Závody ve zbrojení mezi motýli a jejich predátory probíhají už šedesát milionů let. Některé můry se za tu dobu naučily rozumět i ultrazvukovému netopýřímu jazyku, u jiných šel vývoj cestou jednodušší pasivní antisonarové vychytávky. Navzdory své primitivnosti je tak účinná, že se jí v průběhu věků podařilo evoluci stvořit několikrát.

Higgsův boson předpověděli na základě teorie supravodivosti. Po mnoha desetiletí ho nakonec vystopovali na největším urychlovači všech dob. A teď se kruh uzavřel.

Systém WISE 0720-0846, který je dnes vzdálený asi 20 světelných let, před 70 tisíci lety proletěl Oortovým oblakem Sluneční soustavy. Svět se nezbořil a nebylo to asi naposled, za pár desítek tisíc let ho tu máme zpátky.

... aneb o trablech předávaných potomkům jinak, než pošramocenými geny, či špatnou výchovou

Analýza obsahu izotopů dusíku v prastarých horninách dokládá, že pradávné organismy vyvinuly fixaci dusíku o více než miliardu let dříve, než jsme doposud odhadovali.

…aneb Fantastický výzkum Mary Higby Schweitzerové

Singapurský startup Blacksmith Group přichází se 3D tiskárnou a skenerem v jednom. Navíc má oproti srovnatelným zařízením lepší rozlišení, rychleji skenuje a také tiskne větší objekty.

Někdy se uvádí, že až tři čtvrtiny pacientů podstoupivších chemoterapii má narušené kognitivní funkce, tedy zhoršené myšlení. Podobně na tom jsou pacienti s ozařovaným mozkem. Pro ty, které taková léčba teprve čeká, máme z UC Irvine a Memorial Sloan Kettering Cancer Center dobré zprávy.

Kaspersky Lab zveřejní zprávu o kyberútoku na více než 100 bank v Rusku, Japonsku, Spojených státech i v Evropě. Prý je za ním nezávislá skupina hackerů, kteří s bankami pohráli jako kočka s myší.

Femtosekundový rentgenový laser pracoviště SLAC Linac Coherent Light Source zachytil ultrakrátké změny v uspořádání elektronů, k nimž dochází těsně před vznikem chemické vazby mezi kyslíkem a oxidem uhelnatým na rutheniovém katalyzátoru.

Ve hvězdné porodnici ze souhvězdí Pegasa právě vzniká čtyřhvězda. Díky radioteleskopům to máme v přímém přenosu.

Jak si představujete těžbu na asteroidech? Ze Země vystartuje robot, přistane na asteroidu a začne vrtat. Odebraný materiál se pak zpracuje, aby zpět na Zemi putovala co nejčistší surovina. Příznivci pilotované kosmonautiky by jistě rádi viděli těžební stroje obsluhované kosmonauty, někteří by je snad i nechali pracovat ručně. Co když by ale kosmická těžba vypadala docela jinak?

Moc se o tom nemluví, ale je to levné a účinné a proto i u nás roste počet nemocnic, kde transplantací stolice provádějí. Ze zámoří ale nyní přichází zpráva o ženě, které podáním cizích mikrobů jeden problém vyřešili ale do druhého spadla. Dárkyně exkrementů byla totiž baculka a příjemkyně páchnoucího medikamentu, cvičení a dietě navzdory v krátké době dorostla do BMI 34,5. Že je obezita infekční naznačují i pokusy na zvířatech. Prsty v tom má mikrobiom.

...aneb nedoceněný génius prehistorické tvorby by se dnes dožil 110 let

Na univerzitách v Leedsu a Yorku si zopakovali britský úspěch v boji se šifrovacími stroji. Jen protivníkem tentokrát nejsou Němci, ale zlovolné jednořetězcové RNA viry.

Počítačové simulace prozradily existenci penta-grafenu, slibné formy uhlíku, kterou tvoří plátky pětiúhelníků z uhlíkových atomů. Teď už jenom zbývá penta-grafen vyrobit.

Nejslavnější kočka vědy je prý polomrtvá a položivá zároveň. Anebo se nám to jenom zdá? Vědci Queenslandské univerzity spějí k rozuzlení meziválečné záhady.

Lidem se zalíbilo, jak automatické překladače překřtily jednoho zeleného mořského tvora a tak se toto nesprávné označení šíří sítěmi. Správné je mluvit o plžovi. S tím „eko“ to ale je v pořádku, je totiž nejen zelený, ale má i chlorofyl, osvojil si fotosyntézu, takže na „sluneční pohon“ zvládá jezdit až tři měsíce.

Když občanská válka vypukne v zemi, která je významným producentem ropy, tak je větší šance na intervenci vojensky schopné mocnosti – zvlášť takové, co má nouzi o ropu.

Lidé zabývající se umělou inteligencí (AI) už si nepokládají otázku, jestli se nám univerzální AI podaří sestrojit, ale kdy k tomu dojde.

Jako když rozbalujete dárky pod stromečkem – zhruba takové pocity zažívají v posledních dnech fanoušci kosmonautiky po celém světě. Americká sonda Dawn se totiž blíží ke svému cíli – trpasličí planetě Ceres, čím blíže sonda trpasličí planetě je, tím lepší fotky posílá. Včera vyšla další várka, o kterou bychom se chtěli podělit.

Z času na čas sa objavia správy o nádejnom vývoji nových antibiotík, do klinickej praxi ich ale prichádza stále len málo. Pritom by už boli naozaj potrebné - možnosti liečby ťažkých bakteriálnych infekcii stagnujú a vývoj pokračuje veľmi pomaly. Ale možno práve teraz sa niečo zásadné udialo.

Souhlas Dolní sněmovny s terapií nahrazování mitochondrií znamená vzpruhu pro genetické inženýry ve Spojeném království i jinde ve světě.

Paleobiologové našli společenstva bakterií z bahna na dně oceánu, která se údajně nezměnila po miliardy let. Je to vůbec možné?

…aneb Návrat k jednomu pozapomenutému výzkumu

Nová americká studie charakteriyuje vývoj společnosti s ohledem na náboženství a vědu. V podstatě potvrzuje to, čemu mnozí říkají „post-sekulární perspektiva“.

Oranžový trpaslík Kepler-444 o stáří 11,8 miliard let hostí pětici rozpálených kamenných planet, které jsou vesměs menší než Země. Co asi najdeme příště?

Italští vývojáři postavili výkonný zdroj párů entanglovaných fotonů. Vejde se na mikročip, nespotřebuje moc energie a vyrábí fotony jako na běžícím pásu.

Systém předvídání dopravní situace v Brně, studium bakterií z Antarktidy nebo analýza leukemických buněk. To jsou jen některé z dvanácti projektů studentů doktorandského programu, kteří uspěli v soutěži „Brno Ph.D. talent 2014“.

Co byste podnikali, kdyby večer nešla elektřina? Venku naprostá tma, žádná televize, nefungující počítač, osvětlení svíčkami, v zorném poli jen křivky partnera/ky...

Vědcům se povedlo zkroutit polarizované laserové paprsky tak, že vytvořily tvar pozoruhodné Möbiovy pásky, které má jen jednu stranu a jednu hranu.

Astronomické weby zaplavily informace o velikém prstenci, který obklopuje exoplanetu. Nejedná se o úplně nový objev, spíše je to otevřená detektivka.

DPH, celým jménem diphenhydramine, je v hantýrce lékařů a fyziologů účinná látka celé plejády léků zvaných antihistaminika. Mnohé jsou v řadě zemí i bez předpisu. Zbavují nás kašle, alergií, bolesti i nespavosti. Teď u nich vyšlo najevo, že s jejich přispěním nás opouští nejen blbá nálada, ale i paměť, inteligence a osobnost. Bonusem je zvýšení pravděpodobnosti, že nás svou návštěvou poctí i Alzheimer.

O evropské sondě Rosetta se v posledních týdnech příliš nemluví. Někdo by si mohl myslet, že je to známka nějakých problémů, ale spíše to svědčí o opaku. Sonda pracuje podle plánu a má za sebou všechny klíčové momenty, které se mohly zvrtnout. Dnes se tedy podíváme na to,co Rosetta, která stále obíhá kolem jádra, objevila. Ve speciálním vydání časopisu Science totiž vyšlo shrnutí sedmi z jedenácti palubních přístrojů.

Časopis Nature se aktuálně ptal antropologa Scotta Atrana z Michniganské univerzity, který se věnuje obtížnému výzkumu příčin teroristických útoků.

…aneb Jak klamný ještěr sesadil hřmotného z trůnu

Podle experimentů se vznícením zelených rostlin nevyvolal devastující náraz desetikilometrového meteoritu na konci křídy globální ohnivé bouře a neptačí dinosauři nejspíš neshořeli.

Nejhorší ze všech hypertenzí je ta rezistentní. Tak říkají lékaři zvýšenému krevnímu tlaku, který přes veškerou medikamentózní léčbu zůstává na hodnotách, které nemohou končit jinak, než závažným orgánovým poškozením, případně hůř. Na několika desítkách takových pacientů britští chirurgové vyzkoušeli arterio-vénózní anastomózu. Úspěšně.

Prostorově strukturované fotony měřitelně zpomalují, i když letí prázdným prostorem. Vůbec poprvé to předvedli na Univerzitě v Glasgow.

Kam se jako primáti hrabeme se svými třemi opsiny pro trichromatický zrak. Moderní paprskoploutvé ryby mají třeba i deset různých opsinů, například tři různé opsiny pro modrou barvu.

Vědci Australské národní univerzity a dalších institucí dokázali kvantově provázat nikoliv dva, ale hned tři optické systémy. Na obzoru je vývoj úžasně zabezpečené komunikace ve kvantových sítích.

Jeden z nejvýznamnějších experimentálních výsledků loňského roku se týká slunečních neutrin. Analýza dat z neutrinového detektoru Borexino prokázala, že v nitru Slunce se i nyní uvolňuje tolik energie, kolik jí Slunce vyzařuje ze svého povrchu. Cesta fotonů vzniklých v jaderných reakcích ve středu naší hvězdy trvá průměrně sto tisíc let. Je tak jasné, že i za tuto dobu bude Země od Slunce dostávat stejnou porci světla a tepla.

Jak by se vám líbilo procházet se po Marsu či jiném nebeském tělese v pohodlí svého obýváku? Vědcům pracujícím na misi Curiosity se to nyní díky novým holografickým brýlím HoloLens splní. Brýle vznikaly ve spolupráci NASA a Microsoftu a s příchodem nové verze Windows budou dostupné pro každého, takže brzy budete moci svůj obývák proměnit ve virtuální svět, který budete moci pomocí gest ovládat a měnit.

Není to prý vyloučené. Extravagantně naladění vědci k tomu dospěli analýzou detailního rozložení temné hmoty v Mléčné dráze. Pokud se nepletou, tak by červí megadírou měla být skoro každá spirální galaxie.

Jasně, že nic, nemají přece hlasivky. Mají s námi ale takřka shodný počet genů a některé, které řídí hopodaření s energií, jsou prakticky stejné. A ty už ukecané jsou.

Galaktický prach z mořských sedimentů obsahuje stokrát méně plutonia-244 než jsme si mysleli. Znamená to, že naše teorie o vzniku těžkých atomů v supernovách nefungují?

Na australském radioteleskopu Parkes zachytili rychlý rádiový záblesk FRB v přímém přenosu. Stále ale nevíme, jestli to jsou srážky černých děr, blitzary anebo ještě něco jiného.

…aneb Cesta do pravěku měla pravdu

Zimující populace vzácné a celoevropsky chráněné kachny Mergellus albellus se v posledních 25 letech posunula do severovýchodní Evropy. Zimuje tu již 32 % celosvětové populace těchto ptáků, což je zřetelný nárůst oproti 6 % před dvěma desetiletími.

Francois Citois (1572-1652) či latinsky Franciscus Citesius, působil jako osobní lékař kardinála Richelieu (1585-1642) a během svého života vydal i několik lékařských spisků. Jeho nejznámější dílo pochází z roku 1639, jmenuje se „De novo et populari apud Pictones dolore bilioso diatriba“ a pojednává o epidemii koliky (krutá kolísající bolest v dutině břišní), která v roce 1572 propukla mezi obyvateli západofrancouzského kraje Poitou. Colica Pictonum neboli kolika z Poitou se podle tohoto lékaře projevovala následovně: