V posledních letech nás nepřestávají fascinovat úžasné fosilní objevy v jantaru, těženém na území Myanmaru (dříve Barmy) v jihovýchodní Asii. Zejména čínští paleontologové z těchto objevů těží, nakupují barmský jantar ve velkém a formálně pak popisují úchvatně dochované organismy, žijící v této části světa v období rané pozdní křídy (geologický věk cenoman, stáří kolem 99 milionů let). V minulosti už byl touto cestou objeven například opeřený ocas teropodního dinosaura, křídová klíšťata, termiti, mravenci, dokonce i vodní hlavonožci amoniti a v neposlední řadě pak prakticky celé tělíčko „zubatého praptáka“ (enantiornita).[1] Nově oznámený objev však všechny dosavadní překonává a zastiňuje. Představuje totiž nejmenšího známého teropodního dinosaura z období druhohor, tak malého, že je možné jej velikostně porovnat i s nejmenším současným ptákem, kolibříkem kalyptou nejmenší (Mellisuga helenae). Aby nedošlo k nedorozumění, připomeňme, že všichni pravěcí i současní ptáci jsou podle moderní systematiky specializovanou odnoží teropodních dinosaurů ze skupiny Maniraptora.[2] Právě proto můžeme o tomto nově popsaném opeřenci mluvit zároveň jako o nejmenším známém pravěkém teropodovi. Nový rod a druh Oculudentavis khaungraae byl popsán mezinárodním týmem paleontologů, vedeným čínským badatelem Li-ta Singem, v prestižním periodiku Nature.[3] Rodové jméno znamená v překladu „pták se zubatým okem“, druhové je pak poctou nálezci jménem Khaung Ra, který fosilii objevil v jantarovém lomu roku 2016 a později ji daroval pro účely výzkumu. Není zatím zcela jisté, do které části složitého a komplexního vývojového stromu „praptáků“ Oculudentavis patří, podle provedené fylogenetické analýzy byl ale poněkud vývojově vyspělejší (a současným ptákům bližší) než slavný bavorský prapták Archaeopteryx lithographica. Na druhou stranu byl ale vývojově primitivnější než zástupci skupiny Jeholornithiformes (jako byl čínský „prapták“ Jeholornis).
To je velmi zajímavé, protože archeopteryx žil zhruba před 150 miliony let (svrchní jura) a jeholornis před 120 miliony let (spodní křída). Oculudentavis je primitivnější formou zástupce kladu Avialae než Jeholornis, přestože je zhruba o dvacet milionů let mladší. Je tedy zřejmé, že vývojová linie, která k tomuto rodu vedla, musela mít počátek v mnohem dřívějších dobách a její předchozí snad 50 milionů let trvající vývoj nemáme absolutně nijak paleontologicky zmapovaný. Zkrátka jsme ještě neobjevili žádné jiné fosilie těchto drobných opeřenců. Oculudentavis je nejspíš jedním z mnoha miniaturních druhů „praptáků“, kteří žili v období pozdní jury až svrchní křídy a při tělesné hmotnosti několika gramů představovali velmi zajímavé ekologické formy specializovaných teropodních dinosaurů. Nebýt myanmarského jantaru a šťastné náhody v podobě dochování fosilní hlavy tohoto fascinujícího jedince, vůbec bychom se o nich nedozvěděli. A jak byl tedy Oculudentavis velký? Jeho lebka měří na délku pouhých 14 milimetrů, což by odpovídalo celkové délce těla – bereme-li v potaz i ocasní část páteře – zhruba do 9 centimetrů.
Nebýt ocasních obratlů, které současní ptáci mají většinou redukované a srostlé v tzv. pygostyl, nepřesahovala by délka tělíčka tohoto teropoda nějakých 5 až 6 centimetrů. To už je plně srovnatelné s nejmenšími kolibříky současného světa.[4] Je tedy jasné, že máme před sebou zdaleka nejmenšího známého pravěkého teropoda a snad i jednoho z nejmenších dinosaurů všech dob. Je přitom velmi překvapivé, že taková míra miniaturizace se objevila již u forem z období přelomu spodní a svrchní křídy, protože až dosud platil předpoklad, že zmenšování rozměrů v „ptačí“ vývojové linii teropodů šlo postupně drobnými kroky a podobně výrazná miniaturizace byla předpokládána až pro období pozdějšího kenozoika.
Někteří opeření teropodi zkrátka experimentovali s pokusy o aktivní let a extrémním zmenšováním tělesných rozměrů velmi brzy po svém vzniku. Je prakticky jisté, že jsme teprve na počátku mapování tohoto zatím zcela neznámého světa trpasličích opeřenců druhohorního období a mnoho podobných nálezů snad bude ještě následovat. Zatím víme jen tolik, že Oculudentavis byl nejspíš jedním z mnoha podobných druhů, pravděpodobně aktivních hmyzožravců, kteří žili na stromech nebo v jejich okolí. Tito „praptáčci“ měli ve svých čelistech až 40 drobných ostrých zoubků a jejich oči byly proporcionálně velmi velké. Podle předběžného výzkumu byly orgány zraku značně neobvyklé, protože výrazně vystupovaly do stran, jejich majitel ale nejspíš neměl schopnost stereoskopického (binokulárního) vidění. Jednalo se pravděpodobně o trpasličí ostrovní formu pralesního „praptáka“, vysoce specializovaného pro tento neobvyklý způsob obživy a života. Oblast nálezu na území Myanmaru je bohužel již dlouhá léta velmi neklidná a probíhající vojenské operace a místní válečné konflikty v rámci tzv. Kačjinského konfliktu činí jakýkoliv seriózní vědecký výzkum přímo na lokalitách se zmíněnými objevy nemožným.[5] V budoucnu by nicméně cenné fosilie měly být z Číny opět vráceny do země původu a mohly by se stát ozdobou plánovaného místního muzea. Zatím je bohužel jejich výzkum a zejména způsob získávání poněkud neobvyklý a snad i trochu kontroverzní. Většina exemplářů je totiž odkupována na tržištích při hranicích s Čínou nebo vyvážena pololegálně i nelegálně ze země (jak se ostatně děje i v Mongolsku a Číně samotné). Po skončení občanské války v této zemi by se snad měla situace výrazně zlepšit, a to i pro světovou paleontologii. Křídový jantar z Myanmaru nám má totiž nepochybně ještě hodně co nabídnout.
---
Poznámka autora: V současné době se údajně připravuje další studie, která zpochybňuje původní zařazení tohoto tvora do paleozoologického systému. Nemá se přitom jednat vůbec o teropoda ("praptáka"), ale spíše o jakéhosi šupinatého plaza. Více informací bude k dispozici v následujících dnech.
---
Video: Pták v jantaru: Malá lebka z časů dinosaurů
Video: Současný rekordman kolibřík Kalypta nejmenší Mellisuga helenae
Short Summary in English: Oculudentavis was a genus of avialan dinosaurs, living in what is now Myanmar during the early phase of the Late Cretaceous (about 99 million years ago). It was an extremely small theropod dinosaur, its head being only about 14 mm long. It was close in size to a bee hummingbird, the smallest known bird in the modern world.
Odkazy:
http://tetzoo.com/blog/2020/3/10/hummingbird-sized-archaic-birds-of-cretaceous
https://www.scientificamerican.com/article/smallest-known-dinosaur-found-in-amber/
https://phys.org/news/2020-03-discovery-smallest-mesozoic-dinosaur-reveals.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Oculudentavis
[1] Xing, Lida; McKellar, Ryan C.; Xu, Xing; Li, Gang; Bai, Ming; Persons, W. Scott; Miyashita, Tetsuto; Benton, Michael J.; Zhang, Jianping; Wolfe, Alexander P.; Yi, Qiru (2016). „A Feathered Dinosaur Tail with Primitive Plumage Trapped in Mid-Cretaceous Amber“. Current Biology. 26 (24): 3352–3360. doi: 10.1016/j.cub.2016.10.008
[2] Lee, Michael S.Y.; Cau, Andrea; Naish, Darren; Dyke, Gareth J. (2014). „Sustained miniaturization and anatomical innovation in the dinosaurian ancestors of birds“. Science. 345 (6196): 562–566. doi: 10.1126/science.1252243
[3] Xing, Lida; O’Connor, Jingmai K.; Schmitz, Lars; Chiappe, Luis M.; McKellar, Ryan C.; Yi, Qiru; Li, Gang (2020). „Hummingbird-sized dinosaur from the Cretaceous period of Myanmar“. Nature. 579 (7798): 245–249. doi: 10.1038/s41586-020-2068-4
[4] Dalsgaard, B.; Martín González, A. M.; Olesen, J. M.; Ollerton, J.; Timmermann, A.; Andersen, L. H.; Tossas, A. G. (2009). „Plant-hummingbird interactions in the West Indies: Floral specialisation gradients associated with environment and hummingbird size“. Oecologia. 159 (4): 757–66. doi: 10.1007/s00442-008-1255-z
[5] Zherikhin, V. V.; Ross, A. J. (2000). A review of the history, geology and age of Burmese amber (Burmite). Bulletin of the Natural History Museum, London (Geology), 56 (1): 3–10.
Diskuze:
