Kosmická záhada: V trpasličí galaxii se vypařila masivní proměnná hvězda  
Astronomové před pár lety pozorovali velikou zářivou proměnlivou hvězdu (LBV) v trpasličí galaxii Kinman’s dwarf, vzdálené asi 75 milionů světelných let. Když v tom chtěli loni pokračovat, tak tam najednou hvězda nebyla. Zhroutila se do černé díry bez ohňostroje supernovy anebo pohasla a není vidět přes okolní prach a plyn?

Záhadná hvězda Kinmanova trpaslíka. Kredit: ESO/L. Calçada.
Záhadná hvězda Kinmanova trpaslíka. Kredit: ESO/L. Calçada.
Astronomové Evropské jižní observatoře ESO se stali svědky nefalšované záhady, která si nezadá s tajuplnými detektivkami. Při pozorování jedné extravagantní masivní hvězdy v trpasličí galaxii najednou zjistili, že jim hvězda zmizela. Jen tak. Prostě je pryč. Tohle by se ve slušné společnosti nemělo stávat. Prozatím není k dispozici přesvědčivé vysvětlení, i když se nabízí několik možných spekulací.

 

Dotyčnou galaxií je Kinmanův trpaslík (Kinman’s dwarf), známý též jako PHL 293B nebo HL 293B. Jde o velmi slabě zářící trpasličí galaxii, která je od nás vzdálená asi 75 milionů světelných let. Mezi lety 2001 a 2011 astronomové v Kinmanově trpaslíkovi pozorovali záhadnou masivní hvězdu. Tato pozorování ukazovala na to, že jde o hvězdu v závěrečné fázi vývoje.

Trinity College Dublin, logo.
Trinity College Dublin, logo.

Když se ale Andrew Allan z irské Trinity College Dublin a jeho spolupracovníci nedávno chtěli pustit do dalšího výzkumu této hvězdy a v roce 2019 zaměřili na Kinmanova trpaslíka soustavu teleskopů Very Large Telescope (VLT), tak je tam čekalo překvapení. Záhadná masivní hvězda se vypařila. Beze stopy. Alan nezastírá, že to byl docela šok. Jsme totiž zvyklí na to, že velké hvězdy nezmizí bez pořádného ohňostroje.

 

Kinmanův trpaslík pohledem Hubbleova teleskopu z roku 2011. Kredit: NASA, ESA/Hubble, J. Andrews (U. Arizona).
Kinmanův trpaslík pohledem Hubbleova teleskopu z roku 2011. Kredit: NASA, ESA/Hubble, J. Andrews (U. Arizona).
Hvězda, o kterou jde, je (případně byla) zářivý modrý proměnlivý veleobr či hyperobr (Luminous blue variable, LBV) na sklonku života. Září asi tak 2,5milionkrát jasněji než Slunce. Hvězdy tohoto typu bývají velmi náladové a dramaticky mění svá spektra i zářivost. Mezi lety 2001 a 2011 to byl vděčný cíl pozorování. Loni na ni Allanův tým zaměřil různé spektrografy soustavy VLT, včetně zařízení ESPRESSO (Echelle Spectrograph for Rocky Exoplanet and Stable Spectroscopic Observations) a X-shooter. Hvězdu už ale nespatřili.

 

Co se mohlo stát? Jednou z možností je, že se hvězd zhroutila do černé díry. Pokud to tak skutečně bylo, tak to muselo proběhnout velmi nestandardním způsobem. Je zcela neobvyklé, že by zářivá modrá proměnlivá masivní hvězda zanikla bez pořádné supernovy. Další možností prý je, že hvězda v předsmrtných křečích vyvrhla tolik hmoty, že teď září o poznání méně a její záře může být blokována vyvrženým materiálem, nebo okolním prachem či plynem. K řešení této pozoruhodné letní hádanky by mohl významně přispět nový teleskop ESO, čili Extremely Large Telescope. Pozorování by měl zahájit v roce 2025 a jeho výkon bude takový, že by měl v Kinmanově trpaslíkovi rozlišovat jednotlivé hvězdy.

 

Video: Zooming in to the Kinman Dwarf galaxy

 

Literatura

ESO 30. 6. 2020.

Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 496: 1902–1908.

Datum: 01.07.2020
Tisk článku

Související články:

Pozorovali jsme poprvé zrození černé díry z umírající hvězdy?     Autor: Stanislav Mihulka (14.09.2016)
Masivní hvězda vyšuměla do černé díry bez exploze supernovy     Autor: Stanislav Mihulka (31.05.2017)
Tiché díry: Rychle rotující hvězdy se mohou zhroutit bez supernovy     Autor: Stanislav Mihulka (12.06.2020)



Diskuze:

Jules Verne

Jaroslav Kousal,2020-07-01 15:19:47

Divím se, že si nikdo nevzpomněl na elektrické pušky Julese Verna :)
(str. 107) https://pdfknihy.maxzone.eu/books/verne/dvacet_tisic_mil_pod_morem.pdf

Odpovědět

Iný lepší model

Michal Lichvár,2020-07-01 14:50:21

Asi by sa chcelo poobzerať po inom modely vzniku, života a zániku hviezd.

Napr. takého, elektrického? https://electric-cosmos.org/sun.html

"The Sun may be powered, not from within itself, but from outside, by the electric (Birkeland) currents that flow in our arm of our galaxy as they do in all galaxies."

V tomto modely by proste hviezda zhasla lebo prestala byt napajana, ako ziarovka. Je to kapanek jednoduchsie a nevyzaduje to komplikaciu modelu roznymi pseudoprvkami, ktore umoznuju kolaps hviezdy bez supernovy.

Tak ako na prelome 19. a 20. storocia bol kvoli pozorovaniam neudrzatelny model eteru, zacina byt teraz neudrzatelny sucasny kosmologicky model, kde hlavnu ulohu hra gravitacia. Zamente su za elektromagnetizmus a vela pozorovani dostane zmysel ... lenze velka cast astronomickeho vedeckeho spektra nebude mat co zrat, lebo tento model nepotrebuje temnu hmotu.
A tiez by sa asi politici pytali, co ste to len drahi vedci videli ked nie ciernu dieru. Naco sme Vam to dali peniaze, ked ste nam ukazali nieco, co neexistuje :)

Odpovědět


Re: Iný lepší model

Jan Novák9,2020-07-01 17:13:03

Slunce vydává 4 miliony tun hmoty přeměněné na energii každou vteřinu. Při atomovém výbuchu se přemění pár gramů hmoty na energii. Zajímavé že si ještě nikdo nevšiml kabelů o průměru Jupitera které podle vás vedou do Slunce. Potřebný výkon by musel proudit nějakou jinou dimenzí, už přenos energie kterou vydává Slunce ve formě elektřiny by vypařil Zemi - je na to příliš blízko. Stačí když kolem proletí trochu plazmy a máme problémy s indukovanou elektřinou - a to je naprosto zanedbatelná troška energie Slunce. To můžete zrovna říct že Slunce by mohlo být bránou do jiné dimenze s teplotou 13 milionů stupňů.

A to vůbec nezmiňuju nutnost nějaké Galaktické Elektrárny která by těch 100 miliard až 1 bilion hvězd rozsvítila. To bude asi Bůh šlapající na rotopedu pohánějícím alternátor.

Odpovědět


Re: Re: Iný lepší model

Mojmir Kosco,2020-07-02 07:46:53

A ten bůh je holograficky! Spis by mne zajimalo jak detailní je "světlo " neboli když se kouknu na měsíc tak vidim omnoho méně nez dalekohledem kdyz budu mit nekonečný "dalekohled" bude videt nekonecne víc?

Odpovědět

Takže světlo z tohoto objektu

Tomáš Novák,2020-07-01 09:53:12

...které nyní pozorujeme, opustilo svůj zdroj v době pozemské pozdní křídy. Daspletosauři by měli radost :-) Mimochodem, mohla by podobná astronomická událost v mnohem větší blízkosti ohrozit pozemský život?

Odpovědět


Re: Takže světlo z tohoto objektu

Zdenek Mazanec,2020-07-01 11:37:36

Pokud se zhroutila primo do cerne diry bez exploze, tak by musela byt velmi blizko na to, aby rozvratila gravitacni rovnovahu slunecni soustavy.
Pokud vybuchla jako super/hypernova aniz bychom si toho vsimli, tak zalezi na hmotnosti, ale ano, mohla by. V historii jsou zaznamenany supernovy, ktery by byly problem na vzdalenost cca 150 svetelnych let (naopak jine, ktere by musely byt pouze jednotky svetelnych let daleko na to, aby byly vaznym problemem)

Odpovědět


Re: Re: Takže světlo z tohoto objektu

Zita Šustová,2020-07-01 18:51:35

Když už je tu to „volnější uvažování“ ( snad ho nebudou ortodoxní fyzikové považovat za lidové blábolení ), tak bych nadhodil : říká se často s diskusích, že světlo ze Slunce, který právě v tomto okamžiku vidíme, je „stav existence Slunce“ před 8mi minutami a že kdyby zhaslo, dozvíme se to až za 8 minut…a kdyby zhasla libovolná hvězda, co k nám to její světlo letělo 150 milionů let, tak „co“ tam na tom místě je teď = nyní = ve stopčase od Třesku ??, co ? …a…a co je na místě reliktního záření „nyní = ve stopčase“ ( se dozvíme za 13,8 miliard let, že…?) co tam je nyní ?, možná tam je už nový jiný vesmír, s jinejma zákonama, jinými galaxiemi, a jinými „zelenými mužíky“.

Odpovědět


Re: Re: Re: Takže světlo z tohoto objektu

Jan Adamek,2020-07-01 19:10:10

Je úplne jedno kedy sa hviezdne udalosti stali. Všetky ich účinky k nám dofrčali práve teraz rovnako rýchlo ako svetlo.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz