří Kocurek,2020-07-30 13:06:50
"Ropa časem dojde..."
Před 80-90 léty, tedy před II. světovou válkou byly velmi populární předpovědi ohledně uhlí. To mělo časem dojít. Odhadovalo se kolem roku 1970, optimisté tvrdili, že uhlí bude až do roku 2000.
Jinak řečeno: Dle předpovědí již museli v Německu nahradit uhelné elektrárny něčím jiným, jelikož došlo uhlí. Skutečnost je ale taková, že se zavírají nevytěžené doly - těžba se nevyplatí.
To jen tak k důvěře v tvrzení "... dojde."
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
