Jako obyvatelé Sluneční soustavy se zatím jen tak vyhříváme v záplavě slunečních paprsků a necháváme se pasivně unášet vesmírem. To by se ale časem mohlo změnit. Kolem Slunce bychom mohli vybudovat megastruktury, které budou těžit sluneční záření a poskytnou nám ohromné množství dostupné energie.
Takovou energii bychom mohli využít k ohromujícím projektům, třeba jako hvězdný stroj (anglicky stellar engine). Megastruktura hvězdného stroje by mohla pohnout Sluncem a s ním by se hnula i celá Sluneční soustava. A z nás by se konečně stala hvězdná civilizace, čili civilizace typu II Kardašovovy škály.
V dnešní době již existuje několik variant hvězdných strojů, s aktivním i s pasivním pohonem. Odborný časopis s příznačným názvem Acta Astronautica v těchto dnech publikoval futuristickou studii amerického astrofyzika Matthewa Caplana z Illinois State University, který navrhuje nový typ hvězdného stroje, jemuž se ode dneška přezdívá Caplan Thruster. Nový hvězdný stroj představuje fantastické video od skupiny Kurzgesagt – In a Nutshell, které by si měl pustit úplně každý. Jejich videa, která nezbývá než všemi deseti doporučit, jsou vůbec luxusní a nabízejí lahodný koktejl hravosti, srozumitelnosti a vědeckých faktů.
K čemu by nám byl takový hvězdný megastroj, který jistě nebude z nejlevnějších? Zvykli jsme si, že okolní vesmír je klidný a nudný. Ve skutečnosti je ale vesmír plný dobrodružství, jaká by pro naši civilizaci nemusela vždy skončit dobře. Sluneční soustava se může dostat do velice nebezpečné situace, která by nás na Zemi mohla všechny dramaticky ohrozit. Můžeme se přimotat do cesty velké umírající hvězdě, nenápadně vražedné černé díře, nevypočitatelné neutronové hvězdě, nebo třeba zdivočelé planetě. A střetnutí či blízké setkání s takovým objektem by pro nás jen velice těžko dopadlo příznivě.
Dnes sice ještě nejsme hvězdnou civilizací, ale soudobé technologie by nám mohly přinést kriticky významnou informaci, že nám takové setkání hrozí, řekněme za pár milionů let. Za tu dobu bychom měli být schopni vybudovat hvězdný stroj, spustit ho a zaparkovat Sluneční soustavu v bezpečnějších končinách.
Pokud k tomu jednou dojde, tak by to mohl být třeba právě Kaplanův pohon. Ten by fungoval v blízkosti Slunce, kde by pomocí elektromagnetických polí těžil jako palivo vodík a helium ze slunečního větru. Díky tomuto palivu by vytvářel protilehlé proudy energie. Helium by zpracovával fúzní reaktor a vytvářel by proud izotopů kyslíku O14, který by byl hlavním pohonem pohybu Sluneční soustavy. Atomy vodíku by zase zpracoval urychlovač částic, který by chrlil urychlený vodík proti povrchu Slunce, aby tím vyrovnával pozici Kaplanova pohonu vůči naší hvězdě a zabránil jeho destrukci ve sluneční výhni.
Samotný sluneční vítr by jako zdroj paliva pro takový hvězdný remorkér nejspíš nestačil. Chtělo by to ještě vybudovat Dysonovu sféru kolem Slunce, která by koncentrovala sluneční záření do blízkosti Kaplanova pohonu a zvyšovala tím jeho výkon. Takový pohon by přitom stačil jenom jeden. Jakmile se pohne Slunce, tak se pohne celá Sluneční soustava, coby nezměrná kosmická loď. Jako bonus by provoz Kaplanova pohonu odčerpal Slunci něco hmoty a tím prodloužil jeho život. Což jistě není k zahození.
Kaplanův pohon rovněž nabízí velkou výhodu oproti hvězdným strojům, jako je Škadovův pohon, který před lety navrhl sovětský vědec Leonid Škadov. Škadovův pohon je vlastně obrovské hvězdné zrcadlo, které koncentruje záření hvězdy jedním směrem. A to pouze směrem kolmo na rovinu ekliptiky. Takový jednoduchý hvězdný stroj by na plný výkon mohl přesunout Sluneční soustavu na vzdálenost 100 světelných let zhruba za 230 milionů let.
Kaplanův pohon by oproti tomu dokázal posunout Sluneční soustavu o 50 světelných let za pouhý 1 milion let, tedy mnohem rychleji. S takovou rychlostí bychom se již reálně mohli vyhnout některých vesmírným katastrofám, které by nám hrozily. Jestli budeme vážně uvažovat o přesunu Sluneční soustavy, tak Kaplanův pohon nabízí zajímavé řešení. Naši potomci budou mít o zábavu postaráno.
Video: How to Move the Sun: Stellar Engines
Literatura
Science Alert 28. 12. 2019, Acta Astronautica 165: 96–104.
Budeme těžit energii z hvězd?
Autor: Stanislav Mihulka (10.02.2014)
Nový nápad pro Dysonovy sféry kolem hvězd
Autor: Stanislav Mihulka (02.04.2015)
Jak by pokročilá vesmírná civilizace mohla přeprat temnou energii?
Autor: Stanislav Mihulka (26.06.2018)
Diskuze:
Hvězdný stroj by mohl pohnout celou Sluneční soustavou
Theodor Vopajslik,2020-01-16 01:00:39
Na nejake posunuti Slunecni soustavy, by bylo potreba tolik energie, ze by ani nebylo mozne nejak ji nekde uvolnit. Je to jen SciFi uz jen proto, ze lidstvo se stejne brzo samo vyhubi z chamtivosti a sobectvi a do stadia takove vyspelosti ani nedojde. Urcite jsou ve vesmiru planety se zivotem i nekde s civilizaci, ale jsou tak daleko ze se k nam nikdy nedostaly a nedostanou a my se nedostaneme k nim.
Když se podíváme
Pavel Nedbal,2019-12-31 20:40:40
na naši sluneční soustavu, odchylku rovin oběhu velkých těles a jejich excentricity, je vidět, že se nám blízké setkání s hmotným tělesem do vzdálenosti pod 100 (možná 500) AU za dosavadních 4,5 mld let vyhnulo. Asi jsme v poměrně prázdném prostoru. Ne, že by se dalo říci, že máme pokoj i do budoucna, ale něco to vypovídá. Statistiky z jiných soustav jsou dosud málo vypovídající, výběrové efekty.
Když se podíváme
Pavel Nedbal,2019-12-31 20:40:39
na naši sluneční soustavu, odchylku rovin oběhu velkých těles a jejich excentricity, je vidět, že se nám blízké setkání s hmotným tělesem do vzdálenosti pod 100 (možná 500) AU za dosavadních 4,5 mld let vyhnulo. Asi jsme v poměrně prázdném prostoru. Ne, že by se dalo říci, že máme pokoj i do budoucna, ale něco to vypovídá. Statistiky z jiných soustav jsou dosud málo vypovídající, výběrové efekty.
Oscilace galaktickou rovinou
Tomáš Novák,2019-12-30 22:33:05
To se stalo osudným už mnoha druhům pravěkých organismů, ačkoliv se to špatně dokazuje.
Obávám se,
Jaroslav Lepka,2019-12-29 21:03:22
že dříve, než lidstvo dospěje k nutné technické úrovni, vyvraždí se na úroveň doby kamenné. Nicméně pokud by k něčemu takovému mělo dojít, spíš to vidím na usměrnění slunečního větru, to by snad i mohlo fungovat i když setrvačné síly jsou v těchto dimenzích tak trochu mimo naše chápání.
Odsudenie
Peter Novák,2019-12-29 18:36:32
Prečo odsudzovať myšlienkové experimenty, keď sú také krásne. Už veľakrát z nich vzišli praktické aplikácie. A navyše takéto video spopularizuje vedu viac ako niečo iné. Len nech je toho tak 1%..
Re: Odsudenie
Vojta Ondříček,2019-12-30 04:02:00
Praktické aplikace vznikají různými cestami, ale sotva extrakcí z nerealizovatelných představ. Například onen vesmírný výtah s geostacionární "strojovnou", nebo cestování červími dírami Vesmírem budou sotva kdy realizovatelné ... a při tom jen taková "blbost".
I když zůstanu na Zemi ... co zbylo z představ podmořských měst a obydlených na oceánech plovoucích ostrovů Jacques-Yves Cousteaua? Také snadno realizovatelné? Nebo implantované či vypěstované žábry pro lidi žijící pod hladinou? Už půl století slibované supravodiče pro pokojové teploty také jaksi ne a ne realizovat. Jo a veškeré choroby měly být v roce 2000 vyhubeny a zničeny, lidská životnost prodloužena na 150 let si malovali futurologové v polovině 20. století.
Scifi mám rád, pohádky mám rád i Gulivera na cestách, nebo Oldu Shatterhanda s Vinnetouem, ale je mi jasné, že se jedná o fikce bez reálného základu. Tím nechci zpochybnit existenci Ameriky, Apačů, nebo mustangů. Ale že by na Zemi ve Swiftově době existovali inteligentní a mluvící koně, nad zemí se vznášející města, lidem podobní obři o hmotnosti 100tun, nebo liliputi o hmotnosti 100g nevěřím. Každá fantazie má své hranice.
I terraforming Marsu. Lidstvo neví jak ovlivnit klima na domácí planetě a je to jediné místo vhodné pro život takový, jaký známe.
Lidstvo dokáže v současnosti horko-ťažko dopravit na orbitu pár tun materiálu a poskytnout tam pro pár lidí ubikaci na krátkou dobu. To technikou, která se za posledního půlstoletí prakticky nezměnila. Proč? Protože tohle je pro lidskou techniku maximum dosažitelného. Už jen realizace habitátu na Měsíci a ten je hned za "humny", představuje nedosažitelný cíl.
A k popularizaci vědy ... Lidé by se měli dozvědět, jak funguje lidský mozek, kde jsou jeho limity, jak je ničen drogami a když se k tomu dozví, jak fungují pneumatiky, brzdy a podobně, tak klesne nehodovost na silnicích na nulu. Nebyl by tohle vhodný cíl, pro popularizátory vědy.
Re: Re: Odsudenie
Vojta Ondříček,2019-12-30 04:44:01
oprava:
Nebyl by tohle vhodný cíl, pro popularizátory vědy?
Re: Re: Odsudenie
Pavel Hudecek,2019-12-30 11:29:01
Představa, že znalost fungování lidského mozku sníží nehodovost na 0 je nejméně stejně utopická, jako všechny ostatní uvedené ukázky utopií:-)
Samozřejmě snížení nehod třeba o 90 % možné je, stačí z řízení právě ten lidský mozek (a cokoli, co by se mu příliš podobalo) vynechat.
Re: Re: Re: Odsudenie
Vojta Ondříček,2019-12-30 12:44:14
I k tomu jednou dojde, akorát bude ta realizace sabotována a oddalována politiky, kteří neví jak funguje lidský mozek.
Prozatím by bylo záhodno zavést černé skříňky a kamery do motorových vozidel, rovněž zařízení na redukci rychlosti odpovídající pravidlům provozu, charakteru vozovky a povětrnostním podmínkám. Takové samozřejmosti, jako protialkoholický zámek, nebo kontrola stavu bdělosti řidiče mohly být realizovány už dávno.
Ovšem lidé, kteří neví jak funguje lidský mozek a neví nic o fyzice limitující rychlost bezpečné jízdy, jsou proti jakémukoliv omezování "svobody" a raděj riskují zabít sebe a jiné neznalostí schopností svého mozku. :-)
Re: Re: Re: Re: Odsudenie
Jiri Naxera,2019-12-30 14:03:03
Nemyslim si, ze pravo na to udelat fatalni blbost je jednim z tech, kterych by se mel clovek zbavit.
Pak co zustane je maximalne luxusni calounena cela v blazinci. Samozrejme naprosto bezpecna.
Re: Re: Re: Re: Re: Odsudenie
Vojta Ondříček,2019-12-30 17:39:11
V tom s vámi souhlasím. Nikomu neupírám provo dělat cokoliv, co se mu zlíbí, ovšem jen tehdy, když nikomu neuškodí. Když někdo chce zakončit svou životní pouť automobilem, tak má spoustu možností svůj záměr realizovat. Nic proti tomu nemám. Ale nesmí přitom ničit cizí majetek a ohrožovat jiné bytosti.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odsudenie
Zdenek Mazanec,2019-12-30 21:13:37
..coz vede k calounene cele "pro jistotu". Co kdyby nahodou dotycny jedinec zmagoril...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odsudenie
Vojta Ondříček,2019-12-30 23:08:31
Mno... když se ukáže, že dotyčný je praktikující magor, tak jeho včasný odchyt ochrání nejen jeho a jeho rodinu, ale i jeho případné oběti a jejich rodiny od neštěstí. Pochopitelně má mít taková izolace (karanténa) určitou gradaci, pravidlo "třikrát a dost" má své kouzlo.
Nechci tu uvádět listinu katastrof, kterým by se mohlo předejít realistickým přístupem k problematickým jedincům. Zrovna mi napadá ten německý pilot, který naboural Airbusem Alpy a tak zničil, zmařil a poškodil spoustu stovek životů jiných lidí. Breivika nebudu raděj uvádět. Mě šlo vlastně až v první řadě o ten každodenní masakr na našich silnicích.
Re: Re: Odsudenie
Jenda Krynický,2020-01-01 23:47:04
Představujete si ty praktické aplikace příliš přímočaré.
Představa vesmírného výtahu přispěla dost podstatně k vývoji materiálů (ano, v rámci snahy vytvořit lano s dostatečnou nosností) a i když samotný výtah nemusí být nikdy možný, peníze a úsilí vložené do snahy vytvořit materiál, ze kterého by bylo jeho postavení možné, rozhodně nejsou vyhozené.
Cestování červími dírami asi možné není a nebude, stejně tak hyperprostor a další sci-fi způsoby, jak zrychlit cestování mezi hvězdami, ale určitě přivedlo k fyzice (částicové a astro) spoustu lidí.
Důvod, proč vám připadá, že se ta technika prakticky nezměnila, je ten, že zaprvé nedáváte pozor a za druhé se lidstvo věnovalo jiným věcem. Rozpoutejte znovu závod o vesmír a uvidíte.
Re: Re: Re: Odsudenie
Vojta Ondříček,2020-01-03 16:22:41
Píšete:
"Představa vesmírného výtahu přispěla dost podstatně k vývoji materiálů ..."
A zajisté máte na mysli nějakou konkrétní aplikaci, třeba výtahy v mrakodrápech, že?
Proti výzkumu a vývoji materiálů určitě nebude nikdo nic namítat. Ale nadšenci snící o budoucích materiálech a technologiích by si měli uvědomit, že nejen u nás, ale v celém Vesmíru platí jakési přírodní (fyzikální) zákony a hranice možností.
Jen tak na okraj - o teflonem vylepšených pánvičkách se kdysi tvrdilo, že jsou "odpadem" vývoje techniky pro let na Měsíc. Neboť - ať žijí reklamní agentury balamutící lidi tvrzeními, že po konzumaci špenátu v plechovce dostane jeden (každý) námořník sílu dát každému zlosynovi po papuli.
"Závod o Vesmír" jak to nazýváte snad už probíhá. On vlastně probíhá od pípání Sputnika na orbitě. Ale opět, nadšená provolání (ve volební kampani), že do roku 2020 budou mít USAmeričaní trvalou základnu s lidskou posádkou na Měsíci, se ukázala jako levný reklamní trik. No a současný prezident USA nařídil, asi po studování filmu Armageddon, vybudovat Vesmírné vojsko.
Takový práce, a přitom taková blbost...
Tomáš Petrásek,2019-12-29 15:15:19
Přijde mi to jako nádherná ukázka využití ryze hypotetického stroje k velmi neefektivnímu řešení neexistujících problémů v pro nás zatím zcela nerelevantním časovém a prostorovém měřítku.
I když přistoupíme na tuhle hru, bude řádově jednodušší odvrátit nebezpečný objekt (planeta, asteroidy), uhnout se Zemí (prolétající hvězda či černá díra), nebo ji nějak "zaštítit" (supernova). Nebo co třeba přestěhovat lidi k nějaké jiné hvězdě a postavit tam přesnou repliku Země (fandové Douglase Adamse tuší)? V podstatě cokoli je jednodušší než stěhování Slunce. Ale jasně, přidělat ke Slunci obří raketu je prostě víc kůl.
Mimochodem, zatímco se tady bavíme, řítí se na nás plnou rychlostí galaxie v Andromedě. Doufám, že to pan Kaplan nenechá jen tak, a už má v rukávu nějaký plán, jak Mléčnou dráhu zachránit ;-)
Re: Takový práce, a přitom taková blbost...
Václav Dvořák,2019-12-30 00:34:31
Taková srážka s cizí galaxií nemusí být bezprostřední problém, hvězdy jsou dost daleko od sebe... horší je to se splynutím černých děr, ta výsledná by se už nemusela chovat tak klidně.
Zadalší nazvat tento pohon neefektivním, když neznáme žádný "efektivnější" mi připadá taktéž dost nabubřelé tvrzení.
No a hýbat se Zemí to mi připadá o dost nebezpečnější, stačí malá výchylka a bude buď moc zima nebo moc teplo. A kdyby došlo k nějakému narušení fungování Slunce (napadá mně připad kolize s hnědým trpaslíkem, kteří jsou v galaxiích nejčastější hvězdné objekty), tak to stejně ničemu nepomůže.
Re: Re: Takový práce, a přitom taková blbost...
Jiri Naxera,2019-12-30 14:00:58
S tim tretim odstavcem si dovolim oponovat - mit dostatek energie na to, abychom pohnuli Zemi tak aby to dokazalo ovlivnit klima si myslim ze to znamena ovladat energii v takovem meritku, ze jsme schopni to dost snadno kompenzovat (a i kdyby ne, par stovek az tisic kilometru v prumeru zrcadlo v L4/L5 by sice protahlo den, ale lepsi nez tu umrznout)
Re: Re: Re: Takový práce, a přitom taková blbost...
Václav Dvořák,2019-12-30 15:05:26
Budiž, ale jednalo by se o řešení drobností - třeba úhyb před nějakou planetkou nebo pásem asteroidů, možná i primordiální černou dírou. Zatímco tady jde spíš o ty větší problémy, jako jsou hrozby střetu s hnědým nebo bílým trpaslíkem, větší černou dírou atd. - i blízký průlet by nejspíš znamenal narušení oběžných drah planet a/nebo kolizní nasměrování objektů z pásu asteroidů.
Re: Re: Takový práce, a přitom taková blbost...
Jenda Krynický,2020-01-01 23:48:45
Není mi jasné, co si představujete pod neklidným chováním černé díry.
Peter Somatz,2019-12-29 11:07:32
Par ludi v jednej kancelarii sa nevie dohodnut, na aku teplotu nastavit klimatizaciu. Som zvedavy, ze ked bude ten stellar engine hotovy, ako sa ludia na Zemi dohodnu ohladne otazky: "Kam poletime?"
Re: ...
Jan Novák9,2019-12-29 08:39:16
Asi konverzí energie => hmota. Nebo dovozem hmoty od jiných hvězd, což je ovšem mnohem dražší (stojí víc energie). Jisté jenom je že my to dělat nebudeme, a ani lidstvo tak jak ho dnes známe ne.
Re: Re: ...
Pavel Hudecek,2019-12-29 20:03:45
To asi nebude, vzhledem k tomu, kolik je c na druhou, moc dobrý nápad. Realističtější se mi jeví fúzí vodíku získávat energii a fúzovat dál až na železo. Tzn. vlastně postavit malou verzi toho stroje a z provozního odpadu postavit ostrou verzi:-)
Ale jinak bych právě tohle viděl u stavby zařízení extraplanetárních rozměrů jako hlavní problém.
Re: Re: Re: ...
Jiri Naxera,2019-12-29 22:17:45
Nebo podobně jako u solární plachty se u Dysonovy sféry zaměřit na miniaturizaci.
Koule 300Mkm v poloměru má povrch S = 4*PI*3E11^2 to je asi 1E24 krát mikron tloušťka je 1E18m^3, to dá něco kolem krychle o hraně 1000km, neboli rozebrat nějaký měsíc nebo trochu víc asteroidů by asi stačilo.
Reálně by toho bylo míň, nemusíme ta sféra být všude kolem slunce, na druhou stranu je otázka jaký materiál použít, versus složení toho měsíce etc. (pokud něco podobného grafenu, uhlíku je ve Vesmíru celkem dostatek)
A už s dnešní technologií 3D tisku si dokážu představit samoreplikující roboty (dobrá, řídící počítače by se tomu pořád dodávaly ze Země, ale co je dnes za problém několik miliónů SoC a pak to strčit do rakety), dát tomu dostatek času by to nemuselo být úplně nemožné.
Re: Re: Re: Re: ...
Vojta Ondříček,2019-12-30 03:09:55
Jen malá poznámečka, 300Mkm můžeme zapsat i jako 300kkkm, nebo 300Gm, či 300 x 10e9 metrů. 300 x 1e9 je přesně pouze 300metrů a ani o chlup víc, za to
300 x 10e9 = 300 000 000 000 metrů.
Jak víme 10e9 znamená devět desetinásobků, oproti tomu 1e9 je devět násobků jedničkou.
Re: Re: Re: Re: Re: ...
Karel Rys,2019-12-30 08:59:13
Zápis např. 2E9 pro vyjádření čísla 2 000 000 000 je v pořádku, protože to znamená totéž jako 2 x 10^9. https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bdeck%C3%BD_z%C3%A1pis_%C4%8D%C3%ADsel
10E9 by se normálně nepoužilo (napsalo by se 1E10), a když už, tak 10E9 je 10 x 10^9, tj. číslo 10 000 000 000.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...
Vojta Ondříček,2019-12-30 13:46:06
Dneska bych dostal z matiky asi kuli.
Asi bych opakovaně psal, že 10^9 = 1 000 000 000, jako 10^3 = 1000.
Časy se mění, a dávám vám za pravdu, že zápis 3,25E3 = 3250 je korektní
a asi bude platit i, že 3250 = 2,25*10^3.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...
Josef Skramusky,2019-12-31 08:44:19
Kuli byste asi dostal i drive (Ale mozna spis tak trojku, kdyz byste mel zbytek dobre ;) Schvalne jsem vytahl starou casio kalkulacku z mych studentskych let (90. leta minuleho stoleti), dal do ni baterky a je to tam stejne 1.5 klavesa EXP a 3 napise 1.5E3 a vysledek 1500.
Je treba jen neplest si zapisy (a nez zacnu nekoho opravovat tak si svou domenku alespon overit na Wiki). Zapis Exx proste nema stejny vyznam jako ^xx (resp. xx v superscript, kde to editor umoznuje).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...
Vojta Ondříček,2019-12-31 15:39:46
Možná, že bych dostal i 5e3, což bylo za mých školních časů 5x5x5 = 125. :-)
Jinak potvrzuji, že nejen kapesní kalkulačky, ale i kalkulačka µ-softu používá pod tlačítkem "exp" desítkový exponent, tedy naťukáno 1e3 = 1000. Možná je to zmíněno v návodu na používání této kalkulačky.
Kalkulaček měl a mám aspoň desítku a jedna z nich, tehdá zatraceně drahá (jedna z prvních s LCD) SHARP EL-5100S, má tlačítko s nápisem "e^x" se sekundární funkcí "10^x".
Jinak tvrdohlavě zůstávám na rovnicích 2 x 10e3 = 2000 a 2e3 = 8. :-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...
Josef Skramusky,2020-01-02 18:24:29
e^x ma kazda trochu pokrocila kalkulacka a pokud ho jednou pouzijete, zjistite, ze je to xta mocnina eulerova cisla a nijako nesouvisi s tim o cem se bavime.
Podobne s 10^x to ma i legendarni MR610 https://pctuning.tyden.cz/ilustrace3/rybka/soumrak_kalkulacek/6.jpg . Dokonce to x10 a expoenent pekne zobrazuje i na display.
Kazdopadne zustavat muzete na cem chcete, klidne od zitra muzete zacit pouzivat "-" pro nasobeni a urcite vam to bude fungovat.
Jenom se jaksi obcas se zbytkem sveta neshodnete aneb vsichni jsou blazni, jenom ja sem letadlo ;)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...
Florian Stanislav,2019-12-31 23:28:47
Ano.
Ale nedivím se, že kantorky na ZŠ nechtějí nechat počítat an kalkulačkách a mobilech.
Je to jasné ve stylu děti: pravá strana je tam, kde máte paleček na levé ruce.
Není to, co kus to originál, ale pár originálů tu je. Napřed se musí rozluštit, co počítá.
Staré kalkulačky měly 10^x tehdy se psalo 3, pak 10 na x-tou = = 1 000 a pak se to vynásobilo 1,2.. To lze i dnes na většině kalkukaček.
Dnes mají kalkulačky exp ve smyslu 1,2(exp)3 = 1,2e+3= 1 200. Také internetová kalkulačka http://www.kalkula.cz/ , https://www.kalkulacka.info/
Kalkulačka Windows 1O
A) Je Standardní, což je celosvětová ostuda. Počítá
6-6*6 = 0. Neumí zákony artitmetiky pro ZŠ o přednosti násobení, takže počítá (6-6)*6 =O. Má být 6-36 = -30.
Naštěstí tato kalkulačka exponenty 10 nemá ani 10 na x-tou.
B) Vědecká kalkulačka počítá dobře 6-6*6 =-30.
1) Používá tlačítko exp, pak v zápisu na displeji má 1,2e+3 = 1 200.
Malé e ale je matematicky Eulerovo číslo e = 2,71828...základ přirozených logaritmů.
2) Vědecká kalkulačka má tlačítko e pro Eulerovo číslo.
Pak zápis : (tlačítko (e na extou), pak 3 = 20,085. Zapíše jako e^3 = 20,085
Dále počítá docela rozumně včetně přednosti mocnění před násobením i bez závorek
1,2 × (tlačítko e =2,71828) (tlačítko y na xtou s 3) tedy ^ 3 = 24,1026
C) Excel taktéž od Microsoftu -jak jednoduché, ale jinak.
a) 1,2E3 = 1,2E+03= 1 200. Ani nemusí být = na začátku. Čili zápis E odpovídá dekadický exponent exp kalkulačky Windows nebo EXP kalkulačky mobilu.
Excel počítá
=EXP(3) = 20,085, počítá jako 2,71828^3 =20,085
Čili EXP je základ přirozeného logaritmu -Eulerovo číslo ( malé e).
D) Kalkulačka mobilu (Sony XPERIA) - má EXP pro desítkový exponent, e jako Eulerovo číslo i má i (e na x-tou), takže zápis bude 3 (tlačítko e na x-tou)=20,085, pak můžeme vynásobit 1,2.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...
Vojta Ondříček,2020-01-01 02:52:55
Ta windows10 kalkulačka se dá se dá přepnout na "vědecký modus".
V tomto modi lze zadat 6 - 6 * 6 a dostane se správně -30. Přepnuta do standardního modu neupředňuje násobení před sčítáním.
Osobně používám ve Win10 raděj "old calculator", ten je mi sypatičtější jak vzhledem tak přiměřenou velikostí písmen a číslic.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...
Florian Stanislav,2020-01-01 09:59:06
Ale, Mlho, o tom právě hovoříme.
Psal jsem :
"Kalkulačka Windows 1O
A) Je Standardní, což je celosvětová ostuda. Počítá
6-6*6 = 0. Neumí zákony aritmetiky pro ZŠ o přednosti násobení, takže počítá (6-6)*6 =O. Má být 6-36 = -30.
Naštěstí tato kalkulačka exponenty 10 nemá ani 10 na x-tou.
B) Vědecká kalkulačka počítá dobře 6-6*6 =-30. "
Řeší se takřka nesplnitelné normy pro emise aut, zákaz plastových tyčinek s vatičkou, nízkoenergetické domy tak těsné, že dýcháním překračuje CO2 uvnitř, vícejazyčné návody k třeba pomalému hrnci, které jsou psány mikroskopicky, že se nedají číst, USA má pořád svůj billion = miliarda atd.
A největší výrobce software neřeší špatně počítající kalkulačku, i když se to dávno ví a to aktualizují a aktualizují.
A to jsme ještě generace, která počítat umí. Školáci dnes naťukají něco do kalkulačky a je to.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...
Ferdinand Prantl,2020-01-01 19:16:50
Nemám po ruce žádnou jednoduchou kalkulačku, ale jeden diskutující tvrdil, že "standardní" mód funguje jako klasické počítadlo :-) Tam mluvit o nějaké prioritě operací přece nemá smysl :-)
https://www.reddit.com/r/Windows10/comments/3chva7/windows_10_calculator_does_not_respect/
Nemám po ruce ani Windows, ale očividně se standardní mód chová "hladové" - jakmile tlápněte na tlačítko (binární) operace, provede výpočet té předchozí a čeká na další operand. Na displeji taky nezobrazuje celý výraz - jenom poslední výsledek. Jako byste před každým operátorem stisknul rovnítko.
Je to matoucí, ale jestli to tak opravdu někdo chtěl, změnit to by znamenalo "breaking change", což je noční můra všech vývojářů :-) Může to naštvat někoho, kdo s tím počítal :-) Jednodušší je aplikací zaříznout a napsat novou, kde to již ve specifikaci nebude. Stará se může používat, dokud ještě běží. Pravděpodobně to Microsoft tak udělal:
https://github.com/microsoft/calculator
Nově i standardní mód zobrazuje celý výraz, takže je jasné, že prioritu operací respektuje.
Mimochodem, psal jsem bez diakritiky a nakonec jsem háčky a čárky jsem doplnil pomocí https://www.nechybujte.cz/nastroje. S angličtinou se vypořádal dobře, ale všechny URL "zašifroval" jako "SPařtňěRěm*". Užasné :-) Narozdil od toho standardního módu, tohle určitě nebylo "as-designed" :-)
Re: Re: Re: Re: Re: ...
Jiri Naxera,2019-12-30 13:51:05
Jasne, proste u te Dysonovy sfery "neco vic nez je vzdalenost Zeme od Slunce". Delat ji bliz mi nedava moc smysl (pokud bychom chteli vetsinu energie posilat na Zemi; pokud by byl cil Mars nebo dal, tak je to asi jedno), delat moc dal taky ne.
jinak pozor, 300 x 10e9 da 3 000 000 000 000 metru. Pro samotnou mocninu se v ascii textu spis pouzivaji znaky ^ nebo i **, ale e/E ma jednoznacny vyznam. (a nejen v kalkulackach, i jako float konstanta treba v cecku)
tedy 300 x 10e9 = 300 x 10^9 = 3 x 10^11 = 3e11
printf("%f\n", 10E9);
jirkan@nb:/tmp$ ./x
10000000000.000000
básnička
Vojta Ondříček,2019-12-29 05:22:34
Jak lvové bijem o mříže,
jak lvové klecí jatí,
my bychom vzhůru k nebesům
a jsme zde Zemí spjatí.
Nám zdá se, z hvězd že vane hlas:
"Nuž pojďte, páni, blíže,
jen trochu blíže, hrdobci,
jimž hrouda nohy víže!"
.....
No, prozatím by bylo záhodno udělat pořádek na Zemi,
skoncovat s ničením planety Země, s mrháním energie,
lidskými silami a materiálem na výrobu nesmyslných zbraní.
Jak je ale zřejmé, je snadnější snít o fantastických mašinách
realizujících klukovské smy, než hledat cestu k řešení současných palčivých problémů.
Re: básnička
Jenda Krynický,2020-01-01 23:50:52
Není lepší způsob, jak zajistit, že nás případná katastrofa sfoukne, aniž bychom se o ní vůbec dozvěděli, než "delat pořádek na zemi, skoncovat s ničením planety Země, s mrháním energie,
lidskými silami a materiálem na výrobu nesmyslných zbraní."
Jinak než totalitou, proti které byl Stalin příjemný a neškodný strýček, by to totiš nešlo a nezkončilo.
Re: Re: básnička
Vojta Ondříček,2020-01-03 16:33:21
Úsměvná představa, že "děláním pořádku na Zemi, ..." bude přivolána "případná katastrofa, která sfoukne lidstvo, ...".
Každá společnost, i ta lidská, potřebuje pravidla soužití, tedy i zákony. Každý jedinec, který tato pravidla nerespektuje budiž vypískán, jako faulující fotbálista na hřišti. Snad se aspoň na tomhle shodneme.
Stalina bych nechal tam, kde je a sice v propadlišti dějin.
Re: Re: Re: básnička
Jiří Pospíšil,2020-01-05 21:32:05
A jak chcete vybojovat beze zbraní ten rozhodující zápas o to, kdo bude rozhodčí a bude určovat, koho budou "vypískávat". Tím, že vypískávanými budeme my, jsem si zcela jist. Prostě proto, že zatím jsme to byli vždycky my. Už teď o mé maličkosti některí experti říkají, že nejsem správný vypískávač, a že špatně vypískávám, možná, že i vypískáván bych už měl být, protože jsem z venkova, starý a myslím si, že lidská pohlaví jsou jen dvě.
Re: Re: Re: Re: básnička
Vojta Ondříček,2020-01-06 04:20:46
Jak jste došel k tomu podivnému názoru, že bych chtěl něco vybojovávat.
Pouze jsem zmínil, že každá společnost má ustanovená pravidla a ty je nutno dodržovat, jinak nastane chaos a rozpad společnosti. Třeba šachisti, ti musí také dodržovat pravidla šachové hry. Nemohou pěšcem táhnout napříč, nebo zpět. Učiní-li tak, budou dikvalifikováni ... a při tom vlastně o nic nejde. Zákazů je spousta, třeba si nesmíme vzít v obchodě zboží a nezaplatit je, také nesmíme vylejt olej z auta do kanálu, že jo. Nebo, co se mi také nelíbí, když někdo pálí v krbu plasty, staré hadry a jiný svinčík až zadýmí celé okolí. V autobusu je zakázáno kouřit. ...
Zkrátka společnost potřebuje pravidla, tedy i zákazy a pochopitelně také sankce za protizákonné jednání. Ptáte se "kdo bude rozhodčí" ? Rozhodčí ustanovuje státní orgán a nazývá je soudci.
No, já jsem také starý a jsem též z vesničky a zřejmě jsem i dost "nemoderní", tedy dost konzervativní. Ale ... s těmi dvěma pohlavími to není tak jednoduché, aby se řeklo, že existují jen dvě. V binární soustavě existují jen dvě možnosti, ale ne u živočichů. Třeba včely mají prakticky také tři pohlaví samičku, samečky (trubci) a bezpohlavní dělnice. U lidí je to podstatně složitější, ale to by bylo na delší "pokec".
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
