Aby výzkumníci mohli regulovat u kojenců snížení tělní teploty o 3 – 4 stupně  po dobu 72  hodin, sestrojili pro ně chladící čepici v níž koluje chladná voda.

 

Snížení tělní teploty mozku novorozence o 3 až 4 stupně zabrání v některých případech jeho poškození z nedostatku kyslíku.

Pokusy s ochlazováním mozku narozených dětí se prováděly především v nemocnicích ve Velké Británii a jen v samotné Británii do nich bylo zapojeno pět pracovišť. 
Do studie byly zařazeny děti u kterých se dalo prokázat, že u nich při porodu došlo k příhodě, která měla za následek nedostatečný přívod kyslíku. Současně se tato příhoda ale musela dát doložit změnou elektrické aktivity mozku, naznačující velké riziko že došlo k jeho poškození.
Pokusy s postiženými novorozenci se neomezily jen na Evropu ale metoda byla uplatňována také na Novém Zélandu a v USA (tam je financovala společnost vyrábějící zdravotní přístroje, Olympic Medical ze Seattle). Také zde  dospěli vědci k  závěrům, že ochlazení hlavy významně snižuje riziko poškození mozku.

Podle profesorky Marianne Thoresenové z Bristollské university je to poprvé, co se zjistilo, že něco takového je u dětí postižených nedostatkem kyslíku vůbec možné.

Na myšlenku začít s ochlazováním mozku přivedl výzkumníky poznatek, který jim byl znám již několik let - že totiž k poničení nervové tkáně novorozenců následkem nedostatku kyslíku nedochází okamžitě. Poškození se projeví až po určité době. Podle profesora Johna Wyatta z Londýnské university, spuštěná kaskáda chemických změn způsobí poškození nervové tkáně až po hodinách, nebo dokonce až  několik dnů poté, co k vlastní příčině došlo.
S pokusy chladit mozek se začalo zhruba před deseti lety, kdy Angličané začali na tomto problému spolupracovat s Novozélanďany. Nyní lze říci, že se  ověřování této metody stalo globální záležitostí a ukázkou mezinárodní vědecké spolupráce pracovišť na všech kontinentech.

Pramen: University Of Bristol