Světem internetu nedávno prosvištěl nový rychlostní rekord. Tým australských odborníků dosáhl impozantního úspěchu, když uskutečnil doposud nejrychlejší přenos dat po internetu z jednoho optického čipu. Jde o téměř neuvěřitelných 44,2 terabitů za sekundu (Tb/s), což odpovídá rychlosti 5,525 terabytů za sekundu (TB/s).
Taková rychlost je více než 44tisíckrát větší, nežli nejvyšší rychlost internetu, která je přinejmenším teoreticky dostupná běžným zákazníkům. Uvedený rekord padl především díky využití nového typu optického čipu. Klíčem k úspěchu bylo optické zařízení typu „micro-comb“, které bylo tímto způsobem testováno poprvé mimo laboratoř. Zařízení nahradí celkem 80 jednotlivých infračervených laserů, z nichž by každý mohl být použit jako samostatný komunikační kanál.
Tým držitelů nového rekord tvoří odborníci australských univerzit Monash, Swinburne a RMIT. Novou technologii testovali s pomocí optických kabelů, které v délce 76,6 kilometrů propojují dva univerzitní kampusy v australském Melbourne. Rychlost 44,2 Tb/s je přitom skutečně závratná. Nejrychlejší soudobý internet, který je dnes dostupný komerčním zákazníkům, je Google Fiber, který přenáší data rychlostí 1 Gb/s. Úplně nejrychlejší internet provozuje americké ministerstvo energeticky US DOE, jako vědeckou síť ESnet. Využívají ji klíčové americké vědecké organizace, jako je například NASA. Je velmi rychlá, ale s rychlostí přenosu dat 400 Gb/s stále zůstává dalece pozadu za australským experimentem.
Je pozoruhodné, že těchto rychlostí australští vědci dosáhli s využitím stávající infrastruktury, jako jsou optické kabely. Znamená to, že jakmile budou k dispozici potřebné fotonické čipy, tak bude relativně snadné zavést takový ďábelsky rychlý internet. Stejně tak je ale jasné, že to ještě nějakou dobu potrvá.
Jak uvádí vedoucí výzkumu Arnan Mitchell ze RMIT University, v dohledné budoucnosti by chtěli vytvořit integrované fotonické čipy, s jejichž pomocí bude možné dosáhnout podobných rychlostí přenosu dat ve stávajících optických sítích a s minimem finančních nákladů. Takové technologie by měly být atraktivní pro ultrarychlou komunikaci mezi datacentry. Mitchell s kolegy nicméně věří, že časem tyto se technologie zjednoduší a zlevní natolik, že budou přijatelné pro veřejnost.
Video: ignite+RMIT - Distinguished Professor Arnan Mitchell
Literatura
Vývojáři předvedli první mikročip, který ultrarychle komunikuje světlem
Autor: Stanislav Mihulka (24.12.2015)
V Caltechu postavili čip s optickou kvantovou pamětí, který pracuje se světlem
Autor: Stanislav Mihulka (12.09.2017)
Kvantoví inženýři tisíckrát zmenšili čip pro kvantovou komunikaci
Autor: Stanislav Mihulka (03.11.2019)
Diskuze:
Gigabit
Petr Nejedlý,2020-05-24 17:31:55
Já třeba nechápu, proč se v článku musí ohánět Googlem, když optický gigabit až do bytu už má i v ČR kdejaký panelák na malém městě. A není od Velkého Bratra....
A princip?
Jirka Niklík,2020-05-24 05:50:56
Uvítal bych náznak principu. Úžasná modulace? Nebo spousta vlnových délek a na každé jiný kanál? Nebo ještě něco jiného?
Re: A princip?
Ludvík Urban,2020-05-25 10:29:54
Třebas zde: https://www.nature.com/articles/s41467-020-16265-x.
To generate a soliton crystal, a laser is slowly tuned from the red side of a resonance to a pre-set wavelength. a A primary comb (Turing pattern) is initially generated as the laser is tuned into resonance with the ring. b Spectrum of the soliton crystal oscillation state used for experiments. The state had a characteristic ‘scalloped’ micro-comb spectrum, corresponding to the single temporal defect crystal state illustrated over the ring. At the pre-set wavelength, a soliton crystal forms, with spectral features based around the primary comb lines. The state that we use provides comb lines over most of the optical communications C-band. c Soliton crystal comb line power difference for 10 independent crystal generation instances (different symbols indicate distinct generation instances). Comb line powers remain within ± 0.9 dB of the initial spectrum, indicating reliable generation of the desired soliton crystal state.
Re: A princip?
Radek Štrébl,2020-05-27 02:50:56
Podle Wikipedie slo o 160 kanalu a ne 80 a dosazena rychlost byla "jen" 39 Tbps, ale je to mozna jen rozdil v pocitani tech bitu, protoze Wikipedia specifikuje, ze se jednalo o efektivni Tbps. Kazdopadne jim to vychazi na 244 Gbps na kanal, coz je rozhodne verohodnejsi nez 552.5Gbps na kanal, ktere vychazeji z udaju v clanku, ale treba slo o jiny pokus stejneho pracoviste, co ja vim, v Australii jsem jiz 20 let nebyl :-)! Kazdopadne je to silne experimentalni zalezitost, ale principielne obycejna DWDM jak ji zname jiz dlouho, ovsem realizovana na jedinem cipu, coz je teoreticky levnejsi nez stavajici metody. Vzhledem k tomu, ze bezne dostupne sitove prvky ale nedisponuji rychlejsim rozhranim nez 100Gbps a i tak jsou pekelne drahe a to je 100 gigovy Ethernet na trhu jiz 10 let, tak rychlejsi zarizeni budou tezko dostupna drive nez za dalsich 10 let a levna tak za 20 let a to jeste kdo-vi jestli, protoze ono pro to mozna nakonec ani nebude zadne vyuziti. Ale uvidime, takove holo-video ma potencial to vyuzit :-) .
Martin Pecka,2020-05-23 13:26:10
To bude potrebovat poradny hardwarovy switch nebo router. GDDR5 pameti zvladaji 28 Gbit/s, takze zpracovavat to nejakym PC-like serverem je prakticky vyloucene. Je otazka, jestli se vubec vyplati budovat pro novou technologii tak narocne a drahe zazemi, aby bylo mozne jejich prenosovych rychlosti bezezbytku vyuzit.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
