K tomuto vánočně laděnému tématu jsem se v minulosti již jednou dostal – jedná se totiž o nesmírně zajímavou lokalitu ve středním Polsku, zvanou Kontrewers. V blízkosti této obnovené a znovu osídlené obce s pohnutým osudem (za Druhé světové války byla vypálena a srovnána se zemí nacisty) se nacházejí četné fosilní otisky stop druhohorních dinosaurů z období spodní jury (geologický věk hettang, stáří asi 200 milionů let). Místní obyvatelé znali tyto stopy mnohem dříve, než je sem přišli poprvé zkoumat paleontologové. Věděli o nich dokonce už v dobách, kdy paleontologie jako věda ještě vůbec neexistovala. A co je na nich tedy tolik zvláštního? Zejména to, že v jejich těsné blízkosti vznikly petroglyfy (rytiny v hornině), a že nejspíš zavdaly podnět k pořádání jakýchsi okultních rituálů na místě svého výskytu. Obec Kontrewers se nachází asi 12 kilometrů jižně od města Sołtyków, které je rovněž v paleontologickém světě dobře známé jako lokalita s dochovanými otisky dinosauřích stop. V sedimentech souvrství Zagaje na severní straně Svatokřížských hor se zde nachází dokonce velké množství lokalit, nabízejících pohled na dinosauří stopy z období začínající jurské periody. V roce 2005 objevil polský paleontolog Gerard D. Gierliński pískovcovou desku, ukazující v přímé asociaci 24 cm dlouhou tříprstou stopu ptakopánvého dinosaura (přiřazenou k ichnotaxonu Moyenisauropus karaszevskii) a zároveň zajímavé starobylé rytiny, obsažené na jiné desce, objevené nedaleko. Vědecká studie, popisující tyto objevy, byla publikována v roce 2006.[1] Zmíněné rytiny zobrazují dvojici symbolů a zejména pak podivných antropomorfních postav, hrajících zřejmě na flétnu či jiný hudební nástroj. Na základě porovnání se symbolikou kamenných rytin u jiných starověkých civilizací by se mohlo jednat o zobrazení muže (větší postava o výšce 27 cm) a ženy (menší postava vysoká 20 cm). Nevyřešenou otázkou jsou jejich „rohy“ či dokonce možná „tykadla“ na hlavách a jakési „vaky“ či „tlumoky“ na zádech. Může se snad jednat o nějaká přenášená zavazadla, výrazný hrb na zádech (či ohnutý trup) nebo jde snad o úplně jinou symboliku? Některé přítomné symboly naznačují možný původ rytin v době bronzové, nedá se ale vyloučit, že pocházejí až z neolitu. Každopádně jde o projev umění starý zřejmě několik stovek až tisíc let a vzhledem ke způsobu zachování je téměř jisté, že toto skalní umění souvisí přímo s dinosauří stopou. Dávní tvůrci rytin o stopách zkrátka dobře věděli a snad se i pomocí svého umění pokoušeli dát jim nějaký smysl.
Podobné objekty v asociaci s dinosauřími stopami už byly dříve známé z území jihoafrického Lesotha[2], dále Brazílie[3] a konečně i z amerického Utahu[4], v Evropě však do roku 2005 jakýkoliv podobný nález chyběl (nepočítáme-li ovšem portugalského „oslíka“ ze zálivu Lagosteiros). Mimochodem, nejvíce takových fascinujících objevů dnes pochází z Číny.[5] Symbolika zmíněných „čertů“, jak se postavám díky jejich rohům někdy přezdívá, není dosud objasněna. Důvodem je i fakt, že se celkově nepodobá umění žádné ze známých starověkých kultur na území Polska ani zbytku Evropy. Je tak bohužel možné, že skutečný význam tohoto dávného umění a jeho vztahu k dinosauřím fosiliím už nikdy s jistotou neodhalíme. Už v roce 1989 dvojice polských badatelů vyslovila domněnku, že by se mohlo jednat o dvojici postav démonů či ďáblů, reprezentujících zlé síly v jakémsi mnohem mladším, snad středověkém kultu.[6] Podle dlouhodobě tradovaných pověstí místních obyvatel by skutečně mohlo jít o pozůstatek jakýchsi středověkých okultních rituálů, které se zde dlouhodobě praktikovaly. Jiným názorem je, že se jedná pouze o interpretaci podoby dinosauřích původců tříprstých stop, o nichž tvůrci petroglyfů neměli žádnou přesnější představu. Zajímavé je, že postavy „rohatých hráčů na flétnu“ neodpovídají žádnému projevu neolitického výtvarného umění nejen v Polsku, ale ani v celé Evropě. Nejpodobnější jsou kupodivu severoamerickým mytickým postavám zvaným Kokopelli, které do skal vyrývali neznámí dávní umělci, jejichž výtvorům se později obdivovali příslušníci indiánského kmene Hopiů. Jednalo se o božstva plodnosti, zodpovědná za plodnost a mateřství, ale také například za zemědělskou úrodu.[7] V tomto případě však musí jít o pouhou náhodu, protože jihozápad USA a Polsko dělí vzdálenost tisíců kilometrů a zmíněné kultury možná i tisíce let. Zajímavou skutečností je ovšem přítomnost raně jurských fosilních otisků stop, které v obou oblastech zanechali dinosauři před zhruba 200 miliony let. Také Hopiové měli své tance, kterými uctívali „ještěřího boha“ a o stopách svých neznámých tříprstých „předchůdců“ dobře věděli.[8] Co si mysleli dávní obyvatelé Svatokřížských hor o polských dinosauřích stopách, o tom se můžeme pouze dohadovat. Jisté je jen tolik, že lidé znali dinosauří fosilie dávno před tím, než vznikla paleontologie, a tito dávní obratlovci byli následně představeni vědeckému světu. Za důkazy pro toto tvrzení už dnes tedy nemusíme cestovat do Číny, Austrálie, Jižní Afriky nebo Spojených států – nalézáme je například i u našich severních sousedů.
Short Summary in English: Tridactyl dinosaur footprints (ichnofossils) from Kontrewers locality of central Poland (northern slope of the Holy Cross Mountains) are associated with a unique ancient rock art and could represent an occult gatherings site from medieval (or even more ancient) times.
Psáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz.
Odkazy:
Záznam přednášky Gerarda Gierlińského (polsky)
http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=131257
https://en.wikipedia.org/wiki/Kontrewers,_%C5%9Awi%C4%99tokrzyskie_Voivodeship
https://en.wikipedia.org/wiki/Anomoepus
https://en.wikipedia.org/wiki/Kokopelli
[1] Gierliński, G. D. and Kowalski, K. Z. (2006). Footprint of an large, Early Jurassic ornithischian from the ancient sacred site of Kontrewers, Poland. In: Harris, J. D. et al. (eds.), 2006, The Triassic-Jurassic Terrestrial Transition. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin 37 (str. 217-220).
[2] Ellenberger, P., Mossman, D. J., Mossman, A. D. and Lockley, M. G. (2005). Bushman cave paintings of ornithopod dinosaurs: Paleolithic trackers interpret Early Jurassic footprints. Ichnos, v. 12, str. 223-226.
[3] Mayor, A. and Sarjeant, W. A. S. (2001). The folklore of footprints in stone: from Classical Antiquity to the present. Ichnos, v. 8, str. 143-163.
[4] Lockley, M. (1991). Tracking dinosaurs: a new look at an ancient world. Cambridge, Cambridge University Press, 238 str.
[5] Xing, L. D.; et al. (2015): Stone flowers explained as dinosaur undertracks: unusual ichnites from the Lower Cretaceous Jiaguan Formation, Qijiang District, Chongqing, China. Geological Bulletin of China 34(5): 885–890.
[6] E. Gassowska a L. Wiewióra (formálně nepublikovaná zpráva, Kielce, 1989).
[7] Malotki, E. (2000). Kokopelli: the making of an icon. Lincoln, University of Nebraska Press, 161 str.
[8] Mayor, A. (2005). Fossil Legends of the First Americans. Princeton University Press, 446 str.
Diskuze:
