Drony se v dnešní době objevují ve vzduchu, na zemi, na vodě i pod vodou. A mohou být pořádně velké. Britská vláda momentálně investuje 2,5 milionů liber do začátku vývoje extra velké autonomní ponorky, pro potřeby Královského námořnictva. Tento ponorkový dron by měl měřit 30 metrů, čímž přesahuje délku ponorek Boeing Orca XLUUV (eXtra Large Unmanned Underwater Vehicle). Půjde o experimentální ponorku, na které budou specialisté Royal Navy testovat, jak takové ponorky vyrábět a využívat ve službách námořnictva.
Ponorky jsou jednou z nejvíce ceněných složek moderního námořnictva. A podle členů jejich posádek jsou samozřejmě jedinou silou, na kterou dnes v námořnictvu záleží. Pro velitele námořnictva má každá ponorka vysokou hodnotu. Mohou se dostat téměř kamkoliv po světě, jsou velmi skryté, mohou zůstat na moři dlouhé měsíce a také mohou disponovat značnou taktickou i strategickou silou.
Zároveň jsou ale také velice drahé. Jediná pokročilá vojenská ponorka stojí miliardy dolarů za samotné jejich postavení, další miliardy dolarů za její celoživotní provoz, a ještě další miliardy dolarů za vycvičení posádky, tedy schopných důstojníků a námořníků. To má své důsledky. Co do počtu jsou dnešní flotily ponorek mnohem menší, nežli flotily ponorek v dobách světových válek. A další komplikací je, že vzhledem k jejich astronomické ceně (a nízkému počtu) námořnictvo ponorky nasazuje tak, aby jim nehrozilo příliš velké riziko, pokud mají na výběr.
Právě to jsou hlavní motivace Royal Navy, které je přivedly k podmořským dronům, tedy k autonomním ponorkám. Ponorkové drony by měly posílit řady ponorek britského námořnictva s lidskou posádkou. Jejich úkolem nejspíše bude provádět průzkum a bojovat s ponorkami protivníka.
Britské ministerstvo obrany přikleplo úvodní kontrakt v ceně 1 milionu liber prostřednictvím organizace Defence and Security Accelerator (DASA), společnosti MSubs Ltd. se sídlem v Plymouthu, aby postavili experimentální ponorku s dosahem 5 600 kilometrů. V této první fázi se v rámci programu Autonomous Underwater Capability a ve spolupráci s Navy and the Defence Science and Technology Laboratory (Dstl) budou soustředit na konverzi ponorek s lidskou posádkou na autonomní plavidlo. Pokud tyto testy budou úspěšné, tak bude následovat další příliv financí.
Připravovaná autonomní ponorka bude méně než třetinová oproti britským útočným ponorkám nejnovější třídy Astute, které měří 97 metrů. Ve skutečnosti je to podobná ponorka, jen bez lidské posádky a bez technologií, které slouží právě posádce a jejímu pohodlí. Ponorkové drony budou velmi tiché, mimo jiné i kvůli provozu bez lidské posádky. Budou vyrážet na mise, které budou trvat až 3 měsíce. Představitelé námořnictva, jako například první lord admirality Tony Radakin, jsou fascinováni a vkládají do provozu těchto levných dronů nemalé naděje.
Video: Orca Extra Large Unmanned Undersea Vehicles (XLUUV)
Video: Boeing’s Echo Voyager: Welcome to the Family
Literatura
Gov.uk 5. 3. 2020.
Americká armáda vyvíjí GM mikroby pro detekci ponorek
Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2018)
Tajuplnou ruskou jadernou ponorku zachvátil požár
Autor: Stanislav Mihulka (05.07.2019)
US Navy vyzbrojí útočné jaderné ponorky vysokoenergetickými lasery
Autor: Stanislav Mihulka (10.02.2020)
Diskuze:
Jak se to řídí?
Jirka Niklík,2020-03-17 18:38:31
Není tu zmínka o tom, jak se taková ponorka ovládá. Nebo autonomní znamená, že dostane předem instrukce, které už nepůjde odvolat? Bude to brázdit oceán jako robotický vysavač a bude se doufat, že to po splnění úkolů trefí domů?
Future
Michal Lichvár,2020-03-17 10:28:52
A budú autonómne brázdiť oceány dávno po zániku ľudskej civilizácie :)
Nic
Alexandr Vasilenko,2020-03-17 08:15:01
Zdravím, všechny státy a ambiciózní lidé by museli opustit snahu druhé kontrolovat a úsilí napřít na zlepšení technologií a života. V současné době nereálné. Na druhou stranu, díky těmto hračkám se v Evrope zas tolik neválčilo (neberu občasnské války).
Kde se to řídí?
Mintaka Earthian,2020-03-17 04:26:21
Dobrý den.
Má někdo představu, co by se, reálně, mohlo udělat pro to, abychom si přestali hrát na vojáčky a ty prostředky daňových poplatníků, které k tomu používají, byly využity ku prospěchu lidstva účelněji?
Re: Kde se to řídí?
Jaroslav Lepka,2020-03-17 08:13:45
Odpověď je tak prostá : Přesvědčit všechny diktátory a potenciální usurpátory, aby si nechali zajít chuť. Ovšem jak to zařídit bez použití odstrašující síly, což je jediná prakticky aplikovatelná metoda od prvopočátků lidstva, netuší nikdo. Snad jedině se upřít k naději Deus ex machina.
Re: Re: Kde se to řídí?
Mojmir Kosco,2020-03-17 11:22:07
Agresivita je vlastnost všech živých organizmů ,není to výmysl lidstva .Všechny evoluční teorie s ní musí počítat a to přinejmenším od bakterii .Co chtějí viry neví nikdo .Míra agresivity je život sám. Dnes je teorie že každý celek v sobě zahrnuje jak prvky umožňující rozšíření tak zánik společenstva přičemž se jedná často o stejné chování ale s jinou kvalitou .Je možné že ztráta kontroly nad danou schopnosti ,možná agresivita vložená do autonomních dronů muže být tou kapkou. Jinak tyto vzdálené a smrticí čím dál přineseněji kontrolované automaty jsou spíš doménou demokratických sil což je snaha nešpinit si ruce neboť to demokratická společnost neodpouští.
Re: Re: Kde se to řídí?
Jiří Kocurek,2020-03-22 11:38:07
Plány Adolfa Hitlera se tomuto cíli notně blížily. Ovšem to byl rasimus, což je zločin. Dnes je v módě vyhladit všechny bez rozdílu rasy. A protože se nedělá rozdíl mezi rasami, tak už to pro některé zločin není. Tito "někteří" sami sebe považují za něco víc, než je lidstvo. Za nadřazené ... hmm osobnosti, stojící mimo pojem lidstvo. Přesvědčeni, že vyhlazení lidstva se jich nedotkne. A když ano, tak rádi zemřou s jistotou, že zemřeli i ostatní. Což není nic jiného než touha po tom, aby ti ostatní umírali.
Re: Kde se to řídí?
Viktor Šedivý,2020-03-19 10:50:11
Zmíněné "hraní na vojáčky" je jedna z nejzákladnějších funkcí státu, ne-li ta vůbec nejdůležitější - zajištění vnější bezpečnosti.
Nenapadá mne účelnější využití peněz než na obranu.
Re: Re: Kde se to řídí?
Mintaka Earthian,2020-03-21 21:48:14
Nejúčelnější?
Co si o tom názoru myslí umírající hladady Severní Korei, když jim nad hlavami září, úžasná nová balistická raketa?
Asi jste můj dotaz pochopil špatně.
Obrana je samozřejmě důležitá věc, ale měla by být vyvážená s ohledem na rizika.
A tudíž, kdyby bylo možné celosvětově snížit tato "válečná" rizika ohrožení, pak by ty finance mohly být použity účelněji na řešení jiných "rizik" nebo do "udržitelného" rozvoje.
Sdružit se do obraných celků jako "NATO", rozdělit si náklady a z vnějšku vypadat jako jednotný celek, byla nejspíš dobrá strategie. Nejsem si však jistý zda je to i v těchto časech stále dostatečně životaschopný celek (ISIL, Krym, Sýrie, Turecko, ...).
Zda tedy NATO resucitovat, nebo zda je šance vymyslet a zorganizovat nový celek s lepšími pravidly.
Re: Re: Re: Kde se to řídí?
Mintaka Earthian,2020-03-22 11:23:41
A tady je jedna z možných cest.
V čase 56:50 tohoto rozhovoru s ekonomem Tomášem Sedláčkem
https://video.aktualne.cz/dvtv/sedlacek-jde-o-kejhak-padneme-hluboko-ale-prezijeme-to-jako/r~c19f59bc6bb811ea9c800cc47ab5f122/
zazní myšlenka, že (volně cituji:)
"nemáme žádné globální pravidlo, zato máme přehršel pravidel na národní úrovni.
Kdybychom měli planetární pravidla, o útočení o postupu při pandémiích, o postupech při občanských válkách, tak by se nám fungovalo mnohem lépe."
Osobně to nevidím tak kategoricky. Za snahu o globální pravidla bych považoval listinu práv a svobod, dohody zákazu používání chemických/biologických zbraní, nebo některých typů munice, ale v realitě vidíme, že jednotné prosazení pravidel zase tak dobře nefunguje.
Zcela jistě by s tím šlo něco dělat.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
