Trojitý systém HR 6819 s černou dírou. Kredit: ESO/L. Calçada.

Černé díry jsou opravdu úplně černé. Takže nejsou vidět. Obvykle si jich všimneme jen tehdy, pokud se zrovna intenzivně krmí hmotou, která se při tom mohutně zahřívá a pronikavě září, především v rentgenové oblasti spektra. To je důvodem, proč jsme zatím v Mléčné dráze vystopovali jen pár černých děr hvězdných velikostí. Ve skutečnosti by ale v Mléčné dráze měly být stovky milionů černých děr, které se zrodily v průběhu historie naší Galaxie, při dramatickém umírání masivních hvězd. Tyto černé díry jsou ovšem tiché a nenápadné. Můžeme je objevit jen tak, že detailně pozorujeme jejich okolí.

Petr Hadrava. Kredit: AV ČR / Wikimedia Commons.

Právě tohle se povedlo astronomům European Southern Observatory (ESO) a dalších institucí, kteří objevili nenápadnou černou díru v malém souhvězdí Dalekohledu na jižní obloze. Tahle černá díra je od nás vzdálená 1 000 světelných let, takže jde o nejbližší černou díru, jakou zatím známe. Co je ještě lepší, tato černá díra je součástí hvězdného systému, který je vidět pouhým okem, i když na severní polokouli máme bohužel smůlu.

Petr Hadrava z Astronomického institutu AV ČR v Praze a jeho kolegové původně tento systém, který nese jméno HR 6819, pozorovali v rámci výzkumu dvojhvězd. Když ale analyzovali získaná data, tak překvapeně zjistili, že v tomhle systému je ještě jedno těleso.

Červený kruh vyznačuje pozici systému s černou dírou v souhvězdí Dalekohledu. Kredit: ESO, IAU and Sky & Telescope

Údaje ze spektrografu FEROS (Fiber-fed Extended Range Optical Spectrograph), který je instalovaný na 2,2m teleskopu MPG/ESO observatoře La Silla v Chile, ukázaly, že jedna ze dvojice hvězd systému HR 6819 obíhá kolem dalšího, pro nás neviditelného objektu. Oběhne ho jednou za zhruba 40 dní. Druhá hvězda obíhá obě tyto tělesa ve větší vzdálenosti.

Badatelé detailně analyzovali pohyb hvězd v systému HR 6819 a spočítali, že neviděný objekt má hmotnost nejméně 4 Sluncí. V té chvíli bylo jasné, že musí jít o černou díru. Je to jedna z prvních černých děr, kterou jsme objevili jiným způsobem, než pozorováním intenzivního tvrdého záření hmoty akrečního disku, padající do gravitační pasti těchto neuvěřitelných objektů.

Jak zdůrazňuje vedoucí výzkumu Thomas Rivinius z ESO, systém HR 6819 je tak blízko, že je za temné, křišťálově jasné noci vidět pouhým okem. Pokud je tedy pozorovatel na jižní polokouli. Podle Riviniuse tahle černá díra představuje špičku ledovce. Podle všeho je Mléčná dráha plná podobných černých děr. Časem jistě objevíme další z nich.

Video: ESOcast 220 Light: Byla objevena nejbližší černá díra

Literatura

ESO 6. 5. 2020.

Astronomy & Astrophysics 637: L3.