Právě v těchto dnech jsme svědky vzrušených dohadů kolem umírajícího červeného veleobra Betelgeuze. V astronomicky dohledné době exploduje jako ohromující supernova a mnoha lidem je očividně moc líto, že u toho nejspíš nebudou. Autora tohoto textu nevyjímaje. Vesmír je ale naštěstí natolik plný pozoruhodných objektů, že se přinejmenším někteří ze čtenářů snad dožijí jiné dramatické události, kterou byli jako první šokováni účastníci 235. zasedání American Astronomical Society, právě probíhajícího v Honolulu na Havaji.
Astronomové Bradley E. Schaefer, Juhan Frank a Manos Chatzopoulos z americké Louisiana State University tam před mnoha svědky předpověděli dechberoucí tragédii dvojhvězdy V Sagittae. Dnes je to velmi slabá hvězdička v malém souhvězdí Šípu na severní obloze, která je sotva viditelná i středně velkým dalekohledem. Ve skutečnosti ji tvoří dvě hvězdy, běžná hvězda hlavní posloupnosti a spolu s ní bílý trpaslík. Vzdálenost V Sagittae není nikde uvedena, z diskuzí astronomů vyplývá, že by to snad mohlo být 7760 světelných let. Jako v podobných případech vždy, i tady sledujeme drama, které se odehrálo už dávno. Ale takový je vesmír.
Schaefer a spol. analyzovali tento hvězdný systém a dospěli k dramatickému závěru ohledně jeho budoucnosti. Podle jejich výpočtů se dvojhvězda V Sagittae bude v nadcházejících desetiletích rychle zjasňovat. Kolem pozemského roku 2083, plus mínus 16 let (čili mezi lety 2067 a 2099) dojde k překotnému vývoji a hvězda hlavní posloupnosti bude doslova chrlit svou hmotu na bílého trpaslíka.
Kolem jejich fatálního tance vznikne ohromný vír hmoty, který bude zářit tak nesmírně, že V Sagittae na naší obloze přesvítí hvězdu Sírius a možná i planetu Venuši. Když bude tahle oslnivě katastrofální podívaná vrcholit, tak V Sagittae bude jasná jako exploze supernovy. V té době dojde ke srážce a splynutí obou hvězd, přičemž vznikne velká hvězda s jádrem bílého trpaslíka, které bude obklopené ohromným obalem plynného vodíku.
V Sagittae není jen tak nějaká dvojhvězda. Je to kataklyzmický proměnný systém (CV, čili cataclysmic variable). Takové dvojhvězdy tvoří běžná hvězda a bílý trpaslík, přičemž bílý trpaslík hvězdě krade hmotu a postupně ji vysává. Některé takové systémy explodují jako supernova typu Ia, ale jejich diverzita je ve skutečnosti mnohem větší (např. supernovy, klasické novy, rekurentní novy, trpasličí novy, zářivé červené novy, polary, symbiotické proměnné systémy, a řada dalších typů). Podle odborníků je právě V Sagittae jedním z nejvíce extrémních kataklyzmických proměnných systémů, třeba proto, že je asi stokrát zářivější nežli jiné známé kataklyzmatické proměnné dvojhvězdy. V Sagittae rovněž obklopují mohutné hvězdné vichry, které odpovídají vichrům těch největších umírajících hvězd, co známe.
Schaefer je přesvědčený, že za svou extrémní povahu vděčí V Sagittae tomu, že běžná hvězda tohoto systému je 3,9 krát hmotnější nežli bílý trpaslík. To je naprosto neobvyklé. Všechny ostatní známé kataklyzmatické proměnné systémy mají bílé trpaslíky, kteří jsou hmotnější nežli jejich hvězdný partner. Od nejstarších známých pozorování v roce 1890 se tato „hvězda“ neustále zjasňuje. Jde to tak rychle, že podle všeho už sledujeme závěrečné dějství dramatu. Rychlost proudění ohromných množství hmoty hvězdy na bílého trpaslíka letí exponenciálně vzhůru a čas dvojhvězdy se krátí. Kdo budete mít možnost, nenechte si tuhle show v roce 2083 utéct!
Video: LSU Featured Tiger, Dr. Brad Schaefer
Literatura
Louisiana State University 6. 1. 2020.
Vápníkové supernovy při srážkách bílých trpaslíků s neutronovými hvězdami
Autor: Stanislav Mihulka (01.09.2014)
Páreček sražených hvězd vyplivuje do vesmíru radioaktivní hmotu
Autor: Stanislav Mihulka (31.07.2018)
Před miliardami let se v nedalekém vesmíru srazily neutronové hvězdy
Autor: Stanislav Mihulka (04.05.2019)
Diskuze:
K zamyšlení...
Stanislav Raška,2020-01-08 10:42:58
Nějak mi u těch katastrofických úvah o V Sagittae či Betelgeuze chybí konstatování jejich vzdálenosti tedy 275 či 640 ly. Stalo-li se tak, pak už je to dávná minulost. Jenom my si to v té uváděné budoucnosti ověříme.
A pokud jsme v jedné Galaxii "údajně" kvantově provázáni, tak by to naši předci před 250÷600 lety mohli snad i pociťovat.
(Doufám, že V=gama, je pouze náhrada za nedostupný font)
Re: K zamyšlení...
Stanislav Brabec,2020-01-08 20:03:57
Kvantové provázání není schopné přenést žádné informace nadsvětelnou rychlostí.
Re: Re: K zamyšlení...
Karel Marecek,2020-01-09 09:49:16
Tak trochu tomu nerozumíte, viz vysvetlení Kulhánka:
Zdánlivý paradox vznikne tím, že provedením měření projekce spinu na jedné částici se okamžitě dozvíme projekci spinu u druhé částice, ať je jakkoli daleko. Na první pohled to vypadá, jakoby se informace šířila okamžitě, což odporuje principu kauzality (příčinnosti) ze speciální relativity. Na vině je nelokální chování částic. Při měření na jedné částici zkolabuje vlnová funkce v celém prostoru, a to se projeví při následujícím měření na druhé částici. Nejde o porušení kauzality, provedením měření na jedné částici se ke druhé částici nepřenáší žádná hmota ani energie a oba pozorovatelé při kontrole svých výsledků musí tak jako tak použít podsvětelnou komunikaci, která zajistí kauzalitu obou měření.
Jinak, řečeno informaci "nadsvětelně přenesete", reálně ověříte, ale pouze podsvětelně. A i to nasvětelné přenesení je pouze přirovnání, protože nic z bodu A do bodu B nepřenesete...
Re: Re: Re: K zamyšlení...
Radovan R,2020-01-09 11:37:46
jj, jen tím prvním měřením v systému vznikne informace, kterou si nezávisle mohu přečíst i jinde. Ale nepoznám, zda ta informace vznikla už někdy dřív nebo ne (zda ji někdo měřil nebo ne). Takže ten výbuch tady v tom okamžiku nic nemohl provést i kdyby tu bylo libovolné množství provázaných částic.
Nejsem fyzik, ale tak mne napadlo, že kdybych programoval vesmír, tak to udělám stejně. Dokud někdo něco nezměří/nezjistí, tak pro ušetření paměti to jakoby neexistuje (nedržím informaci o tom stavu) a vznikne to až při tom měření/zjištění a někam tu informaci uložím. Problém by byl, že by se mi postupem času zaplnila paměť. No a to se dá řešit přeci zvyšováním entropie, kdy se informace zase rozmělňují. Takže mi to nespadne na nedostatek paměti. Je tohle pitomá, nebo už někde uvedená, nebo originální úvaha? :-)
Re: Re: Re: K zamyšlení...
Stanislav Raška,2020-01-09 12:47:47
Díky, přednášku prof. Kulhánka jsem měl na mysli.
Re: Re: Re: K zamyšlení...
Pavel A1,2020-01-09 23:08:13
Při měření se žádná informace nadsvětelně nepřenáší. Je to dané tím, že vlnová funkce není nějaká objektivní veličina popisující Vesmír, ale je to čistě subjektivní objekt popisující znalost pozorovatele o Vesmíru. A když pozorovatel provede nějaké měření, tak se tím změní jeho znalost Vesmíru, což on vnímá jako okamžitý kolaps vlnové funkce v celém Vesmíru. Ve skutečnosti se ale změní jen stav pozorovatele, Vesmír je k tomu zcela netečný.
Re: Re: Re: K zamyšlení...
Stanislav Brabec,2020-01-22 02:10:23
Tak přesněji: Jedinou informací, kterou přenesu, je informace o stavu kvantově provázané částice na druhém konci.
Ovšem vymyslet scénář, jak za pomoci toho nadsvětelně přenést informaci, že na druhém konci Galaxie právě vybuchla supernova, to už je jiná! I kdybyste předpokládali informovaného kamaráda a druhou částici kvantově provázaného páru na druhém konci Galaxie, nepochodíte.
Re: Re: K zamyšlení...
Václav Dvořák,2020-01-10 01:05:28
Samozřejmě, to snad už všichni, kdo se o téma zajímají ví, ale platí to z hlediska současného stavu vědění resp. kvantové teorie a současných technologií (no communication theorem).
Za situace, kdy stále nevíme, co je vlastně temná hmota a energie, může klidně existovat spousta fenoménů, které věda nedokáže rozeznat a nepočítá s nimi, ale přitom využívají "kvantové" nebo jiné jevy nějaké zatím neexistující teorie. Navenek se pak mohou třeba projevovat jako něco, co spadá pod věštění nebo jasnozřivé vidiny...
Jen fabuluji v rámci fantazie a to čistě jen proto, že se mi nelíbí, že někdo dopředu určité možnosti apriorně a pozitivisticky vylučuje...
Som optimista
Robert Stenczel,2020-01-08 09:13:46
Zatiaľ je to dobré. V tom čase budem mať 126 rokov a snáď to stále bude dobré. :-)
Splynutí?
Vojtěch Kocián,2020-01-08 08:47:19
Myslel jsem si, že když bílý trpaslík nabere dost hmoty od svého souputníka, tak exploduje jako supernova Ia, což by trpaslíka s masivním plynným obalem mělo vylučovat. Co tomu s tomto případě má zabránit? Nebo bude ještě nějakou dobu trvat, že bílý trpaslík hmotu "stráví"?
Re: Splynutí?
Stanislav Brabec,2020-01-08 20:35:21
Ještě před tím, vždy když bílý trpaslík nabere dost hmoty od svého souputníka, bude opakovaně vybuchovat jako nova. Teprve, až nabere mnohem více hmoty (nabere-li vůbec kdy), dojde ke zhroucení a finálnímu výbuchu supernovy.
Na supernovu je zřejmě trpaslík moc lehký. Ale k výbuchu novy údajně před splynutím dojde. Závěr bude ovlivněn vlastním splynutím hvězd, takže to bude celkem spektakulární jev s jasností supernovy.
https://phys.org/news/2020-01-binary-star-sagittae-bright-nova.html
Nikde jsem nenašel odhad hmotnosti hvězd (jen jejich poměr). To rozhodne o budoucím osudu sloučené hvězdy.
Re: Re: Splynutí?
Vojtěch Kocián,2020-01-09 08:04:01
Dotyčný bílý trpaslík má 0,85+-0,04 hmotností Slunce. Pokud je partnerská hvězda 3,9 krát hmotnější, tak by to Chandrasekharovu mez (1,4 hmotnosti Slunce) mělo překonat i s rezervami na předchozí výbuchy nov. I když otázkou asi bude i složení partnerské hvězdy.
Problém je nejspíš v tom, že v článku i v jeho zdroji je chyba. Podle https://en.wikipedia.org/wiki/WZ_Sagittae má partnerská hvězda jen 0,078 až 0,13 hmotnosti Slunce, což je bezpečně pod limitem. Tedy je lehčí a nikoliv těžší než bílý trpaslík.
Původně jsem bral, že podle způsobu vzniku bílého trpaslíka z ne úplně lehké hvězdy hlavní posloupnosti (tedy ne z červeného trpaslíka), moc lehký být nemůže a přidání 3,9 násobku jeho hmotnosti dá dohromady slušné číslo i se ztrátami a z toho pramenil můj odhad a následně údiv, proč to nebouchne pořádně.
Re: Re: Re: Splynutí?
Vojtěch Kocián,2020-01-09 08:15:42
OK, tak jsem si možná vyhledal jinou dvouhvězdu, ale v článku bude asi i další chyba: Gamma Saggitae není ani bílý trpaslík ani dvojhvězda ani hvězda, o které se píše a na kterou ukazuje šipka za obrázku. Gamma Saggitae je jasná hvězda tvořící hrot souhvězdí šípu. Prostě hodně matoucí článek.
a kruci
Roman Gramblička,2020-01-08 08:36:42
to by mi bylo 99 (83-115) let, růžově to nevidím. Snad si dvojhvězda pospíší. Vidět za život aspoň jednu supernovu by bylo fajn
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
