Už nějaký čas víme, že v mladém vesmíru existovaly překvapivě gigantické supermasivní černé díry. Jenomže nevíme, kde se tam vzaly. Odporuje to našim dosavadním představám o vzniku a vývoji černých děr galaktických velikostí, které ovšem nejsou zrovna pevné jako skála. Je to jedna z palčivých záhad dnešní astrofyziky.
A mezi těmito supermasivními černými dírami raného vesmíru nacházíme opravdová monstra. Christopher Onken z Australian National University (ANU) a jeho kolegové nedávno zjistili, že jedna z těchto ultimátních černých děr je vlastně nejnažranější a tím pádem nejrychleji rostoucí známou černou dírou ve vesmíru.
Tenhle galaktický predátor má hmotu asi 34 miliard Sluncí. Je tím pádem zhruba 8000krát hmotnější, nežli naše stará dobrá supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy. Nachází se v motoru kvasaru SMSS J2157–3602, zkráceně J2157, což je, nikoliv náhodou, nejzářivější ze známých kvasarů.
Co se týká chuti k jídlu, badatelé přišli na to, že si tahle veleobří černá díra dává k snědku asi tak jedno Slunce denně. Množství pozřené hmoty přitom těsně souvisí s hmotností dotyčné černé díry. Jak Onken trefně poznamenává, kdyby naše supermasivní černá díra Sgr A* chtěla vyrůst do velikosti černé díry kvasaru J2157, tak by musela sežrat asi tak dvě třetiny hvězd v Mléčné dráze.
Onkenův tým použil k výzkumu kvasaru J2157 a přesnému určení hmoty jeho supermasivní černé díry pozorování chilské soustavy teleskopů Very Large Telescope Evropské jižní observatoře ESO. Stejný tým je také zodpovědný za samotný objev kvasaru J2157, k němuž došlo v roce 2018.
Kvasar J2157 pozorujeme ve vesmíru, který byl starý pouhé 1,2 miliardy let. Jeho supermasivní černá díra je největší, jakou známe v takto mladém vesmíru. A také jedna z největší supermasivních černých děr vůbec. Onken s kolegy teď budou pátrat po dalších podobných monstrech, abychom konečně vyřešili záhadu příliš velkých černých děr v příliš mladém vesmíru.
Literatura
Australian National University 1. 7. 2020.
Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 496: 2309–2314.
Monstrózní kvasar z úsvitu vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (26.02.2015)
Kvasary rozpoutávají ve svých galaxiích tsunami energie
Autor: Stanislav Mihulka (28.03.2020)
Dávné monstrum: Kvasar Pōniuāʻena je největším z mladého vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (28.06.2020)
Diskuze:
Co je na místě reliktního záření ?
Zita Šustová,2020-07-09 08:46:04
Podle fyziků víme jak vzniká hvězda, jak dlouho žije, a čím a kdy zaniká, atd. ( např. se prachové mračno v třetí generaci zhroutí do hvězdy a tak v poslední fázi svého života hvězda vybuchne jako supernova a vynese do prostoru nové těžké prvky až sloučeniny pro čtvrtou generaci hvězd ); takže kdyby „zanikla nejbližší hvězda Alfa centauri“, věděli bychom už dnes-tady-teď, co „tam na jejím místě je“ ( nic po výbuchu supernovy ) ač informace „pravá“ by letěla céé-rychlostí 4 světelné roky…,; Ale jak je to s reliktním zářením (?) : co tam na tom místě je „dnes“ ? Vy "nyní" vidíme RZ, ale "tm" už ve "stop-čase" teď RZ není. Vím, že se to dozvíme až za dalších 13 miliard let až k nám „současnost“ toho RZ dodá své informace, ale : můžeme už dnes vědět co tam je ?( na místě RZ ) „dnes vědět“? Možná tam je nový vesmír ???!
Re: Co je na místě reliktního záření ?
Václav Dvořák,2020-07-10 00:03:14
Alfa Centauri je dvojhvězda a jentak brzo nezanikne... takové věci se přesně na roky těžko někdy budou vědět. Takže nějaké vědomí okamžiku tady a teď se nejspíš nikdy konat nebude, dokud tím směrem nepovede např. hypotetická červí díra.
Apropos otázka tohoto typu dává víc smysl např. u známé Betelgeuese a všech ostatních hvězd z blízkého horizontu Orionu, kde je žhavých kandidátek na supernovu hned několik...
Ostatní otázky za mně při současném stavu poznání nedávají smysl, lepší by proto asi bylo zeptat se jasnovidců, třeba takový Edgar Cayce (resp. nějaký jeho žijící následník) by o tom asi věděl víc :)))
+
Jan Adamek,2020-07-06 19:44:45
"Odporuje to našim dosavadním představám o vzniku a vývoji černých děr galaktických velikostí, které ovšem nejsou zrovna pevné jako skála. Je to jedna z palčivých záhad dnešní astrofyziky."
Tomu nerozumiem. Sú pevné čierne diery a nepevné čierne diery?
Re: +
Radoslav Porizek,2020-07-06 22:49:36
Nie diery samotne, ale nase vedomosti o ich vzniku a vyvoji nejsou pevne jako skala.
Gravitacne posobenie posobi v smere zvysovania nerovnomernosti rozlozenia hmoty. Teda cim starsi vesmir, tym su vacsie cierne diery (obklopene vacsiou nicotou). V rannom vesmire by teda taketo giganticke cierne diery nemali prakticky vyskytovat.
Re: Re: +
Jan Adamek,2020-07-07 07:49:22
Tvrdí sa, že v starom vesmíre vysoká hustota umožnila vznik miniatúrnych čiernych dier. Teda iným spôsobom ako gravitačným zrútením veľkých telies.
Re: Re: Re: +
Radoslav Porizek,2020-07-08 19:37:49
Pri vysokej hustote/energiach mozu vzniknut mikroskopicke cierne diery (a mozno vznikaju aj v urychlovaci v CERNE), ale tie prakticky okamzite zaniknu a nedaju sa pozorovat vo vzdialenom vesmire.
Clanok podla mna hovori o "normalnych" malych dierach, ktore vznikli gravitacnym zrutenim velkych telies. Pod "malym" sa to rozumie hviezda hmotnosti niekolkokrat az niekolkodesatisickrat hmotnejsia ako Slnko.
V clanku sa spomina cierna diera hmotnosti diesiatok miliard Slnc, teda milionkrat az miliardukrat vacsie nez "male" cierne diery.
Re: Re: Re: Re: +
Jan Adamek,2020-07-09 07:19:17
Aký je mechanizmus zániku mikroskopických čiernych dier? Musia zaniknúť všetky? Zatiaľ som sa dozvedel len o Hawkingovom vyparovaní, ale nemám predstavu koľko by trvalo vyparenie priemernej čiernej diery týmto vyparovaním. Obávam sa, že by to trvalo dlhšie, ako je známy vek vesmíru.
Re: Re: Re: Re: Re: +
Radoslav Porizek,2020-07-10 12:01:45
Velkost Hawkingovho vyparovania je nepriamo umerna velkosti ciernej diery. Takze mikroskopicke cierne diery to maju spocitane, za normalnych podmienok su prakticky okamzite odsudene na zanik.
Pri velkych ciernych dierach, ktore vznikli gravitacnym kolapsom hviezdy, je uz ubytok hmotnosti Hawkingovym ziarenim zanedbatelny, takze celkovo im hmotnost pribuda kvoli hmote, ktoru do seba vtahuju z okoliteho vesmiru.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
