Jak stárneme, začne to jít s námi s kopce. Sílou svalů a mozku počínaje a výkonností imunitního aparátu konče. Snadno nás sklátí kdejaká rýmička a o koronaviru ani nemluvě. Není náhodou, že nám zdravotní pojišťovny přispívají na očkování proti celé řadě infekčních prevítů. Říkají tomu benefity, ale v podstatě jim to šetří náklady za naše pobyty na infekčním, nebo JIP.
Doktorka Lintermanová je mezinárodně uznávanou imunoložkou specializující se na lenost buněčných a molekulárních mechanismů a proč nám benefity ve stáří bývají k ničemu. Jejímu početnému týmu před několika dny vyšel v odborném časopise eLife článek, o němž stojí za to referovat.
Než se dostaneme k meritu věci, několik slov o tom, jak to v těle funguje, když funguje. Ať už jde o vakcínu, nebo útok virů živých, o tom, jak dopadneme, rozhodne tvorba protilátek. Buňky, které to mají na starosti, se na bitvu připravují v něčem, čemu válečníci říkají místo soustředění a imunologové „zárodečná centra imunitní reakce“.
Jsou to lokality, kde se jistý typ bílých krvinek, nazvaných B buňky, začne klonálně množit, přičemž somaticky hypermutují své geny kódující receptory na povrchu buňky. Tento mutační proces, spojený s následnou selekcí (založené na afinitě k antigenům vetřelce) vede ke vzniku paměťových B buněk. To jsou bílé krvinky s pamětí „jako slon“ a ony rozhodují, zda se staneme imunní, nebo to s námi příště zase sekne. Trošku jsme si to celé zjednodušili, ve skutečnosti těch asistujících typů buněk je víc, ale nám dnes bude stačit si pamatovat, že ve správný čas musejí v centrech imunitní reakce přiložit ruku k dílu bílé krvinky zvané T buňky.
Ještě nedávno jsme si vystačili s členěním na B a T buňky. S tím jak postupně odhalujeme jemné struktury vystrkované z povrchu membrány (receptorové antigeny), které z nich dělají mistryně specializovaných funkcí, se počet buněčných typů rozrůstá. Aby se odborníci byli schopni na kongresech domluvit, usnesli se, že buňkám kromě příjmení („B“ , „T“…) budou dávat i „jména“. V našem případě hlavní roli v úspěšnosti vakcinace hrají T buňky CD4 +. Protože se to špatně vyslovuje a také už imunologové lépe znají jejich funkci, překřtili je na T folikulární pomocné buňky. V popisu práce mají strážit odpověď B lymfocytů. Dělají to tak, že vydávají potřebné signály, po nichž přežívají jen ty správné B buňky, které zvládají reagovat na konkrétní vir (respektive jeho povrchové antigeny).
Pravdou je, že u toho asistují ještě dendritické buňky se svými peptidy histokompatibilitního komplexu, cytokiny interleukiny,... ale to už bychom zase zabředli do nepochopitelných složitostí. Naštěstí z toho lze vybruslit lakonickým konstatováním, že, jak už tomu u bitev bývá, to, co rozhodne o úspěchu, je fungující zázemí s pomocníky. V našem případě T folikulárními pomocnými buňkami. Žel právě jejich řady nám s přibývajícími křížky řídnou.
To, s čím nyní Angličané přichází, je nanejvýš povzbudivé. Tvrdí, že znají způsob, jak stav T buněčného pomocného personálu doplňovat. Zatím jen u hlodavců, nicméně by to vadou krásy být nemělo, neboť savčí imunitní systém si je u různých druhů podobný jako vejce vejci. I myši mají své seniory a také jim se pomocných buněk nedostává. Rozdíl je jen v tom, že myši chodí do důchodu ve dvou letech. To už mají T folikulárních pomocných buněk pětkrát méně a podle toho u nich také vypadají výsledky vakcinace proti chřipce a pokles hladiny protilátek tvořených B buňkami.
Když ale výzkumníci, v čase kdy své svěřenkyně imunizovali, natřeli krémem obsahujícím imikquimod (někdy se počešťuje na imikvimod), dosáhli u nich zvýšení počtu T folikulárních pomocných buněk. A co je podstatné, spolu s tím také nárůstu tvorby ochranných imunoglobulinů. Pro neznalé, imikquimod je látka, kterou si léčíme nepříjemnosti, když někde chytneme papilomaviry, což jsou takoví zlomyslníci - rádi se presentují v intimních partiích, kde přivodí růst něčeho, čemu kožaři říkají zevní kondylomata, lidově bradavičky.
Zlepšení tvorby protilátek potvrzuje hypotézu, že za úbytkem pomocných buněk stojí špatná aktivace T buněk a že to je ta pravá příčina, která přivodí lenost celého systému. Natírání krémem podle vědců prospívá tím, že: „...imikvimod TLR7 obnovuje signalizaci IFN-I u cDC2...“. V překladu do lidštiny to znamená, že účinná látka Imiquimod funguje jako adjuvans zlepšující interferonovou komunikaci buněk. Neškodilo by, kdyby to výzkumníci celé ještě trošku vylepšili, aby se po aplikaci krému, spolu s „ T pomocníky“, navyšovaly i počty B buněk (producentů protilátek), ale to už bychom toho od nich chtěli na poprvé asi moc. Stačí, že to funguje i s těmi zbylými B buňkami, které myším kmetům ve stáří zůstaly, a že jim to imunitu zlepšuje.
Kdo ví, možná není daleko doba, kdy se my dříve narození, budeme natírat nejen tím zlatým krémem z lékárny, ale i tím na bradavice.
Literatura
How to boost immune response to vaccines in older people, Babraham Institute News
Rejuvenating conventional dendritic cells and T follicular helper cell formation after vaccination. eLife 2020;9:e52473 doi: 10.7554/eLife.52473
Poznámka redakce:
Navzdory datu uveřejnění článku, se nejedná o apríl! Jsou to výsledky několikaletého výzkumu s autentickými odkazy na prameny.
Na infekci s antidepresivy
Autor: Václav Diopan (20.06.2019)
Implantabilní pasti na rakovinové buňky
Autor: Josef Pazdera (09.12.2019)
O rakovině, střevech a CD47
Autor: Josef Pazdera (13.03.2020)
Mohla by krev těch, kteří přestáli COVID-19, zachraňovat životy?
Autor: Josef Pazdera (28.03.2020)
Diskuze:
Alena Kratka,2020-04-01 11:31:20
Jestli to je nebo není Apríl tady vždycky napíší večer pod článkem. Něco jako že platnost článku skončila dnem uveřejnění. Tak si na pravdu budeme muset počkat ještě několik hodin :(
Re:
Marek Drtina,2020-04-01 11:34:05
Tak to jsem sám taky fakt zvědavej.... Jestli to je pravda, tak to mne podrž...
?
Michal Bartos,2020-04-01 10:19:23
Docela mne štvete. U té temné hmoty to začne být jasný, ale tady fakt nevím. Je prvního... tak to je hoax, nebo není?
Re: ?
Vít Výmola,2020-04-01 11:10:40
U článků z oboru, o kterém sice rádi čteme, ale zas mu tolik nerozumíme, se to rozeznává špatně, že? Takže taky mě apríl napadl a moje podezření vzrostlo, když odkazující link na zdroj mířil na známou stránku 404. Ale stačilo trošku pohledat a ono je to asi celé pravda.
Správné odkazy na zdroje jsou:
https://www.babraham.ac.uk/news/2020/03/how-boost-immune-response-vaccines-older-people
https://elifesciences.org/articles/52473
Re: Re: ?
Zdeněk Kratochvíl,2020-04-01 12:17:14
To, co píšete, samozřejmě platí. Přesto je zajímavé, že to v různých oborech funguje dost specificky. Kdysi jsem občas dělal poskoka až technika ve službách astronomů, pak zase několik let ve službách biologů. Vůči biologům jsem měl řádově větší problém, jak rozpoznat, kdy si ze mně dělají srandu - a kdy ne.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce