Politická situace na Krymu je zejména v posledních šesti letech dosti spletitá a chaotická, o ničem z toho ale dávní obyvatelé této oblasti v podobě pozdně křídových ornitopodních dinosaurů nemohli nic tušit. K sepsání tohoto článku mne inspirovalo také dopsání další knihy, která pojednává specificky o evropských dinosaurech, a fosilní objevy z území Ukrajiny jsou v ní také zmíněny (více informací později). Ukrajina je velký východoevropský stát s rozlohou lehce přes 600 000 km2 a počtem obyvatel přes 42 milionů. Sporné území Krymu, na němž byl objev učiněn, přitom zabírá pouze asi 27 000 km2, ale k roku 2014 zde žilo přes 2,2 milionu obyvatel.[1] Z hlediska dinosauří paleontologie nebylo dosud území Ukrajiny dostatečně intenzivně prozkoumáno, proto se dá očekávat, že odtud v budoucnu v případě příznivého vývoje ještě mnohé další objevy přibydou. V této souvislosti není od věci připomenout, že na území tohoto státu, konkrétně v Kirovohradské oblasti (centrální část Ukrajiny) byl v 60. letech minulého století identifikován velký impaktní kráter Boltyš, který při průměru 24 kilometrů a stáří asi 66 milionů let může být památkou na přímého „účastníka“ katastrofických událostí na konci křídy.[2] Zároveň byl jeho původce snad i částí dříve jednolitého kosmického tělesa, jehož hlavní a největší člen dopadl v této době do oblasti budoucího Mexického zálivu a vytvořil mnohem větší kráter Chicxulub.[3] Ale zpět k dinosaurovi, který zde byl objeven (mimochodem, ve skutečnosti jsou z Krymu hlášeny již dva objevy, fragmentární kostra s ocasními a hrudními obratli jiného ornitopodního dinosaura ze stejného období byla objevena v lokalitě Alešino).[4] Fosilie známějšího „krymského“ dinosaura byly objeveny roku 1934 ve vápencích dosud nepojmenovaného souvrství pozdně křídového stáří (geologický věk maastricht, před 72 až 66 miliony let) v lokalitě hory Beš-Koš nedaleko města Bachčisaraj G. F. Weberovou, a v roce 1945 (dle jiných údajů spíše 1946) je formálně popsal ruský paleontolog Anatolij Nikolajevič Rjabinin, slavný organizátor dřívějších paleontologických expedic na území Číny i tehdejšího Sovětského svazu.[5] Rjabinin se narodil roku 1874 a v období 1. světové války vedl výpravy k řece Amur na ruském Dálném Východě blízko hranic s Čínou. V roce 1914 zde vykopal fosilii ornitopodního dinosaura, kterého o 11 let později popsal jako vůbec prvního čínského dinosaura pod jménem „Trachodon“ amurensis (v roce 1930 byl přejmenován na dosud platné Mandschurosaurus amurensis).[6]
Rjabinin byl odborníkem také na fosilní želvy a popsal například i ptakoještěra rodu Batrachognathus, jehož první fosilie byly objeveny na území Kazachstánu.[7] Přesné datum úmrtí tohoto vědce není s jistotou známé, pravděpodobně zemřel na konci 40. let minulého století. Každopádně to byl právě tento geolog a vertebrátní paleontolog, který krátce po skončení 2. světové války stanovil pro fosilie kostí zadní končetiny ornitopodního dinosaura z nejpozdnější křídy jméno Orthomerus weberi. Vycházel přitom z podobnosti fosilií se zkamenělinami druhu Orthomerus dolloi, popsaným roku 1883 z území Nizozemska.[8] Mimochodem, na revizi tohoto taxonu se v loňském roce podílel i český paleontolog Daniel Madzia, ornitopod z Holandska byl podle výsledků výzkumu pravděpodobně nehadrosauridním hadrosauroidem a jeho blízkými příbuznými mohly být asijské rody Bactrosaurus a Gilmoreosaurus.[9] Ale zpět k ukrajinskému dinosaurovi. O půlstoletí později změnil druhové jméno z weberi na weberae ruský paleontolog Lev Nesov. Uvědomil si totiž, že nálezcem fosilií byla žena, proto bylo nezbytné změnit koncovku druhového jména pro ženský rod.[10] Vzhledem k fragmentární povaze a celkové nekompletnosti fosilního materiálu tohoto taxonu je pochopitelné, že byl brzy označen za nomen dubium (pochybné vědecké jméno) a tak o něm bylo po celou druhou polovinu 20. století i na začátku 21. století pojednáváno. Stojaté vody v okolí krymského dinosaura pak výrazně rozhoupal až ruský amatérský paleontolog Roman Ulansky, který k nevoli většiny světových odborníků stanovil v roce 2015 nové rodové jméno Riabininohadros („Rjabininův hadrosaurid“).[11] Vzhledem ke kontroverzní povaze Ulanského odborných prací se však toto jméno neujalo a není dnes většinou považováno za platné. Ulanského zásluhou je alespoň to, že přiměl další, poněkud méně kontroverzní paleontologické osobnosti, aby se na fosilní nálezy dinosaurů z Ukrajiny a konkrétně z Krymu znovu a detailněji podívali. Výsledkem bylo mimo jiné zjištění, že „krymský“ Orthomerus ve skutečnosti svému belgickému jmenovci nebyl blízce příbuzný. Jednalo se nejspíš o zástupce vývojového kladu Styracosterna, ale stojícího zároveň mimo klad Hadrosauroidea.[12] Zjednodušeně řečeno, ukrajinský ornitopod byl zástupcem býložravých ptakopánvých dinosaurů, vzdáleně příbuzných populárním kachnozobým dinosaurům. Víc nám o něm snad prozradí až případné budoucí objevy z oblasti krymské Bachčisaraje.
Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz
Short Summary in English: Riabininohadros is a dubious genus of styracosternan ornithopod dinosaur, living in what is now Crimea (Ukraine) at the end of the Cretaceous period, about 72 to 66 million years ago. Not much is known about this herbivorous ornithischian from Eastern Europe, as it is only known from a few fossil fragments of a hind leg bones. Its fossils were found in 1934 and as of 2020, it still represents the only non-avian dinosaur described and named from Ukraine.
Odkazy:
Heslo Orthomerus na Wikipedii (anglicky)
Heslo Riabininohadros na Wikipedii (česky)
Riabininohadros na webu Paleofile (anglicky)
Profil na internetové databázi Fossilworks (anglicky)
Riabininohadros na blogu Spinops (anglicky)
Profil taxonu Riabininohadros na webu DinoData (německy)
[1] Viz odkaz https://en.wikipedia.org/wiki/Crimea
[2] Kelley S. P., Gurov E. (2002). The Boltysh, another end-Cretaceous impact. Meteoritics & Planetary Science, v. 37, pp. 1031–1043.
[3] Jolley, D.; et al. (2010). Two large meteorite impacts at the Cretaceous-Paleogene boundary. Geology, 2010, 38 (9): 835-838. doi: https://doi.org/10.1130/G31034.1
[4] Dalla Vecchia, F. M. (2014). An overview of the latest Cretaceous hadrosauroid record in Europe. In D. A. Eberth & D. C. Evans (ed.), Hadrosaurs, 268-297.
[5] Riabinin, Anatoly Nikolaenvich, N. (1945). „[Dinosauří pozůstatky z pozdní křídy Krymu]“. Vsesoy. Nauch.-Issledov. Geol. Inst. Matl. Paleontol. Strat. (rusky) 4: 4–10.
[6] Riabinin A. N. (1930). „Mandschurosaurus amurensis nov. gen, nov. sp. a hadrosaurian dinosaur from the Upper Cretaceous of the Amur River“. Soc. Paleontol. Russ. Mem. 2: 1–36.
[7] Ryabinin A. N. (1948). „Remarks on a flying reptile from the Jurassic of the Kara-Tau“. Akademia Nauk, Paleontological Institute, Trudy, 15(1): 86-93.
[8] Seeley, Harry G. (1883). „On the dinosaurs from the Maastricht beds“. Quarterly Journal of the Geological Society of London. 39 (1–4): 246–253. doi: 10.1144/GSL.JGS.1883.039.01-04.19
[9] Madzia, D., Jagt, J. W. M. & Mulder, E. W. A. (2019). „Osteology, phylogenetic affinities and taxonomic status of the enigmatic late Maastrichtian ornithopod taxon Orthomerus dolloi (Dinosauria, Ornithischia)“. Cretaceous Research, 104334. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.104334
[10] Nessov, L. A. (1995). Dinozavri severnoi Yevrazii: Novye dannye o sostave kompleksov, ekologii i paleobiogeografii. Institute for Scientific Research on the Earth’s Crust, St. Petersburg State University, St. Petersburg (rusky), pp. 1-156.
[11] Ulansky, R. E. (2015). Riabininohadros, a new genus for hadrosaur from Maastrichtian of Crimea, Russia. (pdf). Dinologia (rusky), 10 p.
[12] A. V. Lopatin & A. О. Averianov (2019). On the findings of dinosaurs in the Crimea. Proceedings of Higher Educational Establishments. Geology and Exploration 2019 (1): 67-71. doi: https://doi.org/10.32454/0016-7762-2019-1-67-71
Diskuze:
