Summit sesazen: Nejrychlejší superpočítačem světa se stal japonský Fugaku  
Japonsko se po 9 letech vrací do čela žebříčku superpočítačů TOP500. Na první místo prorazil nový superpočítač Fugaku s výkonem 415,5 petaflops, který téměř třikrát převyšuje dosavadního šampiona, americký superpočítač Summit z laboratoří ORNL.

Superpočítač Fugaku. Kredit. RIKEN.
Superpočítač Fugaku. Kredit. RIKEN.
Ostře sledovaný žebříček nejvýkonnějších superpočítačů světa, slavný TOP500, se právě dočkal nové aktualizace, která přinesla zásadní změnu. Z první příčky byl sesazen americký superpočítač Summit z Oak Ridge National Laboratory a ve vedení ho nahradil nově vybudovaný japonský superpočítač Fugaku. Ten je výsledkem spolupráce japonského výzkumného institutu RIKEN a společnosti Fujitsu.

Institut RIKEN, logo.
Institut RIKEN, logo.

Superpočítač Summit se ocitl na druhém místě, se svým výkonem zhruba 148,6 petaflops, čili milionů miliard operací v pohyblivé řádové čárce za sekundu. Dominující Fugaku zvládá 415,5 petaflops, což je téměř třikrát více. Jak uvádějí jeho tvůrci, v některých speciálních typech výpočtů Fugaku dosahuje výkonu vyššího než 1 000 petaflops, čili než 1 exaflop. Pro srovnání, Xbox nové generace, který by se měl letos objevit na trhu, má grafický procesor s výkonem 12 teraflops, což je přibližně jedna setina petaflopu.

 

Superpočítač Fugaku má ve svých „vnitřnostech“ celkem 158 976 na míru šitých čipů od Fujitsu, které jsou vybaveny 48 výpočetními jádry. Dostat se do čela TOP500 není v dnešní době snadné pro žádnou ze zemí, které stavějí superpočítače. V Japonsku na to při stavbě Fugaku potřebovali více než šest let času a 1,2 miliardy dolarů. Navíc se tam Fugaku nejspíš nebude slunit dlouho. Superpočítače teď ve světě rostou jak houby po dešti.

Sesazený šampion, americký Summit. Kredit: Carlos Jones/ORNL.
Sesazený šampion, americký Summit. Kredit: Carlos Jones/ORNL.

Nový král ještě nevládne. Fugaku, který je umístěný v prostoru institutu RIKEN v japonském Kobe, zahájí plný provoz zřejmě až v příštím roce. Jeho dramatická výpočetní síla je ale již z části k dispozici. Momentálně bojuje proti koronaviru a řeší sofistikované analýzy šíření infekční kapiček z lidského dechu vzduchem. Fugaku tím potvrzuje, že superpočítače nejsou jen na parádu a na těžbu prestiže. Jejich pomoc s náročnými výpočty všeho možného, od předpovědí počasí až po modelování molekul, je dnes již neocenitelná.

 

Fugaku je prvním japonským superpočítačem od roku 2011, který se dostal do čela TOP500. Jeho konstrukce je založená na architektuře ARM. Procesory s touto architekturou jsou v porovnání s jinými podobnými typy jednodušší a méně náročná na energii. Zároveň to prý ale neznamená, že by byly méně výkonné. To pak záleží na softwaru a dalších okolnostech.

 

Nejnovější aktualizace hitparády superpočítačů TOP500 byla již 55. v pořadí. Ve své nynější podobě zahrnuje superpočítače o celkovém výkonu 2,23 exaflops. Při předcházející 54. aktualizaci, která se objevila před půl rokem, to přitom bylo jen 1,65 exaflops. Superpočítače mají žně.

 

 

Literatura

Science Alert 24. 6. 2020.

Datum: 25.06.2020
Tisk článku

Související články:

Čína kraluje žebříčku nejrychlejších superpočítačů už 7. rok     Autor: Stanislav Mihulka (21.06.2016)
Summit: USA přebírají titul nejvýkonnějšího superpočítače světa     Autor: Stanislav Mihulka (12.06.2018)
Exascale závody: Nejrychlejším superpočítačem světa by se měl stát Frontier     Autor: Stanislav Mihulka (09.05.2019)
Exascale současnost - Zettascale budoucnost     Autor: Jan Turoň (12.05.2019)
Uživatelé Folding@home vytvořili zdaleka nejvýkonnější superpočítač planety     Autor: Stanislav Mihulka (20.04.2020)



Diskuze:

Ne :)

Karel Brezina,2020-06-25 11:45:40

FLOPS je zkratka pro počet operací v pohyblivé řádové čárce za sekundu (FLoating-point Operations Per Second).
Kolik to má procesorů/jader/procesů/vláken/atd., nikoho nezajímá.
Nicméně celá definice je samozřejmě dost obecná (co to je přesně "operace ..."). To už je jiný problém.

Odpovědět


Re: Ne :)

Vladimír Bzdušek,2020-06-25 17:01:40

Ne :)
Asi si nerozumieme. Ten pomer by vypovedal o kvalite architektúry, interkomunikácie ... etc. etc. Ak postavím technicky identický stroj s dvojnásobkom HW, a jeho výkon bude zhruba dvojnásobný, tak v čom je pokrok? Veď to isté dokážem spočítať s dvoma pôvodnými strojmi, nie?
P.S.
Za dobu svojej kooperácie s počítačmi som si definoval 3 pravidlá:
1. Najlepší HW je ten, ktorý mám k dispozícii
2. Najlepší SW je ten. ktorý ovládam
3. Všetko ostatné je pre mňa nepodstatné

Odpovědět


Re: Re: Ne :)

Václav Dvořák,2020-06-25 22:48:36

Pokrok to bude i v tom případě - pro instituce a laboratoře, které mohou takový stroj využívat... Pro obor počítačů bude pokrok postavit počítač s dvojnásobným výkonem, ale se stejným watt příkonem a to je myslím motor pokroku - v opačném případě to totiž může narazit na kritérium ekonomičnosti investice a pohled daňového poplatníka, potažmu vyvolat politický boj - zvlášť když jde jako v tomhle případě o miliardy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ne :)

Martin Grajcar,2020-07-05 01:23:29

Ten prikon asi nebude financne moc hrat roli kdyz ten kram stoji miliardu. Problem muze byt odvest to teplo.

Ale myslim ze nejvetsi problem u takove masiny je zaridit, aby tech 160k chipu dokazalo rozumne spolupracovat (komunikace je problem uz v mensim meritko) a aby se to nepodelalo kdyz jich par odejde. A ze kazdou chvili par chipu odejde je pri jejich poctu nevyhnutelny.

Odpovědět

Folding@Home

Radim Křivánek,2020-06-25 10:13:50

Pokud uvádějí výkon "v některých speciálních typech výpočtů", měli by se porovnávat také se sítí Folding@Home, která pro dobře distrubovatelné biochemické výpočty dosahuje letos trvale výkonu řádově 1000 PetaFlops, a přitom je skoro zdarma složená z počítačů dobrovolníků po celém světě.

Odpovědět


Re: Folding@Home

Václav Dvořák,2020-06-25 22:38:23

Existují kategorie úloh, které na takovém virtuálním supercomputeru běžet nemůžou a to z mnoha důvodů.

Odpovědět

Aby to dávalo zmysel,

Vladimír Bzdušek,2020-06-25 08:59:47

nemali by sa tie petaflopsy normalizovať na počet procesorov, resp. jadier ?

Odpovědět


Re: Aby to dávalo zmysel,

Václav Dvořák,2020-06-25 22:42:38

A to jako k čemu? Z pohledu vědce nebo zadavatele je pro vás důležité, za jak dlouho dostanete výsledek na vaše zadání. Nějaké normalizace souvisejí s vyhodnocováním efektivity, různých dalších ekonomických hledisek nebo porovnání s jinými supercomputery a architekturami, ale jinak jsou celkem irelevantní.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz