Pohyb supervulkánu Yellowstone během milionů let. Kredit: Kelvin Case / Wikimedia Commons.

Devastující erupce supervulkánů náležejí k těm nejvíce extrémním událostem, jaké tahle planeta během historie zažila. Během supererupce vyletí do oblak přinejmenším tisícinásobek množství materiálu vyvrženého erupcí vulkánu St. Helens v roce 1980. Vzhledem k tomu je poměrně překvapující, že jsme v geologickém záznamu zatím objevili jenom relativně málo konkrétních erupcí supervulkánů.

Thomas Knott v Grey’s Landing. Kredit: University of Leicester.

Není ale všem dnům konec. Vulkanolog Thomas Knott z britské University of Leicester a jeho kolegové vystopovali dvě doposud neznámé mega-erupce, které má na svědomí populární supervulkán v Yellowstone. Jedna z nich je přitom zřejmě to největší a nejděsivější, co kdy Yellowstone předvedl. Výsledky tohoto výzkumu ale zároveň přivedly badatele k závěru, že síla supervulkánu během posledních milionů let zřejmě slábne.

Knottův tým využil k analýze erupcí supervulkánu Yellowstone celou řadu metod, včetně chemických měření, analýz magnetismu, a také radioizotopů. Jak uvádí Knott, klíčovým zjištěním bylo, že vrstvy vulkanických hornin v oblasti supervulkánu, které byly doposud považovány za produkty četných menších erupcí, jsou ve skutečnosti pozůstatkem pouhých dvou kolosálních supererupcí, k nimž došlo ve třetihorách, během miocénu, zhruba před 9 a pak asi před 8,7 miliony let.

Právě mladší ze dvou nově objevených supererupcí, kterou nazvali supererupce Grey’s Landing, je teď největší z vulkanických událostí, jaké známe z celé vulkanické provincie Snake-River-Yellowstone. Podle našich aktuálních vědomostí jde o jednu z pěti největších vulkanických erupcí všech dob. Badatelé odhadují, že událost Grey’s Landing byla asi o 30 procent mohutnější nežli dosavadní držitel rekordu této bouřlivé vulkanické provincie – událost známá jako Huckleberry Ridge Tuff.

Fountain Paint Pot, Yellowstone. Kredit: National Park Service.

Supererupce Grey’s Landing musela být podle Knotta devastující. Území rozlohou odpovídající státu New Jersey pokrylo rozžhavené vulkanické sklo, které tam vše zlikvidovalo. Do stratosféry vylétlo ohromné množství částic. Po celých dnešních USA i široké okolí pršel jemný popel.

Z výzkumu Knottova týmu plyne, že supervulkán Yellowstone vysoptil během miocénu zhruba jednou za půl milionu let. Během posledních 3 milionů let to ale bylo zřejmě jen dvakrát. Zdá se, že se asi trojnásobně snížila kapacita tohoto supervulkánu ke spouštění supererupcí. Podle Knotta jde o velmi výrazný pokles.

Knott zároveň zdůrazňuje, že jejich výzkum je jenom málo relevantní pro odhadování rizika následující supererupce v Yellowstone. V tuto chvíli to vypadá, že se supervulkán probouzí jednou za 1,5 milionu let. Od nejmladší supererupce uplynulo asi 630 tisíc let, takže bychom měli mít asi 900 tisíc let k dobru. Supervulkány jsou ale nevyzpytatelné a Knott upozorňuje, že Yellowstone musíme pečlivě hlídat.

Video: Discovery of Ancient Super-eruptions Indicates the Yellowstone Hotspot May Be Waning

Literatura

Geological Society of America 3. 6. 2020.

Geology online 1. 6. 2020.