Aktualizace:
Uvítání na ISS
Přiblížení a docking
Po odkládání startu kvůli riziku zasažení bleskem při průchodu rakety oblačností, mohla nyní z foridské rampy 39A konečně odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon s dvoučlennou posádkou. Cílem je Mezinárodní kosmická stanice a jde o první pilotovaný let lodi postavené soukromou firmou SpaceX Elona Muska. Poté, co ve středu zmařila plány bouřková mračna se na mysu Canaveral počasí umoudřilo a ve druhém startovacím okně, které se otevřelo v sobotu po 21:22 SELČ můžeme sledovat záznam úspěšného startu zde:
V tuto chvíli je již loď na oběžné dráze a ke spojení se stanicí ISS by mělo dojít okolo 16:29 SELČ.
Pokud si chcete vyzkoušet, jak se loď Crew Dragon řídí, zde lze spustit simulátor::
Posádku tvoří ostřílení astronauti NASA, třiapadesátiletý Doug Hurley a o čtyři roky mladší Bob Behneken. Pro oba to jsou už třetí lety do vesmíru.
Pro Dragon to je již druhý let k mezinárodní stanici ISS. K prvnímu došlo v březnu loňského roku. Tehdy v křesle byla připoutána jen figurína a spojení s ISS proběhlo automaticky. Při tomto letu si kapitán vyzkouší, zda funguje i ruční řízení lodi. Posádka se na ISS zdrží jeden až čtyři měsíce, podle toho, jak budou fungovat solární baterie Dragonu.
Je dobře, že Elonu Muskovi vše tentokrát klaplo na jedničku. Jen několik hodin před plánovaným startem vesmírné lodě Crew Dragon totiž na testovací rampě v americkém státě Texas, na kosmodromu Boca Chica, došlo k výbuchu jiné rakety společnosti SpaceX. Prototyp označovaný jako SN4 s motorem Raptor. Ten spaluje kapalný metan a kyslík. Oba plyny jsou podchlazeny a jsou v tekutém stavu. Jako příčina nehody se předpokládá únik kyslíku. I když s nosičem Falkon událost nesouvisí, na náladě astronautů to jistě nepřidalo. Zde jsou záběry neuspěšného pokusu nosiče, který má dopravovat posádku a 100 tun nákladu na Měsíc a později i na Mars:
Diskuze:
vítěz
Viktor Pepe,2020-06-01 01:10:59
nerad kazím diskuzi věřícím, ale Hulva vás dostal všechny
Re: vítěz
Jiří Kocurek,2020-06-17 02:52:00
Jistě, protože kdo nadává má vždycky pravdu. Nadávat študákovi, narozenému v roce 2005, že cinkal klíčema? Samožřejmě že ano, je o přece študák! Platí pravidlo první! Že v roce 1989 nebyl na světe? Výmluvy, sprosté výmluvy. Platí pravidlo první! A kdo to nechápe, to je jen věřící ovce.
Tón většiny komentářů
Václav Dvořák,2020-05-31 21:49:21
- tento tón ukazuje, že téma je totálně zpolitizované a vyhřezlo úplně mimo odbornou diskuzi někam, kam by se to nikdy dostat nemělo.
Proto by takové články na aktuální témata, zejména tam, kde je zasažena široká veřejnost, myslím neměly vycházet bezprostředně po události! Samozřejmě mimo zpravodajství a bulvár, kde platí jiná pravidla. Nebo maximálně jen jako NEkomentovatelná aktualita, s tím, že to redakce sleduje.
Nějaký větší článek jako tento by pak měl vyjít až s časovým odstupem, kdy emoce a politické postoje vychladnou a bude možné se na všechno podívat detailně a analyticky. Časopisy mají v tomto výhodu, prostě taková vymoženost jako online diskuze tam není a v případech jako tento je to jednoznačně ku prospěchu věci. Jinak ale samozřejmě diskuze velice vítám, je to obrovská výhoda více odborných pohledů na věc, pokud se ovšem diskutující drží témat a nezabředají do úrovně bulváru nebo různých platforem, prosazujících názor vlastní sociální bubliny a politického názoru...
Ale hlavně z velké části komentářů vyzařuje i neinformovanost, doporučoval bych se nejdřív podívat někam, kde tomu opravdu rozumí, v Česku např. portál Kosmonautix.cz, nebo na youtube kanály jako je Everyday Astronaut (v angličtině) a pak teprve diskutovat. Jinak je to pak jen přehlídka trapnosti. Omlouvám se že jsem si dovolil dávat rady redakci nebo čtenářům, ale tahle diskuze se prostě nedá číst! Je to něco co bych tady nečekal a nechtěl bych se s tím setkávat v budoucnosti.
Re: Tón většiny komentářů
Vojta Ondříček,2020-05-31 23:57:27
Časový odklad, pane Dvořáku? O kolik, o měsíc, o rok?
Myslím si, že to nepomůže a že tyhle politické vášně a emoce jsou nevyléčitelné. Žijeme v právním systému, ve kterém je hanobení náboženství a hanobení rasy trestným činem. Hanobení politického systému, nebo státu, jak vidno, není trestným činem. A ani urážky osob, pomluvy, nebo jejich nactiutrhání se nevymáhá, nebo se vymáhá vlažně a neúčinně.
Co dělat k nastolení slušného vyjadřování vlastních názorů a slušného popírání odporujících názorů?
Vidím jen jednu možnost a sice censuru textů. Censuru nikdo sice nechce, na druhou stranu je absolutní svoboda vyjadřování kontra-produktivní, páč je obratem ruky zneužita. Nezasahování censora vede k horkým polemikám diskutujících.
Úrověň diskuse je dána úrovní výchovy a autocensury diskutujících.
Re: Tón většiny komentářů
Viktor Pepe,2020-06-01 01:15:40
Přecitlivělé slečny by neměly surfovat internetem, asi by ses měl vrátit do obory kosmonautixu, reverend Dušan se postará o tvou psychickou pohodu.
Re: Re: Tón většiny komentářů
Jan Adamek,2020-06-01 08:05:13
Ja si myslím, že samozvaní kádrovači by sa mali realizovať niekde inde a neoprávnená cenzúra by mala byť trestným činom.
Re: Tón většiny komentářů
Josef Řeřicha,2020-06-01 10:38:29
(Tón většiny komentářů)
Pane Dvořák, neznám redakci, která by byla nestranná, tj.totálně nestranná vůči všem libovolným tématům. A neznám „diskusi“, všech, kdy by se naprosto všichni shodli na stejném názoru. Jde pouze o to (u intelektuálů), aby své názory-náměty presentovali (vůči "hloupým") vždy korektně-demokraticky…už proto, aby reakce byla pak (vždy) v mezích snesitelných ,smysluplná a podnětná – o to snad jde ?!,ano nebo ne ? A víme, že vždy panuje buď větší informovanost či menší, k tématu, ale i to by nemělo být (pro intelektuály) na překážku tolerance různosti názorů, různosti úvah a myšlení (na blbé nereagovat), což je pro zlomek moudrých pouze přehlídka „trapnosti“. Široká veřejnost puštěná do debat bude vždy inklinovat do bulváru, (což některým PERMANENTĚ vadí, jiní si toho nevšímají !!!!! i zde na OSLU ); to prostě nelze (násilím) vyhubit. Viz Grygarův "balvan" : jeho posměch tu "nekonečnou" hloupost nikdy nevyhubí...; Jinak dobrý, pane Dvořák.
Re: Re: Tón většiny komentářů
Václav Dvořák,2020-06-01 22:20:43
Bohužel problém je v tom, že veřejný prostor je zásluhou politiků extrémně polarizovaný. U nás mezi příznivce Hradu (a ANO) a opozici tohoto podivného dvojvládí. V USA je to podobně. Do toho i obyčejný, politicky neaktivní člověk (homo hospoda či zahradkář nebo hospodyně) jeví značnou tendenci se do některé z těchto skupin zařadit - projev pradávného sebezáchovného pudu jedince ve stádu.
No a když do takové napjaté atmosféry vyjde článek, který pracuje s něčím hodně výrazným, co se snaží jedna nebo druhá strana této barikády prezentovat jako svůj superúspěch (viz např. osobní přítomnost Trumpa v místě startu), tak z toho musí nutně vzejít extrémní diskuze, která jednak nebude používat fér argumenty a zadalší se bude pohybovat jasně mimo téma článku (původně kosmonautika).
Na základě zkušenosti bych odhadl, že dva týdny, možná i pouhý týden, by většinu rozohněných diskutérů eventuálně i trollů, někdy řízených velmocemi někdy fanatismem, zchladil na úroveň, kdy by buď odpadli anebo byli schopni během argumentace používat v základu hlavu, potažmo racionální úvahu, v neutrálním a neútočném tónu - což by bylo jednoznačně ku prospěchu věci a objektivnímu pohledu na ni (ve smyslu OSEL = Objective Source...). Tento návrh není myslím žádná revoluce, většina odborných webů využívá možnost vydat aktuální zprávu bez komentářů, takže nevidím důvod, proč by to nemohlo fungovat tady. Hyde Park ať si provozují jiné weby anebo ať se k tomu tady vyčlení speciální rubrika, kde může probíhat permanentní brainstorm a trolling v mezích zákona :)
+
Jan Adamek,2020-05-31 15:09:41
Ide o zníženie nákladov na osobu. Raketoplán v tom neuspel. Títo si myslia, že znovupoužiteľnosť niektorých častí bude väčším prínosom, ako dvojnásobná spotreba paliva. Uvidíme po zrátaní všetkých nákladov po viacerých štartoch.
Re: +
Vojta Ondříček,2020-05-31 15:27:52
Asi ano, ale na návrat a přistání prvního stupně na pontonu se nepotřebuje to samé množství paliva, jako na start. Zdaleka ne, možná se jedná jen pár procent procent toho původního množství. To je prosím jen odhad !
Spíš půjde o spolehlivost opakovaně použitého a k limitu zatíženého materiálu (motory, pumpy, ventily a ostatní).
Re: Re: Re: Re: +
Vojtěch Kocián,2020-06-01 09:22:54
Jeden dokonce pětkrát. Pak už nezvládl přistání, ale pro začátek pěkné číslo.
Re: Re: Re: Re: Re: +
Jaroslav Lepka,2020-06-01 13:53:18
Nesleduji to tak precizně, ale nebyl to ten centrální u Falconu Heavy?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: +
Vojtěch Kocián,2020-06-01 14:44:58
Nebyl, byl to první stupeň normálního Falconu 9.
Centrální stupeň Falconu Heavy se zatím nepodařilo zachránit ani jednou. Dvakrát nezvládl přistání a jednou sice přistál, ale kvůli špatnému počasí přepadl do moře při převozu na pevninu.
Re: Re: +
Jan Adamek,2020-05-31 17:47:35
Niekde som čítal, že kolmé pristátie prvého stupňa znižuje nosnosť o 50% bez nejakých drobných.
Re: Re: Re: +
Václav Dvořák,2020-06-27 14:34:53
OMG to je komentář jak do někam do Blesku. Informační obsah nulový - všechno ve stylu fámy (někde jsem kdysi něco četl, slyšel, viděl, někdo mi něco řekl atp.).
Takže podle wikipedie je u Falconu 9 v aktuální verzi Bl.5 payload to LEO (T):
≥ 22,800 (expendable)
≥ 16,800 (reusable)
Když si to vydělíme, tak 16800/22800 = ,736 takže je to nějakých 26%. Ve většině případů je vynášený náklad lehčí, protože do aerodynamického krytu se toho víc nevejde, takže snížení nosnosti na LEO nehraje roli.
V případě GTO:
≥ 8,300 (expended)
≥ 5,800 (reusable)
5800/8300 = ,698 tady je to zhruba 30%. Většina geostacionárních družic pro které se GTO používá je do 6T a málokdy vzniká potřeba vynést víc takových družic zároveň, často jde o unikáty. Proto ta reusable nosnost většinou dostačuje.
Těch 50% by nejspíše vycházelo při přímém vynášení na GEO a dál, ale taková trajektorie se komerčně skoro nevyužívá, jelikož není ekonomická. Mělo by to smysl při vynášení meziplanetárních sond, v takovém případě se první stupeň logicky použije v režimu expendable.
Re: Re: +
Radoslav Porizek,2020-05-31 20:14:00
Palivo pouzite na brzdenie treba vyniest az do miesta odpojenia prveho stupna ako naklad, takze to moze dost podstatny prirastok. Myslim, ze pri maximalnom naklade to pristavat uz nebude a snazi sa to skor ekonomicky uhrat na to, ze pri mensom naklade moze zvysok tvorit palivo na recyklovanie prveho stupna. Efektivnost je IMHO otazna, je to skratka novy pristup, a az buducnost ukaze, ci sa tym nieco uspori.
Vid. Space Shuttle ktore bolo tiez navrhnute ako uspora, a skoncilo to ako prilis predrazene lety.
Re: Re: Re: +
František Kroupa,2020-05-31 22:19:49
Jsme tady všichni laici, jen možná někteří více informovaní. Projektanti a konstruktéři samozřejmě zvážili vše možné i nemožné.
Ale jak je uvedeno výše, od raketoplánů se očekávala úspornost daná vícenásobným použitím, a realita byla jiná. Přitom pomocné rakety přistávaly na padácích do moře, kde byla spousta místa, a byly dohledávány a vyzvednuty; raketoplán samotný mohl solidně manévrovat a přistával na pořádně dimenzovaném letišti.
A tady má se má trefit raketa na relativně malou placku, přičemž na manévrování potřebuje trvalý tah motorů. Raketa je štíhlá a přistává svisle - podle mne musí být přistání velice citlivé třeba na vítr. Raketa se určitě nedá zastavit ve vzduchu nebo dokonce zvednout (viz Stanisław Lem - povídka Ananké) a posunout bokem.
Re: Re: Re: Re: +
Vojta Ondříček,2020-06-01 00:18:50
Právě, kabiny Apolla přistávaly v moři a to vyžadovalo nasazení námořních lodí a vrtulníků. Také ne zrovna levná záležitost. Spaceshuttle mohl, jak píšete, přistát sám o sobě na odpovídající přistávací dráze. Suché přistání kabinky sojůzů je rovněž dobré řešení, vyžaduje ale celkem rozlehlý prostor rovinatého terénu bez stromů, jezer a řek.
Jo a tu ISS je nutno občas posunout zase na výšku 400km nad povrchem. ISS klesá zhruba o 30m denně a čím níže, tím rychlej. To postrkování vykonával samotinký ruský "náklaďák" Progres. USA také chtěli mít z bezpečnostních důvodů vlastní postrkovadlo. Tím má být "náklaďák" Cygnus, už byl úspěšně testován.
Re: Re: Re: Re: +
Vojta Ondříček,2020-06-01 00:29:29
Motory Falkonu jsou regulovatelné a tak lze první stupeň zastavit ve vznášení a změnit horizontální polohu. Trajektorie sestupumusí být precízně vypočítána.
Celá ta přistávací akce je výlučně automatizovaná a odvislá od precízní lokalizace onoho voru. Ten musí být nadto aktívně stabilizován aby se na houpající hladině ani nehnul. No a pochopitelně je to závislé i na počasí kolem pontonu, na zvlnění hladiny i na rychlosti větru.
Re: Re: Re: Re: Re: +
Vojtěch Kocián,2020-06-01 09:54:54
Motory F9 sice regulovatelné jsou ale ani při maximálním přiškrcení jednoho motoru (myslím na 50 %) není vznášení na místě možné. Tah je pořád příliš velký. O to přesnější musí být načasování. Suborbitální stroj New Shephard od Blue Origin to umí, ale používá úplně jiný motor, který se dá přiškrtit až někam k 10 % nominálu. Uvidíme, jak to bude mít New Glenn od stejné firmy.
Přistání Sojuzu také asistuje vrtulník (možná ne jeden) a celá kolona vozidel s vysokou průchodností terénem. Těžko říct, co je levnější. Přistávat na pevnou zem bude i Starliner od Boeingu, který to už jednou předvedl. Nejlepší by bylo přistávat na letišti (jako Shuttle) nebo obecně někde v civilizaci, aby se minimalizovaly logistické problémy. Zvlášť u některých experimentů je třeba, aby se z vesmírné lodě do laboratoře dostaly co nejrychleji a pro to přistání v oceánu ani ve stepi není zrovna nejvhodnější.
Re: Re: Re: +
Jan Adamek,2020-06-01 07:10:55
Okrem predraženia bola koncepcia s umiestením raketoplánu v mieste, kde hrozí poškodenie izolačných dlaždičiek životu nebezpečná.
Re: Re: Re: Re: +
Jaroslav Lepka,2020-06-01 14:00:54
No jo, ale je nutné akceptovat fakt, že Space Shuttle byl vyvíjen v sedmdesátých letech a prostě některé poznatky nelze získat jinak, než metodou pokus-omyl.
Re: Re: Re: Re: Re: +
Václav Dvořák,2020-06-01 22:35:17
Původní návrh raketoplánu byl o dost odlišný ve tom smyslu, že všechny zmíněné problémy byly známé a v původní koncepci byly řešené nebo vyřešené.
Bohužel realizace šitá horkou jehlou byla plná kompromisů a to až do té míry, že to celý projekt nakonec zabilo. Věřím, že éra raketoplánů zase nastane, ostatně Sierra Nevada Corp. nebo X37B ukazují cestu. Za zlomek nákladů a s lepší využitelností. A je to vlastně i návrat k původní koncepci (raketoplán na špici těžké rakety resp. jeho prvního stupně). Dneska je k této koncepci nejblíž Starship, i když přistání u něj bude probíhat vertikálně po vzoru Falconů - to má ale výhodu v tom, že nebude potřeba 3km dlouhá ranvej, ale jen přistávací plošina o přijatelné velikosti, buď na pevnině nebo na moři.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: +
Jan Adamek,2020-06-02 07:33:22
Najbližšie k tejto koncepcii bude iné vojenské riešenie - ruský hyperzvukový raketoplán.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: +
Radoslav Porizek,2020-06-02 09:47:01
Dalo by si niekde precitat viac o projekte Space Shuttle, ake tam boli problemy, ake mali riesenia, a ako to nakoniec bolo zrealizovane a preco to nebolo uspesne?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: +
Josef Waters,2020-06-02 19:44:53
Dost informací je na Wiki, tady jeden článek na Astru: https://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/rekordy-a-zajimavosti-programu-space-shuttle.html
Rozhodně bych netvrdil, že raketoplán byl neúspěšný. Za 31 let provozu nalétalo 5 exemplářů přes 130 úspěšných misí. Spolehlivost byla srovnatelná s ostatními prostředky, tedy vysoká: https://jamsedlacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=209230
Samozřejmě když dojde k havárii kapsle pro 3 kosmonauty, je to jiné než havárie letounu pro sedm lidí s velkým nákladovým prostorem. Ale byla to dosud jediná skutečná "kosmická loď", autonomní, schopná měnit dráhu, dopravovat nahoru i dolu jak lidi, tak velký náklad (stáhl a přivezl zpět i porouchaný satelit). Byl použitelný k opravám, třeba Hubblu. V nouzi mohl přistát na desítkách letišť (tuším u nás byl vytipovaný Mošnov).
Jediné, co bylo neúspěšné, byla nákladovost. A ta byla, podle odborníků daná striktními požadavky vojáků při vývoji.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: +
Václav Dvořák,2020-06-03 00:05:31
Zásadně nesouhlasím, tento "raketoplán" v prvé řadě fungoval jen na nízkou oběžnou dráhu. To znamená bez nějaké perspektivy pro vzdálenější mise např. k Měsíci a budování stanice typu dnešní Gateway. Byla to slepá ulička, bylo to příliš velké, příliš nákladné (předpoklady znovupoužitelnosti např. SRB se ukázaly jako iluzorní), nedostatečně flexibilní a poměrně nebezpečné. Prostě realizace plná kompromisů vůči původní koncepci raketoplánů. Zaplaťpánbůh že ta doba je už za námi a máme dneska k dispozici lepší a bezproblémově funkční koncepce raketoplánů.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: +
Josef Waters,2020-06-03 08:27:03
Taky s vámi zásadně nesouhlasím ;-)
Program Space Shuttle měl být původně součástí Space Transport Systému (STS) a myslím i o něco menší/lehčí. Zůstal bohužel osamocený jako jediný prvek systému. Tady se projevil vliv požadavků vojáků (USAF), holt byla studená válka a ta se podepsala na veškeré kosmické technice obou velmocí. Přesto odvedly výbornou práci, kterou po jejich odchodu zatím žádná jiná "loď" nezvládne. 30, slovy "třicet", let používání mluví samo za sebe. V budoucnu se lidstvo k této koncepci určitě vrátí. Tím nemyslím ET a SRB, ale kosmický letoun. Zřejmě bude určen taky jen pro pendlování a práci na nízkých drahách.
No řekněte - Jaké by byly snímky z Hubbleova teleskopu, bez servisu raketoplánu, nebo jak by se montovala ISS bez jeho kanadské ruky?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: +
Václav Dvořák,2020-06-03 22:58:18
Celé je to jen o těžkém nosiči a nějakém pracovním modulu/kosmické lodi, na to není potřeba celá ta omáčka okolo. Jak říkám, původní koncept raketoplánu byl zcela jiný a vyšel z toho paskvil, který odvedl hodně práce, ale dalo se to udělat od začátku jinak a lépe.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: +
Josef Waters,2020-06-04 09:24:31
Neberte to, prosím, osobně, ale on dnes opravdu každý ví, jak jinak všechno mělo být a pak vznikají ty jednoduché názory, podobné titulkům z Blesku, jak byl raketoplán neúspěšný, Apollo zbytečné, nebo Sojuz primitivní ...
Bohužel, kosmickou loď, vybavenou nákladovým prostorem, manipulátorem (robotickým ramenem) a přechodovou komorou pro výstupy, nenabízí ani Elon. Na tu si ještě počkáme.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: +
Václav Dvořák,2020-06-27 15:00:41
Když se má něco udělat pořádně, tak to trvá déle. Ale o to déle to taky vydrží, viz Soyuzy, které byly geniálně vymyšlené a dotažené do posledních detailů. Dnes jejich éra končí z mnoha důvodů, jedním z nich je právě i nemožnost opakovaného použití.
Ale je fakt, že Rusáci od roku 2015 už pracují na nové generaci Soyuz-7, která bude jednak znovupoužitelná a jednak bude mít nový metanový motor na prvním i druhém stupni. Motory jsou již hotové (RD-169 resp. 164) a první start tohoto nového Soyuzu je plánovaný na 2022. Ale nejspíše se to posune - tipnul bych si zhruba do doby, kdy bude poprvé na oběžnou dráhu letět Muskův ocelový Starship. Budoucnost zdá se už nepatří hliníku, ale metanu :)))
Re: +
Jaroslav Lepka,2020-05-31 23:28:22
Já jsem přesvědčen, že téma raketoplánu není mrtvé a opuštěné, naopak vůbec není vyloučené, že i první, startovací stupeň rakety se bude vracet aerodynamickým letem a přistávat levně a přesně na vybraném letišti, přece jen navigační možnosti (a aerodynamické znalosti, stejně jako technologie materiálů) od vzniku Space Shuttle výrazně pokročily.
Osobně jsem fandil projektu Stratolaunch, kde funkci prvního stupně převzal aeroplán, firma bohužel krachla, asi návratnost kapitálu byla za horizontem událostí, ale snad bude fungovat Virgin Galactic, založený na stejném principu. Škoda jen, že akcelerace nových postupů je vždy metodou pokus-omyl a trvá tak moc dlouho, rád bych se dožil ještě nějaké další pecky, jako bylo synchronizované přistání dvou Falconů 9.
Re: Re: +
Vojta Ondříček,2020-06-01 00:48:26
No, nevím.
První stupeň Falconu vynesl druhý stupeň s užitným nákladem na nízkou oběžnou dráhu 190km (jestli si dobře pamatuji) nad povrchem. To nemůže dokázat žádné aerodynamické letadlo s proudovými, nebo náporovými motory. To dokáže pouze chemický reaktivní pohon.
Kdyby, čistě hypoteticky, vyneslo obří letadlo nějakou raketu do výšky 10km a udělilo jí rychlst 0,3km/s, tak je to prakticky zanedbatelné ulehčení oproti startu s povrchu. Nehledě na další komplikace, které by zvyšovaly riziko havárie.
Falcon 9v1.1 má startovací hmotnost i s užitným nákladem 506 tun.
Re: Re: Re: +
Jaroslav Lepka,2020-06-01 08:32:03
S argumenty lze než souhlasit. Ale zase myšlenka inspirovala i hollywoodské scénáristy.
Re: Re: Re: +
Vojtěch Kocián,2020-06-01 09:35:26
Pro malé rakety se vynesení letadlem občas používá (třeba Pegasus XL nebo vyvíjená LauncherOne od Virgin Orbit). Úspora paliva úplně zanedbatelná není především proto že v 11 km nad hladinou moře je jen čtvrtinový atmosférický tlak a tím pádem přiměřeně menší odpor vzduchu a motor rakety je možné lépe uzpůsobit vakuu než u raket startujících z povrchu.
Větší výhodou však může být to, že ke startu není potřeba kosmodrom, ale stačí dobře umístěné letiště. Pro velké rakety jako Falcon 9 je samozřejmě podobné vynášení nesmyslné, protože letadlo by muselo být enormní. Pokud však stačí upravit existující stroj (Virgin Orbit tuším používá Boeing 747), tak se o tom dá uvažovat.
Musk
Pavel Hulva,2020-05-31 14:38:10
Malý krok pro lidstvo a velký skok pro největšího hňupa současnosti.
USA vs RU
Pavel Hulva,2020-05-31 13:23:23
USA se zbavili závislosti na RU. To mě pobavilo. Zatím co Rusáci tam lítají jak do práce, Musk z toho udělal zase show, vzpomněl jsem si na Rockyho.:D
Že to udělal levněji asi nebyl žádný zázrak když NASA platila za jeden venkovní skafandr 20M USD.
Je to jako s tou novou stíhačkou, neuvěřitelné pálky.
Ty hejty kolem Muska se mi vůbec nelíbí.
Re: USA vs RU
Pavei P,2020-05-31 13:33:57
Neuvěřitelné pálky začali účtovat rusáci. Ušetřené peníze Američanům bohatě vrátí náklady na vývoj nové technologie.
Re: Re: USA vs RU
Pavel Hulva,2020-05-31 13:36:17
:D S Muskem ušetří tak akorát kulový. :D Nějaké srovnání?
Re: Re: Re: USA vs RU
Pavei P,2020-05-31 13:38:46
Ano, teď budou mít rusáci kulový. Chtěli moc, mají prd.
Re: Re: Re: USA vs RU
Radim K,2020-05-31 20:47:15
S Muskem ušetří cca 30M za start, Starliner je +- jako Sojuz.
Plus teda granty na vývoj, zato by se Sojuzem mohli létat léta.
Tyhle peníze ale zůstanou 'doma' a navíc podpoří vývoj, zatímco penize za Sojuz se rozpustí do platu Rogozina a vývoj je tam minimální...
R.
Re: Re: USA vs RU
Pavel Hulva,2020-05-31 13:38:32
Škoda, že neexistuje na internetu nějaký filtr na odstranění akcionářů Tesly to by byl klid. :D
Re: Re: Re: USA vs RU
Jaroslav Lepka,2020-05-31 14:49:11
Ovšem, klasický manévr. Space X a Teslu spojuje jen osoba majitele akcií, ale kdo by se zabýval takovým detailem, že.
Re: USA vs RU
Jaroslav Lepka,2020-05-31 14:55:54
Milý Pavle Hulvo, zdá se, že jste v zápalu agitace poněkud odsunul to, čemu se říká technický vývoj. Je sice naprosto pravda, že Rusáci si tam lítají jako do práce, protože jak oni, tak astronauti ostatních národů, tam skutečně lítají do práce. Jiná věc ovšem je, že tam lítají raketou vymyšlenou a zkonstruovanou již před více jak 50 lety. Jistě nebude mít námitek, když vám položím otázku z poněkud odlišné oblasti : Vy byste si dnes na dopravu kamkoliv koupil Trabanta ?
Re: Re: USA vs RU
Pavel Hulva,2020-05-31 15:07:57
Jasně, že ne, použil bych Teslu. :))) Aspoň bych měl čas si cestou vypít v klidu kafe na nabíječce. :)))))
Re: Re: Re: USA vs RU
Jaroslav Lepka,2020-05-31 18:00:19
No vidíte vy chytráku, tak proč tak nekriticky vychvalujete Sojuz, který při startu shoří v atmosféře? Ostatně z čeho pak soudíte, že Falcon 9 je šrot?
P.S. K té vaší Tesle. Vy se domníváte, že po jejím pořízení byste ještě měl na kafe???
Re: Re: Re: Re: USA vs RU
Jan Novák9,2020-05-31 21:32:58
Nějaký problém s rozpoznáváním sarkazmu?
Já bych sice také uvítal kdyby každý končil sarkastický příspěvek tagem "/sarc" ale tady mi to zrovna přide docela zjevné.
Re: Re: Re: Re: Re: USA vs RU
Jaroslav Lepka,2020-05-31 23:32:29
Ok. Bude vyhovovat : "K té vaší Tesle. Vy se domníváte, že po jejím pořízení byste ještě měl na kafe???"/sarc""?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: USA vs RU
Viktor Pepe,2020-06-01 01:04:40
bohužel tvůj příspěvek je jen zoufalá snaha vyhrát prohraný souboj
Re: Re: USA vs RU
František Kroupa,2020-05-31 22:25:12
Já bych Trabanta nepodceňoval. Kolega fyzik - profesor, doktor věd - s dojetí vzpomíná, že v něm i souložil (!). Pravda, kolem maturity před šedesáti lety, ale i tak to prý byl artistický výkon.
Re: Re: Re: USA vs RU
Jaroslav Lepka,2020-05-31 22:51:20
Já trabanta rozhodně nepodceňuji, ostatně jsem s ním, resp. s nimi jezdil cca 18 let, přesto nemohu s klidným svědomím tvrdit, že to bylo auto, rozhodně ne auto II. poloviny 20.století. Konstrukčně to byla léta třicátá, snad jediný rozdíl byl v tom, že jeho souputníci (z doby evoluce) měli dřevěnou karoserii. A k té souloži, tu snad lze provozovat, krom Velorexu, všude. Pravda, můj první Trabant neměl dozadu sklopné opěrky, takže vskutku artistický výkon, nicméně další evoluce, s polohovacími opěrkami, hrdě prezentované jako lůžková úprava, vlastní akt umožňovala vcelku pohodlně a rozhodně v cestě za láskou nepřekážela šaltpáka, jako později ve Škodovce (120).
Gratulujem
Radoslav Porizek,2020-05-31 13:11:10
Musk mi nie je sympaticky, dojenim dotacii a nafukovanim bubliny pri elektromobiloch. Ale je v nom aj kus snilka, ktory chce poslat cloveka na Mars, co je moja salka kavy.
Aj vcerajsi let dokazuje, ze svoje sny dokaze uspesne zrealizovat. Let rakety s ludskou posadkou je nesmierne komplikovana vec (je to naozaj rocket science), kde sa chyby nedaju len tak obkecat ako skoro vsade inde: niekedy to nevyjde ani pri dokonalom prevedeni.
Toto sa naozaj podarilo, pridavam sa ku gratulacii.
P.S.: Snad sa dozijem prveho clvoek na Marse...
Re: Gratulujem
Alyo Sha,2020-05-31 15:49:31
Prvy clovek na Marse by mal taky isty vyznam ako prvy clovek na Mesiaci - politicky. Kto to dokaze prvy, ten zlyzne smotanu. Pre mna je podstatnejsia otazka - a naco tam ten clovek bude? Robit vyskum? V tazkom skafandri s nemotornymi rukavicami? Smiesne. Nevraviac o tom ako sa taka zalezitost predrazi - podpora zivota, viacnasobna redundancia niektorych systemov a tym padom vecsia komplikovanost a vaha a teda aj cena. Dneska v dobe ked nam po Marse behaju autonomne vozitka. A casom budu tieto autonomne vozitka este lepsie. Napriklad mozu byt vybavene nejakou natrenovanou umelou inteligenciou... Vzdy dokazu viac ako clovek a vzdy budu lacnejsie.
Jediny vyznam cloveka na Marse ktory ma napada je: cesta samotna. Kym sa takyto projekt dostane do fazy ze mozu vyrazit, bude treba vyriesit mnoho technickych a logistickych problemov - a prave tieto riesenia aj same o sebe mozu byt prinosom. Mozno v kozmonautike, alebo aj v inych oblastiach.
Re: Re: Gratulujem
Radoslav Porizek,2020-05-31 20:23:56
Je to samozrejme prvy krok ku koloniacii Marsu, co bude najvyznamnejsi krok v doterajsej historii ludstva. To za nas nemoze urobit ziaden automat. Mozno uz uplne od zaciatku sa bude lietat jednosmerne na Mars a z astronautov sa stanu kolonizatori. ;)
Re: Re: Re: Gratulujem
Jaroslav Lepka,2020-05-31 23:03:56
Já se obávám, že kolonizace Marsu je ze stejného šuplíku sci fi, jako elektromobilita, obnovitelné zdroje a udržitelný rozvoj, prostě snílci elegantně ignorují některý ze základních přírodních zákonů. Nejen člověk, ale celý život, tak jak ho známe a jsme schopní pochopit, je vázaný na planetu Zemi, její gravitaci, radiační pozadí, magnetické pole, obě rotace, prostě jsme přizpůsobení specifickým podmínkám a je nemožné takto specializovaný "život" přestěhovat jinam a doufat, že to dobře dopadne. Nechci být škarohlíd, ale jestli někdy k Marsu poletí lidská posádka, tak její přežití jen na cestě tam, je dílem náhody plus nesmyslně vysokých nákladů.
Re: Re: Gratulujem
Radim K,2020-05-31 20:55:27
V tuto chvíli téměř osmiletou misi Curiosity na Marsu by človek zvládnul co se objemu geologické práce v řádu dnů. Ač automaty dokážou hodně, člověk je pořád o mnoho řádů efektivnější. Zkuste si vyhledat, jak probíhá rozhodnutí o analýze vzorku kamene u robota, zatímco geolog se podívá, zhodnotí opticky, kámen zahodí.
Velká škoda, že na Marsu ho nebude moct rovnou olýznout.
A navíc! Kolonizované je místo až ve chvíli, kdy se tam kolonizátor vymočí :-)
R.
Re: Re: Re: Gratulujem
Jan Novák9,2020-05-31 21:50:51
" V tuto chvíli téměř osmiletou misi Curiosity na Marsu by človek zvládnul co se objemu geologické práce v řádu dnů."
To asi ano, za 10-20 násobek nákladů. To mi nepřijde zas tak efektivní.
Založit na Marsu kolonii, kdo na to daruje potřebný trilion dolarů? Při obrovské návratnosti -100%? Na další podporu kolonie bude potřeba nejméně další trilion. Na Měsíci může být H3, které můžeme (ale taky nemusíme) v budoucnosti potřebovat, ale na Marsu není vůbec nic co by se mohlo vyplatit dovézt.
Re: Re: Re: Re: Gratulujem
Radim K,2020-06-01 08:51:33
Spíše jsem rozporoval to, že automat uděla stejnou práci.
Ale pokud by lidská mise byla za 10-20 násobek, bylo by to ještě dobré...
Ale když beru analogii s Apollem, tak tam také nevěděli co najdou, investice to byla masivní a nakonec vzhledem k technickému pokroku co přinesla se vyplatila.
Jako byla by to drahá sranda, ale pokud ty peníze někdo má, ať je do toho klidně investuje. Mohl by je jistě utratit hůře.
R.
Re: Re: Re: Re: Gratulujem
Radoslav Porizek,2020-06-01 11:06:16
Efektivnost je relativny pojem, zalezi od uhla pohladu.
Ked ludstvo bolo podstatne chudobnejsie, stavalo katedraly, ktore obdivujeme doteraz. V porovnani s nimi sme rozpravkovo bohati, mame technologie, ktore dokazu takmer vsetko. A napriek tomu, miesto toho, aby sme vytvorili nieco pamatihodne, riesime paradoxne len to, kolko sa da na tom zarobit.
Su ludia, co maju aj ine ciele nez plne brucha, a ja by som napriklad na ten trilion dolarov kludne zo svojho prispel.
P.S.:
Jeden spekulativny prepocet na koruny ma napada. Ak by zivot na Zemi ukoncil velky meteorit (co sa neda vylucit, ani sa tomu neda zabranit), tak by investicia trilion dolarov do backupu nasej civilizacie na Mesiaci alebo na Marse mala prakticky nevycislitelne velku navratnost...
Re: Re: Re: Re: Re: Gratulujem
Václav Dvořák,2020-06-01 22:47:59
Tak tak. Ne všechno je měřitelné v objemech peněz. Kvantita a kvalita (vyššího řádu) se nevyrovná. Jinak řečeno, když zaniknou trhy, tak se nějaká ta miliarda dolarů stane jen chimérou minulosti a hotovo!
No a do toho najednou vlítl relativně neškodný Covid (když to porovnám třeba jen s Ebolou, MERS nebo vzteklinou) a spousta v kraji zaběhlých byznysů s jasnou budoucností najednou čelí existenčním problémům. Podobné fenomény nejde časovat, zrod černé labutě nejde předpovědět, a pak zbývá už jen víra...
Nic proti gratulaci Space X
Leopold Kyslinger,2020-05-31 12:31:25
Ale když kritizuji nějaký jev, tak je trapné se dopouštět téhož. Mám na mysli označení „proruské hnojomety.“
Re: Nic proti gratulaci Space X
Jaroslav Lepka,2020-05-31 14:47:00
Škoda, že jste si nepročetl sobotní diskuzi např. na Novinkách. Dokonce byste se dozvěděl o úžasném přenosu myšlenek napříč republikou či pohlavími, když naprosto stejný text editovalo více tzv. diskutérů. A ještě mi prosím napovězte, jak označit zcela záměrné vypouštění nepravdivých, až obskurně lživých informací ?
Jsem rád, že počasí utnulo nechutné,
Jaroslav Lepka,2020-05-31 11:04:22
až morbidní diskuze na některých našich zpravodajských serverech. Nevím koho měly proruské hnojomety oslovit, ale zaměňování exploze pokusné rakety s mnohokrát osvědčeným Falconem 9 těžko ošálí funkčně gramotného člověka, stejně jako argument, že USA po čtyřiceti letech (!) dohnaly Rusko. Už jen princip návratu I. stupně je tak famózní, že nezbývá než smeknout.
Gratuluji Elone Musku!
Re: Jsem rád, že počasí utnulo nechutné,
Pavel Hulva,2020-05-31 13:12:39
Já jsem žádné přistání neviděl, jenom záběry při vstupu a pak nějakou maketu na lodi, nesedí mi měřítko - velikost, máte nějaký odkaz na to přistání?
Doufám, že tu stanici nesestřelí.
Re: Re: Jsem rád, že počasí utnulo nechutné,
Pavei P,2020-05-31 13:31:02
To bude těmi nadměrnými dávkami levného chlastu, který konzumujete. Nějak se vám mezi něj dostal i metyl.
Re: Re: Re: Re: Jsem rád, že počasí utnulo nechutné,
Pavei P,2020-05-31 13:37:49
Tady ho máte.
https://www.vfn.cz/tis/files/Akutni-otrava-Methanolem-prednaska-dr-zakharov.pdf
Zařiďte se dle doporučení.
Re: Re: Re: Re: Jsem rád, že počasí utnulo nechutné,
Radim K,2020-05-31 20:36:04
https://youtu.be/sYmQQn_ZSys
Ale být vámi, tak tomu moc nevěřím, animace děsně pokročila od dob Jen počkej...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
