Podivné chování některých pulsarů může být projevem … podivnůstek  
Pulsary obvykle tikají jako splašené, ale velmi přesné hodiny. Někdy se stane, že náhle zrychlí, aby se pak zase vrátily k původními rytmu. Jako kdyby si škytly. Podle nové teorie by některá taková škytnutí mohla být spojena se srážkou pulsaru s masivní podivnůstkou, tedy částicí/tělesem tvořeným horními, dolními a podivnými kvarky.
Pulsar. Kredit: Elmi1966 / Wikimedia Commons.
Pulsar. Kredit: Elmi1966 / Wikimedia Commons.

Pulsary jsou samy o sobě dost extrémní. Tyto pozůstatky masivních hvězd tvoří téměř nepředstavitelně hustá zhroucená hmota, jsou velice magnetické, rotují úžasnou rychlostí a vysílají nesmírně intenzivní záření, jako ultimátní vesmírné majáky. Jako by to ale nestačilo, některé pulsary se chovají divně. Jako by měly škytavku (glitches). Najednou z ničeho nic zrychlí a vzápětí se pozvolna vrátí k obvyklé rychlosti.

 

 

Innocent Eya. Kredit: I. Eya.
Innocent Eya. Kredit: I. Eya.

 

Astrofyzici si s tím lámou hlavu. Není jasné, co tuhle škytavku vyvolává. Někteří odborníci podezřívají nějaké vnitřní procesy v pulsaru, jako například hvězdotřesení nebo turbulence v extrémní hmotě nitra pulsaru. Navíc, škytavka pulsarů není vždy stejná. V některých případech má pulsar jen slabé škyty (microglitches). Jejich průběh je ale zase zvláštní, takže jejich vysvětlení je ještě problematičtější.

 

Fyzik Innocent Okwudili Eya z University of Nigeria a jeho kolegové nedávno nabídli odvážné vysvětlení, které se pěkně hodí do letního vědeckého snění. Jsou přesvědčeni, že tyhle malé škytky pulsarů mohou být stopou exotických hypotetických strangeletů, čili podivnůstek. Takové částice by obsahovaly zhruba stejné množství horních, dolních a podivných kvarků, proto podivnůstky. Mikroškytky by totiž, dle autorů studie, mohly být vyvolány pohlcováním podivnůstek dotyčným pulsarem. Podivnůstky mohou být hmotné jako elementární částice, ale také třeba jako planety. Takovou srážku už by pulsar nemohl úplně ignorovat.

 

Schéma pulsaru. Kredit: Mysid / Wikimedia Commons.
Schéma pulsaru. Kredit: Mysid / Wikimedia Commons.

 

V dnešní době známe asi 2 700 pulsarů. Většina z nich podle všeho tiká jako hodinky, tedy jako bláznivě rychlé hodinky. Škytavku jsme detekovali u zhruba 190 pulsarů, přičemž odborníci mají zaznamenáno něco přes 500 klasických škytnutí. Mikroškytnutí známe ještě méně. Bývají řádově menší nežli klasická škytnutí pulsaru. A některá z nich zahrnují i náhlé zpomalení, což u běžných škytnutí nepozorujeme.

 

V tuto chvíli přicházejí na scénu podivnůstky. Jsou stále zcela hypotetické. Nikdy jsme žádnou takovou částici spolehlivě nedetekovali. Podle některých názorů jsou kandidátem na částice temné hmoty. Vlastně už v roce 2009 vyslovil jiný tým odborníků hypotézu, že by mikroškytky mohly být znakem chování pulsarů, které by vlastně celé byly jednou gigantickou podivnůstkou.

 

Eya a spol. analyzovali 299 známých mikroškytnutí pulsarů. Dospěli přitom k názoru, že tento jev těsně souvisí se srážkami pulsarů s podivnůstkami. Pokud se podivnůstky potulují vesmírem, tak by se s pulsarem opravdu mohly srazit. A vzhledem k povaze pulsarů, které mají silné gravitační a také magnetické pole, a zároveň vysílají velice pravidelné pulzy, by právě pulsary mohly být dobrým přírodním „detektorem“, který by podivnůstku mohl zachytit.

 

Srážka pulsaru s podivnůstkou by mohla vyvolat jak náhlá zrychlení, tak i náhlá zpomalení rytmu, jaká u mikroškytavky pulsarů pozorujeme. Důsledkem takové srážky by pak podle autorů mohlo být hvězdotřesení pulsaru nebo i prasknutí povrchové kůry pulsaru. Celá tahle teorie je velmi teoretická a jistě se najde mnoho odpůrců. Zároveň je to ale zajímavý a zábavný nápad, který určitě nebude na škodu prověřit.

 

Video: Pulsar Animation

 

Literatura

Science Alert 17. 7. 2020.

Astrophysics and Space Science 365: 121.

Datum: 19.07.2020
Tisk článku

Související články:

Hrozí podivnůstky v americkém urychlovači RHIC?     Autor: Stanislav Mihulka (14.02.2014)
Rekordně pomalý pulzar si „zívne“ jednou za 23,5 sekundy     Autor: Stanislav Mihulka (26.10.2018)
Nabíjení pulsaru pro extrémní výtrysk záření v přímém přenosu     Autor: Stanislav Mihulka (14.06.2020)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz