S léčbou pomocí transfúzí krve, nebo séra, od osob, které virovou infekci prodělali, má lidstvo takřka sto leté zkušenosti. A nutno dodat, že ať už šlo o spalničky, SARS, MERS a nebo pandemii H1N1v roce 2009, vždy byly více než dobré. Přesto se v případě nynější koronavirové infekce, zdravotní systém západního světa k této možnosti stavěl liknavě. Americká FDA se například k povolení této léčby rozhoupala až koncem března. Až poté, co byla veřejně pranýřována v tisku, neboť už bylo z útržkovitých zpráv z Číny zřejmé, že léčba funguje i na koronavirus.
Asijská zkušenost
Kolektiv více než dvou tuctů lékařů z Národního výzkumného střediska ve Wuchanu podrobně popsal deset závažných případů, u nichž nemocným provedli transfúzi od dárce, který koronavirovou infekci prodělal. Výsledky jsou natolik povzbudivé, že stojí za to jim chvilku času věnovat. Byl to právě Wuchan, odkud se v prosinci loňského roku začala šířit pneumonie spojená s těžkým akutním respiračním syndromem a za jejíhož původce byl později označen virus SARS-CoV-2. Stačily tří měsíce a epidemie se rozšířila po celém světě . Začátkem března ji Světová zdravotnická organizace označila za pandemii. Nemoc dostala jméno COVID-19. V tom čase už Čína měla téměř devadesát tisíc potvrzených případů s více než třemi tisíci mrtvými.
Nynější zpráva z Číny se věnuje velmi vážným případům šesti mužů a čtyř žen. Střední věk pacientů byl 52,5 let. Tři pacienti na tom byli již tak zle, že se neobešli bez mechanické řízené ventilace. Dalším pěti museli zavést nosní kanylu s přívodem kyslíku, neboť jim plíce nezvládaly dostatečně okysličovat krev. V čase nedobré prognózy všem deseti pacientům aplikovali 200 mililitrů plasmy od uzdravených dobrovolníků. Většině pacientů se po zavedení této léčby obratem zvýšily titry neutralizačních protilátek v krvi. Jeden pacient po transfúzi v obličeji zčervenal, ale u žádného se nevyskytly závažné nežádoucí účinky ani nedošlo k nějakým rizikovým nepředloženostem, které by bylo potřeba řešit. U všech pacientů, a to již během jednoho až tří dnů po podání séra, problémy spojené s horečkou, kašlem, dušností a bolestmi na hrudi, zmizely nebo se značně zlepšily. Výrazné zlepšení plic postižených lézemi zdokladovala také počítačová tomografie.
Je potřeba si uvědomit, že ani dnes svět nemá k dispozici žádné schválené přípravky na bázi specifických protilátek proti COVID-19, kterými bychom se mohli preventivně bránit. Vakcínu se sice snaží vyrobit desítky týmů, například pekingský institut biotechnologie ve spolupráci s čínskou společností CanSino Biologics už začal testovat na dobrovolnících přípravek s pracovním označením Ad5-nCoV. Americký Národní ústav zdraví (NIH) testuje vakcínu mRNA-1273. V Evropě jsou nejdál asi v Oxfordu s přípravkem CHAdOx1. Problém všech těchto snah ale je v tom, že jde o běh na dlouhou trať a je při něm potřeba počítat s rokem až rokem a půl, než se dospěje k výsledku.
U antivirotik, jakým jsou remdesivir, lopinavir/ritonavir randomizované kontrolované studie také stále ještě probíhají. Slibný remdesivir je sice už ve třetí fázi klinických testů, nicméně stále jde jen o léčbu experimentální a podléhající komplikovanému způsobu schvalování.
Bezproblémová není ani léčba kortikosteroidy. U té pacientům hrozí, že jim utlumí schopnost imunitního systému natolik, že se s nákazou nedokáže vypořádat. V každém případě aplikace kortikoidů prodlužuje eliminaci infekčních agens z krve i tkání a navíc u virem již značně poškozených plic, zvyšuje riziko další nákazy, například bakteriemi tuberkulózy. Doporučení čínských lékařů proto ani nepřekvapuje. "Do doby, než bude k dispozici účinná vakcína, nebo konkrétní specificky prověřené antivirotikum, je transfuze u těžkých stavů správnou volbou". Věrohodnosti jejich závěru dává nejen to, že jim nikdo z léčených transfúzí nezemřel, že u všech došlo k rychlému zlepšování fyzického stavu, ale hlavně, že nejde o zkušenost jednoho pracoviště, ale týmů tří nemocnic ze tří různých okresů.
Zatímco americká FDA po kritice jednala a vydala jednoduché pokyny, podle nichž mohou lékaři rekonvalescentní sérum pacientovi podat, náš SÚKL vydal prohlášení, že mu udělovat takové povolení nepřísluší, neboť jde o transfuzní přípravek a ten dle zákona o léčivech nepodléhá registraci SÚKL. Dal tím lékařům jasně na srozuměnou, že se musejí řídit zákonem, respektive vyhláškou č. 143/2008 Sb., o lidské krvi.
Jenže v tom je zakopaný pes. V citované vyhlášce takový transfuzní přípravek (rekonvalescentní plazma) uveden není. A protože ho zákon nezná, nemůže ani existovat žádný metodický pokyn obdobný tomu, jaký pro svou zemi vydala výše jmenovaná americká FDA. Když to shrneme, tak tím, čím se léčilo v Číně a je povoleno v USA, a čím už léčí například i ve Velké Británii, není u nás ani zakázáno, ale není to ani povoleno.
Kdyby pacientům nešlo o hodiny, dalo by se nad návrhem SÚKL usmát. Řešit nastalou situaci prý lze doplněním přípravku do vyhlášky o krvi. Uvádí to ale s poznámkou, že ani vydání metodického pokynu ani úprava zákona, nejsou v jeho kompetencích. Jakoby mimořádná situace nevyžadovala mimořádná řešení. Realita je proto taková, jaká je, k léčbu rekonvalescentní plazmou u nás zatím žádné pracoviště neprovedlo.
Naštěstí, tak často kritizovaná byrokratická EU, byla tentokrát rozumnější a před několika hodinami vydala pokyn pro odběr a transfúzi rekonvalescentní plazmy COVID-19. Nejde sice o právně závazný dokument, nicméně tím, že byl vypracován ve spolupráci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), poskytuje i našim pracovištím možnost se o něco opřít, aby se nedostaly do křížku se zákonem. Celé znění je v čase dopisování tohoto článku k dispozici jen v anglické verzi. Tu zde připojujeme jako soubor ke stažení.
An EU programme of COVID-19 convalescent plasma collection and transfusion.
Literatura
Kai Duan et al. Effectiveness of convalescent plasma therapy in severe COVID-19 patients, Proceedings of the National Academy of Sciences (2020). DOI: 10.1073/pnas.2004168117
Ako sa dá liečiť COVID-19?
Autor: Matej Čiernik (20.03.2020)
Ovlivňují léky na vysoký krevní tlak průběh infekce virem SARS-CoV-2?
Autor: Václav Diopan (23.03.2020)
Loterie osudu: Jak SARS-CoV-2 mutuje?
Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2020)
Mohla by krev těch, kteří přestáli COVID-19, zachraňovat životy?
Autor: Josef Pazdera (28.03.2020)
Přišel čas hrdinů: Urychlí vývoj vakcín riskantní nakažení zdravých COVIDem?
Autor: Stanislav Mihulka (02.04.2020)
Co je důležité v době COVID-19?
Autor: Vladimír Wagner (03.04.2020)
Co nám mohou prozradit koronavirové statistiky? (Aktualizováno)
Autor: Pavel Brož (13.04.2020)
Diskuze:
Další pochybnosti.
jaroslav mácha,2020-04-10 23:19:29
Podle údajů ve Worldometer je v Italii 2 441 infekcí na milion obyvatel. Čili nakažených bylo zjištěno trochu přes dvě promile obyvatel. Při intenzitě šíření to je poněkud pochybné. Ale v domovech důchodců byla nakažena většina. Není třeba bezpříznakových případů 10x až 100x víc než nemocných? Nebo je k infekci nutné velké množství virů.
Re: Další pochybnosti.
Petr Chaloupka,2020-04-11 00:04:13
Uvidíme možná za pár týdnů, jak u nás vyjde plošné testování. V Rakousku již testovali náhodně 1500 lidí a vyšlo jim 5 pozitivních, tj. 0,33 %.
V každém případě je zřejmé, že těch případů nemůže být 10x, nebo 100 x více, protože máme násobně méně těžkých případů a úmrtí v porovnání s některými jinými regiony, kde je promořenost poměrně vysoká. Např. v italském Bergamu se v polovině března pohybovala okolo 5 % oficiálně potvrzených případů.
Re: Další pochybnosti.
Mojmir Kosco,2020-04-11 06:28:19
No s temi čísly i v cr je to volajake divne je testovano cca 115tis lidi ,kteri vetsinou jsou v podezření ze by vir mohli mít nebo dostat a je zjisteno pouze cca 6000 případů? Ti ostatní co ? Byli spatne tipování? Vir v sobe mají bez příznaků a bez protilátek?Vir se v nich vubec neměl šanci uchytit? Tak potom jak promorit na 6O 70 %
Re: Re: Další pochybnosti.
Radovan R,2020-04-11 21:45:05
Netestují se jen lidé s příznaky, ale pokud možno všichni, kteří přišli do rizikového kontaktu s dříve nakaženým. Proto tak málo z testovaných je pozitivních. Ale určitě bude mít testovaná skupina větší procento nakažených než zbytek populace. V současnosti jsou cca 3% pozitivní, tak v populaci rozhodně nebude promořenost vyšší než 1%. Leda by v populaci bylo hodně lidí, kteří tím prošli bezpříznakově dříve a teď již v krvi nemají virus ale jen protilátky. O tom ale silně pochybuji. Nebo mohla část populace projít jinou neškodnou nákazou/variantou, na kterou si vytvořili protilátky a ty účinkují i na Sars-Cov-2. Ale spíš platí to, že prostě opatření fungují a populace není promořená. Což je spíš ta horší varianta.
Re: Další pochybnosti.
Richard Vacek,2020-04-13 17:27:17
S těmi procenty bych byl opatrnější. Nebyli testováni všichni italové, ale jen část. Bohužel ne náhodná část, ale spíš se testují jen ti s příznaky? A tam vychází pozitivita nějakých 15% (1E6 testů. 150 tis. pozitivních). U nás to je asi 5%, Německo 10%, USA 20% a taková Francie 40% (ale tam testují dost málo - asi jen ty, kteří mají příznaky, byli v kontaktu s nakažených a už někoho nakazili).
Až proběhnou testy na protilátky ve více zemích, tak třeba zjistíme, že správná opatření (roušky) vedou k nákaze menším množstvím viru a nákaza pak probíhá častěji za mírnějších příznaků.
Pochybnosti nad daty z Číny
Petr Chaloupka,2020-04-10 16:42:26
Když ta data z Číny jsou taková nedůvěryhodná. Tak není divu, že se jejich nápady na léčbu berou s pochybnostmi.
Příklady pár nesrovnalostí (jistě najdete mnoho dalších):
- Velmi silná korelace mezi počtem nových případů na koronavirus a počtem zemřelých ve stejný den. "Smrtnost" (vyjádřena jako podíl mrtvých ku nakaženým celkem) se pohybovala od ledna do března dlouhou dobu kolem 2,1%. Což je nepřirozené a není samozřejmě pozorováno v žádné jiné zemi.
- Počet případů a mrtvých byl velmi nízký vzhledem k videím o kolabujícím zdravotnictví v provincii Chu pej.
- na přelomu ledna a února, kdy probíhaly evakuace z provincie Chu pej, se počet nakažených počítal v jednotkách tisíc. Ovšem mezi cizinci, kteří byli evakuováni do svých mateřských zemí bylo nakažených necelé procento. Wu chan má přitom 11 milionů obyvatel, provincie asi 57 milionů.
- oficiálně se za místo nákazy považuje trh s mořskými plody, ačkoli první případy s ním nemají spojitost (viz, např: studie Lancet). Čína také tají první případy. Tají, protože vyhlásila za pacienta nula člověka nakaženého 7. prosince, později 1. prosince. Ovšem přitom novináři vyhledali i pacienty s potvrzením o prodělání nemoci, kteří onemocněli dříve.
- v lokalitě Šanghaj bylo v únoru oficiálně celkem nakaženo cca 320 lidí (dnes již je počet 516). Ovšem před pár dny vyšla čínská zpráva o analýze protilátek 175 propuštěných pacientů z jedné nemocnice v Šanghaji...
Jaký to má důsledek? Kdyby Čína netajila závažnost onemocnění a míru šíření, patrně by k tomu ostatní země přistoupili s větší obezřetností a nezkoušeli by experimetny s promořením populace. Ze známých údajů, kdy v miliardové Číně je 3 tis. obětí vychází na dvacetkrát méně lidnaté Spojené království zhruba 150 mrtvých. To není tak mnoho, když vezmete v úvahu, že v Číně v Chu peji, kde byla většina obětí, zkolabovalo zdravotnictví.
Současně to vede k nedůvěře i u dalších informacích z Číny. A to nejen k účinnosti léčby některých léků, ale třeba i k pochybnostem, kde a jak virus vznikl. Ochota ponechat veřejné mínění, že virus vznikl na trhu se zvířaty a přitom podobné trhy dále provozovat nevypadá úplně logicky. Jaká je šance, že virus netopýrů z jedné jeskyně na trhu přeskočí na luskouna, tam stihne rychle zmutovat a přejde, ještě před zkonzumováním luskouna, na člověka ponechám na odbornících. Podobně jako neobvyklé zpřeházení genetického kódu, jak o tom mluvila doktorka Peková. Za sebe mohu vyjádřit pochybnosti, proč Čína tají první pacienty a živí spojitost s trhem mořských plodů, kde se virus začal šířit až v několikáté generaci a současně nepovažuje za nutné provádět s trhy nějaká omezení.
Re: Pochybnosti nad daty z Číny
Roman Sobotka,2020-04-10 20:38:14
Souhlasim, ze cinska cisla jsou naprosto neverohodna. Jen Wuhan ma pred 10 mil lidi, hlava na hlave, a ze zacatku se virus siril asi hodne nekontrolovane. 12.1. - 14 tis novych pripadu, za tyden 400... to nelze brat vazne.
K tem spekulacim o puvodu viru, koronaviry maji vedle netopyru další (intermediate) přenašeče, např. SARS-CoV cibetky, MERS-CoV velbloudy. V tomto pripade to vypada na luskouny, protoze prenaseji viry, ktere jsou geneticky velmi pribuzne. Vir nemusi nikam divoce preskakovat, a mutovat muze jak v netopyrech, tak v luskounech - viry mutuji neustale. Je to matematika, kazde pismeno kodu s urcitou pravdepodobnosti mutuje, neprosta vetsina mutaci zmizi, ale nektere se zafixuji. Zatim nebyl nikdy potvrzek prenos na cloveka primo z netopyra, ale pokazde z dalsiho prenasece. Proto se i ted predpoklada ten luskoun. Ale kdo vi.
tady je to docela diskutovane:
https://www.dw.com/en/coronavirus-from-bats-to-pangolins-how-do-viruses-reach-us/a-52291570
Tento typ viru se mohl dostat do cloveka uz mnohokrat behem odchytu luskounu, jejich zpracovani na trhu atd. Jenom ted byla ta davka dostatecka k propuknuti onemocneni. Prenosy ruznych zvirecich koronaviru na cloveka (bez priznaku) jsou zname.
Nevim, co mysli pani doktorka Pekova zprehazenim genetickeho kodu, nic takoveho ani neni mozne. Mozna ma na mysli 'codon usage'? Mela by se vyjadrit odborne, co ji vede ke spekulacim o neprirozenem vyvoji viru. Zatim o zadnem opravdu slusnem argumentu o laoratorni uprave nevim. A nic tomu nenasvedcuje. Proc cinane nejsou ochotni zavrit ty silene trhy je dobra otazka uz 18 let od vypuknuti SARS, protoze bylo dost evidentni, ze neco dalsiho musi prijit. Co jsem slysel, tak je to pro velke mnozstvi lidi vynosny obchod, pro mnoho mnoho dalsich obziva, micha se do toh cinska medicina, tadice atd. Do velmi nepopularnich zasahu se mozna soudruzi zas tolik nehrnou.
Re: Re: Pochybnosti nad daty z Číny
Petr Chaloupka,2020-04-10 23:36:24
K původu viru.
Já jsem v tomto laik. Rozumím více číslům než virům. O původu koronaviru jsem si něco přečetl (a myslím, že i něčemu porozuměl :-)). Ten příběh vzniku virů, jak odkazujete z článku, je mi znám. Také jsem ale četl i názory, které tento proces zpochybňovali. Tedy, jako technicky možný, ale nepravděpodobný. Jakožto laikovi v této oblasti mi nezbývá, než dát na názory odborníků, které se ale někdy proklatě liší. Takže si pak připadám jako Sókratés, tedy vím, že nic nevím. :-)
Rozhovor s doktorkou Pekovou je např. zde: https://www.youtube.com/watch?v=gG7oEmuVrH0, od zhruba 15 minuty tam mluví o genetice korovnaviru. Mě jako laikovi to přijde rozumné.
Re: Re: Re: Pochybnosti nad daty z Číny
Malomestak Veliky,2020-04-13 18:28:55
Jsem taky totální virolaik, ovšem ten rozhovor mi připadá poněkud podezřelý z pokusu o mediální senzaci. Na druhou stranu pokud paní Peková dodá trochu sofistikovanější názor - například "vypíchne" zmiňované zpřeházené běžně konzervované části "velína" jak tam zmiňuje s porovnáním s jinými koronaviry - tak jí budu věřit. Zatím k ní mám trochu důvěru, je mi sympatická a dokáže (a nechce) si představovat co jde s hračkami jako CRISPR/Cas9 a podobně dělat... ale protože o oboru nevím nic tak si nemůžu dělat iluze.
Konspirační teoretik by mohl ještě dodat něco o spiknutí časopisu Nature, případně výzkumníků, zde:
https://www.nature.com/articles/s41591-020-0820-9
Re: Re: Re: Re: Pochybnosti nad daty z Číny
Roman Sobotka,2020-04-13 21:21:59
Docela jste na to uhodil. Podle me se pani Pekova nechala trochu unest 'zari reflektoru' a pustila se do divokych spekulaci. Ruznych typu koronaviru je cela rada, ale ty blizce pribuzne SARS-CoV2 jsou >90% identicke. Neni mi jasne, co presne nazyva 'velin' a kde je co prehazene, ale pro verejnost to zni atraktivne. Hned si prestavuji nejake ridici centrum, ci neco takoveho. Nic takoveho viry nemaji. Nature shrnuje konzervativni vedecky pohled na vec, jestli ma nekdo pocit (treba pani Pekova), ze je na tom neco fakticky spatne, neco se prehledlo (muze byt), musi se ozvat.
Na nejaky chimericky, ci upraveny vir nepotrebujete vubec CRISPR/Cas9, to je uplne k necemu jinemu. 30 000 bazi lze normalne chemicky nasyntetizovat. Ale musite vedet, co syntetizovat! Pokud by chtel nekdo vypustit vir, ktery vypada jako vytvoreny evoluci, tak je mnohem jednodussi (casove i technicky), takovy vir izolovat v prirode. Je temer jiste, ze je jich tam habadej.
Re: Pochybnosti nad daty z Číny
Richard Vacek,2020-04-10 20:53:48
Popravdě vůbec nechápu, jak jste přišel k těm důsledkům. Vždyť přece i sdělovací prostředky informovaly s předstihem o tom, že v Číně je epidemie, že se dává do karantény několikamiliónová oblast, že tam budují další nemocnice, že tam nakažení leží bez pomoci na ulicích. A byla známa i drastická opatření, která Čína zavedla. A i ten "podezřele nízký" podíl mrtvých k nakaženým je u nás a třeba i v Německu rovněž okolo 2% jako v té Číně.
Re: Re: Pochybnosti nad daty z Číny
Petr Chaloupka,2020-04-10 22:18:28
K těm důsledkům:
Ano, byla uzavřena velká oblast. Bylo provedeno spousta opatření. Počty nakažených budily pochyby. Se vším souhlasím. Proto mi třeba opatření naší vlády přišla rozumná. Ale všude tomu tak nebylo. A proto uvažuji (nebo spíše spekuluji), co vedlo zkušené epidemiology a také politiky v některých zemích, aby volili cestu promořování populace. Myslím si, že kdyby dopředu věděli o množství úmrtí, které tato cesta to vyvolá, tak by do toho nešli. A pokud se mýlili, tak co vedlo k jejich omylu. Zdá se mi logické, že pokud by v Číně byly hlášeny desítky tisíc obětí a nikoli jednotky tisíc obětí, tak by někteří odborníci a také politici brali tento virus vážněji. Uznávám, že je to z mé strany jen spekulace. Kterou nedokáži ověřit (a tedy ani vyvrátit).
A máte pravdu, u nás, v Německu, nebo třeba v Korei je úmrtnost nízká. Ale také tu nekolabuje zdravotní systém. V řadě zemí je situace jiná. A v Číně právě zdravotnictví zkolabovalo, spousta lidí se netestovala, spousta lidí do nemocnic vůbec nebyla nepřijata. Přesto oficiální čísla úmrtí jsou relativně nízká. Město Wu chan musíte porovnávat s Lombardií, nebo New Yorkem, ne s Německem, nebo s námi. A to ještě zdravotní systém ve Wu chanu vychází v porovnání s těmito lokalitami mnohem slabší.
Re: Re: Re: Pochybnosti nad daty z Číny
Jan Novák9,2020-04-14 19:32:24
V Ćíně je podezdřelé hlavně to, že z Wuhanu odjelo skoro 5 milionů lidí v době kdy se epidemie rozjížděla a byl už vyhlášen zákaz shromažďování - utíkali před epidemií do celé Číny těsně před uzavřením oblasti.
Ale epidemie se objevila jen v Itálii, Iránu a USA. Ne v Pekingu ani jinde v Číně. To se mi nezdá moc pravděpodobné.
Třeba tento článek
https://science.sciencemag.org/content/early/2020/03/25/science.abb4218.full
píše jakoby se virus šířil jen ve Wuhanu, a stačilo zavřít market a zakázat cestování a bylo v podstatě po epidemii. To by bylo OK pokud by v Číně měli lék a/nebo očkování, což tvrdí že nemají.
Pavol Hudák,2020-04-10 15:28:59
Treba vsetkym politikom zaviest povinne IQ testky, pretoze j*bnutost ktoru predvadzaju pocas korony sa uz neda tolerovat. Slo to zastavit na tolko urovniach, keby to len trocha chceli. Uprimne dufam ze pozostali obeti budu hromadne podavat zaloby na vlady, ktore su bezprostredne za celkovo mozno miliony zodpovedne.
Počet nakažených
Tomáš Novák,2020-04-10 12:01:07
Věří prosím někdo tomu, že v Číně je skutečně jen 82 000 nakažených?
Re: Počet nakažených
Peter Somatz,2020-04-10 13:19:08
A co India? Podla tejto stranky ma 6725 pripadov, pricom ma skoro tolko obyvatelov ako Cina a neporovnatelne horsie zdravotnictvo.
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Re: Re: Počet nakažených
Pavol Hudák,2020-04-10 15:30:44
V Indii netestuju. V Cine to podchytili skoro, takze tie cisla budu +- OK. Korona ukazuje ako moc su staty zapadneho typu neschopne.
Re: Re: Re: Počet nakažených
Jaroslav Lepka,2020-04-10 20:21:18
Cca dvouměsíční tutlání včetně záhadného zmizení některých odborníků je podle vás "skoré podchytenie"? Máte věru zajímavě nastavená kriteria.
Re: Re: Re: Počet nakažených
Jan Novák9,2020-04-10 21:03:40
V číně asi zjistili že virus zabíjí vysoká teplota, a tak spalovali nemocné zaživa.
https://www.breitbart.com/asia/2020/04/07/report-wuhan-funeral-homes-burned-people-alive/
Severní Korea nemá žádné nakažené, umí covid-19 léčit - kulka do hlavy bezpečně zastaví množení viru v lidském těle. /sarc
Ale vážně, Čína a WHO ještě 14 ledna tvrdili že coronavirus se nepřenáší mezi lidmi.
Jediná možnost jak by mohli mít takhle málo nakažených a mrtvých je pokud ten virus vyrobili a měli připravený lék a očkování než ho vypustili.
Já jsem neslyšel že by se někdo důležitý v Číně nakazil. Zřejmě všichni důležití straníci byli očkovaní a na obyčejných lidech tam nikdy nikomu nezáleželo, viz. kulturní revoluce.
Re: Re: Re: Re: Počet nakažených
Josef Skramusky,2020-04-13 08:34:53
Cina urcite jako obvykle tutlala a ma daleko k otevrene, nerku-li demokraticke zemi, ale - Breitbart - opravdu?
Breitbart News Network is an American far-right syndicated news, opinion and commentary website ... Its journalists are widely considered to be ideologically driven, and some of its content has been called misogynistic, xenophobic, and racist by liberals and many traditional conservatives alike. The site has published a number of conspiracy theories, and intentionally misleading stories.
Na wiki i s odkazy na zdroje.
Re: Počet nakažených
Richard Vacek,2020-04-10 20:44:14
Nejprve musíte definovat, kdo to je nakažený, protože k tomu přistupují nejen různé státy různě, ale dokonce i ten samý stát tuto definici mění. Za nakaženého se pokládá 1/ kdo má příznaky nebo 2/ komu naleznou virus nebo 3/ kdo má příznaky a současně mu naleznou virus.
České zkušenosti
Jaroslav Lepka,2020-04-10 09:57:26
s těmi čínskými jsou poněkud tristní, kromě klasického "přání otcem myšlenky", tak blízkého všem bolševickým režimům (pro nesouhlasící : Lysenko), je tu ještě další, historicky dálněvýchodní- zatloukat, zatloukat a když to praskne, zase zatloukat, viz počátky pandemie, stejně jako informace, čím se zabýval Wu-hanský výzkumák ve skutečnosti.
Re: České zkušenosti
Jitka Tuserova,2020-04-10 10:42:57
Mohl pan otec myšlenky Lepka vysvětlit co chtěl říci? Napadá mne, že byl jak dělo, když tu psal něco, co s článkem nijak nesouvisí. Nebo mi snad něco v souvislosti s léčbou pomocí séra uteklo?
Re: Re: České zkušenosti
Jaroslav Lepka,2020-04-10 20:17:11
Pokud nejste sto pochopit psaný text rozvedu : patrně si asi nepamatujete jisté bolševické "vědní" obory u kterých bylo běžné si potřebná data vycucat z prstu, proto specielně pro vás opakuji: relevance čínských dat v souvislosti s pandemií Covid je od základu pochybná vzhledem k nadřazenosti stranické linie nad vědeckou praxí, jak ostatně sama pandemie prokázala mimo jakékoliv pochybnosti. Stačí matko nemyšlení?
Re: Re: Re: České zkušenosti
Pavel K2,2020-04-10 22:03:25
To sice máte ve všem pravdu, ale není moc pravděpodobné, že by se to mělo vztahovat i na tuto studii. Možná se na to dá dívat i jako na úsilí čínských lékařů, kteří možná z vetší části jsou na straně těch "umlčovaných", dát do světa vlastní zkušenost. Stejně 10 případů je statisticky neprůkazných, je potřeba to víc profouknout, ale obecně jde o ověřenou techniku s minimálními vedlejšími účinky, kterou stojí za to zkusit.
Re: Re: Re: České zkušenosti
František Kroupa,2020-04-12 17:35:45
Já si tedy opravdu nepamatuji vědní obory za bývalého režimu, kde by bylo běžné cucat potřebná data z prstu. Mohl byste uvést nějaké příklady? Zbytek Vašeho textu nemá cenu komentovat, hodil by se spíše na Novinky nebo Aktuálně. Na Oslovi bývalo zvykem diskutovat věcně.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
