Je to věčná otázka, která záhy napadne každého, kdo se kdy zahledí na noční oblohu. Je tam někde civilizace inteligentních bytostí, která by se v hrubých rysech podobala té naší? Anebo jsme, přinejmenším v okolním vesmíru úplně sami? Smysluplná odpověď na tuhle docela jednoduchou otázku se ukázala být velice obtížnou, protože naše informace o prostředí v Mléčné dráze, natož o jiných galaxií vždy byly a stále jsou jen velice kusé. Proto není divu, že se naše odhady počtu takových civilizací pohybují v naprosto divokém rozptylu, od studené nuly až po velmi žhavé miliardy.
Naše znalosti v tomto směru se ale postupně rozšiřují, takže se odborníci mohou pouštět do sofistikovanějších odhadů počtu rozvinutých CETI (Communicating Extra-Terrestrial Intelligent) civilizací v okolním vesmíru, aniž by přitom vypadali naprosto směšně. Nedávno se do této náročné, ale mediálně vděčné práce pustil tým, který vedl astrofyzik Christopher Conselice z britské University od Nottingham. Jejich výzkum publikoval časopis Astrophysical Journal.
Conseliceho tým využil k řešení tohoto problému nový přístup, který bere v potaz evoluci v kosmickém měřítku. Vyšli z předpokladu, že se inteligentní život na jiných obyvatelných planetách vyvíjí podobně jako na Zemi. A nakonec dospěli ke konzervativnímu odhadu, že by v Mléčné dráze mohlo sídlit 36 aktivních, inteligentních a komunikace schopných civilizací. Svůj výpočet nazvali „Astrobiological Copernican Limit“. Jejich čísla jsou sice stále na pomezí science-fiction, ale proč se v době pandemie nezasnít?
Podle autorů studie jsou odhady počtu cizích civilizací obvykle založené na určování hodnot klíčových proměnných. Ty se ovšem stále podstatně mění. Conselice s kolegy tyto proměnné zjednodušují, v podobě Astrobiological Copernican „Weak“ a „Strong“ podmínek. Berou v potaz například historii vzniku hvězd v galaxii, metalicitu hvězd nebo pravděpodobnost výskytu planet typu Země v obyvatelné zóně.
Jejich myšlenkový experiment ukázal, že pro tyto odhady je zásadní, jak dlouho jsou takové civilizace aktivní v „komunikaci“, čili jak dlouho taková civilizaci prozrazuje svou existenci prostřednictvím rádiových signálů, případně i dalších typů elektromagnetického záření. Jestliže mimozemské technologické civilizace trvají tak dlouho, jak ta naše, které je teď asi tak 100 let, tak by v Mléčné dráze mělo být asi tak 36 takových civilizací. A je to podle nich spíše konzervativní odhad.
Conselice a spol. dále odvodili, že pokud se takové civilizace rovnoměrně šíří Mléčnou dráhou, tak by nejbližší CETI civilizace měla být od nás vzdálená asi tak 17 tisíc světelných let a měla by obývat planetu v obyvatelné zóně u červeného trpaslíka. Takovou civilizaci v dohledné době v podstatě nemáme šanci odhalit a šance na mezihvězdnou komunikaci jsou prakticky nulové. Zároveň prý není vyloučené, že jsme v Mléčné dráze jedinou technologickou civilizací.
Podle Conseliceho se prostřednictvím pátrání po CETI civilizacích můžeme vlastně dozvědět, jaké jsou naše vlastní vyhlídky. Jestliže zjistíme, že v Mléčné dráze se občas vyskytují civilizace podobné naší, tak to znamená, že by naše civilizace mohla fungovat ještě slušně dlouhou dobu. Pokud se ale ukáže, že v Mléčné dráze není žádná aktivní mimozemská civilizace, tak to je pro naši budoucnost spíše špatné znamení. U výzkumných prací tohoto typu je ale třeba mít na paměti, že jde jen o myšlenkový konstrukt, nikoli výsledky experimentu. Ale nechme se překvapit :)
Video: NASA MARS: Christopher Conselice, Professor of Astrophysics
Literatura
V blízkém vesmíru nejsou pokročilé technologické civilizace
Autor: Stanislav Mihulka (18.09.2015)
Jak najít pokročilou civilizaci? Pozorováním fyzikálně nemožných jevů
Autor: Stanislav Mihulka (03.07.2016)
Mohli by mrtví mimozemšťané zachránit lidstvo?
Autor: Stanislav Mihulka (27.05.2019)
Diskuze:
Fermiho paradox
Marek Fucila,2020-06-23 00:24:42
Moznosti ako je to s inteligentnym zivotom su velmi pekne zhrnute tu:
https://waitbutwhy.com/2014/05/fermi-paradox.html
definice inteligentního života
Jakub Fiala,2020-06-22 11:39:41
Na těhle diskuzích mě vždycky zarazí, že předpokládají inteligentní život podobný tomu našemu. Každého snad musí napadnout, že by mohla existovat intelignce na jíné bázi. Ať už z chemického hlediska C x Si ap. nebo něco nevázaného (nebo minimálně) na klasickou hmotu (počítačové konstrukty a AI).
Pohlad z ineho smeru
peto peto,2020-06-21 22:20:59
Podla mna by otazka zivota vesmiru a vubec mala zacinat nejak takto:
Je mozne aby zivot podobny nasmu ludskemu mohol vzniknut skor, alebo sme vznikli tak skoro ako sa len dalo?
Bola to len smola, alebo prirodny zakon za dinosaury nevynasli internet avobec civilazaciu (alebo vynasli)?
Ak sme vznikli tak skoro ako sa len da...potom pnikoho neobjavime, lebo su vsetci na rovnakej, alebo nizsej urovni ako my (a signaly sem este nedoleteli).
Ak sme posledny....potom mozno uz nikoho nezaujmame ;-)
Kym nebudeme mat jasno o tom, ako vznika zivot a "nasa inteligenvia", nase hladanie bude len vecou nahody a fantazirovania.
Inteligence.
Pavel Hulva,2020-06-17 17:48:40
Musím Vás zklamat, uniká Vám jedna podstatná věc, "inteligence" je anomálie, života je vesmíru spousty, "inteligence" nikoliv, na to je vesmír příliš malý. :))))
Nula
Rio Malaschitz,2020-06-17 15:59:09
Za menej ako 100-200 rokov budeme schopní poslať k najbližším hviezdam raketu plnú robotov a umelej inteligencie. Za pár desať-tisíc rokov doletí k Proxima Centauri, zaparkuje pri nejakom asteroide a roboti začnú stavať továrne na nových robotov a nové rakety. Tak za 20-100 rokov budú schopní vyslať z Proxima Centauri ďalšie rakety a takto geometrickým radom sa začnú rozmnožovať do celej galaxie. Dokonca aj na miesta, ktoré nie sú zo Zeme vidieť. A cez túto sieť rakiet môžu posielať informácie na Zem.
Za 3 milióny rokov by sme tak robotmi obsadili celú galaxiu. Od vyhynutia dinosaurov by sa celý proces mohol zopakovať 20x. Dosť času aby sme mali družicu okolo každej planéty v celej galaxii.
A doteraz to evidentne žiadna civilizácia neurobila.
Re: Nula
Peter Somatz,2020-06-17 23:17:21
Skuste si to predstavit na priklade napr. teleskopu Jamesa Webba. Priprava trva roky. Cena je velmi vysoka. Pre realizatorov projektu je k dispozii cela ludska civilizacia a jej vydobytky. Veci sa daju kupit na trhu. Su tu tovarne, priemysel, vyskum, vyvoj.
A teraz si predstavte ze ste na nejakom asteroide. Nemate nic. Aj keby sa Vam podarilo vytazit nejake kovy, staci aby chybala nejaka zemina so vzacnym kovom, ktory potrebujete do elektroniky a ste nahraty. Inak povedane, je mozne, ze na nejakom mieste sa zaseknete (pravdepodobne uz na Proxima Centauri) a dalej sa nepohnete.
využití přesných výpočtů z nepřesných čísel
Milan Vnouček,2020-06-17 10:51:45
35 - 37 to je v podstatě jedno jelikož se "prozrazujeme" el-mag. zářením max. 100 let tak o nás ví jen velmi málo hvězdných soustav v okolí... Na delší vzdálenosti jsou ty vlny tak slabé, že to nemá ani cenu lovit z toho šumu.. Jen pro zajímavost Drakeova rovnice funguje nejen s kosmickými pravděpodobnostmi, ale i s těmi co jsou dány civilizačním vývojovem. Ty mají ještě víc otazníků než ty kosmické. Proto souhlasím s kolegou je jich 37 a udělali chybu ve výpočtu neb tam nezahrnuli "bulharskou" kostantu.
42
Igi2 Menovatel,2020-06-17 10:48:05
Aspoň fanúšikovia Stopárovho sprievodcu po Galaxii sú si istí.
A ak je najbližšia civilizácia ausgerechnet 17000 ly, zjem svoju šiltovku (klobúk nemám).
Prekvapovalo ma, že také hausnumero by zverejnil seriózny časopis - až kým som si nepozrel abstrakt. Tam je odhad 17000 ^(+33600 -10000) ly a tých civilizácií 36 ^(+176 -32), jasných 42 :).
Upravme dolné hranice: -17000 resp. -35 a sme doma.
Cerveny trpaslik
Zdenek Mazanec,2020-06-17 10:03:01
...osobne jsem studii prestal brat vazne v okamziku, kdy prohlasila, ze by zminene civilizace mely byt na planete v obyvatelne zone cerveneho trpaslika.
Neznam pro civilizaci planujici svou dlouhodobou existenci mene pratelske prostredi.
Re: Cerveny trpaslik
Florian Stanislav,2020-06-17 11:24:25
https://www.osel.cz/7727-erveni-trpaslici-jako-adepti-na-nalezeni-mimozemskeho-zivota.html
http://www.distantworlds.wz.cz/DisWorlds1-2/ET/RedDwarfLife.htmhttps://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/na-planetach-u-chladneho-cerveneho-trpaslika-muze-byt-vic-kapalne-vody-nez-na-zemi-40070585
https://www.scienceworld.cz/aktuality/zivot-na-planetach-u-cervenych-trpasliku-6718/
Názory na možnost života na planetách u červených trpaslíků jsou různé, jako na všechno. Dlouhá doba stabilního života je předpoklad do daleké budoucnosti (od desítek miliard let výše) červeného trpaslíka může ale i znamenat, že podmínky pro vznik jednoduchého života předešly náš planetární systém o mnoho miliard let. Červení trpaslíci tvoří většinu hvězd ( přes 60%?).
Vychází to z Drakeovy rovnice
Jan Šimůnek,2020-06-17 09:25:57
viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Drakeova_rovnice
Nicméně naprostá většina parametrů do ní dosazovaných je doslova cucána z prstu. Tady došlo asi k jakémusi upřesnění některých z nich na základě posledních objevů v oblasti exoplanet, nicméně i tam je spousta nejasností.
Další věcí je, že život na Zemi byl minimálně dvakrát za dobu existence obratlovců drasticky redukován (vymírání na konci Permu a "dinosauří" impakt), takže zde mohly, nebýt těch katastrof, vzniknout myslící bytosti klidně už před stovkami či desítkami milionů let. Není také úplně jasné, kam zmizeli obrovití hlavonožci, kteří skládali "bezúčelné leč estetické" obrazce z kostí svých kořistí (nalézané na dnech pradávných moří), a zda by za jiných okolností nebyli s to vytvořit civilizaci i oni.
Je ovšem otázka, zda budeme vůbec s to identifikovat pozorované projevy civilizace staré desítky nebo dokonce stovky milionů let jako takové, tj. odlišit je od dosud neznámých přírodních jevů.
Re: Vychází to z Drakeovy rovnice
Daniel Konečný,2020-06-17 11:54:12
Zrovna masová vymírání beru jako evoluční tlak, který by v dlouhodobém horizontu mohl vývoj inteligence spíše zrychlit. Ale dívat se na to dá ledajakým způsobem. Jedinou pravdou zůstává, že o tomhle nevíme nic moc, dokud máme k dispozici jediný vzorek života.
Re: Re: Vychází to z Drakeovy rovnice
Jan Novák9,2020-06-17 14:48:48
Masová vymírání ale hlavně silná radioaktivita. Kolik systémů s obyvatelnými planetami se nachází poblíž místa kde se pár milionů let před vznikem stazily neutronové hvězdy?
Radioaktivita silně zrychluje mutace, bez ní by tu pořád byli jen jednobuněční. Pokud není nutná k samotnému vzniku života.
Včera jsem je přepočítal
Mirek Stohr,2020-06-17 09:23:54
Zrovna včera večer jsem je přepočítal, je jich 37! Fakt.
Bohužel neověřitelné
Jaroslav Zahajsky,2020-06-17 08:56:18
A není jich ve skutečnosti jen 35?
Re: Bohužel neověřitelné
Vít Prokop,2020-06-17 09:24:59
I když se Conseliceho myšlenkový konstrukt stalo „cool“ brát za poněkud nehodný seriózní vědy, tak na druhou stranu misky vah je dobré vzít v úvahu i nové poznatky, které ještě ani nemohl v době sepisování článku znát. Například ty o upřesňování hustoty hvězdné hmoty. Hluboké zobrazování rovněž odhaluje stále větší počty populací dříve nezjištěných galaxií s nízkým jasem,… to vše spíš (z pohledu statistiky) nahrává Conseliceho myšlenkovým úvahám, než aby je znevažovalo.
Re: Re: Bohužel neověřitelné
Jaroslav Zahajsky,2020-06-17 10:19:14
Chraňtež mě všechny kvarky, abych číkoli myšlenky znevažoval. Jen, i kdyby ten odhad byl sebepřesnější, nic se z něj nedovíme. Co je nyní ve vzdálenosti 17 tis. ly se možná dozvíme z přijmutého elmag. záření, ale až za 17 tis. let, nikdy tam nedoplujeme a i kdyby tam těch civilizací bylo 3x36, je to hezké pro snění pod noční oblohou. Navíc, vyjdeme-li z tvrzení, že rychlost světla je maximální a fyzikální zákony platí stejně v celém vesmíru, neznamená to, že v celém vesmíru platí stejná biologie. Znáte to: za přesně daných fyzikálních a chemických parametrů, jako jsou teplota, tlak, hustota, velikost prostoru, chemické složení prostředí a další, se živé organismy chovají, jak je právě napadne.
Re: Re: Bohužel neověřitelné
Radoslav Porizek,2020-06-17 12:57:02
Samotna intepretacia vysledku ako 36, pricom interval spolahlivosti je 4 az 211 je junk science (spravne je to "zhruba niekolko desiatok").
Pricom samotny inteval spolahlivosti (4,211) je tiez velmi podozrivy, dovolim si silne pochybovat, ze kumulativna nepresnost sucinu vsetkych 7 clenov je tak extremne mala.
Ano, existencia mimozemskych civilizacii je velmi popularna tema, ale je skodlive sa tvarit, ze ide o serioznu vedu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
