Naštěstí se naplnil nejoptimističtější scénář a z téhle komety se vyklubala nejasnější a nejhezčí kometa tohoto století. Mnozí mluví o „kometě století“, což chápu jako chvályhodný výraz skromnosti, máme být vděční aspoň za tohle. Je sice malá, ale pěkná a neočekávaná.

 

Přísluním prošla 3. července 2020 a zhruba od té doby je pozorovatelná z našich šířek, asi tak od 12. července velice dobře, to už vystoupala dost vysoko. I z města je vidět pouhým okem a už malý triedr ukáže její parádu. Jasností je srovnatelná s jasnými hvězdami, má prý jasnost 1,6 magnitud, ovšem trochu „rozmáznutou“ do komy s ohonem, ze kterého vidíme tak 1 až dva stupně. Je vidět nad severo-severozápadem už za soumraku, dokonce prozáří i řídkou oblačnost. S postupující tmou pozdějšího večera klesá nad sever, ale nezapadne, protože je od nás cirkumpolární, před jednou hodinou v noci začne zase stoupat nad SSV.

Kometa se po obloze pohybuje rychleji než planety, při skoro hyperbolické dráze (doba oběhu skoro 7 tisíc let) se nelze divit. Momentálně (17. 7.) je 75 milionů km od Slunce a 110 od Země – a míří si to ze souhvězdí Rysa k nejnižší části Velké Medvědice. Výrazně vpravo dolů od oné podmnožiny tohoto souhvězdí, která je všeobecně známá jako Velký Vůz. Denně se teď posune až o 4 stupně vlevo, donedávna taky stoupala. To je samozřejmě jen projekce její dráhy na naši oblohu a do fantazijních obrázků souhvězdí. Od Slunce se teď vzdaluje rychlostí 60 km/s, vůči Zemi se pohybuje rychlostí 83 km/s, mezi 23. a 25. červencem (podle různých zdrojů) bude Zemi nejblíž. Pohybuje se retrográdně, tedy proti směru pohybu planet, vůči ekliptice je její dráha skloněná o 129 stupňů.

Zvláště v první dekádě července se podmínky viditelnosti měnily docela výrazně, navíc se teprve ukázalo, že je dost jasná na to, aby se dala pozorovat i za soumraku. Tím pádem rychle zastaral můj předchozí článek (psal jsem jej narychlo v noci a aktualizoval bohužel jen v diskuzi).

 

Jak bude vidět do konce července

Kometa je teď (17. 7.) a v následujících dnech na optimu své viditelnosti, navíc neruší Měsíc. Stačí se za postupujícího soumraku, tak mezi 22 a 23 h letního času, podívat na severo-severozápad, asi tak 18 stupňů vysoko v 22 h, resp. 14 stupňů v 23 h.

Jak poznat, že se už dostatečně setmělo? Napřed uvidíme nějaké jasné hvězdy jinde na obloze, kde je temněji, nejspíš Arktura. Pak obrysové hvězdy Velkého Vozu dost vysoko na severozápadem a velice nízko nad severem Capellu, nejjasnější hvězdu Vozky. Pak by už kometa měla být vidět, nebo do deseti minut.

Ač jsou komety mimořádně nevyzpytatelné, tak tohle by mohlo vyjít, viditelnost ohrožuje počasí. Přinejmenším dráha je na dost dlouhou dobu jasně daná – a všeliká překvapení se u komet většinou odehrávají v okolí přísluní. Koncem července bude kometa nejspíš mírně slábnout, když se bude vzdalovat od Slunce i od Země, ale zčásti by to mělo být kompenzované dřívějším soumrakem, který umožní její viditelnost už trochu výš nad obzorem. Dál se uvidí.

Foto na památku

Kdo po něm touží, má příležitost. Slušný foťák „vidí“ víc než lidské oko. Na dobrý obrázek to chce stativ, ale při troše cviku a menších nárocích to jde i bez něho. Pro nastavení expozičních parametrů se lez inspirovat u přiložených snímků, proto je podrobně uvádím v popiskách. Ta druhá fotka je sice mnohem horší, ale je návodná tím, že zobrazuje pole jen o málo užší než pohled pouhým okem, zato jasově odpovídá pohledu triedrem.

Jedny z nejhezčích fotek, a to nejen na české poměry, pořídili Miroslav Druckmüller a Petr Horálek. Do článku však můžu dávat jen volné fotky. Řadu tuze pěkných najdete na odkazech pod článkem.

Kometa objektivně

Pro komety je charakteristický propastný rozdíl mezi emočním dojmem a skutkovou podstatou. Je to něco jako pitva víly, v tomto případě ovšem reálné, nebo estetika zbytků stavebního materiálu v okolním vakuu. Jádro komety bývá velké několik málo kilometrů, v tomto případě 5. Je to směs zmrzlého štěrku, písku, prachu, vodního ledu, „suchého ledu“ (CO2), dalších plynů a organiky, prostě zbytky po formování naší sluneční soustavy. (Cynici jádro komety přirovnávají k tomu tvrdému černému, co se v zimě po sněhu vyskytuje ve městě mezi silnicí a chodníkem, když mrzne.) Teplem Slunce těkavé látky sublimují a tvoří komu a ohon, který je prakticky vakuum.

Tahle kometa má ohony hnedle dva, jak bývá občas zvykem, ale z města vidíme jenom jeden. Ten nápadný, dost široký a malinko zahnutý je tvořen prachem a plynem. Na temné obloze je vidět i ohon tvořený ionty, ten je úzký a přímý, jako meč, navíc bývá zvláštně zbarvený, prý září v řadě vybuzených monochromatických emisí, zatímco ten prachoplynový skoro jen rozptyluje sluneční světlo.

Literatura

Zdroj řady údajů o kometě: https://theskylive.com/c2020f3-tracker

Řadu populárních i odbornějších článků průběžně publikuje www.astro.cz,

je tam i Obzorová mapka a pěkná fotogalerie téhle komety

Wikimedia Commons, kategorie C/2020 F3 (NEOWISE)