V článku Venušino jarní skotačení na večerní obloze jsem popsal její pohyb večerní oblohou během jara 2020 a taky upozornil na pozoruhodnou závěrečnou sérii úkazů. Bude to konjunkce s Merkurem 22. 5., konjunkce s Měsícem 24. 5., tím pádem i konjunkce Venuše s Merkurem, a nakonec východní elongace Merkuru 4. 6. Mělo by to být pohledné, k tomu se nabízí dobrá příležitost spatřit Merkura a zařadit se mezi „šťastné astronomy“. Viz článek Podvečerní Merkur Venuší k podobné minulé příležitosti (vypadlo mi tam „s“ v názvu).
Úkazy se budou odehrávat nízko nad skoro přesně severozápadním obzorem, a to za soumraku. Je potřeba výhled na místa kolem 5 až 8 stupňů nad ideálním obzorem. Po popisu rámcové situace tady uvádím i přesnější časomíru jednotlivých úkazů. Snad aspoň některý z příštích dnů bude večerní počasí shovívavé. Pokud ne, můžeme se spolehnout na to, že v příštích letech budou aktéři podobná představení opakovat.
Čas, který v tomto článku používám, je letní středoevropský. Doba západů přesně vzato platí pro 15 N a 15 E (tam je Kouřim), takže např. v Praze nastávají o 3 až 4 minuty později, na Moravě naopak o 7 až 13 minut dřív. Platí samozřejmě pro ideální obzor. (Jen v popiskách fotek je samozřejmě ten čas, který zrovna platil.)
Celková situace
Už od konce zimy kraluje večernímu nebi Venuše. Koncem března (24. 3.) byla v největší východní elongaci, tedy 46 stupňů „vlevo“ od Slunce, samozřejmě při pohledu ze Země.
Od té doby se pohybuje vůči hvězdám „vpravo“ (při západu tedy „dolů“), zdánlivě se přibližuje Slunci. Současně se fyzicky přibližuje Zemi. Nejjasnější byla v dubnu. Letos ale nebyla moc dobře vidět ve dne za plného slunečního svitu, aspoň teda z Prahy, nejspíš kvůli nějakému zákalu v atmosféře i při pěkném počasí.
Během května se její úhlové přibližování Slunci stává nápadným, to už je úděl kružnic a sinusovek. Fofr to vezme v poslední dekádě května, protože 3. června nastane dolní konjunkce (analogie novolunní), Venuše bude mezi Zemí a Sluncem, poté se časem objeví v roli Jitřenky.
Ve dnech 20. až 24. května její zdánlivý průměr naroste na 52 až 55 úhlových vteřin, ale její srpek se bude zužovat, fáze se zmenší z 0,07 na 0,04. (Pokud kdo s plus minus normálním zrakem nevidí i jen malým triedrem fáze Venuše, tak je to nejspíš přesvětlením očí adaptovaných na tmu. Fáze líp vidíme na co možná ještě světlé obloze. Jsou k tomu lepší spíš klasičtější malé dalekohledy s menší světelností, tedy s menším průměrem a větším zvětšením; ty se naopak nehodí na mlhoviny a galaxie.) Vzhledem k jasnosti, která klesá jen pomalu, by ale Venuše mohla být při slušném počasí pozorovatelná velice nízko nad jihozápadním obzorem ještě do málem posledních dnů května, asi tak do 29., kdy její tenoučký srpek (fáze 0,01) zapadá v 21:45, tedy 47 minut po Slunci.
Merkur si po pěkné únorové východní elongaci nepříliš kvalitně zahrál na březnovou jitřenku, zato teď se blíží k další pěkné východní elongaci (3. 6.), takže začíná fungovat jako Večerníček. Triedrem je už několik dní vidět velice dobře, dokonce se nechal fotografovat, ale holým okem jsem ho několikrát zahlédl až 18. května mezi 21:30 a 21:50. Jeho viditelnost se docela rychle zlepšuje. Před elongací se totiž pohybuje vůči hvězdám „vlevo“ (před západem tedy spíš „nahoru“), jeho západ se každý den opožďuje za Sluncem o 6 minut. Na přelomu května a června by to měla být tutovka, a už před tím by k jeho vyhledání mohly pomoci konjunkce s Venuší a Měsícem.
Jak fáze Merkuru postupně ubývá (od 0,72 po 0,38), tak bohužel klesá i jeho jasnost, ve zmiňovaných dnech od -0,7 do +0,5 magnitud. Fáze Merkuru by při jeho zdánlivém průměru 6 a pak 8 úhlových vteřin rozlišil jen slušnější dalekohled (průměr aspoň 12 cm a zvětšení minimálně 70).
Novoluní připadá na 22. května (v 19:38), o dva dny později by už Měsíc měl být vidět jako tenoučký srpek po západu Slunce. Pohybuje se po obloze vůči hvězdám „vlevo“, samozřejmě mnohem rychleji než planety. 24. května potká Venuši a taky Merkur.
Srpek Měsíce i Venuše můžou být slušně vidět už dost krátce po západu Slunce, ale na Merkur bez triedru je potřeba aspoň občanský soumrak, tedy střed Slunce 6 stupňů pod obzorem. Proto uvádím i tyto údaje a k nim stručný výtah z efemerid Venuše a Merkura.
Slunce od 20. do 24. května zapadá v 20:47 až 20:52; 4. června v 21:04.
Občanský soumrak ve dnech 20. až 24. května je v 21:27 až 21:33; 4. června v 21:46.
Kousek z efemerid:
20. 5. Venuše zapadá v 22:53; Merkur zapadá v 22:29
21. 5. Venuše zapadá v 22:46; Merkur zapadá v 22:34
22. 5. Venuše zapadá v 22:39; Merkur zapadá v 22:39
23. 5. Venuše zapadá v 22:32; Merkur zapadá v 22:43
24. 5. Venuše zapadá v 22:25; Merkur zapadá v 22:47
30. 5. Venuše zapadá v 21:37; Merkur zapadá v 23:00
4. 6. Venuše zapadá v 19:54; Merkur zapadá v 22:59
Konjunkce Venuše s Merkurem 22. 5.
Obě planety se teď zdánlivě pohybují docela rychle a hlavně opačnými směry (protože Merkur je teprve před konjunkcí), takže se k sobě přibližují opravdu hodně rychle. Přitom se viditelnost Venuše zhoršuje, ale ta má díky své jasnosti mocnou rezervu, zatímco viditelnost Merkura zlepšuje. Konjunkce Venuše s Merkurem nastane 22. 5. v 10 h, kvůli rozdílu deklinací přitom Merkur bude 0,9 stupně jižně, což při jejich západu vypadá jako „vlevo“.
Bez mocnější techniky ovšem nezbývá, než se dívat večer před konjunkcí, tedy 21. 5., nebo večer po ní, 22. 5. Nejlíp tak mezi 21:30 až 22:05 nízko nad severozápadem.
Konjunkce Venuše s Měsícem 24. 5.
Měsíc mine Venuši 24. května v 05 h, Venuše přitom bude 4,5 stupně severně. Nejlíp by to tedy bylo vidět už 23. 5. večer, jenže to bude Měsíc ještě tuze mladý, pouhých 27 hodin, takže by jeho spatření bylo obtížným kouskem. Zapadá v 21:41.
Celkem spolehlivě bychom měli Měsíc uvidět 24. května, to zapadá v 22:46. Venuše by měla být severně (při západu „vpravo“). To už bude i krátce po konjunkci Merkura s Měsícem, takže se tam taky nachomítne. Doporučeníhodný čas je mezi 21:30 až 22:10.
Konjunkce Merkura s Měsícem 24. 5.
Měsíc se mine s Merkurem 24. května v 13 h, Merkur bude 3,3 stupně severně.
Merkur v elongaci 4. 6.
Až do 4. dubna se bude Merkur od Slunce úhlově vzdalovat, i když stále pomaleji. Bohužel bude trochu slábnout jeho jasnost, takže nejsnadněji ho bude možné spatřit spíš něco před elongací, na přelomu května a června. Nejspíš v 21:45 až 22:20 nízko nad severozápadem.
Zkáza křehké vlasatice
V březnovém článku jsem taky zmiňoval naději na tehdy náhle zjasnivší kometu ATLAS (C/2019 Y4). Ta mohla v poslední dekádě května velice esteticky doplnit výše popsané produkce. Jenže se polámala, docela doslova, během dubna se rozpadla. To se kometám stává. Teď už tušíme, že ono zjasnění byla její labutí píseň. Kupodivu se zatím nerozptýlila nějak moc, takže slušnými dalekohledy je vidět jakýsi shluk a cosi jako „kometa v kometě“, jak píše Martin Gembec v článku odkazovaném dole v literatuře. Pěkné fotky jejího rozpadu i její předchozí slávy jsou v jeho dubnovém článku.
Literatura
Hvězdářská ročenka 2020. Praha: Academia.
Martin Gembec: 21. vesmírný týden 2020.
Server astro.cz.
Diskuze:
Vyvěsil jsem na Wikimedia Commons
Zdeněk Kratochvíl,2020-05-22 17:37:52
fotky z 17., 18., 18. a 21. května.
https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Conjunctions_of_Venus_-_Mercury
Re: Vyvěsil jsem na Wikimedia Commons
Zdeněk Kratochvíl,2020-05-27 11:41:09
Konjunkce 22. 5. se skryla za mraky, aspoň teda v Praze.
26. 5. se konečně vyjasnilo, i když bylo nad obzorem kouřmo a mlžno, ale nejspíš to byla vzhledem k počasí poslední poslední příležitost pro Venuši v roli Večernice. (Merkur s Venuší v tom oparu působili dojmem postkoitální deprese.)
Takže na tom odkazu na WC teď jsou fotky z 17., 18., 19., 21. a 26. května.
Venuše
Tomáš Novák,2020-05-21 15:59:25
Venuše byla bohyní lásky a krásy. Lásky i té fyzické - je to snad proto, že milencům po večerech už v dobách antiky hezky svítila? :-)
Re: Venuše
Zdeněk Kratochvíl,2020-05-21 18:43:46
To byla, ale spíš je naopak ta planeta jenom pojmenovaná podle ní. Řekové na rozdíl od třeba Babylóňanů dali na planety poměrně málo, i když se v estetických popisech oblohy objevují už od Homéra. Ale např. astrologii dlouho neznali. (Jinak by současnou konkunkci chápali jako příležitost k lásce a umění, ale tu oni viděli skoro ve všem i bez toho.)
Navíc Venuše sice svítí moc hezky, ale neposvítí. Jen za výjimečných okolností je možné vidět stín vůči osvětlení od Venuše. Chce to její max. jasnost, extrémně tmavou oblohu a dobré oči. Viděl jsem to jen jednou.
Navíc většina Řeků moc nerozlišovala mezi láskou fyzickou a nějakou jinou, před Platónem nejspíš nikdo. Spíš se říkalo, že cit a sex je jeden bez druhého po nějakém čase smutný, to bylo základní erotické ponaučení.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
