Jsou za mizením a zjevováním hvězd extrémní astrofyzikální mechanismy? Kredit: NASA.

Fanoušci mimozemských civilizací dostali pěkný vánoční dárek. Není to sice pozdrav zvědavé civilizace od nedaleké hvězdy, ani pitva nanicovatého mimozemšťana, ale i tak stojí za to. Jde o další příjemně uměřenou záhadu, která sice může mít, a upřímně řečeno nejspíš i má, přirozené vysvětlení, co nemusí zahrnovat žádné další civilizace ani fantastické technologie, ale zároveň sami autoři seriózního výzkumu, který se s touto záhadou pojí, oficiálně uznali, že v tomto případě je ve hře i proslulé mimozemské vysvětlení.

Beatriz Villarroel. Kredit: Uppsala universitet.

Astronomka Beatriz Villarroel ze švédské Stockholm University a španělského institutu Instituto de Astrofísica de Canarias se svými kolegy pracuje na projektu, který se věnuje krátkověkým světelným zdrojům ve vesmíru. Za projektem VASCO (Vanishing & Appearing Sources during a Century of Observations) je velmi jednoduchá a samozřejmě geniální myšlenka. Villarroelová a spol. prostě vzali staré vojenské katalogy oblohy z padesátých let a porovnali je se současnými veřejně dostupnými mapami oblohy. A pak hledali rozdíly. Zajímaly je buď světelné zdroje, tedy hvězdy v Mléčné dráze, které z oblohy zmizely anebo ty, které se naopak objevily, aniž by šlo o nějaké banální zakrytí prachem či něčím podobným.

Jsou někde kolem Dysonovy sféry? Kredit: Kevin Gill /Wikimedia Commons.

Zní to nevinně. Jako dětská hra. Kolik najdeš rozdílů? Jenomže jde o hvězdy, a když najednou zmizí hvězda anebo se zničehonic objeví, tak to není jen tak. Hvězda vlastně prakticky nemůže beze stopy zmizet anebo se objevit, pokud se nestane něco bláznivého. Nebo, jak říká Villarroelová, přinejmenším by v tom mohla být nová astrofyzika.

Když hvězda umírá, tak je to buď pomalé a zahrnuje to rozpínající se obry a pohasínající trpaslíky – nebo je to extrémně rychlé a extrémně explozivní. V žádném běžném scénáři o životě hvězd není, že by hvězda jen tak zmizela. Nebo se objevila. Vysvětlením by mohl být doposud neznámý astrofyzikální fenomén. A možností není mnoho. Nebo mimozemská aktivita.

Jak může během pár desítek let zmizet hvězda beze stopy? Kredit: Villarroel et al. (2019).

Ve skutečnosti je momentálně k dispozici pouze jedno „non-ETI“ (non-extra-terrestrial intelligence) vysvětlení, které je postavené na pokažených supernovách (failed supernovae). Pokažené supernovy představují zatím jen hypotetické situace, kdy se velmi masivní hvězda zhroutí přímo do černé díry, bez dramatického doprovodu běžné exploze supernovy. Takové události by přitom měly být velice vzácné. A pak jsou ve hře „ETI“ vysvětlení. Když se přidržíme při zemi, tak by to prý mohly být záblesky výkonných mimozemských laserů nebo třeba projevy fungování Dysonových sfér, nezměrných struktur, které by mohly obklopovat celé hvězdy, kvůli těžbě energie nebo podobným aktivitám.

Villarroelová a spol. doposud detailně prozkoumali asi 15 procent z celkem 150 tisíc kandidátů, které původně odhalili porovnáváním dnešních hvězdných map a map z padesátých let. Mezi prozkoumanými objekty nalezli zhruba 100 velmi zajímavých objektů, kterým říkají „red transients“. Jsou to zjevně objekty se zcela šíleně proměnlivou jasností. V některých případech se tyto objekty zjasnily nejméně o 8 až 9 magnitud, během astronomicky směšné doby.

Badatelé zdůrazňují, že z této konkrétní stovky „red transients“ ani jeden objekt nevykazuje žádné konkrétní známky vlivu mimozemské civilizace. S největší pravděpodobností jde o přirozené jevy, i když zřejmě zvláštní a extrémní. Tým Villarroelové připravuje projekt občanské vědy, v němž by měli nadšenci společně s umělou inteligencí prozkoumat další ze zmíněných 150 tisíc kandidátů na divná zmizení či naopak zjevení na obloze. Můžeme se těšit, co asi zajímavého najdou.

Literatura
Stockholm University 12. 12. 2019, Astronomical Journal online 12. 12. 2019.