Nová éra: Rolls-Royce v UK postaví a spustí až 15 jaderných minireaktorů  
Společnost Rolls-Royce vsadila na malé modulární jaderné reaktory s výkonem 440 MW. V prvním kole jich chtějí postavit až 15, v prostorech vysloužilých jaderných elektráren. Jeden takový minireaktor se vejde na kamion a mohl by pohánět celé město střední velikosti.
Jaderná minielektrárna s minireaktorem. Kredit: Rolls-Royce.
Jaderná minielektrárna s minireaktorem. Kredit: Rolls-Royce.

Podle všeho jsme na prahu éry malých jaderných reaktorů, které by mohly zlomit prokletí soudobých „velkých“ jaderných elektráren. Náklady na stavbu či rozšíření takových elektráren, ať už finanční anebo politické, dosáhly neúnosných výšin. Malé reaktory by teď mohly změnit pravidla hry.

 

Minireaktor na kamionu. Kredit: Rolls-Royce.
Minireaktor na kamionu. Kredit: Rolls-Royce.

Šéf technologů společnosti Rolls-Royce Paul Stein nedávno sdělil v interview pro stanici BBC Radio 4, že plánují ve Velké Británii vybudovat, spustit, a pak také provozovat až 15 jaderných minireaktorů. Chtějí to zvládnout do konce dvacátých let, pokud v té době bude ještě Velká Británie existovat. Cílem Rolls-Royce je vyrábět modulární minireaktory, které bude možné vozit na běžných kamionech.

 

Ačkoliv se to nezdá, tak vlastně žijeme v době rozmachu jaderné energetiky. Jen se jaksi odehrává mimo zraky Západu. Podle údajů World Nuclear Association v této chvíli pracuje 448 civilních jaderných reaktorů a ve výstavbě je dalších 53 reaktorů. Prakticky všechny nové reaktory teď ale vyrůstají v Asii a ve východní Evropě. V samotné Číně se právě staví víc jaderných reaktorů nežli na celém slavném Západě dohromady.

Kolik asi vyroste elektráren s minireaktory? Kredit: Rolls-Royce.
Kolik asi vyroste elektráren s minireaktory? Kredit: Rolls-Royce.

 

Důvodem jsou z části nesmiřitelné protesty, kterým čelí každý projekt nového reaktoru v Asii či Evropě, a pak také značné náklady na stavbu a provoz jaderného reaktoru v soudobé energetice, v níž dominuje levný zemní plyn. Očividnou stagnaci jaderné energetiky by teď mohly prorazit právě modulární minireaktory, které je možné vyrábět ve velkém, jednoduše je přepravit na místo určení a pak je připojit k síti, jako zdroj elektřiny bez velkých emisí uhlíku.

 

Vývoj a výroba minireaktorů není a nebude bez problémů, ale Rolls-Royce jsou přesvědčeni, že v konečném výsledku budou takové minireaktory Small Modular Reactors (SMR) rozhodně přínosem. Britské ekonomice by měly k roku 2050 přinést hodnotu 68 miliard dolarů, dalších 327 miliard dolarů v exportech a 40 tisíc nových pracovních míst.

 

Každý minireaktor SMR by měl sloužit 60 let a vyrábět 440 MW elektřiny, což je dost pro dnešní spotřebu města velikosti Leedsu. Cena výroby elektřiny těmito reaktory by měla být 78 dolarů za 1 MWh. Minireaktory by měly pracovat na brownfieldech, tedy na opuštěných průmyslových plochách, především dosluhujících a bývalých jaderných elektráren. Jedna jaderná minielektrárna by měla zabrat 1,5 akru v rámci 10 akrové plochy. To představuje asi jednu šestnáctinu rozlohy velké jaderné elektrárny, jako je například Hinkley Point. Významnou roli by měla sehrát výroba minireaktorů na export.

 

Rolls-Royce, na rozdíl od jiných společností, které usilují o výrobu jaderných minireaktorů, nevsadili na zcela nový typ reaktoru. Namísto toho adaptují stávající design reaktoru. Tyto reaktory chtějí Rolls-Royce vyrábět u montážních linek, což by mělo snížit výrobní náklady. Jde o jeden z designů, který již mnoho let vyrábí elektřinu v jaderných elektrárnách. Rolls-Royce se snaží při vývoji minireaktoru soustředit na snížení ceny elektřiny pro koncové zákazníky.

 

Video: Rolls-Royce Small Modular Reactor

 

Literatura

BBC News 24. 1. 2020, New Atlas 26. 1. 2020.

Datum: 29.01.2020
Tisk článku

Související články:

Který objekt na Zemi je ze všech nejdražší?     Autor: Stanislav Mihulka (12.05.2016)
Experiment KRUSTY: NASA úspěšně otestovala kapesní štěpný reaktor Kilopower     Autor: Stanislav Mihulka (03.05.2018)
Americká armáda vyvíjí mobilní reaktory pro elektřinu do válečných zón     Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2018)
Jádro vrací úder: Startup NuScale vyvíjí převratný malý reaktor     Autor: Stanislav Mihulka (16.12.2019)



Diskuze:

Cena?

Pavel Brož,2020-01-29 23:38:45

V článku se uvádí, že cena výroby elektřiny těmito reaktory by měla být 78 dolarů za 1 MWh. Včera se u nás cena obchodovala za 49,7 dolaru za 1 MWh, viz např. https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/index.asp?A=5&idk=142&curr=USD&on=0&unit=&lg=1 . Na evropské burze elektrické energie EPEX, na které se účastní mimochodem i Velká Británie, byly ceny podobné, viz zde https://www.agora-energiewende.de/en/service/recent-electricity-data/chart/power_generation_price/22.01.2020/29.01.2020/ .

Uteklo mi snad něco? Anebo má Rolls-Royce důvěrnou a věrohodnou informaci, že než s těmi jejich reaktory vylezou na trh, tak elektřina v Evropě cca dvojnásobně podraží?

Odpovědět


Re: Cena?

Jack Ketch,2020-01-30 09:17:34

Ono je snadné prodávat levně dotovanou elektřinu z OZE. Jenže s rostoucím tlakem na vypínání konvenčních zdrojů elektřina nutně podraží, minimálně v době kdy OZE nepoběží.
Celkem bych věřil tomu, že si v Rolls-Royce dovedou skutečné náklady na výrobu elektřiny spočítat. V projektu je navíc zapojená i britská vláda, která velmi stojí o to, aby bylo Spojené království nezávislé na dodávkách plynu z nespolehlivých regionů.

Odpovědět


Re: Re: Cena?

Pavel Brož,2020-01-30 12:35:57

Jsem příznivcem jaderné energetiky, která by dle mého měla tvořit cca třetinu až polovinu zdrojů elektřiny, přičemž zbytek už by u regionu o velikosti Evropy klidně mohly být OZE, samozřejmě za předpokladu posílení přenosových tras. Bez přítomnosti aspoň třetiny tvrdých zdrojů i tak velký region jako je Evropa nebude energeticky soběstačný, pokud by měl spoléhat jenom na OZE. Nicméně ruský car už jednou zkusil přiškrtit kohoutek, Evropa z toho kromě ošklivého psychického šoku vyšla s téměř nulovými ekonomickými ztrátami, na rozdíl od Ruska. V rekordní čase se postavily terminály na zkapalněný plyn, který je možné nyní po moři dovážet ze zemí zálivu i z USA. Další pokus o přiškrcení kohoutku by se Rusku nevyplatilo ještě mnohem více, Evropa by to každopádně ustála. Sám jsem odpůrce posilováni plynové závislosti na Rusku, nicméně i mě přijde pravděpodobější, že Rusové budou mít zájem plyn dodávat. To dříve Brazilci zatrhnou export dřeva do UK a Britové budou se svýma uhelkama předělanýma na pálení dřeva v háji jak Baťa s dřevákama, než by Rusko stoplo plyn do Evropy. A UK zcela určitě zůstane součástí energetické burzy EPEX, protože je to pro Brity výhodné. A pokud budou v EPEXu, tak ta uvedená cena elektřiny vyrobené v těch malých reaktorech nebude konkurenceschopná.

Odpovědět


Re: Re: Re: Cena?

Mirek Bárta,2020-01-31 13:14:10

Tím přiškrcením plynového kohoutku Ruskem myslíte to, že Ukrajina kdysi za přenos plynu přestala platit a sama se ruským plynem "samozásobila" bez placení? A ti zlí Rusové si to nenechali líbit.
Jsem tedy rád, že energetická bezpečnost Evropy, a tedy i nás, bude zabezpečena více cestami - ruským plynem vedeným přes Turecko a časem i přes Nord Stream 2. My z toho budeme mít ekonomický přínos z tranzitu plynu do Rakouska a Itálie. Budou i další zdroje - třeba azerbajdžánský plyn.
Ale máte pravdu, můžeme kupovat plyn americký. Má to tu výhodu, že je podstatně dražší.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Cena?

Pavel Brož,2020-01-31 16:04:55

No tak nesmíte věřit úplně doslovně všemu, co si přečtete na ruských a jim fandících médiích. Historie plynových sporů mezi Ruskem a Ukrajinou je velice dlouhá, začíná už okamžikem osamostatnění Ukrajiny. U každé jednotlivé plynové krize se obě strany navzájem obviňovaly z jejího zapříčinění, komentář na toto téma najdete např. zde https://www.euroskop.cz/46/11211/clanek/dve-kola-rusko-ukrajinske-plynove-krize-2009/ . Samozřejmě že v některých případech byla jednoznačně vina na straně Ukrajiny, nicméně představa, že Rusové byli za všech okolností vždy jen naprosto seriózními obchodníky a nevinnou obětí je naprosto směšná - Rusové vždy považovali, považují a budou považovat dodávku energetických surovin do Evropy za jeden z jejich nejzákladnějších geopolitických nástrojů. Na druhou stranu tvoří prodej těchto surovin naprosto zásadní složku příjmu ruské ekonomiky, a pokud chtějí Rusové i nadále mermomocí držet svou roli světové supervelmoci, což je na zbrojení stojí ročně šestnáct procent jejich rozpočtu, tak musí hodně, ale opravdu hodně pečlivě kalkulovat, jak své geopolitické zájmy v Evropě vybalancovat se svými celosvětovými geopolitickými zájmy.

Tak jako tak, role plynu se v evropské energetice stane do cca třiceti let minoritní, do té doby si Rusové musí najít nějakou jinou vlivovou kartu. Po roce 2050 bude evropská energetika vypadat úplně jinak, a jediné, co je kritické - zato podstatně kritické - je uhlídat si zelené extremisty. OZE nejsou špatné řešení, pokud jsou podepřeny aspoň třetinou tvrdých zdrojů (ideálně jaderných) plus posílením přenosových soustav na celoevropské úrovni. Bohužel zelení extremisté nejsou ochotni akceptovat tu nezbytnou třetinu tvrdých zdrojů, a místo toho raději plánují energetický pochod zpět do první poloviny dvacátého století, nebo dokonce ještě dříve.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Cena?

Vladimír Bzdušek,2020-01-31 17:37:20

Nemôžem si pomôcť, ale jedná otázka z toho je: co tím chtěl básník říci ... Váš názor na zelených je velice, ale velice optimistický ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Cena?

Mirek Bárta,2020-01-31 18:37:51

Plyn bude hrát významnou roli ještě dost dlouhou dobu. Když nebudou odběratelé v Evropě, tak budou v Asii. Ale jde o bezpečnost dopravy plynu. A plynovody na Ukrajině jsou v žalostném stavu, takže je dobré budovat i jiné cesty. Se svou rusofobií jste opravdu směšný.

A to si představte, že v současné době i v mnoha dalších letech nebude jiný dodavatel pro dostavbu našich jaderných elektráren než Rosatom se svými reaktory řady VVER (s velkými praktickými výhradami i Čína se svým reaktorem HPR-1000). I EU v tomto dala za pravdu Maďarsku, včetně přijatého modelu financování. Věřte mi, že díky svému vzdělání na Fakultě technické a jaderné fyziky (tehdejší název), vědecké aspirantuře na Matfyzu a 3,5-letému postgraduálu v příbuzném oboru a hlavně dlouhodobé práci v energetice, včetně výpočtů pro Temelín, o tom něco málo vím. Ostatní potenciální dodavatelé nepřipadají do úvahy. Ale naši hysteričtí rusofobové a čučkaři budou jistě hystericky ječet.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cena?

Pavel Brož,2020-01-31 21:15:30

Nebuďte komický, sám tady hystericky ječíte :-) Opravdu nejsem rusofob, ohledně Rusů jsem realista, ani jim nepotřebuji lézt do zadku jako mnozí jiní, ale ani se jich nebojím. Rusové nemůžou NATO nijak vážně ohrozit, tedy za předpokladu, že se nerozhodnou odstartovat globální konflikt, na který by ale sami doplatili nejhůř. Od konce druhé světové války se Rusko za každou cenu snaží držet pozici druhé světové supervelmoci, kterou ale nikdy nemohli trvale udržet, protože jejich ekonomika na to nikdy neměla. Oni neprohráli studenou válku protože je Reagan uzbrojil, oni se za čtyřicet pět let od druhé světové války uzbrojili sami, protože dávali na zbrojení procentuálně až řádově více než Západ, a přitom výkon jejich "ekonomiky" ve srovnání se Západem byl směšný. Na tom se principiálně nezměnilo nic dodneška, Rusové mají několik málo kvalitních vývozních artiklů s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou třeba jaderné reaktory, ale jinak je kvalita jejich průmyslových produktů v drtivé většině případů naprosto groteskní. Jejich ekonomika stojí a padá nikoliv s produkcí sofistikovaných výrobků, ale s prodejem nerostných surovin. Proto prodali dřevo z lesů ze Sachalinu nastojato Japoncům (kteří ho následně totálně zplundrovali), a proto tolerují, když totéž na Sibiři dělají Číňani.

Rusové už se jednou uzbrojili k prohře ve studené válce, a nyní se uzbrojují znovu. Čína dává na zbrojení procentuálně jenom zlomek toho, co Rusko, a přesto už jsou čínské zbrojní výdaje v absolutní hodnotě srovnatelné s těmi ruskými. A čínská ekonomika na rozdíl od té ruské šlape jako hodinky, pokud jí to vydrží dostatečně dlouho, uzbrojí jednou i Spojené Státy, které také dávají procentuálně více než Čína, a přitom objem čínské ekonomiky už dosahuje objemu té americké. Takže rozhodně nemám důvod být rusofob, spíše bych mohl být sinofob, ale ani to nejsem, protože Čína si svou hegemonii pěstuje pomalým, ale trvalým růstem vlivu, nikam se neženou.

Proto mi naprosto nevadí, pokud dodavatelem dalších reaktorů pro rozšíření našich jaderných elektráren bude Rosatom. A co se týče toho plynu, psal jsem o jeho roli po roku 2050 v evropské, nikoliv asijské energetice, co si budou pálit Asiati mě jako Evropana zajímat nebude, pro mě je klíčová energetická soběstačnost Evropy. Tato soběstačnost v současné době neexistuje, po roce 2050 to doufám bude jiné. A doufám i s přispěním jádra, bez ohledu na to, jestli reaktory do českých jaderek dodá Rosatom.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cena?

Vladimír Bzdušek,2020-01-31 22:30:31

Rozumiem či nerozumiem? Neprotirečíte si ? Mám si trénovať šikmé oči pred zrkadlom, alebo spievať častušky? A keď Amíci dobačujú, potom čo?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cena?

Pavel Brož,2020-01-31 23:02:10

Naopak já nerozumím Vám. Proč byste si měl trénovat šikmé oči, nebo zpívat častušky??? To neumíte být svůj? Není třeba se ponižovat ani před Amíky, ani před Rusy, ani před Číňany. Fakt je teda ten, že momentální trend hóóódně hraje do ruky Číňanům, a pokud by vydržel do konce století, tak Čína se stane supervelmocí číslo jedna, bohužel. Ale to přece neznamená, že se před nimi, nebo před někým jiným budeme proaktivně klanět.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cena?

Vladimír Bzdušek,2020-01-31 23:21:59

Dobrééé, tak takú odvahu ja nemám. Nič proti nikomu, ale proaktívne klaňanie je Čechom (a Slovákom) priam vrodené ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cena?

Pavel Brož,2020-01-31 23:33:09

Tak jak kterým, nicméně musím Vám dát za pravdu, v případě Čechů dokonce na prezidentské úrovni.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cena?

Josef Hrncirik,2020-02-01 10:02:28

Nepotřebují jaderné ponorky do minireaktorů silněji obohacený uran a do odpalovacích šachet velmi silně obohacený?

Odpovědět


Všechny snímky teto minielektrárny mi vždy připomínají atomovou ponorku zanesenou pískem v palpostu

Josef Hrncirik,2020-02-01 15:52:52

podle Rolls-Royce.com/media/… documents/nuclear/smr-technical-summary.pdf
jde o lehkovodní reaktor s UO2 (5% obohacení, cca 18tun U)palivový cyklus 1,5-2 roky

Odpovědět


Re: Cena?

Antonín Lejsek,2020-02-01 18:14:24

Cena silové elektřiny je jedna věc. A v pokřiveném trhu stále méně zajímavá. Ten reaktor bude dodávat elektřinu spolehlivě, tedy klesá cena systémových služeb. Navíc v místě spotřeby, takže odpadá i cena za přenos. Myslím, že to mají dobře spočítané.

Odpovědět


Re: Re: Cena?

Pavel Brož,2020-02-01 20:14:14

Spíše to byl zoufalý PR počin manažerů Rolls-Royce s cílem zastavit už rok trvající sešup akcií firmy, během kteréžto doby ztratily třetinu své ceny, viz finance.google.com, tam zadat "LON: RR", pak kliknout na "1 rok". Uvidíme, jestli ty reaktory skutečně někdy postaví.

Odpovědět


Re: Re: Re: Cena?

Jack Ketch,2020-02-01 21:03:56

Vzhledem tomu, že je Rolls-Royce v zisku a roste mu počet objednávek, tak se z poklesu cen akcií (způsobeném problémy s jedním typem motorů) asi hroutit nemusí.
Ten projekt, o kterém je řeč běží už skoro deset let a má podporu vlády

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Cena?

Pavel Brož,2020-02-01 21:57:16

Každá akciovka je stroj na peníze, a pokud ten stroj na peníze začne vydělávat o třetinu méně, akcionáři se zasadí o radikální seškrtání nebo aspoň pozastavení všech projektů, které momentálně nevydělávají. Viděl jsem to mnohokrát, jak i velmi slibné projekty byly bez milosti zaříznuty, protože sice mohly začít vydělávat slibné peníze za rok, ale akcionáři chtěli vidět okamžitý výnos teď a hned. Viděl jsem i ukončení projektů, které dokonce už slušně vydělávaly, ale nebyly až tak ziskové, jako jiné konkurenční projekty téže firmy, které byly spolu s ukončení těch méně ziskových posíleny. Rolls-Royce zatím neprodal ani jeden z těchto minireaktorů, takže přínos tohoto projektu je zatím dokonce ani ne nula, ale velké minus, jako u každého projektu ve vývojové fázi. Nad slibností tohoto projektu navíc visí veliký otazník, protože nabízí vyrábět elektřinu za dnes naprosto nekonkurenceschopnou cenu. To, že to dnes má podporu vlády ještě neznamená, že za rok ji bude mít taky. A během roku to rozhodně nerozběhnou do provozní fáze.

Projekty mohou léta polykat peníze, ale jejich vývojová fáze je financována s příslibem, že v budoucnu zatopí konkurenci něčím novým, co bude buď levnější, nebo kvalitnější, v ideálním případě levnější i kvalitnější zároveň. Toto je první případ kdy vidím, že někdo projektuje budoucí produkci za vyšší cenu ve stejné kvalitě - anebo si opravdu někdo myslí, že někdo, ať už město či kraj, si dobrovolně pořídí elektrárnu, která bude generovat elektřinu za o polovinu vyšší cenu než se běžně koupí na trhu, a to jenom proto, že ta elektrárna je malá?

Každopádně, opravdu je to velice jednoduché, pokud věříte že to mají tak perfektně spočtené, tak si kupte jejich akcie a budete v balíku. Teda pokud máte pravdu, pokud ji nemáte, tak na tom necháte kalhoty.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Cena?

Jack Ketch,2020-02-02 20:11:33

Ignorujete skutečnost,že takzvaná tržní cena nemá s výrobními náklady moc společného. Je to cena zdeformovaná různými dotacemi a regulacemi. Ve skutečně tržním prostředí by se OZE příliš neprosadily. Britská vláda v rámci dekarbonizace vsadila mimo jiné na jadernouu energii naříklad Hinkley Point C má garantovanou výkupní cenu £92.50/MWh , což je o dost víc než 78 dolarů.
Jaké jsou skutečné výrobní náklady elektřiny v OZE oproti jaderrným reaktorům je nejspíše nemožné přesně určit, ale podle různých indexů EROEI (energy returned on energy invested) jsou jaderné reaktory minimálně několikanásobně (spíše řádově) efektivnější, tedy i levnější

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cena?

Pavel Brož,2020-02-02 21:58:00

Podívejte se, to je opravdu komické, že tady v jednom příspěvku píšete o skutečných výrobních nákladech elektřiny a o garantované výkupní ceně elektřiny zrovna v případě Hinkley Point C, a to všechno v jednom jediném příspěvku, to opravdu nemá chybu. OZE sice opravdu deformují ceny, ale zdaleka ne tak moc, aby to ospravedlňovalo britskou vládou dotovanou výkupní cenu pro Hinley Point C. Současná cena elektřiny je méně než poloviční, a přesto je pohodlně zisková pro naprosto všechny existující evropské jaderné elektrárny, samozřejmě včetně Temelína a zvláště pak Dukovan, které dneska v podstatě tisknou pro Česko peníze, protože své investiční náklady mají dávno splacené. Speciálně tady v Česku byly velké obavy, aby nedošlo k tomu, že se draze postaví další jaderné bloky a mezitím dojde k masivnímu poklesu cen elektřiny v důsledku hromadného rozšíření dotovaných OZE. Proto tady byl lobbyistický tlak na garantování výkupních cen pro nové bloky po vzoru Hinkley Point C, a bylo naprosto správné, že toto lobování neuspělo. Výsledkem byl jak všichni víme kompromis s omezenou státní garancí, s cílem aby se vlk nažral a státní koza zůstala celá.

Tady opravdu není problém v tom, aby při současných cenách elektřiny byly nové jaderné bloky pohodlně ziskové i bez státních dotací a la Hinkley Point C. Tady je úplně jiný problém, politický, aby pokud zelení opět přitvrdí svůj svatý boj proti jádru, tak aby česká vláda jádro neodpískala tak, jak to udělali v Německu.

Takže Hinkley Point C do toho opravdu nemíchejte, to je ještě větší dotační deformace, než jakou mají na svědomí OZE v rámci celoevropské burzy EPEX.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cena?

Jack Ketch,2020-02-03 13:09:29

Hinkley Point C do toho míchám, protože to je jadená elektrárna ve Spojeném království, kzerá dostala garance výkupní ceny a nikde jsem nezaznamenal informaci, která by vylučovala, že se to stane i v budoucnu. Pokud o tom něco šéf velké britské zbojovky ví více než my, tak možná neplácá nesmysly, jak tady tvrdíte.
Ještě mi prosím zkuste odpovědět, jak víte, že je současná cena elektřiny pohodlně zisková pro všechny stávající jaderné elektrárny a jestli všechny ty elektrárny byly stavěny bez dotací.
Dále by mě zajímalo, jestli jsou podle vás hlupáci v britské vládě, když dali EDF tak vysoké garance, nebo v EDF, když nedovedou postavit jadernou elektrárnu levněji.
Mimochodem, konstrukční náklady uvádí Rolls Royce okolo 5000$/kW což není ani trojnásobek oproti cca $1600/kW u větrníků. Vzhledem k minimálně dvojnásobné životnosti reaktoru a skutečnosti, že reaktor vyrábí proud téměř pořád a ne třetinu času, jako větrníky, mi to moc drahé nepřijde.
Otázka je, kde se ve skutečnosti bere ta "tržní" cena
Jinak s Vámi celkem souhlasím, že na fungujícím trhu bez šikany zelených by jaderné zdroje mohly nejpíše být ziskové bez dotací, bohužel se tom ale nikdy nepřesvědčíme

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cena?

Pavel Brož,2020-02-03 22:45:52

Ale kdepak, opravdu si nemyslím, že v britské vládě jsou (pouze) hlupáci, kromě hlupáků jako v každé jiné vládě jsou tam i gauneři, podobní těm, kteří v Česku protlačili solární tunel za jeden tera. V Británii pro změnu prosadili jaderný tunel, je to jediná věc, která mě těší, že gauneři nesedí jenom v českém parlamentu. Stejně tak jako v Česku, kdy se veřejnost vůči solárnímu tunelu začala ozývat až když byl v běhu (přitom bylo jasné jak to skončí už v okamžiku jeho schválení), tak úplně stejně budeme moci sledovat, jak se britská veřejnost začne vymezovat vůči jejich tunelu s výkupními cenami pro Hinley Point C, opět teprve až to bude pro ně aktuální. Pokud by cena elektřiny byla během provozu Hinkley Point C plus minus taková jako dnes, tedy s odhlédnutím od krátkodobých výchylek plus minus taková, jako za posledních nejméně 12 let, tak vzhledem ke garantované době výkupu vyjde britský tunel dokonce ještě dráž než ten český, jak si snadno můžete spočíst.

Nyní k té ziskovosti jaderek – stačí znát, jak se vyvíjela cena elektřiny v Evropě posledních cca třicet let. Já to vím, Vy předpokládám, že jste výrazně mladší, protože jinak byste se neptal, tak jsem se Vám pokusil najít grafu cen elektřiny za posledních třicet let, našel jsem ale jen od roku 2008 kurz elektřiny zde:

https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/nr_index.asp?A=5&idk=142&od=24.8.2007&curr=EUR&default_curr=EUR&unit=&lg=1

a evropské ceny pak zde, ale jen od roku 2010:

https://www.energy-charts.de/price.htm (zde je nutné projet ten graf rok po roku)

Můžete si sám ověřit, že v průměru byla cena elektřiny za posledních deset let ještě nižší, než dnes, pouze v roce 2008 byla cca půlroční výchylka elektřiny a paliv ve střední Evropě v souvislosti s eskalací plynové krize mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud by dnešní cena elektřiny byla pro evropské jaderky ztrátová, pak by to znamenalo, že celá ta léta byly dotovány. Což je nesmysl, to by nikdo neutáhl, je to příliš velký objem peněz. Pokud si pročtete namátkou výroční zprávy třeba ČEZu, zjistíte, že se mu v průměru dařilo výborně. Většina evropských jaderek je natolik starých, že mají své investiční náklady (pozor, neplést s dotacemi, investice do nové elektrárny nejsou dotace) dávno splacené, a provozní náklady jaderek jsou velice nízké, opět, můžu Vám to dohledat, ale víte to sám.

Jinak co se týče té Vámi zpochybňované tržní ceny na EPEXu, tvrdím, že dotace OZE sice tržní cenu na evropské burze deformují, ale zdaleka ne tak moc, jak si představujete. Uvědomte si, že podíl výroby z OZE je dnes v EU pouhých cca 20%, a to navíc v posledních letech ubývá dotovaných OZE ve prospěch nedotovaných – a dále bude ubývat, protože dnes už se např. na mořích staví nedotované větrné farmy, umožňuje to větší průměr rotorů. Navíc na začátku roku 2008, kdy byla cena elektřiny stejná jako dnes, tak podíl OZE tehdy tvořil pouhých 8% výroby elektřiny. Chcete snad tvrdit, že těch 8% tehdejších OZE srazilo ceny z nějakých hypotetických vyšších úrovní? Mohu Vás ubezpečit že nikoliv, protože ceny byly plus minus podobné i dlouho před rokem 2008, kdy po OZE nebylo ani vidu, ani slechu. Mám si opravdu dát tu práci dohledat ty ceny před rokem 2008, nebo si to zvládnete najít sám?

Samozřejmě něco jiného je rentabilita jaderky ve smyslu, že si vydělá na své náklady, a něco jiného je hospodaření jejího vlastníka. Tak třeba hospodaření francouzské EDF za posledních deset let je téměř námět na ekonomický horor. Zadlužený gigantický moloch, u kterého se všichni třásli, aby nepadl, protože byl „too big to fail“. Ale to si také umíte najít sám.

Musím říct, že si připadám jako projaderný husita, který se tady nehádá s protijaderným papežencem, ale s extrémistickým adamitou, který svými radiálními postoji pouze diskredituje tu klíčovou myšlenku o kterou jde. Nejhorší medvědí službu, co můžete jádru provést, je obhajovat tunel a la výkupní ceny pro Hinkley Point C, zejména tady v Česku, kde si lidé stále ještě dobře pamatují tunel solární, tak je to spolehlivá cesta, jak jádro zdiskreditovat. Mě samotnému by také přišlo mnohem výhodnější, kdyby místo větrníků a solárů byly jenom jaderky. Zabralo by to mnohem méně místa, díky tomu by se zachovala estetická hodnota krajiny, bylo by to mnohem efektivnější, výroba elektřiny by byla bez problémů predikovatelná, což OZE neumí. Jenže vím, že je to nesmysl, že takový radikalismus nikdy nemá šanci projít, plus že diverzifikace zdrojů také má svá plus, už jen proto, že potom tady neoperují jenom monopolní molochy, od kterých nějakou efektivitu či férovou cenu jde očekávat těžko, protože monopoly se zkrátka chovají jako monopoly. Proto je ve výsledku optimálnější stav, když se OZE nechá prostor, a jaderky se použijí pro pokrytí základní zátěže. Dá se namodelovat, že pro region velikosti Evropy při dobudování robustní přenosové struktury stačí pokrýt třetinu produkce tvrdými zdroji, pro zbytek se volatilita OZE u tak velkého regionu vyrovná. Ta třetina tvrdých zdrojů je ale nezbytná, aby se dále zredukovala, musel by odpovídajícím způsobem narůst ten propojený region, ale pak by zase příliš narůstaly ztráty při přenosu.

Odpovědět


Re: Re: Cena?

Pavel Brož,2020-02-01 20:36:53

Každopádně, pokud jim opravdu věříte, kupte si jejich akcie. Jsou o třetinu levnější než před rokem, třeba budete za čas v balíku.

Odpovědět

Nemusí z toho být nutně elektrárna

Vít Kreisinger,2020-01-29 22:48:50

Celá diskuze se točí kolem elektrárny turbín atd. Ale taková jaderná teplárna potřebuje "jen" oběhové čerpadlo sekundárního okruhu a vytápíme třeba půl města. A vyrábět elektriku vůbec není třeba.

Odpovědět

Nic proti plynu

Pavel K2,2020-01-29 20:12:07

Já bych osobně tedy radši ty levné paroelektrárny na plyn. Na konci životnosti je prostě vypnete, co půjde odvezete do šrotu a zbytek srovnáte buldozerem.

Odpovědět


Re: Nic proti plynu

Pavel Kohout,2020-01-30 00:15:00

Aby vám tu elektrárnu na levný plyn nevypl Vladimir Vladimirovič... Už to tu jednou bylo. Přesto Merkelová vsází vše na něj i přes sankce USA na Německé firmy kvůli Nord Stream 2 atd. Nějak mi to nejde do hlavy. Jedině že by byla podplacená Gazpromem...

Odpovědět


Re: Re: Nic proti plynu

Pavel K2,2020-01-30 16:57:00

To se zatím nikdy nestalo. Co bylo, byla neprůchodnost plynovodu přes Ukrajinu kvůli sportu těchto dvou zemí. Tj. Merklové plynovod tento problém obchází. Pak tu máme (speciáně v ČR) velké plynojemy, takže reálně je rok čas to řešit a v další řadě jsou tu US tankery se zkapalněným plynem. Takže se bojíte Mikuláša ve žňa, jak se říká v rodném kraji MND. Naproti tomu tisíce tun radioaktivního odpadu jsou realitou - teď nemyslím jen vyhořelé palivo, ale i kontaminované technologie a okolní materiál (třeba v případě havárií). Můžete si zajet zaplavat do Fukušimy, mají tam fakt hodně bazénů pro fandy, jako jste vy a pan Wagner :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Nic proti plynu

Pavel Hudecek,2020-01-30 17:47:21

Na druhou stranu, kdyby zrovna tyhle bazény nenápadně vypustili, nic se nestane:-) Vodu s tritiem skladují jen z politických důvodů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Nic proti plynu

Pavel K2,2020-01-30 20:12:24

Ve spoustě těch bazénů je i nepěkná řádka dalších izotopů, rozhodně nestihli vyčistit všechno a taky jim pořád přibývá. A i s tím tritiem je to diskutabilní, musí to hodně rozředit (v moři), aby to přestalo být nebezpečné. Vdechnutí nebo polknutí většího množství tritia je smrtelné (s nějakou pravděpodobností, rostoucí s množstvím tritia), kontaminace (poškozenou nebo podrážděnou) pokožkou je také riziková. Může být tedy rizikové požití ryby, silně kontaminované tritiem (z vody). Nesmíte úplně věřit všemu, co tady pan Wagner píše - respektive to co píše, je pravda, ale ne úplná - což může být občas smrtící rozdíl :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Nic proti plynu

Pavel Hudecek,2020-02-01 11:21:00

Japonští odborníci jsou stejného názoru jako já:-)
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/vypustte-kontaminovanou-vodu-z-fukusimy-do-oceanu-doporucuji-experti-40311922

Odpovědět


Re: Nic proti plynu

Mirek Bárta,2020-01-31 13:21:23

1. Plyn zdaleka není bezemisní zdroj.
2. My nejsme tak bohatí jako Německo, abychom dokázali platit za plyn, který by měl energeticky nahradit velké zdroje.
3. Jistě platí, že investiční náklady na výstavbu plynových elektráren jsou podstatně vyšší než u jaderných elektráren. Ale náklady na provoz JE jsou pak nižší než u těch plynových.

Odpovědět


Re: Nic proti plynu

Vojtěch Běhunčík,2020-02-11 12:58:28

Paroplynový cyklus (nevím, zda levný) postavil E.On/Siemens v roce 2008 u Malženic na dohled od Jaslovských Bohunic.
---
Jej inštalovaný výkon je 430 MW, ročne by mala vyrobiť 3 TWh elektrickej energie. Po 5600 hodinách bola elektráreň k 1. októbru 2013 zakonzervovaná, prevádzkované sú len dieselové generátory. Elektráreň má význam ako záloha jedného bloku jadrovej elektrárne. V roku 2018 elektráreň prešla do vlastníctva Západoslovenskej energetiky.
---
https://sk.wikipedia.org/wiki/Paroplynov%C3%A1_elektr%C3%A1re%C5%88_Mal%C5%BEenice

Odpovědět

Pane Wagnere co vy na to?

Vít Kreisinger,2020-01-29 19:10:55

Děkuji za článek, ale možná by k tomu mohl něco říci i odborník. Rád bych se dočkal doby - malý reaktor do každé vesnice, ale to už asi nezažiju.

Odpovědět

Ještě dodatek

Martin Zeithaml,2020-01-29 18:52:18

Energetický zdroj pro letadovou loď Gerald R. Ford se dvěma reaktory A1B stál stejně jako Temelín a výkon je cca 2 x 185MW ( tepelný kolem 2 x 350 MW) je to tajné tak jen odhad s dostupných zdrojů.
modernější zdroj zatím není.

Odpovědět

Předběhli jsme dobu?

Martin Zeithaml,2020-01-29 18:34:41

Přesně takové malé modulární reaktory máme v Dukovanech 4: VVER 440. Jejich výkon byl ale navýšen ze 440 na 510MW :)
Jsou dlouhé 14,1m a široké 3,84m na větší návěs se vejdou, vždyť tak je tam vezli a to ostatní okolo holt dokážou v Británii hodně zmenšit.

Ps : Pro reaktory na lodích a ponorkách se jako palivo používá vysoce obohacený uran který si vzhledem k ceně můzou dovolit jen bohaté armády. Francouzi z úsporných důvodů používají středně obohacený uran, ale mění ho po pěti letech. Navíc je na moři neomezená možnost chlazení.

Odpovědět


Re: Předběhli jsme dobu?

Jack Ketch,2020-01-29 22:30:33

Prý budu používat UO2 podle průmyslových standartů.
Tady je odkaz na jejich brožurku, je tam pár zajímavých informací. Největší důraz kladou na to, že se vše vyrobí ve fabrice a na místě jen smontuje. Chtějí, aby stavba na místě trvala maximálně 500 dní
https://www.rolls-royce.com/~/media/Files/R/Rolls-Royce/documents/customers/nuclear/smr-technical-summary.pdf

Odpovědět


Re: Předběhli jsme dobu?

Florian Stanislav,2020-01-31 00:09:33

No, taky tomu nerozumím. 440 MW tlaková nádoba 14x3,8 m na kamionu není atomová elektrárna. Viděl jsem turbinu (zřejmě s generátorem na jedné ose) 1000 MW v Temelíně, velikost tak školní třída. Taky jsem viděl prostor s tlakovou nádobou a nechce se mi věřit, že všechno to kolem se stavělo kvůli tomu, aby tam mohly chodit exkurze. A bez chladících okruhů a věží minireaktory taky těžko budou. Pořád je to stejný princip - reaktor jako zdroj tepla, turbina + generátor, okruhy chlazení.
https://www.bbc.com/news/business-51233444
"Mini jaderné stanice mohou být hromadně vyráběny a dodávány v kusech na zadní straně nákladního automobilu, což zvyšuje předvídatelnost nákladů...Paul Dorfman z University College London však řekl: „Potenciální nákladové přínosy konstrukce modulu montážní linky ve srovnání s konstrukcí na zakázku na místě se mohou ukázat jako nadhodnocené.
"Chyby na výrobní lince mohou vést k generickým vadám, které se šíří v celé flotile reaktorů a je nákladné je napravovat," varoval.
„Je mnohem ekonomičtější postavit jednu jednotku 1,2 GW než tucet jednotek 100 MW.“
Ne, že bych tomu rozuměl, ale reaktory blízko měst by měly stejný smysl jako paroplynové elektrárny s využitím odpadního tepla v blízkém městě. Teplovod Temelín- Budějovice měl stát, myslím, 4 miliardy Kč. Jestli nežiju v minulosti, kdy 4 bloky Temelína měly být ukončeny v roce 1996.

Odpovědět

Video je fajn

Jack Ketch,2020-01-29 13:19:55

ale rozhodně nikdo nebude tahat desetinápravový návěs za dvounápravovým tahačem... :-)
Jinak v Rolls-Royce nejspíše vědí co dělají. Jedná se o modifikovaný a velmi spolehlivý reaktor, který už několik desetiletí vyrábějí pro jaderné ponorky

Odpovědět

Zajímavé

Pavel Aron,2020-01-29 10:05:47

Text je převzatý z BBC, takže ta čísla pravděpodobně sedí. Pokud se to opravdu vejde na kamion s přívěsem, jak naznačuje obrázek znamenalo by to určitě velkou úsporu investičních nákladů. A pokud bude pracovat více modulů tak i nahraditelnost v případě poruchy jednoho.

Odpovědět

Proč

Mojmir Kosco,2020-01-29 07:29:20

Se nestaví JE v evrope a sev.americe ma sve duvody .staci je pouze zvednout.A
A kolega ma pravdu udaje jsou vycucane s prstu .mini reaktory tu v koncepci name od 50let a prd jako fuze .Blok Je dukovany ma 560 Mw a na kamion se jiste nevejde...

Odpovědět


Re: Proč

Mojmir Kosco,2020-01-29 07:44:35

Nebo mi usel vyvoj a je to obhajitelny skok jako i elektroniky.V tom pripade nema smysl dostavba temelina .nebo pravopisne upsani oovsrm to by leeds neutahlo

Odpovědět


Re: Proč

Pavel Hudecek,2020-01-29 07:51:28

Na jednu stranu to moc mini není. To měl bejt třeba A7V od Toshiby, kterej by si mohlo koupit bytové družstvo a nechat postavit vedle paneláku.

Ale když se podíváme na předchozí vývoj jaderné energetiky, tak se v rámci úspory z rozsahu dělaly stále větší reaktory, až to došlo do stavu, že úspora přestává být úsporou. Takže podle předchozího trendu by nejnovější reaktor měl mít třeba 2 GW výsledného el. výkonu, ale oni se rozhodli těmi moderními technologiemi udělat "prcka" 0,4 GWe, kdy se reaktorová nádoba vejde na kamion a můžou ho vést jak zavážku do Lidlu.

A bohužel teda taky souhlasím, že kvalita článku není moc vysoká. I tak děkuji.

Odpovědět


Re: Proč

Jiří Kocurek,2020-02-03 23:39:49

Protože v USA a Kanadě platí jedno: Jakmile jste majitelem pozemku, tak vám patří i to, co je pod ním v zemi. A můžete to vytěžit. Například zemní plyn. Mají ho tam velice levný. Nebo černé uhlí, které tam těží povrchově.

Už vidím zelené, jak podporují těžbu zemního plynu nebo lithia do jimi propagovaných elektromobilů.

Odpovědět

Skvělý výhled.

Vojta Ondříček,2020-01-29 05:32:52

Akorát nerozumím větě : "... modulární minireaktory, které je možné vyrábět ve velkém, jednoduše je přepravit na místo určení a pak je připojit k síti, jako zdroj elektřiny bez velkých emisí uhlíku.".

Znamená to, že se přivezou na náklaďáku a elektrikář je připojí na siť? V tom válci se ukrývá už parní turbína, generátor el. proudz a chlazení?

Chápu, když se předvádí budoucí výrobek, tak se musí trochu přehánět a jeho vlastnosti vychvalovat do nebes. Proč by měl být čtenář zatěžován informacemi jako třeba, že jaderné "palivo" ze do reaktoru vloží na louce pod širým nebem a ... .

Asi proto zabere to na náklaďáku přivezené příslušenství pouze jeden a půl akru. Kouk jsem se do Wiki, jak velký ten akr vlastně je. Pro nás neangličany má jeden akr britské imperiální míry 4046 čtverečních metrů a 8730 centimetrů čtverečních.

Také se mi líbí věta "...SMR by měl sloužit 60 let a vyrábět 440 MW elektřiny". To je asi jako bych pravil, že mé auto má sloužit deset let a vyrábět 120 koňských sil.

Nic ve zlém, prosím, ten článek je velmi informativní, akorát se musí trochu interpretovat ...

Odpovědět


Re: Skvělý výhled.

Vojtěch Kocián,2020-01-29 07:47:06

V tom válci je nejspíš jen reaktor. Možná i výměník mezi primárním a sekundárním okruhem, ale nevsadil bych na to. Na videu je vidět, že se kolem toho staví turbíny a chlazení. Zařízení pro výměnu paliva tam bude muset být také. Ostatně 440 MWe není žádný drobek, Temelín na chlazení podobného výkonu potřebuje jednu věž. Osobně bych to spíš označil jako reaktor střední třídy než minireaktor.
Ale že se vejde na kamion, je jistě fajn. Hlavní problém velkých jaderných elektráren je v tom, že se stavějí na zakázku a každá je unikát (snad kromě těch čínských, kde teď rostou jako houby po dešti). Pokud by se rozjela sériová výroba, cena by určitě klesla.
Jinak účelem elektrárny je generovat elektrický výkon (na rozdíl od auta, kde je výkon podmínka nutná nikoli postačující), takže mi na té větě nepřijde nic zvláštního.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz