Astronomové Evropské jižní observatoře ESO se stali svědky nefalšované záhady, která si nezadá s tajuplnými detektivkami. Při pozorování jedné extravagantní masivní hvězdy v trpasličí galaxii najednou zjistili, že jim hvězda zmizela. Jen tak. Prostě je pryč. Tohle by se ve slušné společnosti nemělo stávat. Prozatím není k dispozici přesvědčivé vysvětlení, i když se nabízí několik možných spekulací.

 

Dotyčnou galaxií je Kinmanův trpaslík (Kinman’s dwarf), známý též jako PHL 293B nebo HL 293B. Jde o velmi slabě zářící trpasličí galaxii, která je od nás vzdálená asi 75 milionů světelných let. Mezi lety 2001 a 2011 astronomové v Kinmanově trpaslíkovi pozorovali záhadnou masivní hvězdu. Tato pozorování ukazovala na to, že jde o hvězdu v závěrečné fázi vývoje.

Když se ale Andrew Allan z irské Trinity College Dublin a jeho spolupracovníci nedávno chtěli pustit do dalšího výzkumu této hvězdy a v roce 2019 zaměřili na Kinmanova trpaslíka soustavu teleskopů Very Large Telescope (VLT), tak je tam čekalo překvapení. Záhadná masivní hvězda se vypařila. Beze stopy. Alan nezastírá, že to byl docela šok. Jsme totiž zvyklí na to, že velké hvězdy nezmizí bez pořádného ohňostroje.

 

Hvězda, o kterou jde, je (případně byla) zářivý modrý proměnlivý veleobr či hyperobr (Luminous blue variable, LBV) na sklonku života. Září asi tak 2,5milionkrát jasněji než Slunce. Hvězdy tohoto typu bývají velmi náladové a dramaticky mění svá spektra i zářivost. Mezi lety 2001 a 2011 to byl vděčný cíl pozorování. Loni na ni Allanův tým zaměřil různé spektrografy soustavy VLT, včetně zařízení ESPRESSO (Echelle Spectrograph for Rocky Exoplanet and Stable Spectroscopic Observations) a X-shooter. Hvězdu už ale nespatřili.

 

Co se mohlo stát? Jednou z možností je, že se hvězd zhroutila do černé díry. Pokud to tak skutečně bylo, tak to muselo proběhnout velmi nestandardním způsobem. Je zcela neobvyklé, že by zářivá modrá proměnlivá masivní hvězda zanikla bez pořádné supernovy. Další možností prý je, že hvězda v předsmrtných křečích vyvrhla tolik hmoty, že teď září o poznání méně a její záře může být blokována vyvrženým materiálem, nebo okolním prachem či plynem. K řešení této pozoruhodné letní hádanky by mohl významně přispět nový teleskop ESO, čili Extremely Large Telescope. Pozorování by měl zahájit v roce 2025 a jeho výkon bude takový, že by měl v Kinmanově trpaslíkovi rozlišovat jednotlivé hvězdy.

 

Video: Zooming in to the Kinman Dwarf galaxy

 

Literatura

ESO 30. 6. 2020.

Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 496: 1902–1908.