Článek obsahuje vzorečky a proto jej připojujeme ve formátu pdf. Ke stažení zde:
Významné úspěchy České republiky v oblasti bezpečnosti jaderných elektráren(update).pdf
Diskuze:
Nízká kolektivní dávka?
Viktor Goliáš,2020-06-10 23:29:48
Autor je pravděpodobně regulátor ze SÚJB a myslí si, že bezpečnost našich jaderných elektráren je důsledkem jejich kontrolní činnosti. No to si opravdu nejsem jist…
Z těch výročí autor zapomněl na ratifikaci Smlouvy o nešíření zbraní hromadného ničení (1970), kde podpisem zpřísňujícího dodatku (2005) začal být uran v ČR pod prohibicí, což je, jak nás učí historie, ten nejhorší způsob regulace. (Např. zabavováním chemikálií uranu na školách jistě zasazujeme tvrdou ránu mezinárodnímu nukleárnímu terorismu.)
Stále se snižující limity se dostaly již pod přírodní úrovně ozáření. S kolegy se shodujeme, že současné drakonické regulace tvrdě dusí jakoukoli vědeckovýzkumnou a výukovou činnost v radiačních oborech i starší veřejnost radioaktivitou, včetně přírodní (např. o tzv. „nebezpečí“ radonu je pěkný článek i v archivu Osla). Ve skutečnosti je současný zákon v důsledcích Protiatomový s předpisy, které můžeme bez uzardění označit jako toxické.
Také ostatním čitatelům připadá podivné, že kolektivní dávka v českých jaderných elektrárnách je zcela úplně nejnižší ze všech zemí, i při podobném reaktorovém vybavení? Že by to bylo SÚJB-controllingem??? Nabízím alternativní vysvětlení: Osobní dozimetry již dávno nejsou neemotivní informací pro pracovníka, jakou že to dávku záření obdržel. Celkem zavedenou praxí je, že když hrozí, že by „něco“ bliklo, tak se prostě dozimetr nechá v šuplíku stolu (elektronický se prostě vypne) a „jde se na to“. Pokud se totiž na dozimetru „něco“ objeví, nastává kolotoč vyšetřování a dalších nepříjemností, vyplývajících z kombinace represivní povahy předpisů a směšně nízkých normovaných úrovní. To opravdu nechcete…
Takže vlastně nezvykle nízké hodnoty naměřené kolektivní dávky tou kontrolní činností způsobeny jsou, i když nepřímo. Ale také asi budou dost daleko od reality. Prostě lidé mají zcela přirozeně tendenci dodržovat jen ty předpisy, které považují za rozumné.
Re: Nízká kolektivní dávka?
Libor Urbancik,2020-06-17 11:29:06
Vážený pane Goliáši,
dlouho, velmi dlouho jsem váhal, zdali mám Vám odpovědět. Nechtěl a nechci Vás urazit. Přátelé a kolegové mě však přesvědčili, aby diskuse vyšuměla do ztracena, a abych odpověděl. Berte proto prosím následující text jako ne dehonestační, ale jako vysvětlující. Z komentáře pana Goliáše vyplývají tyto závěry:
1. Pan Goliáš si nepřečetl nadpis článku a možná ledabyle přelétl článek. Nemohl by totiž napsat „Z těch výročí autor zapomněl na ratifikaci Smlouvy o nešíření zbraní hromadného ničení (1970), kde podpisem zpřísňujícího dodatku (2005) začal být uran v ČR pod prohibicí, což je, jak nás učí historie, ten nejhorší způsob regulace.“ Smlouva o nešíření zbraní hromadného ničení totiž nic nevypovídá o jaderné energetice v České republice, o které je naopak článek.
2. Pan Goliáš zcela jasně nikdy nebyl v kontrolovaném pásmu české, nebo zahraniční jaderné elektrárny, protože pokud by tam byl, a znal, jak to v kontrolovaném pásmu chodí, pak by nemohl napsat, že „Osobní dozimetry již dávno nejsou neemotivní informací pro pracovníka, jakou že to dávku záření obdržel. Celkem zavedenou praxí je, že když hrozí, že by „něco“ bliklo, tak se prostě dozimetr nechá v šuplíku stolu (elektronický se prostě vypne) a „jde se na to“. Pokud se totiž na dozimetru „něco“ objeví, nastává kolotoč vyšetřování a dalších nepříjemností, vyplývajících z kombinace represivní povahy předpisů a směšně nízkých normovaných úrovní. To opravdu nechcete…“. V kontrolovaném pásmu jaderné elektrárny není „celkem zavedenou praxí, že když hrozí, že by „něco“ bliklo, tak se prostě dozimetr nechá v šuplíku stolu (elektronický se prostě vypne)“. V kontrolovaném pásmu jaderné elektrárny není totiž žádný šuplík žádného stolu. Procedura vydávání dozimetrů je relativně složitá a je plně v rukou, a hlavně v databázovém systému dozimetrické služby, která vydává dozimetry (je jich běžně čtyři až pět při vstupu do kontrolovaného pásma jaderných elektráren), které se:
a) hlídají navzájem,
b) doplňují pro různá záření tak, aby žádný druh záření o všech vlnových délkách nebyl opomenut (α, β, γ všech vlnových délek a neutrony všech energií),
c) a mají různou funkci (signální, výstražnou, záznamovou, prostorového snímání, aby bylo možné vypočítat, který orgán těla pracovníka byl, a jak ozářen).
Je zcela vyloučeno, aby na pracovišti 4. kategorie, jakou je jaderná elektrárna, si pracovníci sami rozhodovali, jaké dozimetry si vezmou a zda vůbec, jaké ochranné pomůcky si vezmou a zda vůbec. Každý pracovník je povinen se řídit příkazy dozimetrické služby, která odpovídá za to, aby neposlala někoho do nepřijatelného rizika. Při mnoha, nikoliv však všech, pracích doprovází pracovníky pracujících v kontrolovaných pásmech jaderných elektráren, služba dozimetrické kontroly primární části elektrárny, kterou je profesionál dohlížející na bezpečné chování pracovníků. Pracovník, i když jej nikdo nekontroluje, je veden k vysoké odpovědnosti, motivací jsou ovšem zejména peníze. Jakmile pracovník poruší bezpečnostní pravidla a neohlásí toto svoje pochybení, a zjistí se to, a ono se to vždycky zjistí, protože, jak bylo výše uvedeno, dozimetry se hlídají navzájem, nikdo odpovědný tohoto neodpovědného pracovníka do kontrolovaného pásma už nikdy nepustí. To ovšem znamená pro přestupce prudký propad v příjmech dotyčného přestupce, protože práce v kontrolovaných pásmech jaderných elektráren je (mimořádně) dobře placená. Hazardovat se svou výplatou se (skoro) nikdo nikdy neodvážil (ale našli se ovšem odvážlivci, ti se ovšem již do kontrolovaného pásma nikdy nepodívali). Služba dozimetrické kontroly určuje, jaké dozimetry si pracovník do kontrolovaného pásma vezme. Jde zejména o dozimetry:
• filmový s různými filtry pro odlišení energií, směru a druhu záření,
• termoluminiscenční pro všechny fotony včetně tvrdých fotonů,
• radiofotoluminiscenční pro měření zejména nadlimitních nebo havarijních dávek, které mají zajištěnu dlouhodobou stabilitu odezvy, konstantní a vysoké citlivosti na dopadající fotony (částečně i neutrony) a nízkou energetickou závislost a jsou kontrolou jiných dozimetrů,
• neutronový pro detekci a evidenci neutronů,
• elektronický se signalizační a výstražnou funkcí.
Neumím si představit, jak by někdo dokázal se zbavit svých dozimetrů, a proč by to nakonec dělal?
3. Pan Goliáš píše, že „Pokud se totiž na dozimetru „něco“ objeví, nastává kolotoč vyšetřování a dalších nepříjemností, vyplývajících z kombinace represivní povahy předpisů a směšně nízkých normovaných úrovní. To opravdu nechcete…“. Tento jeho názor opět vypovídá o neznalosti skutečné situace v kontrolovaných pásmech českých jaderných elektráren. Drtivá většina dávek je normálních. Těch opravdu zvláštních je málo, a jsou na očekávatelných místech a za očekávatelných pracovních podmínek. I když se někdy objeví nadlimitní ozáření, je skutečně nutné vyšetřit, proč se objevilo, aby se zamezilo opakování nepříjemné situace. Pro pracovníka nenastává „kolotoč vyšetřování a dalších nepříjemností, vyplývajících z kombinace represivní povahy předpisů a směšně nízkých normovaných úrovní“. Jde o normální pracovní postup a všichni zaměstnanci prošli školením, kde se dozvěděli, co je čeká, a v jaké situaci. Jde o normální vyhodnocení každých činností, kterému se říká debriefing a tuto proceduru podstupují všichni pracovníci, kteří pracovali v kontrolovaných pásmech jaderných elektráren a debriefing v případě nadlimitního ozáření nijak nevybočuje z rámce všech ostatních debriefingů.
Kdyby měl pan Goliáš pravdu, že na českých jaderných elektrárnách se systematicky podvádí, pak by odhalil kolosální podvod mezinárodních rozměrů (a stal by se geniálním). Jenže české jaderné elektrárny podléhají internímu auditu ČEZu, externímu auditu SÚJB a superkontrolám z asi 5 mezinárodních organizací (MAAE, OECD, Euroatom, ICRP, WENRA). Podvody by neunikly, zejména ne proto, že Rakousko známé svými antijadernými aktivitami obsazuje některé kontrolní posty pro inspekce na českých jaderných elektrárnách svými lidmi, aby Česko a ČEZ prostě nachytali na hruškách. Za 35 let české komerční jaderné energetiky se to ani jednou nepodařilo. Z toho opět plyne „genialita“ pana Goliáše. A s takovým materiálem, který o věcech nemá ani zdání a bojuje pouze se svými představami, nikoliv se skutečností musí osel.cz pracovat. Proto je diskuse pana Goliáše, včetně jeho alternativního vysvětlení, vedena v čistě subjektivní rovině.
osa y na obr. 4
Petr Šťastný,2020-06-08 21:27:19
Přijde mi, že hodnoty na ose y u obr. 4 jsou omylem podělené deseti.
Re: osa y na obr. 4
Libor Urbancik,2020-06-08 22:07:32
Vážený pane Šťastný,
pokud si projdete všechny dokumenty na adrese https://www.sujb.cz/jaderna-bezpecnost/hodnoceni-jaderne-bezpecnosti/, zjistíte, že všechny údaje z let 2003 až 2019 jsou konzistentní a v dlouhé časové ose bezrozporné a nejsou tudíž omylem poděleny deseti. Tak to prostě bylo naměřeno. S tím se nedá nic dělat. Samozřejmě mohu uveřejnit příspěvek, ve kterém bude vysvětleno, proč tomu tak je. Vysvětlení je navíc sděleno v předposlední větě mého článku, která se týká zejména Jaderné elektrárny Dukovany.
chyby v překladech
Petr Hrabal,2020-06-07 11:39:38
Prosím opravte si prohozené překlady cold vs hot v sekci : Vysvětlivky některých pojmů uvedených na obr. 2 a 3
Re: chyby v překladech
Libor Urbancik,2020-06-07 17:20:51
Vážený pane Hrabale, děkuji Vám velice za objevení nepříjemné chyby. Již jsem to nahlásil adminovi s prosbou o opravu. Četl jsem to po sobě několikrát, bohužel cizí oči jsou lepší oči. Navíc tam mám hrubku, jak malý školáček: "vyplívá" s měkkým í. Proto se dávají do knih ERRATA. Protože holt vždy něco uteče. Ještě jednou děkuji a pozdravuji, Urbančík
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce