Tullimonstrum gregarium. Kredit: Nobu Tamura / Wikimedia Commons.

Některé fosilie jsou úplně obyčejné. Jiné jsou zvláštní někdy až výstřední. A pak je tu ještě Tullyho monstrum. Je to legenda. První tullimonstrum objevil v roce 1958 sběratel fosilií Francis Tully, na lokalitě Mazon Creek v americkém státu Illinois. Jméno podivuhodného tvora není vůbec náhodné. Něco takového by snad ani nešlo vymyslet.

Victoria Mccoy. Kredit: University of Wisconsin.

Tullimonster byla postupně nalezena spousta. Ale jenom na jednom jediném místě – v Mazon Creek. Je to jako zkamenělá šílenost, o velikosti ani ne půl metru. Měkké rybovité tělo tullimonstra vybíhalo do jakéhosi zvláštně zalomeného chobotu, který je zakončený ostrými zuby. Poblíž počátku chobotu mělo tullimonstrum podivnou příčku, na jejíchž koncích byly umístěny komorové oči. Něco takového byste nechtěli potkat ani ve snu.

Je to směs divností a nejasností. Například, navzdory značnému úsilí a četným vědeckým studiím stále není jasné, zda tullimonstrum mělo páteř nebo nikoliv. Není divu, že tohle stvoření dráždí paleontology až do krajnosti.

Pobřeží oceánu svrchního karbonu, jak se zachovalo v Mazon Creek. Tullimonstrum uprostřed. Kredit: Geological Society.

Postupně se objevily studie, které řadí Tullyho monstrum k pásnicím, ploutvenkám, kroužkovcům, měkkýšům, členovcům, konodontům nebo k obratlovcům. Takové věci se obvykle stávají u hodně starých fosilií, které pocházejí z kambria nebo z ještě starších časů. Jenomže tullimonstrum se prohánělo v mělkých pobřežních vodách tropického oceánu svrchního karbonu, asi před 309 až 306 miliony let. Tehdy byl Mazon Creek prakticky na rovníku.

Victoria McCoy z americké University of Wisconsin a její kolegové se rozhodli namísto anatomie použít na tuto záhadu chemii. Pustili se do tullimonstra plnou silou velmi účinné analytické metody – Ramanovy mikrospektroskopie. S touto metodou studovali fosilie tullimonstra v místech, kde by podle všeho mohla být páteř či struna hřbetní. Taková analýza zahrnuje ozařování fosilie laserovým paprskem, které není destruktivní, ale odhalí, jaké chemické látky se v tom místě nalézají.

Ramanova mikrospektroskopie nakonec promluvila poměrně jasně. Ve fosiliích tullimonster se nacházejí keratiny a další proteiny, které jsou typické pro obratlovce. V podobných případech sice nejde o nevyvratitelné důkazy, ale paleontologové teď mají přinejmenším silný doklad ve prospěch toho, že tullimonstrum bylo obratlovcem.

Video: What Was The Tully Monster?

Video: Tully Monster Robot fish

Literatura

Phys.org 7. 5. 2020.

Geobiology online 28. 4. 2020.